Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

„Co je to vlastně ta spiritualita?“ Pro účely seznámení, porozumění, objasnění: SPIRITUÁLNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ KONZULTOVÁNÍ ETICKÝCH OTÁZEK NEMOCNIČNÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "„Co je to vlastně ta spiritualita?“ Pro účely seznámení, porozumění, objasnění: SPIRITUÁLNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ KONZULTOVÁNÍ ETICKÝCH OTÁZEK NEMOCNIČNÍ."— Transkript prezentace:

1 „Co je to vlastně ta spiritualita?“ Pro účely seznámení, porozumění, objasnění: SPIRITUÁLNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ KONZULTOVÁNÍ ETICKÝCH OTÁZEK NEMOCNIČNÍ KAPLAN Nemocnice Tábor Milfait

2 Obsah/struktura A. Základní rozlišení (1) B. Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice (2-14) C. Pojem spirituální hodnoty (15-18) D. Př. Spiritualita, spirituální péče a doprovázení v kontextu paliativní péče (19-20) E. Př. Spiritualita, spirituální péče a doprovázení v kontextu (nejen) paliativní péče: pojem spirituální bolesti (21-23) F. Př. Spiritualita v užším smyslu: křesťanská jako domov slova spiritualita (24-30)

3 Spiritualita se rozlišuje V širším smyslu: Není spojována s náboženstvím, není religiózně vázána. V užším smyslu: Spojena s nějakou religiózní tradicí či cestou.

4 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Znamená spirituální (duchovní) dimenzi přítomnou u každého nezávisle na začlenění do církve či náboženské společnosti, resp. není spojována s náboženskou tradicí. Je součástí profesních etických kodexů ve spojení s respektováním lidské důstojnosti → součástí identity člověka, holistického přístupu k člověku.

5 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Rozšíření pojmu se děje ve větším, nadkonfesijním měřítku od poslední třetiny 20. stol. Při snaze ji vymezit se objevují sdělení či výrazy: péče člověka o ducha, tj. péče člověka o sebe a jiné lidi mající za cíl, aby se člověk vracel z odcizení k sobě a v této autenticitě ze sebe vystupoval; je to péče o to být více sebou a více lidmi, lidštější;

6 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice kvalita lidského způsobu bytí, která se orientuje i na vertikální dimenzi lidského života, tzn. na takové prožitky jakými jsou hledání smyslu života, vnímání jeho hloubky, odkrývání etických a estetických rozměrů světa, touha po harmonii, zkušenost vnímání krásy přírody, transcendence, empatie.

7 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Projevuje se ochotou vnímat lidský život v holistickém (celostním) rámci různorodých strukturálních vztahů, naslouchat svědomí a praktikovat sebereflexi životní cesty, transcendovat zkušenost každodenního obstarávání, usilovat o autentické bytí se sebou samým.

8 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Autenticitou se (taky) označuje: žít v pravdě, v opravdovosti, ze svého nejvnitřnějšího zdroje v souladu se svým vědomím a svědomím, být sám sebou, nepředstírat, nehrát něco před druhými i sebou, nepřetvařovat se.

9 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Dále se mluví o: nepředmětném „základu“ či horizontu lidského postoje k životu a světu; o výchově ke spiritualitě, která má směřovat zejména k: duchovnímu probuzení, usebrání, v němž někdo pochopí, že nad dílčí a různorodé potřeby a zájmy jedince je ještě postaveno povolání či výzva k tomu stát se a zůstat dobrým a spravedlivým člověkem;

10 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Hovoří se dále o: zkušenosti naděje a tajemství (nevyslovitelného), jejichž přítomnost v životě je vždy otázkou hledání i aktivního rozhodování a určitého způsobu jednání. Spiritualita se definuje i jako péče o bytí: je základním předpokladem niterného vztahu člověka k bytí jako takovému, patří k niternému zájmu o porozumění fundamentálním existenciálním zkušenostem, je otázkou hledání výrazu pro vztah člověka k bytí.

11 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Vystihuje: Co je pro (daného) člověka důležité, významné, posvátné; co je to, co překračuje hranice člověka samého, co vnímá, že ho/ji překračuje? (transcenduje – výraz pro přesah „nad něco“, „přes něco“); tzv. vertikální vztah k vyšším cílům x (horizontální – běžné lidské záležitosti); souvislost s otázkami víry v „něco“, v „někoho“ – vztah k vyššímu řádu, vesmíru, Bohu, k Dobru - tomu co dává bytí/osobnímu životu řád a orientaci, hlubší pochopení.

