Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ing. Ivo Hauptman Ministerstvo životního prostředí Oddělení ochrany půdy Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a její vazby na problematiku.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ing. Ivo Hauptman Ministerstvo životního prostředí Oddělení ochrany půdy Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a její vazby na problematiku."— Transkript prezentace:

1 Ing. Ivo Hauptman Ministerstvo životního prostředí Oddělení ochrany půdy Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a její vazby na problematiku sedimentů

2 Novela zákona o ochraně ZPF Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu byla schválena Parlamentem ČR a nabyla účinnosti, jako zákon č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů dne Novela, která právě vstoupila v platnost, posiluje ochranu ZPF, a to jak kvalitativní (ochrana před poškozováním půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy degradačními procesy, zejména erozí a kontaminací), tak kvantitativní, tj. plošnou (ochrana před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záboru), a to vytvořením odpovídajících ekonomických a právních nástrojů pro zajištění nezbytné míry ochrany tohoto přírodního zdroje.

3 Novela zákona o ochraně ZPF Kvalitativní ochrana půdy je v novele zákona uvedena v části II. Změna využití zemědělské půdy a zásady ochrany zemědělské půdy. § 2 Změna využití zemědělské půdy, jde o posouzení změny trvalého travního porostu na ornou půdu, kdy zemědělská půda je evidována v katastru nemovitostí a orgán ochrany ZPF na základě posouzení fyzikálních nebo biologických vlastností půdy a rizik ohrožení zemědělské půdy erozí, včetně údolnic a provedených opatření vydá souhlas ke změně. § 3 Zásady ochrany zemědělské půdy. Nově se zde zavádí pojmy preventivní hodnoty, které značí horní hranicí rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě. V případě zjištění překročení preventivních hodnot je zakázáno používání upravených čistírenských kalů a sedimentů na zemědělské půdě, a to přesto, že jejich použití je jinak možné dle prováděcích předpisů k zákonu o odpadech (vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) a k zákonu o hnojivech (vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě).

4 Novela zákona o ochraně ZPF Dalším novým pojmem jsou indikační hodnoty, které mohou již značit větší problém, protože při jejich překročení může dojít k ohrožení potravního řetězce, tj. zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, případně k přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při jejich kontaktu s půdou a dále značí negativní vliv na produkční schopnost půdy, kdy za působení rizikových prvků nebo rizikových látek v krajních případech jejich překročení může být ohrožena celá rostlinná produkce. Při překročení indikačních hodnot je zakázáno používání hnojiv nebo přípravků, které obsahují rizikovou látku nebo rizikový prvek, u nichž k překročení došlo. Preventivní a indikační hodnoty rizikových prvků a rizikových látek stanovuje prováděcí předpis, který je v současné době ve schvalovacím řízení.

5 Novela zákona o ochraně ZPF Obecně je zakázáno zemědělskou půdu (§ 3 novely): - znečišťovat - ohrožovat erozí - užívat půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu orgánů ochrany ZPF - poškozovat fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy, tj.poškozovat půdu zhutňováním, zamokřováním,vysoušením, překrýváním, narušováním erozí. Dále je zakázáno do zemědělské půdy nebo na ni vnášet jiné látky než které jsou uvedeny ve zvláštních právních předpisech, jako je např. zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód R10 - Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii, který je uvedený v příloze č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

6 Novela zákona o ochraně ZPF Do kvalitativní ochrany půdy se nově doplňují povinnosti vlastníka nebo jiné osoby, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat (nájemce, pachtýř) nebo udržovat v souladu s charakteristikou druhu pozemku uvedenou v katastru nemovitostí (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, vyhláška 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí). Důvodem je zejména zajištění protierozní ochrany půdy tak, aby nebyla překročena přípustná míra ohrožení zemědělské půdy erozí. Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5-ti tříd ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou vymezeny prováděcím právním předpisem, vyhláškou MŽP č. 48/2011Sb., o stanovení tříd ochrany. Důvodem pro rozdělení je správné hospodaření s půdou tak, aby byla pokud možno ve větší míře zachována produkční funkce půdy ve smyslu potravinářské produkce. To je také důvodem proč nelze využívat zemědělskou půdu I. a II. třídy jako plantáže dřevin.

7 Novela zákona o ochraně ZPF Kvalitativní ochrana půdy je dále uvedena v paragrafech § 3a Používání sedimentů na zemědělské půdě, který obsahuje - podmínky za kterých je možné sediment na zemědělskou půdu použít - náležitosti k žádosti o souhlas s jejich použití na zemědělské půdě - možnost orgánu ochrany ZPF k uložení ekotoxikologických testů při - podezření výskytu jiných RP nebo RL než uvádí zvláštní právní předpis - evidenci o použití sedimentu, kterou vede orgán ochrany ZPF a která musí být doložena oprávněnou osobou, které byl souhlas k použití sedimentů na zemědělské půdě vydán

8 Novela zákona o ochraně ZPF § 3b Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence odnětí zemědělské půdy - účelem je vytvoření právního rámce pro sběr dat a jejich zachování k dalšímu využití - obsahem jsou údaje o kvalitě zemědělské půdy (obsahy RP a RL, sledování fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy a sledování míry erozního ohrožení půdy) - orgány ochrany ZPF předávají informace získané z činnosti podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy - evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části - zvlášť je sledována evidence údajů, které souvisí s odnětím zemědělské půdy ze ZPF. Tyto údaje zasílají orgány ochrany ZPF,a to včetně údajů o odvodech za odnětí, tj. do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu s odnětím a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodech do evidence odnětí zemědělské půdy ze ZPF, kterou vede MŽP prostřednictvím elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanovené ministerstvem.

