Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Eva Váňová Ondřej Věnek Vysopal.  Profesor Feuerstein definuje zkušenost zprostředkovaného učení jako kvalitu interakce, ve které rodiče, učitelé, vychovatelé,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Eva Váňová Ondřej Věnek Vysopal.  Profesor Feuerstein definuje zkušenost zprostředkovaného učení jako kvalitu interakce, ve které rodiče, učitelé, vychovatelé,"— Transkript prezentace:

1 Eva Váňová Ondřej Věnek Vysopal

2  Profesor Feuerstein definuje zkušenost zprostředkovaného učení jako kvalitu interakce, ve které rodiče, učitelé, vychovatelé, vrstevníci vkládají SEBE mezi podnět a jedince (dítě), aby zajistili, že jedinec vnímá, chápe a integruje smysluplným způsobem. (Jo Lebeer: Programy pro rozvoj dětí s odchylkami výboje 2006, 54)  Rovnice zprostředkovaného učení: písmeno „H“ (human – člověk) reprezentuje jakousi esenci lidství, nesenou osobami, které dítě obklopují (rodič, příbuzní, učitelé,…), „S“ (stimul) vyjadřuje podněty okolního prostředí, „O“ je organismus zpracovávající tyto podněty, „R“ reakce na tyto podněty.  „H“ vlevo vyjadřuje vstupování druhého člověka do proudu percepce dítěte: podněty jsou druhou osobou vybírány, plánovány, interpretovány, tříděny, rozdělovány, regulovány…  „H“ vpravo představuje ovlivňování/usměrňování reakcí dítěte druhým člověkem.

3

4

5

6

7  “…rozšiřovat kapacitu lidského organismu stávat se modifikovatelným prostřednictvím přímého vystavení podnětům a zážitkům z okolního prostředí, které člověku poskytují životní události, formální i neformální učební příležitosti.“ (Feuerstein et al 1980) ...VEDENÍ JEDNICE KE KVALITNĚJŠÍMU A SAMOSTATNĚJŠÍMU UČENÍ A K CO MOŽNÁ NEJVĚTŠÍ NEZÁVISLOSTI Podcíle:  1) Náprava deficitních kognitivních funkcí  Deficitní kognitivní funkce jsou důsledkem nedostačující zkušenosti zprostředkovaného učení. Je třeba, aby se jedinec naučil systematicky získávat informace, aby dokázal potlačit impulzivní tendence, pracoval pečlivěji a vytrvaleji, vnímal problémové situace a dokázal je definovat, naučil se vnímat vztahy mezi předměty a jevy, aby se zdokonalil v porovnávání, formulování hypotéz, plánování, ověřování správnosti řešení před jeho realizací, hledání důkazů pro zdůvodnění vlastní odpovědi atd.  2) Osvojení si základních představ, názvů a operací  3) Vytváření vnitřní motivace prostřednictvím utváření zvyků  Žák nepotřebuje ocenění, pokyny, instrukce ani jiné vnější zdroje motivace k řešení úkolů a přemýšlení  4) Vytváření motivace uvnitř úkolů  Žák získává vnitřní odměnu, protože zjišťuje, že dokáže vyřešit problém i bez pomoci druhých. Zážitek z určité aktivity nebo činnosti generuje zájem, radost a důvod pro řešení dalšího úkolu.  5) Vytváření vhledu a hloubavého myšlení  6) Rozvoj aktivního učení  Dalším z cílů programu je změnit způsob pohledu jedince na sebe sama. Je důležité změnit úvahy o nedostatečnosti, pasivitě a neschopnosti, je třeba podnítit jedince k větší aktivitě, aby se oprostil od představy, že ostatní jsou schopnější, a proto u nich vyhledává pomoc. Člověk by se měl naučit důvěřovat svým schopnostem získávat a zpracovávat informace vhodným a žádoucím způsobem, je ho třeba vést k tomu, aby si dokázal položit otázku Kde bych mohl/a najít tuto informaci? A poté hledat odpověď.

