Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právo a sociální politika 2. blok. Právo a sociální politika 22 Shrnutí 1. bloku Sociální správa – všechny formalizované organizace, činnosti a postupy,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právo a sociální politika 2. blok. Právo a sociální politika 22 Shrnutí 1. bloku Sociální správa – všechny formalizované organizace, činnosti a postupy,"— Transkript prezentace:

1 Právo a sociální politika 2. blok

2 Právo a sociální politika 22 Shrnutí 1. bloku Sociální správa – všechny formalizované organizace, činnosti a postupy, jimiž se realizuje sociální ochrana obyvatelstva na daném území a jež umožňují uspokojování sociálně potřebných klientů. Činnosti sociální povahy – zabývají se zaměstnaností, zdravím, ochranou dětí a rodiny, sociálním pojištěním, sociálními dávkami, sociálními službami, sociálními prvky ve školství, sociálním bydlením. Sociální politika – praktická aktivita i vědecká disciplina. Princip sociální spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace. Funkce ochranná, přerozdělovací, homogenizační, stimulační a preventivní. Chudoba – subjektivní a objektivní, ta pak absolutní a relativní. Příčiny a řešení chudoby, sociální vyloučení.

3 Právo a sociální politika 23 Ještě shrnutí 1. bloku Rozdělení státní moci – zákonodárná, soudní, výkonná. Veřejná správa – kvalifikovaná řídicí činnost správních orgánů, vykonávaná ve veřejném zájmu. Státní správa a samospráva. Obce – základní územní jednotky státu, samosprávná územní společenství občanů, osobní, územní a ekonomický základ, veřejnoprávní korporace, majetek, právní vztahy, odpovědnost. Působnost samostatná. Působnost přenesená – obce, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Kraje – vyšší územní samosprávné celky, samosprávná územní společenství občanů, osobní, územní a ekonomický základ, veřejnoprávní korporace, majetek, právní vztahy, odpovědnost. Působnost samostatná. Působnost přenesená – zejména vůči obecním úřadům – metodika, kontrola, odvolání. Sociální politika obcí a krajů – rozsah a omezení. Správní řízení – rozhodování o právem chráněných zájmech občanů, nový správní řád, zásadní změny.

4 Právo a sociální politika 24 Obsah 2. bloku Vymezení struktury předmětu dalšího zájmu, tj. jednotlivých konkrétních oblastí. Oblast zaměstnanosti. Konkrétní příklad kvalitní politiky zaměstnanosti – Holandsko. Oblast sociálně-právní ochrany občanů. Oblasti bydlení, školství a další.

5 Právo a sociální politika 25 Vymezení struktury předmětu dalšího zájmu Dříve uvedeno, že za činnosti sociální povahy lze považovat ty, které se zabývají zaměstnaností, zdravím, ochranou dětí a rodiny, sociálním pojištěním, sociálními dávkami, sociálními službami, sociálními prvky ve školství a sociálním bydlením. Pokusíme-li se tyto činnosti rozdělit do jistých okruhů, pak je možné členění zachyceno na následujícím obrázku. Práce Politika zaměstnanosti Ostatní Sociálně-právní ochrana Bytová politika Sociální prvky ve školství Další Sociální zabezpečení Důchodové a nemocenské pojištění Dávky a služby SP SSP

6 Právo a sociální politika 26 I. Oblast zaměstnanosti

7 Právo a sociální politika Zaměstnání a jedinec Zaměstnání hraje v naší kultuře roli centrální instituce, skrze níž se člověk definuje. Cíle, status, sociální kontakty, struktura života i jednotlivých dnů jsou primárně odvozovány ze zaměstnání. Vzdělání je chápáno jako příprava na zaměstnání a volný čas jako regenerace pro další práci v zaměstnání. Charakteristikami placené práce jsou: Peníze – hlavní zdroj uspokojování potřeb. Úroveň činnosti – získávání a zdokonalování dovedností. Struktura času – dny, týdny, měsíce. Sociální kontakt – přátelství s ostatními lidmi. Osobní identita – práce přináší stabilní sociální identitu (muž živí díky mzdě / platu svou rodinu).