9 Novela zákona o ochraně ZPF § 3c Postupy při znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě - orgány ochrany ZPF uloží původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností uvedených v § 3 s výjimkou odst. 1 písm. b), tj. způsobovat ohrožení erozí a opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů. Náklady na odstranění nese původce závadného stavu nebo jeho právní nástupce. - při znečištění zemědělské půdy lze uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření, snížení přístupnosti nebo odčerpání RP a RL, případně změnu druhu pozemku - při ohrožení erozí postupuje původce závadného stavu podle prováděcího právního předpisu - při překročení indikačních hodnot, kde je sledována zdravotní nezávadnost potravin orgán ochrany ZPF vyrozumí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, kde je sledována zdravotní nezávadnost krmiv je vyrozuměn ÚKZÚZ

10 Novela zákona o ochraně ZPF § 3c Postupy při znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě - při překročení indikačních hodnot, kde je sledován vliv RP a RL na zdraví lidí orgán ochrany ZPF vyrozumí vlastníka pozemku a KHS, kde je sledován vliv RP a RL na zdraví zvířat je vyrozuměna SVS - opatření k nápravě se neuloží v případě, kdy bylo k nápravě ekologické újmě vydáno rozhodnutí podle zákona č.167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmy a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - vlastníci a jiné osoby, které jsou oprávněny užívat zemědělskou půdu, k níž se opatření k nápravě váže, kteří však nejsou původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na své pozemky a strpět v nezbytném rozsahu omezení užívání svých pozemků.

11 Novela zákona o ochraně ZPF Kvantitativní ochrana půdy v části III jsou uvedeny Zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu jde především o změny v přístupu k odnětí zemědělské půdy ze ZPF a citlivé přístupy k odnímání zemědělské půdy viz § 4, kde je uvedeno za jakých podmínek může být ze ZPF odnímána. (1)Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je nutno především: -odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách, -odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany, -co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, -odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků, -při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně zatěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu a po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace.

12 Novela zákona o ochraně ZPF (2)Za nezbytný případ se považuje zejména neexistence ploch uvedených v odstavci 1 na území obce, na kterém má být záměr, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“), realizován, popřípadě na území dvou nebo více obcí, jedná-li se o záměr, který přesahuje území obce, nebo veřejně prospěšnou stavbu anebo veřejně prospěšné opatření. (3)Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

13 Novela zákona o ochraně ZPF V § 9 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 32 znějí: „(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle zvláštních právních předpisů 32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr. (2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda –v zastavěném území pro stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m 2, nebo stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha, –pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, mobilních sítí, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m 2, přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m 2, nebo záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku, –pro obnovu přirozených koryt vodních toků, nebo –k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15.

14 Novela zákona o ochraně ZPF V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada 18), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.“. V § 9 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr a)veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury 33) umísťovaný v koridoru vymezeném v platných zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany, b)umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platných zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany, c)na zastavitelné ploše vymezené v platném územním plánu, d)těžby ve stanovených dobývacích prostorech, nebo –vyhledávání a průzkumu nerostů ve stanovených průzkumných územích. _______________ 33) § 2 odst. 1 písm. k) body 1 a 2 stavebního zákona.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

15 Novela zákona o ochraně ZPF V § 9 odstavec 6 zní: „(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí –údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence, –vyjádření vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí, –výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví, –plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy,

16 Novela zákona o ochraně ZPF Souhrn vybraných částí kvantitativní ochrany zemědělské půdy 1) 1) Z výše uvedených zásad plošné ochrany ZPF vyplývá, že je posílena ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy (konkrétně půdy náležející do I. a II. třídy ochrany). 2)Při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace viz § 7 novely zákona a také následně při rozhodování o udělení či neudělení souhlasu s odnětím zemědělské půdy pro konkrétní záměr bude častěji docházet k porovnávání veřejných zájmů. 3)Výjimky z platby odvodů za trvale odňatou půdu ze ZPF jsou uvedeny v § 11a, odvody za odňatou půdu ze ZPF se nestanoví pro: a)stavby drah včetně jejich součástí, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, b)stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu, včetně jejich součástí a příslušenství, c)stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství, d)výstavby účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,

17 Novela zákona o ochraně ZPF 3) Výjimky z platby odvodů e)stavby a zařízení protierozní ochrany, f)stavby čistíren odpadních vod, g)změny druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím, h)zalesnění na pozemcích ve IV. a V. třídě ochrany, i)stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi, j)cyklistické stezky nebo jejich části, budované v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo s platným územním plánem, nebo k)zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny, má-li vzniknout registrovaný významný krajinný prvek nebo přechodně chráněná plocha (§ 10 odst. 3), převedením na druh pozemku 1. ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda, 2. vodní plocha se způsobem využití zamokřená půda, nebo 3. lesní pozemek se způsobem využití les jiný než hospodářský.

