Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Krajská samospráva Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky Zlín 7. 4.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Krajská samospráva Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky Zlín 7. 4."— Transkript prezentace:

1 Krajská samospráva Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky Zlín 7. 4. 2011

2 2 OBSAH 1.Kraje a jejich historický vývoj 2.Kraj = hráč ovlivňující socioekonomické prostředí 3.Rozvojové koncepce Zlínského kraje 4.Budování dopravní infrastruktury 5.Významné rozvojové projekty Zlínského kraje 6. Závěr

3 3 1. KRAJE A JEJICH HISTORICKÝ VÝVOJ VZNIK KRAJŮ V ČESKÉ REPUBLICE reforma veřejné správy v ČR v 90. letech přinesla vytvoření VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ = KRAJŮ vymezení je definováno v ústavním zákoně č. 347/1997 Sb., účinnost od 1. ledna 2001 vyšší územní samosprávné celky doplnily stávající ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY = OBCE reforma veřejné správy reagovala na historické návaznosti v území a zároveň se snažila reflektovat stávající evropské trendy strukturální politiky a soudržnosti CO JE TO KRAJ? (vymezení dle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích) územní společenství občanů, které má právo na samosprávu veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu

4 4 1. KRAJE A JEJICH HISTORICKÝ VÝVOJ FUNGOVÁNÍ KRAJŮ V ČESKÉ REPUBLICE při nastavení fungování krajů aplikován historicky odzkoušený spojený model veřejné správy – kombinace SAMOSPRÁVY a přenesený výkon STÁTNÍ SPRÁVY v rámci jedné instituce rozdíly v organizaci veřejné správy v ČR a SR po rozdělení společného státu – odlišné uspořádání státní správy a samosprávy na úrovni krajů kraje mají pro své fungování ustaveny orgány v následující struktuře:

5 5 2. KRAJ = hráč ovlivňující socioekonomické prostředí ROLE A KOMPETENCE KRAJŮ kraj má schopnost významně ovlivnit rozvoj „mikroprostoru“ svého území tato schopnost se historicky vyvíjí a kraje postupně získávají od svého vzniku v roce 2000 stále více kompetencí (např. převod nemocnic do majetku krajů) důležitými a provázanými aspekty rozvoje jsou VLIV – FINANCE – MOC: VLIV = možnost přímo či nepřímo ovlivnit realizaci aktivit zajišťujících všestranný rozvoj svého území a naplnění potřeb svých občanů FINANCE = vychází z rozpočtu kraje, sestaveným v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní MOC = schopnost rozhodnout (samospráva) či ovlivnit rozhodnutí (jiných orgánů) související s rozvojem daného kraje

6 6 2. KRAJ = hráč ovlivňující socioekonomické prostředí ROZSAH KOMPETENCÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Zlínský kraj je významným zaměstnavatelem (cca 470 vlastních zaměstnanců + celkově 16 tisíc zaměstnanců ve více než 170 organizacích zřizovaných Zlínským krajem) Zlínský kraj ovlivňuje v rámci samosprávy i přenesené státní správy fungování a rozvoj celé řady oblastí, zejména: školství (střední školy, ZUŠ, speciální ZŠ) zdravotnictví (nemocnice, záchranná služba) sociální služby (zařízení sociální péče) doprava (silnice II. a III. tříd, dopravní obslužnost) krizové řízení (hasičský záchranný sbor, varovací systémy) kultura (knihovny, muzea, galerie) cestovní ruch (podpora a propagace) podpora podnikání a inovací podpora neziskového sektoru ochrana životního prostředí územní plánování atd.

