Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n.

Prezentace na téma: "Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n."— Transkript prezentace:

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

2 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Přírodní vědy ve 20. století Boris Cvek V této přednášce vycházím z knih Making Modern Science a The Intelligibility of Nature vydaných v roce 2005 a 2006 péčí Chicagské univerzity.

3 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Fin de siècle Na konci 19. století věda proniká všechny sféry: „přírodní filozofii“, „lučbu“, antropologii, původ planety Země, evoluci organismů, průmysl a dopravu, medicínu, vojenství… a jak se pojem „vědecký“ stává synonymem pro „pravdivý“ (srv. minulá přednáška), poznání se zdá v základu hotovo a uzavřeno. Podle jedné legendy vyslovil úředník amerického patentovacího úřadu v roce 1899 tuto větu: „Všechno, co mohlo být vynalezeno, už vynalezeno bylo.“ Vítězství rozumu se zdálo být definitivní, a tím větší šok byla 1. sv. válka.

4 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Bouřlivý vývoj vědy ve 20. stol. Během první půlky 20. století došlo ke změně paradigmatu ve fyzice, chemii i biologii. Věda se mimo to v poválečném období stala postupně gigantickou společenskou institucí financovanou bilióny dolarů a s milióny bádajících vědců. Problém paradigmatického posunu ustupuje, věda se stává „normálním provozem“ – ale také mnoho problémů zůstává, protože není jasno, co nám vlastně věda říká o světě a o nás, jakou to má či nemá platnost a jak rozumět lidskému světu a lidským hodnotám tváří v tvář tomu, co ve 20. století proběhlo nejen v přírodní vědě.

5 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Speciální teorie relativity Michelson a Morley (1887) ukázali, že světlo ve směru pohybu éteru se nepohybuje rychleji než ve směru kolmém na pohyb éteru. Einstein (navazoval na Lorentze a Fitzgeralda) v roce 1905 publikoval článek, v němž se odhodlal ne jen ke zrušení éteru, ale i ke zrušení celého paradigmatu newtonovské perspektivy: 1. neexistuje absolutní soustava souřadnic 2. světlo má vždy absolutní rychlost (pro světlo neplatí skládání rychlostí) Kontrakce délek a dilatace času = následky.

6 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Kdo pocítí změnu paradigmatu? Zdálo by se, že mělo dojít k šoku, ale např. soudobý Nature neviděl na Einsteinově článku nic zvláštního. Pro ne příliš matematickou fyziku, tehdy praktikovanou na Cambridgi, o nic moc zásadního nešlo (proč?). Teorie relativity byla vzata vážně (metafyzicky? – jako nová „nová metafyzika“?) teprve německými fyziky, jako byl Planck nebo Minkowski. Einstein rozpracoval své základní myšlenky dál do tzv. obecné teorie relativity (např. nový způsob pojetí gravitace – který byl testován Eddingtonem při zatmění slunce 1919).

7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Einstein a Bohr: Teorie relativity zůstává zcela klasickou fyzikou: je mechanistická a deistická stejně jako Newtonova přírodní filozofie, proto Einstein nikdy nepřijal Bohrovy myšlenky!

8 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Thomson a objev elektronu J. J. Thomson (nikoli William Thomson!) provedl tři základní experimenty s tzv. katodovými paprsky (KT) a ukázal, že: 1. KT nesou záporný náboj 2. KT reagují změnou směru na elektrické pole 3. částice, které vytvářejí KT, jsou mnohem lehčí než atom vodíku – 1897 tak došlo k objevu elektronů (Nobelova cena – NC – za rok 1906) tzv. pudinkový model atomu (už se řeší nikoli existence, leč struktura atomu!!)

9 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í THOMSON RUTHERFORD Rutherfordovy pokusy s alfa-částicemi a zlatou fólií (NC 1908).

