Dohled v pojišťovnictví P r a h a 2006. Regulace a dohled Regulace – tvorba primární legislativy – stát – Ministerstvo financí Dohled – tvorba sekundární.

Prezentace na téma: "Dohled v pojišťovnictví P r a h a 2006. Regulace a dohled Regulace – tvorba primární legislativy – stát – Ministerstvo financí Dohled – tvorba sekundární."— Transkript prezentace:

1 Dohled v pojišťovnictví P r a h a 2006

2 Regulace a dohled Regulace – tvorba primární legislativy – stát – Ministerstvo financí Dohled – tvorba sekundární legislativy a vlastní výkon povolovacích a kontrolních činností – Česká národní banka – sektorový dohled

3 Třípilířový dohled nad finančním trhem Dohled nad finančním trhem Dohled nad bankovním trhem Dohled nad trhem v pojišťovnictví Dohled nad kapitálovým trhem

4 Dohled nad trhem v pojišťovnictví Základní právní úprava: -Zákon o pojišťovnictví (363/1999 Sb.) -Zákon o pojistné smlouvě (37/2004 Sb.) -Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí (38/2004 Sb.) -Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (168/1999 Sb.) -Zákon o finančních konglomerátech (377/2005 Sb.) - Zákon o integraci dohledu (XX/2006 Sb.)

5 Pojišťovny a pojišťovací činnost Tuzemské – se sídlem v ČR Se sídlem v jiném členském státě Se sídlem v třetím státě Pojišťovací činnost: uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv, poskytování asistenčních služeb a zpracování osobních údajů s těmito činnostmi souvisejících. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny (dále jen "finanční umístění"), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost).

6 Proč regulace a dohled? 1. Pojištění je velmi specifická služba, neboť souvisí s budoucími událostmi, u kterých je v době uzavírání smlouvy nejisté, kdy či zda vůbec nastanou. 2. Pojištěný se může ocitnout ve velmi složité situaci, pokud po uplatnění nároku na pojistné plnění neobdrží žádnou platbu. 3. Pro zájemce o pojištění, je velmi obtížné zhodnotit smluvní podmínky a udělat si názor na budoucí finanční situaci pojistitele. 4. Stejně důležité je chránit i zájmy třetích stran.

7 Regulace představuje soubor právními předpisy stanovených pravidel, kterými se řídí výkon pojišťovací činnosti, zajišťovací činnosti a činností souvisejících a výkon státního dozoru v této oblasti ekonomiky. Tato pravidla se stanovují v závislosti na tom, jakou úlohu musí tyto pojišťovny plnit ve společnosti, a na cílech, kterých musí dosahovat. Regulace

8 Rozsah regulace se v jednotlivých zemích liší a ve větší či menší míře pokrývá takové aspekty, jako jsou přístup pojišťoven na trh, podmínky provozování této činnosti, pojišťovací produkty a jejich distribuce, pojišťovny a jejich pracovníci, konkurence, nápravná opatření, likvidace pojišťoven atd. Úkolem regulace je zajistit, aby orgány a osoby vykonávající dozor byly vždy schopny odpovídajícím způsobem plnit svůj úkol Regulace

9 Orgány dohledu (dozoru) by měly mít: - záruky nezávislosti na dozorovaných subjektech (a jejich partnerech) a na politických a obchodních kruzích; - účinné pravomoci k zásahu, které jim umožní jednat preventivně; - příslušné materiální podmínky. Dohledové činnosti

10 Dohled se vztahuje na činnosti pojišťoven, zajišťoven pojišťovacích zprostředkovatelů a dalších osob činných v dané oblasti ekonomiky a vykonává ho v různých formách stát. V některých případech se dohled částečně převádí na soukromý sektor. Většinou je to ale stát, kdo uděluje oprávnění k provozování těchto činností a kdo jim může toto oprávnění odejmout. Pokud zjistí, že došlo k porušení práva, může většinou sám ukládat nápravná opatření nebo sankce o různém stupni přísnosti. Regulace a dohled

11 Účelem dozoru je zejména zajistit, aby pojišťovny postupovaly podle příslušných zákonů a ustanovení, konkrétně aby dodržovaly následující podmínky:  dokázaly dostát smluvním závazkům (tj. slibům) přijatým ve vztahu k pojištěným osobám, a to jak z hlediska právního, tak i z hlediska finančního. Pojišťovna je považována za solventní, vlastní-li zdroje, které jí umožňují kdykoliv a za jakýchkoli okolností dostát svým smluvním závazkům vůči pojistníkům a dalším oprávněným osobám. Regulace a dohled

12 Pojišťovny jsou vystaveny rizikům, která mohou ohrozit jejich schopnost splnit jejich závazky. Ztráty pojišťoven jsou způsobeny především stanovením příliš nízkého pojistného, vytvořením nedostatečných rezerv, špatným umístěním investic, chybami některých partnerů, špatným řízením nebo nedostatečností nástrojů, které byly poskytnuty dohledu k provedení jejich úkolu. Cílem regulace a dohledu je vyloučit tato rizika nebo omezit a napravit jejich důsledky. Regulace a dohled

13 Rizika pojišťoven a prostředky jejich nápravy I.Technická rizika II.Investiční rizika III.Rizika ze zajištění IV.Riziko neplnění ze strany partnera V.Riziko plynoucí z členství ve skupině nebo finančním konglomerátu VI.Jiná rizika

14 Technická rizika (vzniklá pojistnou činností):  stanovení příliš nízkého pojistného;  vytvoření nedostatečných rezerv;  nevhodné zajištění;  nepředpokládané správní náklady. Rizika pojišťoven a prostředky jejich nápravy