12 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Souvisí s: hledáním centrálního cíle v životě, otázkami po smyslu existence, bytí („Proč, k čemu vlastně žiji, existuji?“), životním směřováním, naplněním, povoláním(i), uskutečňováním sebe sama („kým jsem, můžu či mám v životě být, jak mám jednat“); tím, co považuje někdo v životě za nejvyšší hodnotu.

13 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Je rovněž spojována s těmito postoji a jednáním: být čestný, upřímný, ryzí, být milosrdný k druhým lidem, žít v harmonii, pomáhat druhým lidem, nepomlouvat je, neprovádět intriky;

14 Pojetí spirituality v širším smyslu: bez náboženské tradice Je rovněž spojována s těmito skutečnostmi: žít tak, aby se to líbilo tomu, kterého někdo považuje za nejvyšší hodnotu (bohu/Bohu) nebo vyšší moci; soubor principů, etických norem, podle nichž se má žít; směr mimo egoistické, sebestředné zaměření (= překročení sebe sama) – např. úcta, respekt k druhému, k životnímu prostředí, humanitární pomoc, altruismus, láska, odpuštění.

15 Pojem spirituální hodnoty Pojem spirituální hodnoty: obtížně sdělitelné a druhému do značné míry nepřístupné hloubky bytí a životních jistot člověka, které během života hledá a opírá se o ně; nazývány hodnotami transcendentními: pro někoho ony hloubky spíš "něčím, něco" (hlubiny duše, osud, apod.), pro někoho místem setkání s "někým" (s tím, koho tuší, ale neumí ho nazvat; s nejhlubším tajemstvím; se Stvořitelem Bohem); obecná spirituální hodnota (otevírá cestu k dalším hodnotám) - skutečná láska (člověk vychází sám ze sebe za hranice svého egoismu a nezištně se otevírá a dává druhým).

16 Pojem spirituální hodnoty Podpora spirituálních hodnot a komunikace o nich: mohou umožnit prožít smysluplně, užitečně a někdy i spokojeně ty fáze života, které jsou jinak bolestné a mnozí pochybují vůbec o jejich smyslu; proto výzva: chápat je i tehdy, když je někdo sám nesdílí, nevyzná se v nich nebo je nesdílí v podobě, ve které je někdo chápe a prožívá (např. nemocný).

17 Pojem spirituální hodnoty: souvislost s nemocí V oslabení nemocí potřeba pomoci a podpory: neboť - nová a neznámá situace, zásah do života pacienta a jeho blízkých, více či méně nová životní role;

18 Pojem spirituální hodnoty: souvislost s nemocí najednou mu je zatěžko opírat se o ty spirituální hodnoty, které doposud hrály v životě velkou roli a jejichž užívání bylo bezproblémové; snaha neponechat (závažně) nemocného jen svým vlastním myšlenkám, pochybnostem a obavám bez možnosti mluvit o nich s někým, komu důvěřuje; nabídka podpory pro odhodlání život dobře dokončit a dovršit.

19 Př. Spiritualita, spirituální péče a doprovázení v kontextu paliativní péče Každý nevyléčitelně nemocný a umírající člověk má právo na úplnou medicínskou, ošetřovatelskou, psychosociální a spirituální péči a doprovázení, která odpovídá individuální životní situaci a potřebě paliativní péče dotyčné osoby. Pro multiprofesní tým: požadavek na ochotu se vyrovnávat s vlastní smrtelností i se spirituálními a etickými otázkami (Charta péče o nevyléčitelně nemocné a umírající, SRN, 2010)

20 Př. Spiritualita, spirituální péče a doprovázení v kontextu paliativní péče nevyléčitelně nemocní a umírající lidé mají „zvláštním způsobem nárok na náklonnost svých bližních a na solidaritu společnosti, protože jsou bezmocní a zranitelní (…) Proto se jim musí se zajistit ochrana, která „garantuje jejich práva jako osoby, podporuje podle možnosti jejich způsobilost k sebeurčení a dovoluje jim, aby umírali v důstojných podmínkách“ (Bioetická komise Úřadu spolkového kancléře Rakouska, 2011)

21 Př. Spirituální péče a doprovázení v kontextu (nejen) paliativní péče: pojem spirituální bolesti Př. Zvláštní spirituální témata v kontextu (nejen) paliativní péče Spirituální bolesti (utrpení spojené s odcizením od svého vlastního já, často provázené strachem s neznáma a pocitem ztráty smyslu) v užším smyslu: Zklamání z výsledku a obrazu vlastního života; dlouho srozumitelný koncept smyslu se nyní dostává do chaosu; zkušenost: celoživotně zachovávaná víra se teď nejeví jako nosná a převládají pochybnosti a beznaděj; strachy, úzkosti, frustrace, nejistoty, pocity bezmoci,

22 Př. Spirituální péče a doprovázení v kontextu (nejen) paliativní péče: pojem spirituální bolesti vnímání a pocit viny, stud, různé bolesti, neschopnost, rezignace, emoce, zklamání, zrada, opuštěnost, pocit neocenění, nerespektování druhými, odmítání světa i sebe, téma odpuštění, smíření, cítit se opuštěn Bohem, i když se člověk ničeho nedopustil; přání spirituálních zdrojů, aniž by věděl, jak si je lze osvojit; pochybnost o tom, zda existuje život po smrti a Bůh, je-li svět vůbec spravedlivý.