10 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Paprsky X Vedle objevu radioaktivních paprsků (Curieovi, Becquerel – NC 1903) Röntgen objevil při práci s KT zcela nové, neznámé paprsky X (NC 1901). Tajemství těchto paprsků bylo dlouho nezdolné, protože nedifraktovaly (difrakce = důkaz, že jde o vlnění) na žádné dostupné mřížce. Teprve později Max von Laue navrhl, že paprsky X (jimž se začalo říkat „Röntgenovo záření“) mají tak malou vlnovou délku, že vhodnou optickou mřížkou pro jejich difrakci by mohly být krystaly. A také byly (NC pro Laueho v roce 1914).

11 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Klíčový význam pro objev struktury DNA!

12 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Bohrův model atomu Základní problém Rutherfordova modelu atomu bylo to, že obíhající elektron měl dle zákonů elektromagnetismu rychle spadnout na jádro. N. Bohr přišel s myšlenkou, že pro obíhající elektron platí jiné zákony, totiž tzv. kvantování energie (navazoval na Plancka a na emisní a absorpční spektra atomů). Tento přístup byl ad hoc a otevřel cestu mladým fyzikům měnit si zákony fyziky bez ohledu na „předsudky“. Staří fyzikové se mezitím trápili s tím, že vůbec atom je uznáván jako reálná entita (Němci) či že „mystická“ kvanta jsou brána vážně (Britové).

13 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Dualismus: fotoefekt, de Broglie Ještě předtím Einstein vysvětlil fotoefekt tím, že světlo se za určitých situací chová jako proud kuliček (kvant) – za jiných podmínek se naopak chová jako vlnění. L. De Broglie mezitím teoreticky ukázal, že také částice – např. proud elektronů – se mohou chovat jako vlny. Toto bylo později experimentálně potvrzeno. Vlnově-částicový dualismus předpokládá, že hmota se za určitých podmínek chová jako vlnění a za určitých podmínek jako soubor částic.

14 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Kvantová… mechanika? Na De Broglieho navázal E. Schrödinger a popsal chování elektronů v atomu jako chování vlny (tzv. vlnová mechanika). Tato verze moderní atomové fyziky je v zásadě mechanistická. Oproti tomu Bohr, Heisenberg, Dirac a Born vyvinuli kvantovou mechaniku, již ve své tzv. kodaňské interpretaci nechali mechanicismus pouze formální. Jinými slovy: když hmotu nijak nepozorujeme, nemůžeme říci, co je – když ji pozorujeme, můžeme tvořit funkční modely. Co se vskutku děje, je však špatná otázka. Lidský rozum musí rezignovat na metafyzické ambice.

15 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Důsledky pro chemii V důsledku kvantového pochopení mikrosvěta, ať už přijmeme jakoukoli interpretaci rovnic kvantové mechaniky, bylo možno v principu převést chemickou vazbu na překryv dvou „elektronových hustot“ (L. Pauling NC 1954). Tím se chemie stává fyzikou valenční sféry elektronového obalu a jejích interakcí s jinými valenčními sférami. Dochází k prudkému rozvoji teoretické chemie, modelování struktur, k chemii in silico atd. Chemie je vědou par excellence. Efektivita takových přístupů spočívá zejména na zjednodušování (idealizaci).

16 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Linus Pauling (1901- 1994) teorie chemické vazby (NC) základy molekulární biologie kampaň proti testům jaderných zbraní (NC za mír) fanatický příznivec používání vitamínu C

17 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í NC za kvantovou mechaniku Planck 1918 (kvanta energie) Einstein 1921 (fotoefekt) Bohr 1922 (struktura atomu, QM) De Broglie 1929 (QM) Heisenberg 1932 (QM) Dirac a Schrödinger 1933 (QM) Věk při publikaci (!) jejich zásadního objevu: Einstein 24 let, Bohr 28 let, De Broglie 32 let, Schrödinger 39 let, Heisenberg 26 let, Dirac 24 let, Pauling 28 let

18 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Nová biologie Na konci 19. století se v biologii prosazovala na úkor morfologie experimentální fyziologie a snaha vysvětlit život jako jev, který funguje na základě biochemických mechanismů. Už během 19. století byla zformulována buněčná teorie či došlo k důležitým porážkám vitalismu (Wöhlerova syntéza močoviny). K základnímu zlomu v moderní biologii mělo ale dojít až v genetice, a to se vznikem molekulární biologie (a jejího „centrálního dogmatu“) a se spojením darwinismu a genetiky do moderní syntézy evoluční teorie.

