Téma 3. Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK Tento projekt je spolufinancován.

Prezentace na téma: "Téma 3. Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK Tento projekt je spolufinancován."— Transkript prezentace:

1

2 Téma 3. Světová a evropská strategie ochrany životního prostředí. Olympijské hnutí a ochrana životního prostředí Jiří ŠAFRÁNEK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

3 V zakladatelském díle trvalé udržitelnosti „Naše společná budoucnost“ pak nacházíme koncept i první definiční pokusy trvale udržitelného rozvoj (sustainable development) : „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“[7] Tato definice obsahuje především základní princip trvalé udržitelnosti, jakýsi etický leitmotiv, totiž princip odpovědnosti vůči budoucím generacím. Jejím určitým nedostatkem je však právě proto vysoká míra antropocentričnosti, přílišný důraz na postavení člověka jako specifického organismu ve světě přírody. Proto ji Josef Vavroušek ve své interpretaci rozšiřuje o „ideály humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou“ a „úctu k živé i neživé přírodě“ (1994). [7]

4 Jakousi syntézou všech předchozích definičních snah a zároveň pokusem o promyšlení a nejstručnější shrnutí celé šíře i hloubky konceptu trvalé udržitelnosti je proto následující definice, jež je stále častěji citována v českém prostředí a která se především ukazuje být nesmírně produktivní nejen ve stručném výkladu, ale hlavně v podrobnějším výukovém procesu environmentální výchovy na vysokých, ale i středních školách. „Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné nově redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy.“

5 Ekologii jako samostatný vědní obor cca 1865 Definoval poprvé německý biolog a filosof Ernst Haeckel Jako vědu zabývající se organismy a skupinami organismů, jejich vzájemnými vztahy a vztahy k jejich životnímu prostředí O sto let později je ekologie chápána jako multidisciplinární obor, který má význam pro pochopení limitů přirozené existence člověka

6 Římský klub založen 1968 Skupina intelektuálů varovala před nežádoucím ohrožením Země První větší zamyšlení nad vlivem člověka na životní prostředí

7 Jednou z nejznámějších organizací, zabývajících se globálními problémy, je Římský klub, který byl založen v dubnu 1968 jako nevládní organizace. Za hlavní přístupy k řešení problémů považuje: při zkoumání problémů používat globální přístup a uvědomovat si, že rostoucí vzájemná závislost států, existence celosvětových problémů a budoucí potřeby všeho lidstva znemožňuje řešení těchto problémů v rámci jedné země a snažit se o hlubší porozumění vazeb ve spleti současných problémů - politických, sociálních, ekonomických, technologických, životního prostředí, psychologických a kulturních vypracovávat dlouhodobější studia, než mohou zpracovávat vlády, zaměstnané řešením každodenních problémů a vázané ohledy, které musejí brát na voliče. Římský klub

8 Meze růstu – The Limits to Growth Kniha vyšla 1972 – autoři D. H. a D. L. Meadowsovi a W. W. Rehrens aj. Randers Dokázali, že vinu na znečištění prostředí má hospodářský růst Každých 15 let se na světě zdvojnásobuje výroba a těžba surovin

9 Překročení mezí - 1995 – titíž autoři cca 88 % průmyslově vyráběné energie pochází z fosilních paliv Koncentrace CO2 v atmosféře je nejvyšší za posledních 160 000 let nejvyšší za posledních 160 000 let Dochází ke globálnímu oteplování

10 V minulých desetiletích stoupalo množství CO2 v atmosféře průměrně o 1,5 částí na milion ročně, v důsledku spalování fosilních paliv, ale v letech 2002 se stoupání zvýšilo o více než 2 části na milion ročně. V minulosti bylo možno vysvětlit náhlé zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře například oteplením Tichého oceánu v době nestabilního počasí během tzv. El Niño - v té době totiž oceány vypouštějí kysličník uhličitý a nejsou schopny ho absorbovat. V posledních dvou letech však stoupla koncentrace CO2 v atmosféře o 2,08 částí na milion v roce 2002 a o 2,54 částí na milion v roce 2003. El Niño se v těch letech nevyskytlo. Vědci nejsou zatím schopni určit, co to znamená. Charles Keeling, který začal zkoumat výskyt CO2 v atmosféře v roce 1958, konstatoval: "Zvýšení růstu koncentrace CO2 na více než 2 části na milion ročně je skutečně výjimečný jev. Je možné, že má přirozené příčiny, ale je také možné, že je to začátek přírodního procesu, který nemá v záznamech obdoby." Co to znamená nového

11 Den Země – Earth day 22. 4. 1970 Uspořádali američtí studenti - formulovali program stabilizovat počet lidí na zemi stabilizovat počet lidí na zemi zvýšit energetickou úspornost zvýšit energetickou úspornost přejít na obnovitelné zdroje energie přejít na obnovitelné zdroje energie recyklovat materiály a odpady recyklovat materiály a odpady vyloučit z používání chemikálie ohrožující prostředí vyloučit z používání chemikálie ohrožující prostředí omezit zemědělské techniky, které degradují půdu omezit zemědělské techniky, které degradují půdu

12 Historie Dne Země a Earth Day Network První oslavy Dne Země proběhly v USA 22. dubna 1970. Byl to pokus připomenout závažné problémy jako je růst počtu obyvatel Země, problémy využívání neobnovitelných zdrojů, ztenčování ozónové vrstvy. Vznikla tak tradice oslav Dne Země, mezinárodního svátku životního prostředí. V roce 1990 se k americké tradici připojil zbytek světa. Mezinárodní organizaci Earth Day Network, která sídlí ve Washingtonu, koordinuje a poskytuje informační servis ke Dni Země na mezinárodní úrovni. Na svých stránkách shromažďuje přehled akcí v jednotlivých zemích světa. Nechybí zde ani Česká republika, i když přehled akcí není ani zdaleka úplný.Earth Day NetworkČeská republika

13 Země má svůj den - oslavme Den Země! 22. duben je Dnem Země. Slaví se po celém světě i u nás v ČR. Stovky akcí a slavností, které probíhají téměř po celý týden kolem tohoto data, pořádají především neziskové organizace, ale i města - především ta zdravá, obce či kraje, oslaví jej i ministr životního prostředí. Společným mottem oslav a akcí je výstižné "Mysli globálně, jednej lokálně" a vyvrcholí přímo na den Země. Oslavte jej i vy! V následujícím textu vám dáme řadu tipů jak, podrobnosti najdete v souvisejících odkazech a tiskových zprávách.