23 Př. Spirituální péče a doprovázení v kontextu (nejen) paliativní péče: pojem spirituální bolesti Otázka proč? s celým svazkem motivů: najednou je celý život radikálně ohrožen. To vyžaduje přemýšlení o dosavadních představách o životě a nové úvahy o vlastní existenci; otřesení ve své existenci: hledání výkladů a konceptu smyslu, aby se někdo mohl ve svém existenciálním středu vzpružit a stabilizovat; spirituální bolest u blízkých a pozůstalých, zármutek, truchlení; Naděje?

24 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov slova spiritualita Slovo spiritualita odvozené z lat. „spiritus“ = duch, dech, vzduch; Spiritus je překladem hebrejského ruah (řecky pneuma)=představuje božskou Stvořitelovu sílu nebo princip života, který lidem dává život v plnosti, vystihuje sféru božské moci, v níž člověk žije, bytost s podílem na stvořitelově božském životě, celého živého člověka ve službě dějinám osvobozování, spásy.

25 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov výrazu spirituální, spiritualita První výskyt: Adjektivum spirit(u)alis (latinský překlad řeckého pneumatikós) v Novém zákoně označuje člověka, který umožní božskému Stvořitelovu Duchu plnou účinnost ve svém životě, nechá se jím v nejhlubším jádru přetvářet a provázet a čerpá z něho ve všech oblastech svého života.

26 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov výrazu spirituální, spiritualita Z počátku 5. stol. po Kr./n.l. zmínka o teologickém použití substantiva spiritualitas: dopis věnovaný nově pokřtěným dospělým, jimž se připomíná, že mají vést autentický křesťanský život s odvahou a angažovaností, aniž by ochabovali v procesu dalšího rozvoje.

27 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov výrazu spirituální, spiritualita Zde má tedy podle původu a pojetí této cesty vznikat: touha člověka směřovat k tomu, co ho přesahuje (k vyšším cílům, transcendentnu), hledání hlavního smyslu a cíle života. Symbol cesty obsahuje osobní i společné utváření života a zahrnuje i úskalí, objížďky, slepé uličky, scestí, pauzy, etapy, i pravidlo růstu, hledání, pochybností, bolestných výkřiků, opuštěnosti, nových výzev a začátků.

28 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov výrazu spirituální, spiritualita Proto duchovní život = vnitřní prožitek/zkušenost/dotyk s důsledky pro utváření osobního i společného života, cesta spojení a sjednocování s živým Stvořitelem; Křesťanská znamená=hlavním modelem a měřítkem je cesta jedinečné dějinné osobnosti Ježíše z Nazaretu, uznaného a přijatého jako Krista, tzn. jako vrcholného Stvořitelova interpreta, zmocněnce a svědka.

29 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov výrazu spirituální, spiritualita Zdravá spiritualita nabídne a umožní spojitost poznání absolutního božského protějšku a sebepoznání, nejhlubšího sebenalezení, → absolutní zájem o osobu konkrétního člověka → bazální důvěru, fundament a orientaci. Zdůrazní přednostní péči o slabé, zranitelné, nemocné, trpící, oběti bezpráví.

30 Př. spirituality v užším smyslu: křesťanská jako domov výrazu spirituální, spiritualita Zahrne různé oblasti lidského života, od hlubin lidského nitra, středu osobnosti, přes meziosobní vztahy až do větších celků soužití (kritérium spravedlnosti), jde jí o příspěvek k humanitě, k utváření dobrého života a spravedlivého soužití – spojitost s etikou, mravností i profesním étosem.

31 Poděkování Děkuji Vám za čas, pozornost a případnou spolupráci.  Dr. René Milfait  : ;  :


Stáhnout ppt "„Co je to vlastně ta spiritualita?“ Pro účely seznámení, porozumění, objasnění: SPIRITUÁLNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ KONZULTOVÁNÍ ETICKÝCH OTÁZEK NEMOCNIČNÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google