19 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Zrození genetiky G. Mendel: dědí se určité „jednotky“ genetické informace z generace na generaci. Mendel sám by ale nebyl mendelián v moderním smyslu (lze vůbec předběhnout svou dobu? – kontext!). Moderní genetika – T. H. Morgan (NC 1933): studoval chování chromozomů během procesu oplodnění. Vytvořil klasickou teorii genů, jež se přenášejí při rozmnožování a které je možno vnějším zásahem zmutovat = mendelismus umožňuje přenášet různé geny či jejich náhodné mutace a přírodní výběr tlačí na přežití pouze těch jedinců s dobrými geny = moderní syntéza.

20 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Molekulární biologie Teprve objev molekulové struktury DNA (F. Crick a J. Watson, NC 1962) byl ale průlomem: život funguje na základě molekulárních mechanismů, jež lze popsat čistě chemicky. Crick v roce 1958 zformuloval tzv. centrální dogma: replikace, transkripce, translace. Postupně byly objevovány stěžejních věci, např. mechanismus syntézy DNA a RNA (Ochoa, Kornberg NC 1959), mechanismus regulace exprese genů (Jacob, Lwoff, Monod NC 1965), mechanismus transkripce a translace (Holley, Khorana, Nirenberg NC 1968) atd.

21 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í F. Crick (1916-2004)J. Monod (1910-1976)

22 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Mechanicismus v biologii Druhá polovina 20. století je triumfem tohoto pojetí biologie (byť se proti tomu bouří ti, kdo studují biologii jako chování organismů), bez nějž je nepředstavitelná moderní medicína či moderní klasifikace biologických druhů. Crick a zejména Monod měli tendenci chápat mechanicismus jako poslední slovo biologie (čili dost metafyzicky). Molekulární biologie, byť se odvolává na fyziku a chemii 20. století, je svou mentalitou někde na úrovni fyziky 19. století. Paradox: fyzika je po Bohrovi nemechanistická, kdežto biologie mechanicismus teprve přijímá.

23 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Ilya Prigogine (1917-2003) Prigogine byl fyzikální chemik, který vytvořil novou verzi termodynamiky, vhodnou pro živé systémy (NC 1977). Klasická termodynamika není vhodná pro popis tzv. nerovnovážných systémů, které se stále „dějí“ (= život). Podle Prigogina lze v zásadě rozdělit chování hmoty na dva stavy: blízko rovnováhy (krystal) se chová deterministicky, daleko od rovnováhy však vytváří řád, který je bytostně postavem na náhodných odchylkách a chová se do jisté míry „svobodně“. Prigogine byl téměř zapomenut, ale jeho některé postřehy se začínají vracet.

24 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Ilya Prigogine V češtině je dostupná jeho kniha Řád z chaosu, v níž se mj. zabývá dějinami a filozofií vědy a také vysvětluje základní myšlenky své nové termodynamiky.

25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Mají buňky vědomí? V roce 1983 ve své nobelovské přednášce genetička Barbara McClintock určila za úkol pro budoucí biologii tuto otázku: „Do jaké míry je si buňka vědoma sebe samotné?“ Důkladně se problémem vědomí buňky zabývá ve své knize Wetware (Yale Univ. Press 2009) cambridgeský buněčný biolog D. Brey. I když klade analogii mezi buňkou a počítačem, přece upozorňuje na fundamentální nesrovnatelnost spočívající zejména v tom, že je-li buňka vskutku „stvořena“ náhodnou evolucí, její chování bude stejně těžko predikovatelné jako počasí.