14

15 20. 10. - Den stromů 20. 10. - Den stromů Den, který je zaměřen především na podporu výsadby nových a ochranu starších stromů. Informace o konkrétních akcích jsou na Ekonetu.

16 1972 – Stokholm –první konference OSN o životním prostředí Na základě jednání byl zpracován a založen Program OSN pro životní prostředí UNEP – United Nations Environmental Programme a zřízen Fond pro životní prostředí

17 United Nations Environment Programme - UNEP Zvyšovat povědomí a aktivity o životním prostředí Koordinovat činnost OSN v oblasti životního prostředí Řídit celosvětově vyhodnocování dat o životním prostředí Svolávat mezinárodní jednání o životním prostředí

18 UNEP a Úmluvy o ochraně přírody Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách (1992) zavazuje státy k omezení emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování a s tím spojené atmosférické poruchy. Její Kjótský protokol (1997) zesiluje mezinárodní reakci na klimatické změny stanovením emisních limitů vyspělým zemím pro období 2008-2012. Protokol však též zavádí několik mechanismů, které umožňují jistou flexibilitu při snižování a měření emisí. Úmluva OSN o boji proti rozšiřování pouští v zemích, zejména afrických, postižených úporným suchem (1994) se snaží podněcovat mezinárodní spolupráci v boji proti rozšiřování pouští a omezovat dopady sucha v postižených státech. Dohoda o zachování kytovců v Černém moři, Středozemním moři a v přilehlé atlantské oblasti (1996) usiluje o omezení hrozeb pro kytovce ve vodách Středozemního a Černého moře. Vyžaduje od států přijetí podrobného plánu na zachování kytovců, který bude zahrnovat legislativu zakazující jejich svévolný lov, dále prostředky pro minimalizaci nahodilého polapení a vytvoření chráněných zón.

19 UNEP a Úmluvy o ochraně přírody Multilaterální fond pro plnění Montrealského protokolu (1991) byl založen pro pomoc rozvojovým zemím při naplňování Montrealského protokolu. Pomoc se týká států, jejichž roční spotřeba a produkce látek porušujících ozonovou vrstvu je nižší než 0,3 kg na hlavu – bývají též označovány za „země článku 5“. Výše příspěvků do fondu ze strany zemí, jichž se článek 5 netýká, je určován podle hodnotící škály OSN. Dohoda o zachování malých kytovců Baltského a Severního moře (1991) byla uzavřena pod patronátem Úmluvy o migrujících druzích. Jejím cílem je podpořit úzkou spolupráci mezi smluvními stranami tak, aby vedla k zachování příznivého vývoje malých kytovců. Signatářské státy mají povinnost podílet se na zachování a správě jejich přirozeného prostředí, na průzkumech a výzkumech, omezování znečištění a informování veřejnosti. Úmluva o biologické rozmanitosti (1992) usiluje o zachování biologické rozmanitosti, podporuje udržitelné využití jejích komponentů a rovnoměrné rozdělení užitků plynoucích z využití genetických zdrojů. Její Kartagenský protokol o biologické bezpečnosti (2000) usiluje o ochranu biologické rozmanitosti proti rizikům, která by mohla hrozit ze strany geneticky modifikovaných organismů. Zakládá informační proceduru, která zajišťuje, aby jednotlivé státy byly předem písemně zpraveny o možném dovozu geneticky modifikovaných organismů určených k začlenění do životního prostředí, a měly tak dost podkladů pro kvalifikované rozhodnutí, zda dovoz povolí.

20 UNEP a Úmluvy o ochraně přírody Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států/Úmluva o kyselých deštích/ (1979) a její protokoly dojednané pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN (ECE) stanovují způsoby kontroly a omezení znečištění ovzduší v Evropě a v Americe. Úmluva OSN o mořském právu (1982) komplexním způsobem upravuje četná námořní témata včetně práva civilní i vojenské navigace, ochrany pobřeží a mořského prostředí, práva na živé i neživé zdroje a podmořský vědecký výzkum. Vídeňská úmluva o ozonové vrstvě (1985), Montrealský protokol (1987) a jeho dodatky se snaží o redukci poškození ozonové vrstvy, která chrání život na Zemi před škodlivými vlivy ultrafialového záření. Basilejská úmluva o pohybu nebezpečného odpadu přes hranice a jeho zneškodnění (1989) zavazuje signatářské státy k omezení přepravy a vypouštění nebezpečných odpadů přes hranice, k minimalizaci míry toxicity nebezpečných odpadů a k zajištění ekologicky šetrného zpracování odpadů co nejblíže místu jejich vzniku. Roku 1999 přijaly smluvní strany protokol o odpovědnosti a kompenzaci ve vztahu k přeshraničnímu pohybu nebezpečných odpadů.

21 UNEP a Úmluvy o ochraně přírody Úmluva o mokřadech mezinárodně významných zvláště jako sídliště vodního ptactva (1971) zavazuje státy k prozíravému využívání mokřadů na jejich území. Tato úmluva byla iniciována Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (1972) zavazuje státy k ochraně přírodních a kulturních oblastí. I tuto úmluvu iniciovalo UNESCO. Mezinárodní konvence o obchodu s ohroženými druhy divoké fauny a flóry (1973) kontroluje prostřednictvím kvót a zákazů vývozu mezinárodní obchodování s vybranými druhy divokých zvířat a rostlin či produkty z nich, aby zajistila jejich zachování. Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (1979) a série přidružených regionálních a druhově specifických dohod usiluje o zachování suchozemských, vodních i ptačích živočišných druhů a jejich sídlišť.