7 7 2. KRAJ = hráč ovlivňující socioekonomické prostředí FINANČNÍ ASPEKTY ROZVOJE KRAJE příjmy rozpočtu kraje určuje stát, jsou tvořeny zejména dotacemi státního rozpočtu a daňovými příjmy kraje nemají možnost ovlivnit výši příjmů pro rozvojové aktivity – limit pro řešení všech rozvojových potřeb, nutnost stanovení priorit příjmy Zlínského kraje ve výši cca 8,2 mld. Kč v roce 2011 jsou strukturovány následovně:

8 8 3. ROZVOJOVÉ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ZÁKLADNÍ STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY všechny kraje je zpracovávají na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v případě Zlínského kraje se jedná o dlouhodobou STRATEGII ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE do roku 2020 a střednědobé PROGRAMY ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU ZLÍNSKÉHO KRAJE SEKTOROVÉ KONCEPCE rozpracovávají podrobně rozvojové potřeby definované v základních strategických rozvojových dokumentech na úrovni jednotlivých sektorů (zdravotnictví, školství atd.) stanovují prioritní cíle a úkoly, které kraj řeší ve stanoveném období určují roli důležitých hráčů v území, kteří kromě Zlínského kraje napomáhají rozvoji dané oblasti pro realizaci těchto koncepcí Zlínský kraj zřizuje organizace, které dokážou efektivně ovlivnit rozvoj dané oblasti (např. doprava, podpora podnikání, energetika,…)

9 9 3. ROZVOJOVÉ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE VAZBY ZÁKLADNÍCH STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 PRÚOZK 2009 – 2012 PRÚOZK 2013 – 2016 PRÚOZK 2017 – 2020 roční Plány rozvoje: 2009 2010 2011 2012 roční Plány rozvoje: 2013 2014 2015 2016 roční Plány rozvoje: 2017 2018 2019 2020

10 10 3. ROZVOJOVÉ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE DŮLEŽITÉ ASPEKTY STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE je sledována vize definovaná ve Strategii rozvoje Zlínského kraje 2020 „Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní, a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky“ snaha přiblížit se 100 % úrovně EU-27 v ukazateli HDP na obyvatele (v roce 2009 je kraj na hodnotě 66,7 % úrovně EU-27) PLATFORMA PARTNERSTVÍ – dosahování názorového konsenzu s dalšími důležitými hráči ovlivňujícími rozvoj Zlínského kraje (podnikatelské subjekty a jejich sdružení, akademický sektor – UTB, neziskové organizace, další subjekty veřejného sektoru, sousední krajské samosprávy atd.) PLATFORMA NEPŘÍMÉHO VLIVU – snaha ovlivnit záležitosti, které nejsou v přímé kompetenci Zlínského kraje, ale mají výrazný dopad na rozvoj kraje (např. stavba dálnic a rychlostních komunikací)

11 11 4. BUDOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY napojení Zlínského kraje na evropskou dálniční síť je klíčové pro budoucí rozvoj regionu v roce 2010 se podařilo dokončit přímé napojení Zlína na tuto dálniční síť důležité je však pokračovat ve výstavbě dalšího propojení kraje ve směru na sever (D1 – směr Ostrava a Polsko), jih (R55 – směr Břeclav a Rakousko), východ (R49 – směr Půchov a Ukrajina) Zlínský kraj řeší společně s Olomouckým krajem také letecké spojení regionu (letiště Přerov – Bochoř) NADREGIONÁLNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

12 12 4. BUDOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY REGIONÁLNÍ KOMUNIKACE v současnosti Zlínský kraj financuje cca 500-600 mil. Kč ročně do rekonstrukcí a stavby nových komunikací II. a III. třídy na území kraje jedná se o projekty, které jsou z velké části (celkově cca 2,8 mld. Kč) podpořeny strukturálními fondy EU – Regionální operační program Střední Morava DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Projekt KORIS napomáhající zkvalitnit dopravní obslužnost – komplexní odbavovací, řídící a informační systém veřejné dopravy ve Zlínském kraji s rozpočtem téměř 114 mil. Kč

13 13 5. VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ PROJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HOLEŠOV dlouhodobý projektový záměr napomáhající výrazně oživit ekonomický rozvoj Zlínského kraje 1 z největších průmyslových zón v ČR – 360 ha V současnosti podepsány dohody s prvními 6 investory obsazujícími téměř 12 ha vyčleněné plochy, kteří investují v zóně vytvoří více než 1000 pracovních míst Zároveň probíhá výstavba vnitřní infrastruktury zóny a jednání s dalšími potenciálními investory Celková výše potvrzených investic v zóně již dosahuje hodnoty 2 mld. Kč