26 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í buňka je tvořena sedimenty evolučně se prosadivších řešení obrovský kontrast s ideou hodinového mechanismu!

27 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Moderní farmakoterapie P. Ehrlich (NC 1908): barviva jako možné léky, vazba na chemický průmysl. Molekula trefí cíl v mikrobu jako „magic bullet“. Do roku 1930 už Německo vyrábělo antibakteriální léky v opravdu průmyslových množstvích = farmaceutický průmysl se měl stát „success story“ 20. století! Hledáním antibiotik se také zabýval A. Fleming. Jako objevitel lysozymu věřil v to, že opravdu účinné léky budou biologického původu. Proto si také všiml schopnosti plísně Penicillium potlačit růst gram-pozitivních baktérií (na negativní, jimiž se Fleming tehdy zabýval, žádný efekt neměl).

28 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Úspěch penicilínu 7. 3. 1929 pojmenoval Fleming účinnou látku „penicilín“ a po publikaci svých výsledků měl velké potíže s izolací látky, kultivací plísně, se stabilitou látky v organismu, dokonce klinické testy byly nepřesvědčivé. Fleming zlomil hůl. Teprve v roce 1940 E. Chain (NC 1945) publikoval způsob, jak izolovat a koncentrovat penicilín a také určil jeho chemickou strukturu. Díky dalším lidem se podařilo dosáhnout stability penicilínu v těle a proběhly nové klinické testy. Teprve mezi lety 1941-1944 americký průmysl našel způsob, jak vyrábět penicilín ve velkém.

29 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Rozšíření antibiotik V roce 1942 bylo v USA penicilínu jen pro 10 pacientů. V roce 1944 už bylo k dispozici pro spojeneckou invazi do Francie 2,3 milionu dávek. Počet zachráněných životů a odvrácených amputací (díky penicilínu) během 2. sv. války je odhadován 12-15%. 1943 izoloval student A. Schatz v laboratoři S. A. Waksmana (NC 1952) streptomycin: první antibiotikum účinné proti TBC. Dnes máme velké množství antibiotik. Jejich velké nadužívání vede k rezistenci mikrobů.

30 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í A. Fleming přebírá Nobelovu cenu.

31 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Prodeje dnešního „big pharma“ Za rok 2008 byly uskutečněny tyto prodeje: Pfizer (US) 43 miliard USD GlaxoSmithKline (UK) 36 miliard USD Nowartis (CH) 36 miliard USD Sanofi-Aventis (F) 35 miliard USD AstraZeneca (UK/SE) 32 miliard USD Hoffmann-La Roche (CH) 30 miliard USD Johnson & Johnson (US) 29 miliard USD Merck & Co. (US) 26 miliard USD

32 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í H. Grabowski Pharmacoecon. 2004

33 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Nové zdroje energie Vedle uhlí (století páry) se ve 20. století silně prosadila ropa (zejména rozšíření automobilů po 2. sv. válce a výroba tzv. umělých hmot). Důležitým zdrojem energie se stala i jaderná energie pro výrobu elektřiny.

34 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Moderní chemický průmysl F. Haber a C. Bosch: průmyslová syntéza amoniaku z prvků (NC 1918). K. W. Ziegler a G. Natta: katalyzátory pro výrobu polyethylenu za nízké teploty (NC 1963). Růst chemického průmyslu – růst výroby kys. sírové v Británii: 260 tis tun (1860) – 2750 tis tun (1960) – 4750 tis tun (1980). J. Bardeen, W. Shockley, W. Brattain: objev tranzistoru (NC 1956) – spojeno s produkcí čistého křemíku = moderní výpočetní technika Vliv na životní prostředí!