22 UNEP a Úmluvy o ochraně přírody Rotterdamská úmluva o principu vyslovení souhlasu při mezinárodním obchodu s určitými chemikáliemi a pesticidy (1998) zavazuje exportující země, aby importujícím zemím poskytly informace o všech přepravovaných látkách, které potenciálně škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí. Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (2001) má za cíl snižovat a odstraňovat vypouštění určitých vysoce toxických pesticidů, průmyslových chemikálií a vedlejších produktů jako DDT, PCB a dioxiny, které jsou velmi mobilní a hromadí se v potravním řetězci. Program člověk a biosféra UNESCO si klade za cíl rozvinout v rámci přírodních a společenských věd základnu pro udržitelné využívání a zachování biologické rozmanitosti a pro zlepšení vztahů mezi lidmi a jejich životním prostředím po celém světě. Tento program podporuje mezioborové výzkumy, ukázky a školení v oblasti přírodních zdrojů. Mezinárodní námořní organizace (IMO) přispěla k uzavření úmluv, jež pomohly omezit znečišťování moří. Série regionálních mořských programů pomáhá vládám při ochraně sdílených mořských a dalších vodních zdrojů prostřednictvím úmluv a protokolů přijatých pod patronací UNEP ve třinácti regionech.

23 1983 - Valné shromáždění OSN zřídilo Světovou komisi pro životní prostředí a rozvoj - WCED – World Commission on Environment and Development

24 Komisi ustanovilo Valné shromáždění OSN v roce 1983 s tím, že je nutno zevrubně prozkoumat rozporuplný vztah obou záležitostí uvedených v názvu komise. Zpráva došla k závěru, že hospodářský rozvoj a účinná ochrana prostředí si nebudou překážet, ale naopak se budou vzájemně podporovat, pokud rozvoj bude mít trvale udržitelný charakter. Podle dnes již klasické (a stále pokládané za nejlepší) definice to bude takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil potřeby generací příštích. Znamená to tedy takový rozvoj, který nebude ničit životní prostředí a přírodní zdroje.

25 Já vám říkám, že to jde… Komise pracovala téměř 4 roky na základě pověření Valného shromáždění OSN, její předsedkyní byla známá norská ministerská předsedkyně Gro Harlem Brundtlandová. Zprávu můžeme chápat jako pokus o odpověď na velmi vážnou výzvu, kterou předložili autoři Mezí růstu, známé knihy publikované v roce 1972 (D. Meadows et al.: „The Limits to Growth“). Meze růstu ukázaly na zřejmý rozpor mezi hospodářským růstem a účinnou ochranou životního prostředí, přírody a přírodních zdrojů. Na základě „světového modelu“, který vycházel z vývoje hospodářství, stavu prostředí a přírodních zdrojů za poslední století, dospěli autoři k jednoznačnému závěru, že ve stávajícím hospodářském růstu nelze pokračovat. Tento růst má exponenciální charakter s mírou růstovou 5 % ročně a růst HDP je provázen paralelním růstem zátěže prostředí a čerpání obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Podle autorů žádná technická opatření jako jsou například čistírny nemohou na dlouho situaci zachránit, protože ekonomický rozvoj je nerozlučně spojen s rostoucí zátěží prostředí a čerpáním zdrojů. Zvláště nedostatek neobnovitelných zdrojů především ropy a kovových rud spolu s nedostatkem potravin nutně povede ke světovému kolapsu. Jedinou cestou, jak zvrátit tento nepříznivý vývoj, je zastavit hospodářský růst.

26 „Naše společná budoucnost“ došla k závěru zcela opačnému. Je sice pravdou, že hospodářský rozvoj v posledních desetiletích měl a až dosud má ekologicky devastující charakter a je spojen s růstem zátěže prostředí. Takový stav však není fatálně nutný. Hospodářský rozvoj je možno převést na trvale udržitelnou trajektorii, to znamená usměrnit jej tak, aby potřeby současné generace nebyly naplňovány na úkor generací příštích nebo jiných společností (rozumí se rozvoj vyspělého světa se nesmí dít na úkor světa rozvojového). Důkladná zpráva Naše společná budoucnost naznačuje cesty, kterými se má budoucí vývoj ubírat, aby měl charakter rozvoje trvale udržitelného.

27 Naše společná budoucnost Odpověď na otázku, co to je (trvale) udržitelný rozvoj, není jednoduchá. Existuje mnoho definic a na mezinárodní úrovni se k udržitelnému rozvoji vede mnoho diskusí a jednání. Základní aspekt udržitelného rozvoje asi nejlépe vystihuje definice ze Zprávy pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) nazvané "Naše společná budoucnost", kterou v roce 1987 předložila její tehdejší předsedkyně Gro Harlem Brundtlandová.

28 Světová veřejnost přijala zprávu s povděkem a učinila ji základním východiskem pro konferenci Spojených národů v Rio de Janeiru věnovanou otázkám životního prostředí a rozvoje. Na tento „Summit Země“ v roce 1992 přijeli delegáti více než 178 zemí světa a v naprosté většině byli reprezentováni hlavami vlády nebo státu (114), ministerskými předsedy či prezidenty. Po několikatýdenním jednání konference přijala obsáhlý dokument „Agenda 21“, kde ve 40 kapitolách na přibližně 1000 stranách vysvětluje, jakým způsobem dosáhnout udržitelnosti hospodářského rozvoje. RIO DE JANEIRO

29 153 států podepsalo Úmluvu o změně klimatu Úmluvu o ochraně biologické různorodosti Deklaraci o životním prostředí a rozvoji Zásady obhospodařování lesů Agendu 21

30 Cíl úmluvy: "...Cílem této úmluvy je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém úseku, který umožní ekosystémům přizpůsobit se přirozenou cestou změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin a ekonomický rozvoj by mohl pokračovat trvale udržitelným způsobem." Rámcová úmluva Rio 1992

31 Agenda 21 – akční plán lidstva pro 21. století  Definuje problémy a hledá prostředky jak je řešit  Za realizaci odpovídají vlády zemí  V ČR je kontrola prostřednictvím zprávy o životním prostředí ČR – podává ji Min.ŽP vládě ČR  Pojem místní Agenda 21

32 po 5 letech, které uplynuly od konference v Riu, musíme konstatovat, že tyto trendy se nepodařilo zastavit. Skleníkové plyny rostou Biodiverzita klesá Financování ochrany přírody v rozvojových zemích klesá Rozdíl mezi Severem a Jihem se zvětšuje Tak jde to nebo ne ? Tak jde to nebo ne ? New York v roce 1997 – summit II.