18 Novela zákona o ochraně ZPF 4) V sazebníku pro výpočet odvodů (který je řešen v příloze) se ponechávají stávající ekologické váhy vlivu s tím, že základní cena odvodu bude násobena pouze jedinou (nejvyšší) ekologickou váhou vlivu, tj. v případě, že existuje více faktorů životního prostředí ovlivněných odnětím půdy, nebudou sčítány všechny ekologické váhy vlivu jako doposud, ale bude uplatněna pouze ta nejvyšší, stávající koeficienty třídy ochrany 1) se nemění, s výjimkou třídy IV. a V., kde se koeficient zvyšuje z 2 na 3, ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů ze ZPF pro stavby a)pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu územním plánem schváleným do konce roku 2014, a b)pro výrobu, případně skladování na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh MPO vláda. Tyto výjimky se promítnou do snížení odvodů za odnětí půdy v průmyslových zónách, které jsou zatíženy ekologickou vahou vlivu z důvodu vyhlášené ochrany území (např. CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod, PHO – pásma hygienické ochrany, ZCHÚ – zvláště chráněná území, CHLÚ – chráněná ložisková území, apod.). 1) Těmito koeficienty se násobí základní sazba odvodů vycházející ze základní ceny zemědělské půdy vynásobené ekologickou váhou vlivu (v případě, že je ovlivněn některý z faktorů uvedených v příloze).

19 Novela zákona o ochraně ZPF 5) Novela upravuje kompetence orgánů ochrany ZPF za účelem vytvoření správných podmínek pro kontrolu a dozor nad dodržováním zákona a snížení administrativní zátěže následovně: -zrušil se jeden stupeň státní správy, tj. správy vykonávané pověřenými obecními úřady, -zakládá se působnost ČIŽP pro účinnější řešení případů podezření na znečištění půd rizikovými látkami – prevence a včasné řešení případů prokázaného znečištění půdy je nezbytné pro ochranu potravního řetězce, vodních zdrojů a plnění dalších funkcí půd. 6) Přesněji se vymezují skutkové podstaty přestupků a jiných správních deliktů na úseku ochrany ZPF, stanoví se sankce (s odchylnou horní hranicí pro fyzické osoby na straně jedné a právnické osoby a podnikající fyzické osoby na straně druhé) a doplňují se kritéria pro určení výměry pokuty (závažnost správního deliktu, způsob spáchání, rozsah následků apod.).

20 Novela zákona o ochraně ZPF Problematika sedimentů v novele zákona o ochraně ZPF je uvedena v § 3a Používání sedimentů na zemědělské půdě odst (1)Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu nebo trvalý travní porost (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, vyhláška 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, vyhláška č.257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě) a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy.

21 Novela zákona o ochraně ZPF (2)Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat a)identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které má na nich být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územím a parcelním číslem pozemku, b)souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, c)údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem(zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě), ne starší 3 let, d)údaj o původu sedimentů, e)informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím, f)údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě) g)potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment, h)umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a i)předpokládané datum zahájení použití sedimentů.

22 Novela zákona o ochraně ZPF (3)Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených zvláštním právním předpisem (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí zvláštní právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle zvláštního právního předpisu. Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit. (4)Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Obsahem evidence jsou a)den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem, b)množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar, c)údaje o kvalitě sedimentu, d)údaje o původu sedimentu, e)údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie, f)údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a g)datum zahájení použití sedimentů.

23 Novela zákona o ochraně ZPF (5)Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.

24 Požadavky na kvalitu sedimentu Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud 1) hodnoty rizikových prvků a rizikových látek stanovené jejich rozborem nepřesáhnou limit určený pro sediment v příloze č. 1 vyhlášky č. 257/2009 Sb. – 16 vybraných hodnot (RP 11, RL 5). Při překročení limitu RP, RL může dojít ke znečištění půdy a následně k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat, potravního řetězce, případně růstu rostlin ( viz nově limit pro půdu – indikační a preventivní) 2) hodnoty RP a RL pro půdu se nemusí stanovit rozborem v případě, že limit pro sediment je nižší než limit, který je určený pro půdu v příloze č. 3 vyhlášky

25 Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud 3)nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, tzn. že např.: a) množství použitého sedimentu nezhorší vodní režim půdy, nedochází ke smyvu sedimentu a půdy zpět do vodního systému (potok, řeka, rybník ad.), je dodržen limit pro obsah skeletu v sedimentu, b)nedojde při použití sedimentu k negativní změně pH půdy (okyselení, alkalizaci) nebo jejímu zasolení aj. degradaci půdy (intoxikace půdy apod.), c) nedojde k úbytku organismů žijících v půdě a ohrožení růstu rostlin (např. ekotoxikologické testování sedimentu – viz příloha. č. 4 tab. 1 vyhlášky) a nárůstu indikátorových organismů (Salmonella aj.)., které při jejich vyšším zjištěném množství (viz příloha č. 4 – tab.2 vyhlášky) mohou ohrozit zdraví lidí a zvířat.