14 14 TECHNOLOGICKÝ PARK PROGRESS Součástí průmyslové zóny Holešov, financováno ze strukturálních fondů (program OPPI, celkové náklady 190 mil. Kč, spolupráce Industry Servis ZK, Zlínského kraje, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Technologického inovačního centra) Nabízí firmám přístup k moderním výzkumným a vývojovým technologiím, potenciál přítomných odborníků a prostory business centra pro školení či jednání s partnery V rámci projektu technologického parku PROGRESS bude vybudován také podnikatelský inkubátor - prostory pro začínající podnikatele s výhodným nájmem a nabídkou poradenství 5. VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ PROJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE

15 15 Krajské kulturní a vzdělávací centrum celkové finanční prostředky - 900 mil. Kč termín realizace: 2011 - 2013 návrat k myšlence „Baťův studijní ústav“ - cílem projektu je vytvořit moderní centrum, které nabídne občanům i návštěvníkům Zlínského kraje na jednom místě komplexní služby v oblasti kultury, efektivním využitím a revitalizací architektonicky cenných budov číslo 14 a 15 bývalého průmyslového areálu firmy Baťa sídlo zde po provedené rekonstrukci nalezne krajská knihovna, galerie a Muzeum jihovýchodní Moravy 5. VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ PROJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE

16 16 OBLAST PODPORY PODNIKÁNÍ A INOVACÍ spolupráce Zlínského kraje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně tvorba Regionální inovační strategie Zlínského kraje společný subjekt Technologické inovační centrum s.r.o. (TIC) provozující podnikatelský inkubátor, vědeckotechnický park a realizující další aktivity na podporu inovací (www.inovacnipodnikani.cz)www.inovacnipodnikani.cz finanční podpora kurzu „Základy podnikání“ studentská soutěž o nejlepší podnikatelský záměr realizovaná TIC partnerství v projektu Inovační firma Zlínského kraje nový nástroj podpory spolupráce firem s vědeckovýzkumnými kapacitami VŠ – inovační vouchery databáze tzv. „brownfields“ (starých nevyužívaných areálů) – Zlínský kraj podporuje přípravu projektů, které dokážou tyto objekty opět využít 5. VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ PROJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE

17 17 SUBJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE PODPORUJÍCÍ PODNIKÁNÍ Kontaktní centrum pro východní trhy – podpora obchodních aktivit podnikatelů zejména na ruském a čínském trhu – podnikatelské mise, vybudované kontakty atd. Regionální podpůrný zdroj – společnost Zlínského kraje poskytující mikroúvěry malým a středním (zejména začínajícím) podnikatelům Energetická agentura Zlínského kraje – servis podnikatelům a dalším subjektům, kteří mají zájem o realizaci opatření na úspory energií Centrála cestovního ruchu Východní Moravy – propaguje Zlínský kraj jako vhodnou destinaci cestovního ruchu, napomáhá podnikání v oblasti cestovního ruchu 5. VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ PROJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE

18 18 OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ zrealizované a probíhající rekonstrukce objektů nemocnic, výjezdových stanovišť lékařské záchranné služby modernizace zdravotnických zařízení – výstavba centrálních objektů v krajských nemocnicích ve Zlíně, Uherském Hradišti a Vsetíně rekonstrukce a výstavba nových objektů sociální péče – domovy pro seniory Jasenka, Valašské Meziříčí, Loučka OBLAST ŠKOLSTVÍ rekonstrukce a stavební úpravy škol a souvisejících zařízení KRIZOVÉ ŘÍZENÍ budování Informačního, vyrozumívacího a varovného systému Zlínského kraje 5. VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ PROJEKTY ZLÍNSKÉHO KRAJE

19 19 Tomáš Baťa: „Kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby vybojoval lepší. Nesmí držet vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, není blahobytu.“

20 20 Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje libor.lukas@kr-zlinsky.cz DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!


Stáhnout ppt "Krajská samospráva Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky Zlín 7. 4."

Podobné prezentace


Reklamy Google