33 každému státu Dodatku I, tj. průmyslovým zemím, o kolik musí do období let 2008-2012 snížit své emise oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, fluorovaných uhlovodíků a hexafluoridu síry. Tyto plyny mají různou účinnost, proto se budou přepočítávat na ekvivalent CO2. Souhrnné snížení světových emisí by mělo po splnění Kjótského protokolu činit 5.2%emise Kjótský protokol určuje

34 Státy Dodatku I, které mají snížit své emise o 8%8%8%8% Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Evropská unie, Finsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie 7%7%7%7%USA 6%6%6%6% Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko 0%0%0%0% Nový Zéland, Rusko, Ukrajina -1%-1%-1%-1%Norsko -8%-8%-8%-8%Austrálie -10%-10%-10%-10%Island

35 Flexibilní mechanismy: Společně zaváděná opatření: Jedná se o spolupráci mezi dvěma státy různé hospodářské úrovně, kdy v jednom státě jsou náklady na redukci emisí nižší, ať už z důvodů čistě ekonomických nebo proto, že v daném státě je větší prostor pro zavádění nových technologií a postupů. Země se totiž mohou procentuálním zastoupením energetických zdrojů, které neemitují skleníkové plyny, a ani uhlíkatá paliva si nejsou rovnocenná - zemní plyn emituje zhruba o 30 % oxidu uhličitého méně než uhlí. Ideálním prostorem pro tuto politiku jsou transformující se země, tedy i Česká republika. Předpokládá se, že ekonomicky zdatnější státy zde budou investovat a pomáhat omezovat emise a za to potom budou dostávat kredity, díky kterým by investující stát mohl splnit vlastní emisní závazky. Obchodování s emisemi V případě, že nějaký stát nejenže splní limity Kjótského protokolu, ale navíc bude mít stále určitou rezervu, může takto uspořené emise prodat jinému státu, který by tak rovněž dosáhl nebo se přiblížil vlastnímu limitu. Podobný princip fakticky funguje mezi státy EU, které budou již od začátku počítat emise všech členských států dohromady. Mechanismus čistého rozvoje Státy Dodatku I by měly mít možnost v rozvojových zemích financovat projekty, které by přispívaly ke snižování emisí, čímž by zároveň plnily vlastní závazek.

36 Světový summit o životním prostředí 2002 v Johannesburgu Summit v Johannesburgu skončil, pokračuje však nastoupená cesta k naplňování přijatých úmluv a závazků z konference v Rio de Janeiru v roce 1992? Delegáti Summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu nesplnili očekávání a nesoustředili se na kritické zhodnocení vykonané práce od posledního zasedání. Místo potvrzení a podpory udržitelnému rozvoji po desetiletém úsilí se spíše vydali "trvalou cestou" přijímání prohlášení, výzev a závazků k problémům světa. Nicméně práce k udržitelnému rozvoji pokračuje a tato konference jistě dala podmět k cílenějšímu zaměření našeho společného úsilí.

37 Některé organizace zabývající se ekologickou problematikou ve světě na vládní i nevládní úrovni IUCN založeno 1948 dnes se nazývá The World Conservation Union, ale zůstala zkratka IUCN

38 IUCN -The World Conservation Union Rue Mauverney 28, CH-1196 Gland, Switzerland

39

40 WWF World Wildlife Fund Světový fond pro ochranu přírody – 1961

41 MaB mezivládní vědecký a výchovný program „Člověk a biosféra“ vyhlásilo UNESCO v roce 1970 Cílem je interdisciplinární výzkum vztahů člověka a prostředí Biosférické rezervace – Krkonoše, Šumava, Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava, Bílé Karpaty

42 Mezinárodní organizace Ochrana životního prostředí v kontextu směřování k udržitelnému rozvoji se stala globálním problémem, jehož řešení nelze hledat pouze na území jednoho státu či regionu. Vypořádaní se s ním vyžaduje komplexní přístup přesahující hranice států i kontinentů. Společný a koordinovaný mezinárodní postup je jediná efektivní cesta k řešení globálních environmentálních otázek.

43 Organizace spojených národů (OSN) Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě V rámci OSN byla přijata také Úmluva OSN o mořském právu

44 Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN)  Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly  Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě  Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer  Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států  Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států  Protokol o strategickém posuzování životního prostředí  Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí- Aarhuská úmluva  Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek- Protokol o PRTR  V rámci EHK OSN byl přijat také Protokol o vodě a zdraví, na jehož implementaci MŽP pouze spolupracuje, hlavním gestorem tohoto protokolu je Ministerstvo zdravotnictví.

45 Program OSN pro životní prostředí (UNEP) Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů Úmluva o biologické rozmanitosti Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu v mezinárodním obchodu s některými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky na ochranu rostlin Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech

46 Organizace spojených národů pro vědu, výchovu a výzkum (UNESCO) 1. Mezinárodní hydrologický program (IHP) - program zabývající se oběhem vody v přírodě a jejím hospodárným využitím. 2. Člověk a biosféra (MAB) 3. Mezivládní oceánografická komise (IOC) - koordinuje výzkum moří (viz část III.). 4. Mezinárodní geologický korelační program (IGCP) - zkoumá vývoj zemské kůry. Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva/ Ramsarská úmluva

47 Rada Evropy Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť Evropská úmluva o krajině Evropská úmluva o krajině

48 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Hodnocení stavu, vývoje a politiky životního prostředí (Environmental Performance Review, EPR) patří mezi stěžejní a dlouhodobé práce Direktorátu životního prostředí OECD a musí jím projít každá z členských zemí OECD. EPR je důkladnou prověrkou stavu životního prostředí, právního a institucionálního rámce nezbytného k zajištění kvalitní ochrany životního prostředí, ale i způsobu řízení environmentální problematiky na národní a nižší úrovni (včetně hodnocení meziresortní spolupráce, posouzení komunikace se širokou veřejností apod.).