26 Požadavky na kvalitu sedimentu vycházejí z poznatků vědy a výzkumu a jsou uplatněny v prováděcí vyhlášce č. 257/2009 Sb.,o používání sedimentů na zemědělské půdě. Jejich shrnutí je následné: sediment se nesmí aplikovat na půdy, které mají překročeny limity obsahů RP a RL (příloha č. 3 vyhlášky 257/2009 Sb) aplikaci je možno provést pouze, když hodnota kritického ukazatele v sedimentu nepřevýší hodnotu v půdě, na kterou se má sediment aplikovat musí být zohledněn obsah živin v půdě a v sedimentu tak, aby sediment půdu o živiny obohatil. Živiny jsou látky organického a anorganického původu, které jsou vázány v nejjemnějších půdních částicích splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy. Sleduje se obsah základních živin P, K, Ca a Mg metodou Mehlich III na zemědělské půdy nelze aplikovat sediment, který má převahu částic v zrnitostní frakci nad 4 mm, obsahuje-li skelet (štěrk a kameny)

27 Požadavky na kvalitu sedimentu k přímé aplikaci je možno použít pouze sediment, jehož pH je stabilizováno uhličitanovými formami vápenatých hnojiv podle potenciometrického stanovení potřeby vápnění. V sedimentu a v půdě se sleduje pH v CaCl 2 pro vlastní aplikaci sedimentu je třeba znát jeho hnojivou hodnotu a zároveň mít k dispozici agrochemický rozbor půdy tak, aby bylo možno efektivně využít potenciál živin vhodných k zúrodnění zemědělské půdy. Úprava se provádí dodáním průmyslových hnojiv a to tehdy, když je obsah zjištěných jednotlivých živin v sedimentu nižší než je obsah živin zjištěných v půdě

28 Požadavky na kvalitu sedimentu aplikační dávka se stanoví podle kvalitativní skladby sedimentu a druhu půdy na kterou se má sediment aplikovat (příloha č. 5 vyhlášky č. 257/2009 Sb.) maximální výška ukládaného sedimentu po jeho rozprostření na půdu je 10 cm, při zachování poměru sedimentu k půdě 1 : 3 sediment je možno použít na zemědělskou půdu jednou za 10 let od doby posledního použití jeho použití, a to proto, aby nedocházelo ke kumulaci rizikových látek v půdě ověření kontaminace sedimentu ekotoxikologickými testy může být vyžádána pokud je podezření, že sedimenty obsahují jiná než ve vyhlášce uvedená rizika kontaminace poslední z požadavků, které jsou ve vyhlášce uplatněny je požadavek na sledování kontaminace sedimentu patogenními činiteli. Toto hledisko lze uplatnit při podezření, že sediment může být nebezpečný člověku při práci s ním. Jde o sledování indikátorových mikroorganismů (příloha č. 4 – tab.2, vyhlášky č. 257/2009 Sb.)

29 Požadavky na kvalitu půdy Kvalitativní ochrana půdy znamená ochranu před poškozením půdy degradačními procesy, především erozí a kontaminací. Jedním z hledisek zachování kvality půdy je hledisko poškození půdy kontaminací škodlivými látkami typu anorganických rizikových prvků a organických cizorodých látek. Výčet látek považovaných za potenciální kontaminanty půd je uveden v našich legislativních předpisech (vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd).

30 Požadavky na kvalitu půdy V ČR sledované rizikové látky v půdě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v rámci agrochemického zkoušení půd sleduje a vede databázi „Registr kontaminovaných ploch“, která zahrnuje tyto rizikové látky: I. Anorganické rizikové prvky (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Tl, V, Zn) II. Organické polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), sleduje se seznam vybraných 16 nebo 12 individuálních uhlovodíků polychlorované bifenyly PCB persistentní organochlorové pesticidy a jejich metabolity (DDT,DDE,HCH,HCB)

31 Požadavky na kvalitu půdy hodnocení půd vychází z výsledků monitoringu zemědělské půdy ČR a srovnávacích studií, které tyto výsledky porovnávají se zahraničím. Na jejich základě je připraven návrh prováděcí vyhlášky, který pojednává o stanovení podrobností ochrany kvality půdy. sledována je kontaminace půdy rizikovými prvky a rizikovými látkami v úrovni preventivní a indikační preventivní hodnoty představují horní hranici obsahu rizikových látek a rizikových prvků geogenního původu indikační hodnoty jsou hodnoty rizikových látek a rizikových prvků, nad jejichž úrovní dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci půdy

32 Návrh Vyhláška ze dne… o stanovení podrobností ochrany kvality půdy Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 22 odst. 3 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. …/2014 Sb. (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě (dále jen „preventivní hodnoty“) a indikační hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě (dále jen „indikační hodnoty“), jejich vztah k požadavkům na zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv, jejich vztah k přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou, jejich vztah k produkční funkci půdy a postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě včetně postupů při jejich překročení. § 2 Stanovení preventivních hodnot a indikačních hodnot Preventivní hodnoty jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Indikační hodnoty jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě (1) Zjišťování obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě se provádí pomocí postupů pro odběr vzorků stanovených v příloze č. 4 a pomocí analytických postupů stanovení škodlivých látek stanovených v příloze č. 5. Při kontaminaci půdy jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami nebo předpokládanému jejich výskytu než které jsou uvedeny v příloze č. 1 a č. 2 se použijí ekotoxikologické testy pro zkoušení půdy uvedené v příloze č. 3. Pro konkrétní postupy hodnocení se použijí metody uvedené v příloze č. 6. (2)Hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě se provádí porovnáním zjištěných obsahů rizikových prvků a rizikových látek v půdě podle odstavce 1 s preventivními a indikačními hodnotami. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem…….