8  Můžeme považovat za předpoklady myšlení, je to vlastně soubor nástrojů umožňujících porozumět problému či úkolu a nalézat jeho řešení, protože jsou nezbytné pro existenci a projevování se mentálních operací a pro jakoukoliv další behaviorální funkci.  Nejsou vrozené, vyvíjejí se na základě zkušenosti zprostředkovaného učení při běžných aktivitách doma, ve škole a kdekoliv jinde.  Výčet kognitivních funkcí je rozdělen do 3 skupin (mezi kterými neexistují ostré hranice) podle fází mentální činnosti: vstup (přijímání informace, co je úkolem, shromažďování informací), zpracování (vlastní zpracování úkolu, užití informací), výstup (prezentace výsledků úkolu).  Mezi kognitivními funkcemi lze vyčlenit i ty, které se týkají afektivně motivačních faktorů (postoje k učebním situacím a sebepojetí). DEFICITY KOGNITIVNÍ FUNKCE:  Je možné charakterizovat jako z nějakého důvodu nevhodné způsoby interakcí člověka s učebními situacemi (v širokém smyslu slova) a úkoly.  Jsou důvodem „intelektové nedostatečnosti“.

9

10

11

12 VSTUP – ZPRACOVÁNÍ - VÝSTUP ZPRACOVÁNÍ Preciznost Více zdrojů Konstantnost Orientace v čase Prostorová orientace Jazykové schopnosti Zvídavost Vnímání Preciznost a výstižnost jazyk, vyjadřování být v klidu počkat s odpovědí jasný vizuální přenos schopnost vyjádřit myšlenku definování problému, relevance, zvnitřnění informací, plánování, pracovní paměť, souvislosti, porovnávání, logické zdůvodňování, verbální nástroje

13 REFLEXE Z KURZU FIE I. (2011) kreativita daná do určitého rámce – pocit svobody v určitých pravidlech možnost přenést zkušenosti získané v instrumentech do běžného života („kudy chodím, tudy přemosťuji“) okouzlení z přemýšlení nad přemýšlením potenciál metody jako takové x malé rozšíření respekt metody vůči osobnosti pocit potěšení z toho, že pokud mám jiný názor, tak ostatní to neodsuzují a respektují společné dílo, které vzniká v přátelské a inspirující atmosféře metoda nás učí naslouchání druhým metoda citlivě bortí naše rigidní představy, že způsob myšlení je neměnný metoda nás učí klást otázky víra ve změnu - každý člověk může zazářit síla metody a její vliv na zvyšování kognitivní kapacity narostla mi křídla obohacení pro všechny strany uvědomění si důležitosti zprostředkování ve výchově v roli rodiče uvědomění si toho, že si mnohé neuvědomujeme, že pocity, které sdílíme, bývají v mnohém generovány z osobních přesvědčení, ze systémů a ze vzorců – možnost volby změny pohledu možnost zprostředkování poznání sama sebe možnost zastavení a ustoupení od rychlých řešení možnost zůstat v klidu a být sám sebou důležitost osobnosti lektora výborný výkon lektorů klidná síla nový pohled na práci s chybou (není problém ji udělat) odvaha prezentovat svůj názor a stát si za ním k cíli vedou různé cesty – nebát se jich aby vlastní děti mohly zažít tuto metodu propracovanost a systematičnost metody na tak dlouhou dobu (ale její efekt nastupuje velice brzy), široký záběr (existuje jiná takto propracovaná metoda?) multikulturnost metody (mezinárodní použití) odpovědnost za „správné“ použití metody

14 REFLEXE Z KURZU FIE I. (TRNAVA, 2014) 1/5 Zadané otázka: Akú základnú líniu v metóde sledujete? Čo vám odhalila? Čo odhalila mne? A ako sa línia tiahne? Pohľad do môjho vnútorného sveta, do môjho vnútorného bytia k sebe samej, k zmyslu bytia. Ako sa línia tiahne? alebo ak chcete pomyselná čiara či šípka, často používaná v metóde pána profesora. Smeruje z vnútorného sveta do vonkajšieho prostredia, k ľuďom. A ďalej... Od viditeľného vonkajšieho hmotného sveta k neviditeľnému, nehmotnému svetu. K niečomu alebo Niekomu, čo alebo Kto je medzi nebom a zemou.