49

50 Konference MOV 1994 - Paříž V srpnu 1994 se v Paříži uskutečnil XII. olympijský kongres věnovaný blížícímu se 100. výročí založení novodobých olympijských her. Poprvé v historii se kongres zabýval i otázkami vztahu sportu a životního prostředí. Kongres rozhodl zřídit komisi MOV „Sport a prostředí“ a dále rozhodl o pravidelném pořádání konferencí. Konference MOV 1994 - Paříž V srpnu 1994 se v Paříži uskutečnil XII. olympijský kongres věnovaný blížícímu se 100. výročí založení novodobých olympijských her. Poprvé v historii se kongres zabýval i otázkami vztahu sportu a životního prostředí. Kongres rozhodl zřídit komisi MOV „Sport a prostředí“ a dále rozhodl o pravidelném pořádání konferencí."

51 Konference sport a prostředí MOV První se konala v červenci 1995 v Lausanne druhá 1. - 2. 11. 1997 v Kuvajtu třetí 21.- 24. 10. 1999 v Rio de Janeiru čtvrtá 3.- 4.11.2001 v Naganu Tím dalo olympijské hnutí najevo, jaký význam přikládá péči o životní prostředí. Životní prostředí se stalo třetím rozměrem olympijských her - vedle sportu a kultury.

52 RIO a Agenda 21 pro OH Konference v Rio de Janeiru na podzim 1999 byla významná v tom, že schválila Agendu 21 olympijského hnutí jako základní dokument při uplatňování ekologických zásad ve sportu. Tento materiál je rozpracováním „Agendy 21“ pro oblast sportu a tělesné výchovy. („Agenda 21“ byla schválena jako základní dokument poslední světovou konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v roce 1992 právě v Rio de Janeiru. Agendu 21 olympijského hnutí Agendu 21 olympijského hnutí

53 Sport v duchu trvale udržitelného rozvoje Mezinárodní olympijský výbor vypracoval systém opatření, jejichž cílem je věnovat větší pozornost životnímu prostředí, chránit ho a usilovat o jeho zlepšení. Opatření jsou shrnuta v publikaci Manual on Sport and the Environment Manual on Sport and the EnvironmentManual on Sport and the Environment Tato opatření mají rozhodující vliv při výběru kandidátských měst pro olympijské hry i při vlastní realizaci zimních i letních olympijských her. Promítají se ale i do dalších činností, na jejichž realizaci se olympijské hnutí podílí. Ve sportu volného času včetně jeho organizačního a institucionálního zajištění, činnosti sportovních klubů, sponzorů a výrobců sportovního zboží.

54 Výběr hostitelského města OH Kandidující města musí mít zpracovány ekologické koncepce pro organizaci olympijských her. Poprvé bylo předložení ekologických plánů vyžadováno od všech kandidátů usilujících o přidělení zimních OH pro rok 2002. Ale už předtím pořadatelé OH usilovali o ekologické podmínky při hrách Jsou definována Ekologická opatření na olympijských hrách Ekologická opatření na olympijských hráchEkologická opatření na olympijských hrách

55 Ekologická opatření na OH Environmental management systém Ochrana životního prostředí a jeho zlepšení Podpora ekologických technologií Výchova veřejnosti Hospodaření se zdroji Zapojení podnikatelů Hospodaření s odpady Posouzení vlivu na životní prostředí a monitoring

56 Lillehammer – zelené hry Organizační výbor definoval ekologické aspekty realizace olympijských her Byly vytvořeny nástroje k ekologickému plánování velkých projektů Vytvořena koncepce ekologické administrativy (Green office) a ekologického zásobování (Green purchasing), která byla později přijata v celém Norsku Vyžadovány ekologické audity projekce i výstavby Intenzivní podpora veřejné dopravy pro diváky, sdělovací prostředky i oficiální hosty Ekologické informace se staly součástí všech oficiálních publikací, programů i vstupenek Snížení spotřeby energie ve všech velkých zařízeních o 30 % Spolupráce mezi Organizačním výborem olympijských her, ministerstvem životního prostředí, místním zastupitelstvem a ekologickými organizacemi Podpora projektům trvale udržitelného cestovního ruchu (Green tourism, Green hotel) Podpora snížení množství odpadu, jeho znovuužití a recyklace – do chodu byl v regionu uveden systém recyklace a kompostování Od dodavatelů vyžadováno zboží s minimem obalů a s možností recyklace Další využití dočasných zařízení

57 Turín 2006 Limitující pro přijetí programů spotřeby energie, hospodaření s odpady, městskou dopravu a limity znečištění, hlukové emise a znečištění vody je dodržování regionálních, provinčních a místních ustanovení Všechny soutěže ve sjezdovém lyžování byly uskutečněny na stávajících tratích Nebylo plánováno rozšíření silniční sítě Kácení stromů bylo omezeno na minimum a holá místa byla zalesněna V projektech výstavby nových zařízení jsou začleněny i parky a zelené plochy Olympijská vesnice byla postavena na místě zrušené průmyslové zóny s použitím technologií trvalé udržitelnosti a bude znamenat zlepšení městského prostředí Olympijská vesnice má nízkou energetickou náročnost a pro venkovní osvětlení bylo použito alternativních zdrojů V průběhu her byla upřednostňována hromadná doprava, v době olympijských soutěží to je jediná možnost jak se dostat na jednotlivá sportoviště Vozidla s nízkou a nulovou produkcí emisí měla přednost Olympijská vesnice je vyhrazena pouze pro pěší, cyklisty a vozidla s elektrickým pohonem Všem sportovcům byla k dispozici jízdní kola na cestu mezi městem a olympijskou vesnicí