33 Kategorie půd Preventivní hodnota 3) (mg.kg -1 v suš.) AsBeCdCoCrCuHgNiPbVZn Běžné půdy 1) , Lehké půdy 2) , Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2013 Sb. Preventivní hodnoty Tabulka č. 1 Preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků v půdě (obsah v extraktu lučavkou královskou, Hg celkový obsah) Vysvětlivky k tabulce: 1) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách. 2)Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou (do 120 mmol.kg -1 ). 3)Hodnoty se netýkají půd geogenně anomálních

34 Látkapreventivní hodnota (mg.kg -1 v suš.) Polycyklické aromatické uhlovodíky Σ PAU 1) 1,0 Chlorované uhlovodíky Σ PCB 2) 0,02 Σ DDT 3) 0,075 HCB 4) 0,02 HCH 4) (Σ α+β+γ)0,01 PCDD/F 5) 1,0* Nepolární uhlovodíky Uhlovodíky C 10 – C Tabulka č. 2 Preventivní hodnoty obsahů rizikových látek v půdě Vysvětlivky k tabulce: 1) ΣPAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (antracen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, fenantren, fluoranthen, chrysen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren) 2) Σ PCB kongenerů – ) Σ DDT, DDE, DDD 4) HCB a HCH (Σ α+β+γ) jsou sledovány jen při podezření, že jsou v půdě obsaženy 5) Hodnota mezinárodního toxického ekvivalentu (I-TEQ PCDD/F) (ng.kg -1 )*

35 PrvekPůdní druhpH /CaCl 2 Indikační hodnota extrakce lučavkou extrakce NH 4 NO 3 Cd 5,0-6,51,5- běžné půdy> 6,52,00,1 lehké půdy> 6,52,00,04 Ni < 5,090- 5,0-6,5150- > 6, ,0 Pb -3001,5 As --1,0 Tl-100,2 Hg *) 1,5 Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2014 Sb. Indikační hodnoty rizikových prvků a rizikových látek Tabulka č. 1 Indikační hodnoty při jejich překročení může být ohrožena zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv (mg.kg -1 suš.) Vysvětlivky k tabulce: *) celkový obsah Za překročení indikační hodnoty obsahu rizikového prvku v půdě dle tabulek č. 1 a č. 2 se považuje překročení kteréhokoli ze stanovení, tj. a) extrakce lučavkou, b) extrakce NH 4 NO 3, přičemž pro vyhodnocení je nutno chemické analýzy obsahu prvku provést oběma metodami, pokud jsou pro ně indikační limity stanoveny.

36 Tabulka č. 2 Indikační hodnoty při jejich překročení je podezření z ohrožení růstu rostlin a produkční funkce půdy (mg.kg -1 suš.) PrvekPůdní druhpH /CaCl 2 Indikační hodnota extrakce lučavkou extrakce NH 4 NO 3 Zn Ni < 5,090- 5,0-6,5150- > 6, ,0 Cu < 5, ,0-6,5200- > 6, ,0

37 Tabulka č. 3 Indikační hodnoty rizikových prvků při jejich překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg.kg -1 suš.) Rizikový prvek Indikační hodnota As 1) 40 Cd 1) 20 Pb 1) 400 Hg 2) 20 Tl60 Vysvětlivky k tabulce: 1) Extrakce lučavkou královskou, vztaženo na půdy všech zrnitostních kategorií 2) Celkový obsah

38 Tabulka č. 4 Indikační hodnoty rizikových látek při jejich překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat (mg.kg -1 suš.) Riziková látka Indikační hodnota Benzo(a) pyren0,5 Σ PAU 1) 30,0 Σ PCB 2) 1,5 Σ DDT 3) 8,0 HCB 4) 1 HCH 4) (Σ α+β+γ)1 PCDD/F 5) 100,0* Vysvětlivky k tabulce: 1) ΣPAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (antracen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, fenantren, fluoranthen, chrysen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren) 2) Σ PCB kongenerů – ) Σ DDT, DDE, DDD 4) HCB a HCH (Σ α+β+γ) jsou sledovány jen při podezření, že jsou v půdě obsaženy 5) Hodnota mezinárodního toxického ekvivalentu (I-TEQ PCDD/F) (ng.kg -1 )*

39 Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2014 Sb. Metody hodnocení kontaminace půdy jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze „č. 1 a 2“ Tabulka Ekotoxikologické testy pro zkoušení znečištění půdy MetodaKritérium toxicity Vliv znečišťujících látek na Enchytraeidae (Enchytraeus sp.) – Stanovení vlivu na reprodukci roupic Půda je ekotoxická pokud počet juvenilů ve zkoušené neředěné půdě je statisticky významně nižší v porovnání s kontrolou při hladině významnosti 0,05 a zároveň je její inhibice reprodukce ve srovnání s kontrolou větší než 10 % Inhibice reprodukce chvostoskoků (Folsomia candida) látkami znečišťujícími půdu Půda je ekotoxická pokud počet juvenilů ve zkoušené neředěné půdě je statisticky významně nižší v porovnání s kontrolou při hladině významnosti 0,05 a zároveň je její inhibice reprodukce ve srovnání s kontrolou větší než 10 %