15 Investiční rizika:  špatné umístění investic;  kolísání úrokové míry;  nedostatečná likvidita;  nevhodné spojení aktiv a pasiv;  rizika plynoucí z použití odvozených finančních nástrojů (derivátů). Rizika pojišťoven a prostředky jejich nápravy

16 Riziko chyby partnera: -makléře, -zajistitele, -akcionáře, -přidružené organizace. Rizika pojišťoven a prostředky jejich nápravy

17 Jiná související rizika: - riziko špatného řízení, - systémové riziko. Rizika pojišťoven a prostředky jejich nápravy

18 Rizika plynoucí z účasti pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině, resp. ve finančním konglomerátu. Rizika pojišťoven a prostředky jejich nápravy

19 Činnost tuzemské pojišťovny Právní formy Povolení k činnosti Základní kapitál Kvalita vlastníků a vedení Technické rezervy Finanční umístění Solventnost

20 Činnost pojišťovny z jiného členského státu Princip jednotného evropského pasu Notifikace Činnost na základě práva zřizovat pobočky Činnost na základě svobody poskytovat služby

21 Činnost pojišťovny z třetího státu Nezbytnost povolení Pouze forma pobočky Povinnost držet kapitál Možnost požádat o výkon dohledu orgánu z jednoho členského státu

22 Činnost zajišťoven Regulační rámec pro tuzemské zajišťovny Od roku 2008 regulační rámec pro činnost zajišťoven na území Společenství

23 Dohledové činnosti Tuzemské pojišťovny a zajišťovny Pojišťovny z členských států Pojišťovny z třetích států Pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí Vedení seznamů – odpovědní pojistní matematici, nucení správci, likvidátoři,

24 Kontrolní činnosti a nápravná opatření Kontrola od stolu Kontrola na místě Nápravná opatření (výměna osob ve vedení, snížení zákl. kapitálu, ozdravný plán, nucená správa, převod pojistného kmene, pozastavení činnosti, odejmutí povolení)

25 Kontrolní činnost Materiální dohled Finanční dohled Retroaktivní forma dohledu Prospektivní forma dohledu

26 Podmínka-vnitřní kontrolní systém opatření k eliminaci vyhodnocení riziko

27 Činnost pojišťovny ve skupině Předmět – všechny skutečnosti, které se týkají přidružené osoby pojišťovny, jejího společníka a přidružené osoby společníka pojišťovny a které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci pojišťovny. Základ – vnitřní kontrolní systém, který shromažďuje údaje a informace pro potřeby doplňkového dozoru.

28 Finanční konglomerát V podstatě se jedná o skupinu osob, v jejímž čele je buď osoba licencovaná pro finanční služby nebo osoba, která ovládá alespoň jednu takovou osobu, přičemž činnost takové skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, alespoň jedna osoba v této skupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna je ze sektoru bankovního nebo sektoru obchodníků s cennými papíry, přičemž souhrn činností ve finančních službách těchto osob je v dané skupině významný.

29 Finanční sektor je tvořen subjekty -z bankovnictví, -pojišťovnictví, -obchodníků s cennými papíry a -také smíšenými holdingovými osobami, kde ovládající osobou není osoba podléhající sektorovému dozoru nad finančním trhem, avšak s jí ovládanými osobami tvoří finanční konglomerát, přičemž alespoň jedna z ovládaných osob podléhá v členském státě tomuto sektorovému dozoru. Finanční sektor

30 Určení, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru Rozhodující je poměr bilančních sum. Ten vyjadřuje vzorec součet bilančních sum osob z finančního sektoru součet bilančních sum všech osob ve skupině pokud tento poměr přesáhne hodnotu 0,4, pak činnost takové skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru. Jinak řečeno, dosahuje-li činnost skupiny ve finančním sektoru více než 40 % z její celkové činnosti měřeno rozvahovými ukazateli.

31 Váhy významnosti Činnost ve finančním sektoru je významná, jestliže váha jeho významnosti přesáhne těchto 10 %, přičemž se zvlášť posuzuje sektor pojišťovnictví a zvlášť sektor bankovní společně se sektorem obchodníků s cennými papíry. Jako váha významnosti slouží aritmetický průměr dvou podílů.

32 První podíl je vyjádřen: součet bilančních sum osob sektoru pojišťovnictví nebo sektoru bankovním a obchodníků s cennými papíry součet bilančních sum osob ve skupině z finančního sektoru

33 Druhý podíl je vyjádřen: součet požadovaných měr solventnosti nebo minimálních kapitálových požadavků osob ve skupině součet požadovaných měr solventnosti a minimálních kapitálových požadavků osob ve skupině

34 Doplňkový dohled sledování a regulace rizik na úrovni konglomerátu - doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti - koncentrace rizik a operace v rámci skupiny - vnitřní kontrolní systém - personální předpoklady informační povinnosti

35 Koordinátor V čele skupiny je - regulovaná osoba - neregulovaná osoba - a jen jedna regulovaná - více regulovaných se sídlem ve Společenství - se sídlem mimo Společenství - kombinace nezbytnost vzájemné konzultace a výměny informací, kontroly, opatření k nápravě a sankce

36 Mlčenlivost O údajích ve vztahu k pojistníkům, pojištěným či poškozeným O údajích týkajících se činnosti regulovaných osob Výjimky

37 Závěr Předpoklady dalšího vývoje v -soukromém pojišťovnictví -v systému důchodového zabezpečení tzv. II. a III. pilíře.