58 Výtah z prezentace při zveřejňování souhrnu „Ekonomické a marketingové studie pořádání letních olympijských her v roce 2016 resp. 2020 v hlavním městě Praha" 26. listopadu 2004

59 ČOV a ekologie ČOV adresuje všem sportovcům i široké sportovní veřejnosti výzvu Sportuj a chraň životní prostředí ČOV adresuje všem sportovcům i široké sportovní veřejnosti výzvu Sportuj a chraň životní prostředíSportuj a chraň životní prostředíSportuj a chraň životní prostředí Při ČOV pracuje Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„ Při ČOV pracuje Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„Pracovní skupina "Sport a životní prostředí„ Jejím cílem je prosazovat myšlenky dodržování ekologických zásad ve sportovní činnosti.

60 Pro zveřejnění souhrnu „EKONOMICKÉ A MARKETINGOVÉ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA" připravila společnost PricewaterhouseCoopers ČR. Základní koncept - rozmístění sportovišť Cílem studie nebylo navrhnout definitivní rozmístění, ale navrhnout jeho principy, ověřit v detailu jednu možnost rozmístění a využít ji k finančním kalkulacím. PricewaterhouseCoopers s Strana 7 26. listopadu 2004

61 Pro zveřejnění souhrnu „EKONOMICKÉ A MARKETINGOVÉ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA" připravila společnost PricewaterhouseCoopers ČR. Základní koncept - Koncept „krásných her" Modifikace Severní varianty sledující koncept „krásných her" umožňující maximální vizualizaci krásy města během sportovních událostí. Principy rozmístění areálu: Vytvoření hlavního olympijského centra umístěním ceremoniálního stadionu a mediální vesnice do Letňan spolu s využitím výstaviště pro většinu halových sportů. Umístění olympijské vesnice pokud možno dopravně blízko historickému centru Prahy. Rozmístění sportovišť v Praze umožněné menšími rozměry Prahy a z nich plynoucími rozumnými dopravními vzdálenostmi i časy (Sazka, po radikální rekonstrukci T-Mobile, Maniny, Štvanice, Strahov, Letná, Trojský kanál aj.). Umístění dalších plošně náročných sportů v blízkosti Prahy (jezdectví, moderní pětiboj, střelba). Umístění speciálních sportů veslování/rychlostní kanoistika, jachting - mimo Prahu (Račice, Lipenská přehrada) jakož i některých zápasů základní části fotbalového turnaje (Brno, Ostrava, Teplice). PricewaterhouseCoopers s Strana 6 26. listopadu 2004

62 Pro zveřejnění souhrnu „EKONOMICKÉ A MARKETINGOVÉ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA" připravila společnost PricewaterhouseCoopers ČR. Základní koncept - Soulad s potřebami Prahy a ČR Výstavba olympijské vesnice a mediální vesnice - shoda s rozvojem rezidenčního bydlení, uspokojením potřeby kolejí a příp. s nimi spojeného univerzitního areálu. Praha pociťuje značný nedostatek sportovišť a sportovních ploch nejen pro sportovce, ale i pro širokou veřejnost bránící odlivu mladých rodin a kvalifikovaných odborníků do satelitů či jiných měst. V oblasti všeobecné infrastruktury Praha dlouhodobě pociťuje výraznou potřebu dobudování dopravní infrastruktury. V dlouhodobém plánu rozvoje města jsou dále projekty výstavby spojení letiště s centrem, rozvoj městské železnice, další rozšiřování metra do Letňan. Rozvoj výstaviště v Letňanech, Manin, získání špičkového fotbalového stadionu v souladu se záměry města. ČR se v rámci vstupních jednání do EU zavázala k výstavbě, resp. modernizaci žel. koridorů. s Strana 5 26. listopadu 2004 PricewaterhouseCoopers

63 Pro zveřejnění souhrnu „EKONOMICKÉ A MARKETINGOVÉ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA" připravila společnost PricewaterhouseCoopers ČR. Základní koncept - Výhody a nevýhody Prahy Praha musí přijít s výrazně odlišnou strategií kandidatury než „standardní' pořadatelská města olympijských her (OH) Výhody vůči „standardním" kandidátům: Krása města i architektury Ideální poloha a dostupnost, vysoký objem turistiky Střední Evropa (zatím pouze Praha a Budapešť) Malé vzdálenosti v rámci města a okrajových částí Územní plánování (kvalita, hloubka, dlouhodobost) Velké plochy i u centra města Nevýhody vůči „standardním" a středoevropským kandidátům: Méně sportovišť (pro hry i trénink) Menší množství vrcholných sportovních akcí Možnosti ubytování nebudou v okamžiku kandidatury postačovat bez dodatečné výstavby u niž je nutné prokázat životaschopnost Nikoli pro OH ale pro ČR jsou potřebné rozsáhlé infrastrukturní investice PricewaterhouseCoopers Strana 4 26. listopadu 2004

64 Finance - Náklady Kategorie nákladu (milion Kč) Celkové náklady vyvolané OH Náklady vynaložené před kandidaturou Náklady vynaložené po kandidatuře Org.- provozní investičn í Org.- provozní Investičn í Sportovní areály - stadióny, ost. náklady - v rámci Prahy 21 759 0 14 039 5 476 2 244 - stadióny - mimo Prahu 4 016 0040160 - tréninkové plochy - v rámci Prahy 4 974 00225 4 749 - sportovní haly výstaviště Letňany 14 355 0 4 507 3 089 6 760 Mimosportovní areály - olympijská vesnice 13 409 00 2 296 11 113 - mediální vesnice, MPC/IBC 18 937 0 5 491 5 102 8 343 Další výdaje - příprava kandidátské nabídky 510510000 - ostatní provozní výdaje OH 14 670 00 0 - výdaje na paralympiádu 1 020 00 0 - bezpečnost 21 041 00 0 PricewaterhouseCoopers s Strana 9 26. listopadu 2004