40 Stanovení inhibice nitrifikace v půdách a půdních materiálech Půda je ekotoxická pokud nitrifikační aktivita směsi zkoušené půdy s referenční půdou je nižší než 90% průměrné aktivity zkoušené a referenční půdy, zkoušených odděleně: A m + SD m < 0,90., kde A m – průměrná nitrifikační aktivita ve směsném vzorku zkoušené půdy s referenční půdou v hmotnostním poměru 1:1 SD m – směrodatná odchylka nitrifikační aktivity směsného vzorku A C – průměrná nitrifikační aktivita referenční půdy A P – průměrná nitrifikační aktivita neředěné zkoušené půdy Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru: Půda je ekotoxická pokud je průměrná délka kořene rostlin ve zkoušené neředěné půdě

41 Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene statisticky významně kratší v porovnání s kontrolou při hladině významnosti 0,05 a zároveň je inhibice růstu kořene ve srovnání s kontrolou větší než 10 % Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas. Půda je ekotoxická pokud, výluh připravený dle ČSN EN Charakterizace odpadů - Vyluhování – Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů – Část 2: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 4 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním) vykazuje inhibici větší než 5 % ve srovnání s kontrolou. Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) – Zkouška akutní toxicity. Půda je ekotoxická pokud, výluh připravený dle ČSN EN ( ) Charakterizace odpadů - Vyluhování – Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů – Část 2: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 4 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním) vykazuje inhibici větší než 10 %.

42 Postup: Reprezentativní vzorek půdy je před testy zhomogenizován a předupraven v souladu s jednotlivými zkouškami podle určených norem. Referenční půdou (kontrolou) používanou pro terestrické zkoušky s roupicemi, chvostoskokem a kořenem vyšších rostlin je umělá půda, připravená podle určených norem. Pro zkoušku inhibice nitrifikace je referenční půdou nekontaminovaná půda splňující požadavky určené normy a je vzorkována, zpracována a skladována v souladu s normou. Statistické vyhodnocení terestrických zkoušek s roupicemi, chvostoskokem a rostlinami se provádí dle příslušných norem. Akvatické zkoušky s dafniemi a řasami se provádí s neředěným vodným výluhem připraveným dle příslušné normy a ze dvou doporučených zkoušek se provádí nejméně jedna. Ze sady terestrických zkoušek lze vyloučit jednu zkoušku, a to buď zkoušku Vliv znečišťujících látek na Enchytraeidae (Enchytraeus sp.) – Stanovení vlivu na reprodukci roupic nebo zkoušku Inhibice reprodukce chvostoskoků (Folsomia candida) látkami znečišťujícími půdu.

43 1.Jsou-li k dispozici vstupní data o stupni, rozsahu a variabilitě zátěže půd pro celou vyšetřovanou plochu, vzorkování se neprovádí a použijí se výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd, ne starší 6 let. 2. Není-li znám stupeň, rozsah a variabilita zátěže půd, odebírají se směsné vzorky z vyšetřované plochy: a) v případě šetření velkého rozsahu s nutností získat orientační výsledky metodami pro odběr vzorků zemědělských půd podle vyhlášky č.275/1998 Sb., o agrochemického zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, b) u ploch prostorově omezených s cíleným průzkumem v pravidelné síti v hustotě minimálně jeden směsný vzorek na jeden hektar plochy. Na plochách menších než jeden hektar plochy se musí odebrat minimálně 3 směsné vzorky z jedné dílčí plochy, a to tak, aby byly rovnoměrně rozmístěné na ploše. Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2014 Sb. Postup při odběru vzorků, jejich uskladnění, přepravy a přípravy k analýzám

44 Směsný vzorek Jeden směsný vzorek se skládá z odběrů v závislosti na použitém odběrovém zařízení. Jako odběrového zařízení může být použito sondovací tyče, půdního vrtáku nebo lopatky. Při odběru je nutno zachytit rovnoměrně celý odebíraný horizont. Použité odběrové zařízení nesmí způsobit druhotnou kontaminaci vzorku. Tabulka I Hloubka odběru vzorků Vzorky se odebírají do hloubky podle druhu pozemku: Druh pozemkuHloubka odběrů půd Orná půda 0-25 cm (ornice) *) Zahrady, ovocné sady a vinice0-30 cm *), Trvalé travní porosty0-10 cm *) Chmelnice0-40 cm *) Vysvětlivka k tabulce : *) horizont zpracování

45 Hmotnost vzorku Jeden směsný vzorek musí mít hmotnost minimálně 0,5 kg. Uskladnění a přeprava vzorků Pokud jsou odebírány vzorky pouze ke stanovení rizikových prvků, ukládají se do papírových nebo PE sáčků. Pro stanovení rizikových látek se ukládají do čisté skleněné nádoby s těsnícím uzávěrem. Tyto vzorky se přepravují a skladují chlazené, případně zmražené. Příprava vzorků k analýzám Vzorky jsou vysušeny při laboratorní teplotě, homogenizovány a přesáty přes síto s oky 1mm. Tento postup neplatí pro stanovení organických látek.