15 REFLEXE Z KURZU FIE I. (TRNAVA, 2014) 2/5 Čo mi prinieslo rozmýšľanie nad inštrumentami? Utíšenie sa, postátie so sebou a svojim vnútrom, konfrontáciu so sebou. Otázku, či cesta, ktorou idem je správna, či smer, ktorým idem je správny. Uistenie sa, ale aj prehodnotenie. Opakované pripomenutie si KTO SOM, ODKIAĽ IDEM A KAM SMERUJEM. Aký zmysel a účel má moja cesta? Je tou jedinou? alebo Mám aj iné možnosti?

16 REFLEXE Z KURZU FIE I. (TRNAVA, 2014) 3/5 Nebáť sa pripustiť si ich, nezostať na povrchu, ísť do hĺbky, k meritu veci/problému. Nebrániť sa. Nechať sa meniť aj keď proces je bolestivý. Učiť sa riešiť veci inak ako doteraz. Pripustiť, že perfekcionizmus je prekážkou byť dobrým. Pripustiť, že nie som stredom vesmíru. Pupkom sveta. Že svet sa netočí okolo mňa. Som LEN jeho súčasťou. Pripustiť, že potrebujem vzťahy, a potrebujem budovať vzťahy. Nebáť sa. Neunikať. Počítať s tým, že vzájomne si môžeme byť obohatením, ale aj sklamaním.

17 REFLEXE Z KURZU FIE I. (TRNAVA, 2014) 4/5 Napriek tomu: Nebáť sa dávať. Neutekať. Neuzatvárať sa do seba. Neochudobňovať sa. Pripomínať si: Som len jedna z hviezd v spleti miliónov. A predsa som ich súčasťou. Pochopiť, že som tu pre ľudí /okolitý svet/ a oni sú tu pre mňa. Bod v zmysle učenia pána profesora Feuersteina má pre mňa veľa významov. Predstavuje priestorovú dimenziu Vedomie, že som súčasťou vesmíru ma napĺňa bázňou a pokorou. Som bod. Len jeden bod. Jedna hviezda z milióna hviezd. Ale dôležitá a výnimočná. Jedinečná. S vlastným menom. Hanka.

18 REFLEXE Z KURZU FIE I. (TRNAVA, 2014) 5/5 Bod evokuje stratenosť v obrovskom priestore, ale v sústave hviezd má svoje pevné a stále miesto. Pre mňa, pevným bodom v malom, obmedzenom priestore, na zemi, je moja rodinu. Bod ako časopriestorový rozmer Na zemi som len istý, obmedzený, mne presne vymedzený krátky čas. Z hľadiska nekonečnosti času je tých pár rokov zanedbateľných. Z hľadiska splnenia si zverenej úlohy nezanedbateľných. Otázkou je, ako si splním úlohu, ktorá je zverená len mne? Môžem sa cítiť ľahko prehliadnuteľným bodom alebo prehliadaným. Zároveň môžem mať istotu, že jedinečným, so svojim špecifickým poslaním, vďačným za hlboké city, lásku, darovanú len človeku. Ďakujem pánovi profesorovi Feuersteinovi za sprostredkované, odhalené, nadrozmerné.

19

20  Zpracováno dle materiálů THE INTERNATIONAL CENTER FOR THE ENHANCEMENT OF LEARNING POTENTIAL, Jerusalem, Izrael, © Reuven Feuerstein, závěrečný model použit z přednášky Ruth Deutsch – Cluj – Napoca, 2010  Málková G. Umění zprostředkovaného učení. Praha, TOGGA, 2008  Lebeer J. Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha, Portál, 2006  sestavila Eva Váňová, 2014

21


Stáhnout ppt "Eva Váňová Ondřej Věnek Vysopal.  Profesor Feuerstein definuje zkušenost zprostředkovaného učení jako kvalitu interakce, ve které rodiče, učitelé, vychovatelé,"

Podobné prezentace


Reklamy Google