65 Finance - Náklady (pokračování) (Kategorie nákladu (milion Kč) Kč) Celkové náklady vyvolané OH Náklady vynaložené před kandidaturou Náklady vynaložené po kandidatuře Org.-provozníinvestiční Org.- provozní Investiční Infrastrukturní výdaje - technologie, ISIT, telko, internet 8 929 00 0 - doprava - v rámci Prahy 2 871 00 0 - letiště 00000 - železnice - v rámci Prahy 2 100 00 0 - železnice - mimo Prahu 00000 - silnice - mimo Prahu (včetně PO) 00000 - inženýrské sítě - v rámci Prahy 520005200 - hotely 00000 Dopad DPH na výstavbu investic financovaných HMP 3 470 00 0 CELKEM PRO OH V ROCE 2020 132 582 510 24 037 74 826 33 209 - Urychlení výstavby D3 3 293 PricewaterhouseCoopers s Strana 10 26. listopadu 2004

66 Finance - Výnosy a zdrojePoložka OH v roce 2016 milion Kč OH v roce 2020 milion Kč Celkové náklady vyvolané OH 135 875 132 582 Výnosy POCOG 40 693 Výnosy z developmentu 25 349 Praha a stát 62 336 58 943 Kraje a sportovní svazy 7 597 Celkové zdroje 135 875 132 582 Téměř 50% zdrojů pochází ze soukromých zdrojů (POCOG a PPP/development). Soukromé/PPP 19% POCOG30% Sportovní federace 3% Kraje 3% HMP16% Stát 28% PricewaterhouseCoopers s Strana 11 26. listopadu 2004

67 Makroekonomická vyčíslení (pro OH 2020) Hlavním důvodem, proč pořádání olympiády je většinou pro hostitele výnosné, jsou vnější finanční prostředky, které by jinak jeho ekonomika nezískala. Zdrojem těchto prostředků jsou příjmy od médií, sponzorů, členů "Olympijské rodiny" a turistů. Výsledky generované modelem celé ekonomiky zohledňují nutnost splatit deficit her 66.5 mld. Kč nutný k pokrytí výše uvedeného rozdílu mezi soukromými zdroji a náklady her. I po splacení tohoto rozdílu hry stále generují přírůstek HDP ve výši 25 mld. Kč (cca 1´% HDP). Považujeme-li tento oněch 66.5 mld. Kč za investici do her, lze z makroekonomického hlediska vyjádřit poměr mezi náklady a výnosy projektu her asi jako (66.5 mld. Kč : 91 mld. Kč = 66.5+25mld. Kč), tj. zhruba 3 : 4. Mezi další makroekonomické přínosy her patří například zvýšení daňových příjmů v objemu zhruba 16 mld. Kč, obratů v ekonomice o 55 mld. Kč, či 44 tis. vytvořených pracovních míst. Inflace nad rámec obecné inflace v ekonomice není modelem indikována. PricewaterhouseCoopers s Strana 12 26. listopadu 2004

68 Některé aspekty organizace a časování Veškeré aktivity Prahy, které budou nutné pro úspěšné zvládnutí kandidatury, se budou odvíjet od základní struktury výběru, která je pevně dána. MOV definuje čtyři základní statuty, které městům v jednotlivých fázích procesu výběru může udělit:I Status města Vznik statutu Okamžik uděleni pro OH v roce 2016 Okamžik uděleni pro OH v roce 2020 Zájem města o pořádání OH ČOV zašle MOV dopis ve kterém oznámí přání Prahy/ČOV pořádat OH Červenec 2007 Červenec 2011 Uchazečské město MOV přijme zájem města o pořadatelství OH Září-listopad 2007 Září-listopad 2011 Kandidátské město MOV vyhodnotí dotazníky uchazečů a provede užší výběr Květen 2008 Květen 2012 Hostitelské město Volba pořadatelského města na základě detailních doplňujících podkladů Červenec 2009 Červenec 2013 Vzhledem k vývoji olympijského hnutí, ale i rozměru české ekonomiky je jediným modelem nabídky, který může Praze přinést úspěch, nabídka tažená veřejným sektorem s výrazným zapojením sektoru soukromého do jednotlivých projektů. PricewaterhouseCoopers s Strana 13 26. listopadu 2004

69 Shrnutí přínosů pro PrahuSubjektKategorieKvantifikovatelné Nekvantifikovatelné NekvantifikovatelnéPrahaPřínosy Vybudovaná infrastruktura nad rámec běžného rozvoje v hodnotě 31 mld. Kč Infrastruktura v rámci běžného rozvoje získává prioritu, nová infrastruktura Vybudovaná sportoviště v hodnotě 21 mld. Kč Dlouhodobý plán a vize rozvoje Vybudované výstaviště v hodnotě 1 mld. Kč Sportoviště brzdící odchod rodin do satelitních městeček Přínosy z turistiky v hodnotě cca 8 mld. Kč Výstaviště jako nová dominanta Prahy a potvrzení její atraktivity PR (platí i pro ČR a regiony) v hodnotě zhruba 2-3 násobku vynaložených prostředků Rozvoj Strahova a Letňan Nové centrum pro sport a odpočinek v Maninách Zahrnutí do skupiny nejúspěšnějších světových metropolí lákajících investice a globální firmy Jasná vůdčí pozice mezi městy v středoevropském regionu včetně Rakouska Náklady Podíl na deficitu financování ve výši cca 20 mld. Kč PricewaterhouseCoopers s Strana 14 26. listopadu 2004