46 Příloha č. 5 k vyhlášce č. …/2014 Sb. Analytické postupy pro zjišťování škodlivých látek Stanovení rtuti na přístroji AMA-254 (TMA-254) Přesná navážka vzorku se v proudu kyslíku postupně vysuší a rozloží programovatelným nárůstem teploty. Proud kyslíku vede spaliny spolu se rtutí přes katalyzátor, kde dojde k dokonalé oxidaci spalin a k odstranění nežádoucích složek. Rtuť se potom zachytí v amalgamátoru. Po kvantitativním zachycení rtuti se amalgamátor zahřeje a uvolněné páry rtuti se vedou do měřícího prostoru, kde se měří pokles intenzity záření rtuťové výbojky způsobený přítomností rtuti. Extrakce půd lučavkou královskou za horka Upravený vzorek se rozkládá směsí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3+1 v+v) za varu. Extrakce půd roztokem dusičnanu amonného (1 mol.l -1 ) Extrakce roztokem dusičnanu amonného probíhá při pH půdy. Po ustavení rovnováhy mezi půdou a extrakčním roztokem se stanovuje obsah jednotlivých prvků v extraktu vhodným analytickým postupem. Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků Vzorky zemin jsou extrahovány acetonem, přečištěny na SPE kolonkách C8 a eluovány tetrahydrofuranem. Analyzovány jsou vysoko účinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s fluorescenční detekcí a gradientovým průběhem. Měření a vyhodnocení se provádí pomocí chromatografického integračního software CSW.

47 Stanovení PCB a chlorovaných pesticidů Při stanovení PCB ve vodách a v zemině je používána metoda kapilární plynové chromatografie. Tato metoda umožňuje separaci sledovaných komponent a jejich stanovení. V některých případech je při identifikaci použita metoda hmotnostní spektrometrie. Stanovení uhlovodíků – C10 – C40 Stanovení obsahu uhlovodíků C10-C40 se provádí plynovou chromatografií, která je českou verzí evropské normy EN Norma specifikuje doporučený způsob extrakce, čištění a stanovení uhlovodíků C10-C40.

48 Příloha č. 6 k vyhlášce č. …/2014 Sb. Metody odběru vzorků, analýz a metody pro ekotoxikologická stanovení Předmět, účel, ukazatelnorma Kvalita půdy - odběr vzorků.ČSN ISO Kvalita půdy – Před úprava vzorků lyofilizací pro následnou analýzu, (11/07) ČSN EN ISO Kvalita půdy - Úprava vzorků pro fyzikálně- chemické rozbory, (6/11) ČSN ISO Kvalita půdy – Stanovení pHČSN ISO Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD), (2/13) ČSN EN Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení pH (3/13) ČSN EN Kaly, upravený bioodpad a půdy - Návod pro úpravu vzorků, (2/13) ČSN EN Kaly, upravený bioodpad a půdy - Rozklad frakcí prvků rozpustných v lučavce královské, (2/13) ČSN EN Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení dioxinů a furanů, a polychlorovaných bifenylů podobných dioxinům plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (HR GC-MS), (8/12) ČSN P CEN/TS 16190

49 Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení prvků ve výluzích lučavkou královskou a kyselinou dusičnou - Metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), (9/12) ČSN P CEN/TS Posuzování shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. ČSN EN ISO/IEC Analýza půd II - ÚKZÚZ – NRL*JPP** Kvalita půdy – Vliv znečišťujících látek na Enchytraeidae (Enchytraeus sp.) – Stanovení vlivu na reprodukci a na přežití ČSN ISO Kvalita půdy – Inhibice reprodukce chvostoskoků (Folsomia candida) látkami znečišťujícími půdu ČSN ISO Charakterizace odpadů - Vyluhování – Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů – Část 2: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 4 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním). ČSN EN Kvalita půdy – Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru – Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene ČSN EN ISO

50 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. ČSN EN ISO Jakost vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) – Zkouška akutní toxicity. ČSN EN ISO 6341 Jakost vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas. ČSN EN ISO 8692 Soil quality – Determination of potential nitrification – Rapid test by ammonium oxidation ISO Water quality – Guidance on statistical interpretation of ecotoxicity data (Jakost vod – Návod pro statistickou interpretaci ekotoxikologických údajů) ISO/TS Vysvětlivky k tabulce: * NRL – Národní referenční laboratoř ** Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ, Analýza půd II (přepracované vydání z roku 2011) kapitoly:3.2.1; 3.3.1;3.3.2;3.3.6;3.3.7;3.3.11;3.4.1;3.5.1;3.5.2;4.1;4.2;4.3;4.4;4.

51 Postupy při znečištění půdy, ohrožení půdy a opatření k nápravě (1)Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládají původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností uvedených v § 3 a opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. (2)Jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění půdy nebo ohrožení půdy erozí uložit zejména speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek, popřípadě změnu druhu pozemku. (3)Zjištěné překročení indikačních hodnot ve vztahu k požadavku na zdravotní nezávadnost potravin orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí Státní zemědělské a potravinářské inspekci a ve vztahu k požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.

52 4) Překročení indikačních hodnot ve vztahu k veřejnému zdraví orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a překročení indikačních hodnot ve vztahu k ohrožení zdraví zvířat oznámí vlastníkovi a Státní veterinární správě. (5) Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů 31). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. (6) Vlastníci a nájemci pozemků, k nimž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a strpět omezení užívání svých pozemků.