35 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Osobní počítač a internet 1938 1977 Apple II 1985: Windows 1.0 1990: první web browser, WorldWideWeb

36 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Pohyb kontinentů Geofyzik A. Wegener: v roce 1912 navrhl myšlenku, že se kontinenty stále pohybují. Geologové to odmítli: kontinenty stojí. Během 2. sv. války došlo k velkému rozvoji technologií a k novým objevům. H. Hess během 50. let zkoumal dno Pacifiku pomocí ultrazvuku. Zjistil, že na dně v brázdách vystupuje z nitra planety materiál a tvoří pohoří. Stará krusta se naopak zanořuje do nitra. Sjednocená teorie pohybu kontinentů byla vypracována až v polovině 60. let (J. Morgan, D. McKenzie, X. Le Pichon).

37 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í

38 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Einsteinův vesmír Neeuklidovský, 4-rozměrný (časoprostor): kdo se bude dostatečně dlouho pohybovat po povrchu vesmíru, vrátí se do výchozího bodu, tj. vesmír je konečný, nikde žádné hranice. Vesmír je neměnný ve své struktuře (Einstein proto zavedl tzv. kosmologickou konstantu). A. Eddington pod vlivem svých pozorování a tzv. de Sitterova modelu vesmíru dospěl k závěru, že skutečný vesmír stále expanduje. Po návštěvě observatoře u E. Hubblea Einstein vzdal svůj statický model vesmíru.

39 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Ústup teoretické fyziky O Einsteinově návštěvě u Hubblea koluje výmluvná anekdota: když jeho ženě Else místní výzkumníci vysvětlili, že používají ohromné teleskopy k výzkumu struktury vesmíru, odvětila Elsa: „Well, well, my husband does that on the back of an old envelope.“ V moderní fyzice je výzkum vesmíru pouze na základě výpočtů a teorií už nemyslitelný. Už dokážeme zkoumat blízký vesmír pomocí sond (Voyager 1, Voyager 2) nebo pomocí zařízení, jako je Hubbleův teleskop, který od dubna 1990 obíhá kolem naší planety.

40 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Velký třesk A. Friedmann ve 20. letech a pak G. Lemaitre (katolický kněz a Eddingtonův žák): model vesmíru expandujícího z jednoho bodu. 1948 R. Alpher, H. Bethe, G. Gamow (tzv. αβγ článek) ve Physical Review vytvořili hypotézu o expandujícím neutronovém plynu na počátku. 1951 Pius XII. podporuje teorii velkého třesku jako vědecké potvrzení katolické věrouky. V zásadě dodnes není z pochopitelných důvodů tato teorie jasně prokázaná. Existují i různé alternativní teorie (pulzující vesmír).

41 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í

42 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Prosazení se kosmologie Ještě v 60. letech byl ke kosmologii despekt („there are only 2½ facts in cosmology“). Situace se rapidně změnila posléze a zájem o kosmologii vrcholil s vydáním knihy S. Hawkinga Stručná historie času. Mezitím došlo k mnoha zásadním objevům (A. Hewish a M. Ryle NC 1974 za objev pulzarů, tj. rychle se otáčejících neutronových hvězd; v roce 1968 J. Wheeler vytvořil teorii hvězd zkolabovaných pod vlastní gravitací a nazval je „černé díry“ – teorii pak rozvedl S. Hawking – dnes se jejich existence považuje za reálnou, např. tzv. kvazary).

43 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Populární kosmologie Je pozoruhodné, že lidé v druhé půlce 20. století reagovali na ve skutečnosti velmi odlidštěný obraz vesmíru tím, že si ho zlidštili v různých filmech (Star Treck, Hvězdné války, Vetřelec nebo Červený trpaslík). Ve Smyslu života od Monty Pythonů je ohromnost vesmíru využita jako zvrácený argument k dobrovolnému darování jater zaživa – „Jsem tak bezvýznamná, tak vám ta játra dám!“. Lidský svět zůstává nenarušen asi v tom smyslu, jak uvažovali američtí pragmatikové v 19. století: poznání má sloužit, ne škodit.