70 . Shrnutí přínosů pro ČRSubjektKategorieKvantifikovatelnéNekvantifikovatelné Česká republika Přínosy Všechny přínosy Prahy Přilákání takřka 41 mld. Kč zdrojů jako příjmy Organizačního výboru OH Zařazení mezi země schopné pořádat OH se všemi důsledky pro přitažlivost investic a rozvoj ekonomiky Celkový pozitivní makroekonomický dopad ve výši 25 mld. Kč po úhradě všech závazků (úroků i splátek dluhově financovaného deficitu příjmů a výdajů her) Sport pro generaci dětí počítačů Zvýšení celkového obratu ekonomických subjektů o 50 mld. Kč. Celkový daňový dopad ve výši 8 miliard Kč daně z obratu z multiplikačních efektů her a zhruba 8 mld. Kč na daních z příjmů z výše uvedeného přírůstku HDP. Náklady Podíl na deficitu financování ve výši cca 37 mld. Kč (bez Prahy, krajů a sport, svazů) PricewaterhouseCoopers s Strana 15 26. listopadu 2004

71 Výzva ČOV - Sportuj a chraň životní prostředí Hospodaření s vodou Energetické úspory Hospodaření s odpady a snížení emisí látek škodících životnímu prostředí Doprava Výstavba sportovních objektů Ochrana přírody

72 Hospodaření s vodou Ve sportovních zařízeních a jejich příslušenstvích, které vlastníš nebo využíváš, užívej vodu racionálně (nenechávej vodu zbytečně odtékat při mytí, při sprchování nech vodu téci co nejkratší dobu) V těchto zařízeních zabraň zbytečnému unikání vody (kapající kohoutek může způsobit ztrátu až 2000 litrů ročně, obrovské ztráty působí netěsnící splachovací nádržka na WC) Při vodních sportech a při pohybových aktivitách v přírodě udělej všechna opatření k tomu, aby nedocházelo ke znečišťování vodních zdrojů Při zálivce sportovišť v maximální možné míře využívej dešťové a užitkové vody V létě redukuj zalévání sportovišť v době horka, aby se omezilo odpařování, zálivku prováděj v nejchladnější hodině denního cyklu

73 Energetické úspory Ve sportovních zařízeních a jejich příslušenstvích, které vlastníš nebo využíváš, používej úsporných žárovek, zejména ve veřejných nebo průchozích prostorách, kde se svítí trvale Uvnitř sportovního objektu udržuj odpovídající teplotu (v tělocvičně 15-20 o C, šatny 20 o C, umývárny 20-25 o C). Překročení optimální teploty o 1 o C znamená zvýšení nákladů až o 6 % Sniž intenzitu vytápění na nejmenší možnou míru, pokud je objekt mimo provoz Aby nedošlo k energetickým ztrátám, větrej krátkodobě a intenzívně Aby nedošlo k energetickým ztrátám, větrej krátkodobě a intenzívně

74 Hospodaření s odpady a snížení emisí látek škodících životnímu prostředí Minimalizuj množství odpadu, který vzniká při sportovní události nebo provozem sportovního zařízení tím, že omezíš množství obalové techniky po dohodě s dodavateli Při nákupu potravin pro sportovní událost dej přednost ekologickým výrobkům Vyhýbej se zboží a obalům z plastů Dej přednost recyklovanému papíru Zajisti třídění odpadu Zajisti, aby na venkovních sportovištích bylo využíváno méně umělých hnojiv a sprejů Při nákupu sportovního zboží, výzbroje, výstroje i potravin preferuj výrobky s označením ekologické kvality („Ekologicky šetrný výrobek“) Nadměrný hluk škodí zdraví – proto usiluj o snížení hlučnosti při sportovní činnosti Nadměrný hluk škodí zdraví – proto usiluj o snížení hlučnosti při sportovní činnosti

75 Doprava Organizuj tréninky a soutěže tak, aby co nejvíce účastníků nemuselo použít osobního auta Pokud je nezbytná doprava motorovými vozidly, zajisti kolektivní dopravu Při výstavbě nových sportovních zařízení dej přednost jejich umístění co nejblíže bydliště nebo přihlédni k dostupnosti veřejnými dopravními prostředky, aby se tak zmenšily exhalace způsobené dopravou Zajisti možnost bezpečného zaparkování nebo uskladnění jízdních kol v místě sportovní události nebo v tréninkovém areálu, aby se tak snížil diváků a sportovců, kteří cestují autem Respektuj dopravní zpřístupnění centrálních odstavných ploch a parkovišť v oblastech sportovně rekreačního využívání území Respektuj dopravní zpřístupnění centrálních odstavných ploch a parkovišť v oblastech sportovně rekreačního využívání území

76 Výstavba sportovních objektů Před započetím nové výstavby zvaž její potřebnost z hlediska stávajících sportovních zařízení. Maximální využití starších zařízení je ekologičtější než stavba nových, jejichž využití je problematické Usiluj o dohodu o vzájemném využití a společné údržbě sportovních zařízení s místními školami a dalšími vlastníky sportovních objektů Výstavbu zařízení pro sportovně rekreační aktivity zabezpečuj koncepčně a ve vazbě na územní plány obcí a měst s ohledem na ochranné podmínky chráněných území Dbej o to, aby sportovní zařízení byla přizpůsobena stávajícímu osídlení, reliéfu krajiny a přírodě Při výstavbě sportovních zařízení a při jejich provozu ekonomicky využívej přírodní zdroje Omezuj znečištění prostředí a množství odpadu při výstavbě sportovních objektů i při jejich provozu V nejvyšší možné míře požívej stavebních materiálů opatřených známkou „Ekologicky šetrný výrobek“ (izolační a nátěrové hmoty, kotle na vytápění, pračky a prací prostředky atd.) Ochrana přírody

77 Při tréninku a závodech v přírodním prostředí omezuj počet účastníků akcí a dej přednost menší sportovní akci před masovými podniky Respektuj pokud možno značené tratě a turistické cesty V chráněných oblastech uprav sportovní činnost v duchu návštěvního řádu Zejména v chráněných krajinných územích se řiď pokyny pracovníků ochrany přírody a státní správy a sportovní akce plánuj po vzájemné přátelské dohodě Posiluj vnímavost k otázkám ochrany přírodního prostředí mezi sportovci a trenéry

78 Děkuji za pozornost