53 Výsledky monitoringu sedimentů v porovnání s limity pro půdu Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů (rizikové prvky) – vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995 – 2012) Kategorie půd Preventivní hodnota (mg. kg -1 sušiny AsBeCdCoCrCuHgNiPbVZn Běžné půdy 1) , Lehké půdy 2) ,

54 Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů (obsahy AOX, PCB (1995 – 2012), PAH, DDT, HCH, HCB (2009 – 2012)) - vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (preventivní limit pro půdu PCB 0,02 mg/kg, PAH 1,0 mg/kg)

55 Zjištěná kontaminace zemědělské půdy Cd

56 Legislativa v ochraně půdy Půda, jako složka životního prostředí je v ČR upravena ve více právních předpisech. Problematiku ochrany zemědělské půdy však přímo upravuje jen zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů(zákon č. 41/2015 Sb.), a pouze nepřímo pak zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace obou zmíněných zákonů byla provedena zákonem č. 9/2009 Sb. V prováděcích vyhláškách, které se vztahují k zákonu o hnojivech jsou uvedeny některé s půdou související vstupy, které půdu ovlivňují z hlediska její kvality, mezi ně patří i sedimenty. Podmínky pro použití sedimentů na zemědělskou půdu upravuje vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Jedná se o společný právní předpis Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Další předpis, který některými svými ustanoveními ovlivňuje půdu je zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a na něj navazující příslušné prováděcí vyhlášky, např. vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.Výše uvedené zákony se vztahují pouze k zemědělským půdám a neřeší půdu celkově, jako složku životního prostředí. Ochranu lesního půdního fondu řeší lesní zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

57 Postupy při rozhodování s použitím sedimentů na zemědělskou půdu O povolení užívání sedimentů na zemědělskou půdu vydáním souhlasu s jejich použitím rozhodují orgány ochrany zemědělského půdního fondu v prvním stupni, tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Pro přezkum rozhodnut í s použit í m sedimentů na zemědělsk é půdě je př í slu š n é Ministerstvo životn í ho prostřed í. Kontrola použití sedimentů na zemědělské půdě – dozor nad dodržováním zákona včetně ukládání sankcí spadá podle § 12 odst. 12 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech do působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

58 Současný stav v legislativě v ochraně půdy V současnosti je v platnosti zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu resp. jeho novela. Prováděcí vyhláška k tomuto zákonu je vyhláška Ministerstva životního prostředí č.13/1994/Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu bude nahrazena novými prováděcími předpisy, které jsou v současné době v připomínkovém řízení. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu byla schválena Parlamentem ČR , jako zákon č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb.,o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů dne Nejdůležitější součástí novely zákona jsou odvody za zábor zemědělské půdy, které jsou v novele obsaženy v § 11, § 11a (výjimky z odvodů) a § 11b (platby za trvale a dočasné odňatou půdu ze ZPF a rozdělení příjmu za odvody 75% je příjmem do státního rozpočtu, 15% je příjmem rozpočtu SFŽP a 10% je příjmem rozpočtu

59 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU § 13 (1) Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je a)obecní úřad obce s rozšířenou působností, b)krajský úřad, c)správa národního parku, d)Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a e)Ministerstvo životního prostředí. (2) Ve vojenském újezdě36) vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřad. __________________ 36)Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

60 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU § 15 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu, b)uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu, c)ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) až d) a v § 3 odst. 4 až 6 a neplněním podmínek jím vydaného souhlasu, d)kontroluje plnění 1. povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) až d) a § 3 odst. 4 až 6, 2. podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací, 3. jím uloženého opatření k nápravě, e)uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití,

61 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU § 15 f)ohledně erozního ohrožení zemědělské půdy podle § 3b pořizuje informace o zemědělské půdě a hodnotí její stav a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy, g)zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy, h)uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům s výjimkou regulačních plánů pořizovaných na základě zásad územního rozvoje, i)uděluje podle § 7 odst. 4 vyjádření k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, pokud trasa nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací a vodních cest a jejich součástí nepřesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, j)uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře menší nebo rovné 1 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2,

62 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU §15 k)rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, l)projednává správní delikty podle tohoto zákona, není-li k jejich projednání příslušná inspekce, m)je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře menší nebo rovné 1 ha, a n)vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán.“.

63 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU § 16a Inspekce a)kontroluje 1) dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst. 2 a 3, 2) plnění opatření k nápravě uložených podle písmene b), b)ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst. 2 a 3, c)projednává správní delikty podle § 20 odst. 1 písm. a), e), f) a h) a podle § 20a odst. 1 písm. a), e), f) a h); správní delikty podle § 20 odst. 1 písm. h) a podle § 20a odst. 1 písm. h) projednává, jestliže se jedná o nesplnění opatření k nápravě uložené inspekcí, a d)pořizuje informace o zemědělské půdě, s výjimkou informací týkajících se erozního ohrožení půdy, hodnotí její stav podle § 3b, a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.“.

64 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU § 17b Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a)předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy (§ 3b odst. 2) informace o zemědělské půdě získané z činnosti prováděné podle zákona o hnojivech, zejména informace o obsahu rizikových prvků nebo rizikových látek v zemědělské půdě, fyzikálních vlastnostech zemědělské půdy a škodlivých změnách zemědělské půdy [§ 3b odst. 1 písm. a) a b)] a b) informuje neprodleně inspekci o případech znečištění nebo poškození zemědělské půdy.“.

65 Děkuji za pozornost Ivo Hauptman


Stáhnout ppt "Ing. Ivo Hauptman Ministerstvo životního prostředí Oddělení ochrany půdy Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a její vazby na problematiku."

Podobné prezentace


Reklamy Google