8 Právo a sociální politika 28 Nezaměstnanost Může vést k rozbití struktury vnímání času (i jeho obsahu), sociální izolaci v důsledku redukce sociálních kontaktů, ztrátě participace na cílech širších skupin, ztrátě statusu (sociální důstojnosti či prestiže). Nutnost žít jen z podpory v nezaměstnanosti či sociální podpory (hlavně dlouhodobě) znamená pro nezaměstnaného a jeho rodinu velké snížení životní úrovně až riziko chudoby a nouze. Dochází k deprivaci – dnes spíše, pod dojmem kultury konzumu, k deprivaci relativní (viz relativní chudoba). Vliv nezaměstnanosti nejen na jedince, ale i na rodinu: Strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí, změny v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny, změny postavení nezaměstnaného v rodinném systému, ztrátou jeho statutu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvku příjmům rodiny, změny v rozdělení domácí práce.

9 Právo a sociální politika 29 Ještě nezaměstnanost Vliv na fyzické (stres, alkohol, léky, drogy) a psychické zdraví, a to z důvodů finančních obtíží, změny společenského chování, malého prostoru pro rozhodování, nedostatku příležitostí k rozvíjení nových dovedností, nárůstu ponižujících zkušeností (odmítnutí při žádosti o práci), pocitu úzkosti z budoucnosti, redukce kvality interpersonálních kontaktů. Zde je třeba nezaměstnanému pomoci vytvořit životní strategii: Snížit svou spotřebu, postupně se adaptovat na situaci zřeknutím se původního rozsahu potřeb, hledat aktivní přístup k životu (kurzy), vytrvat v pokusech zařadit se do pracovního procesu, vytvořit si strukturu času, popř. navštívit poradnu apod. Důležité je udržet si v nezaměstnanosti pozitivní, aktivní životní styl.

10 Právo a sociální politika Zaměstnání a společnost Zaměstnání – vyjádření určitého druhu směny na trhu práce (pracovní síla za mzdu). Odlišení zaměstnání od pracovní činnosti (práce). Zaměstnanost lze označit jako míru využití potenciálu pracovních sil v národním hospodářství. Zaměstnanost, resp. nezaměstnanost, jsou problémy, které se řeší (ale také vznikají) na trhu práce. Trh práce – prostředí, ve kterém se střetává nabídka a poptávka specifického zboží – pracovní síly. Důležitou součástí hodnoty pracovní síly je její kvalifikace. Je dána vzděláním, zkušenostmi, dobou praxe v oboru a určuje ”cenu” pracovní síly na trhu práce. Pracovní síla tedy z mnoha důvodů není zboží jako každé jiné a vyžaduje specifické podmínky fungování trhu práce. Podmínky fungování trhu práce zajišťuje především stát svou politikou zaměstnanosti.

11 Právo a sociální politika 211 (Ne)zaměstnanost Příčiny nezaměstnanosti – nízké mzdy, zrušení odvětví, krach podniku, nedostatečná odbornost pracovníka, poranění pracovníka apod. S postupující globalizací – obecný problém. Pracovní příjmy – pro většinu obyvatel nejdůležitější zdroj obživy, jejich dlouhodobá absence kvůli ztrátě zaměstnání vede k chudobě a sociálnímu vyloučení. Důsledky nezaměstnanosti pro společnost – ztráta kvalifikace, vyšší kriminalita, degradace kvality práce, ztráta na efektivnosti výroby, špatná produktivita práce při pocitu křivdy při odměňování, při postižení celého odvětví vážné ekonomické problémy, stávky. Nejvíce ohrožené skupiny – absolventi, ženy na MD, dlouhodobě registrováni na ÚP, osoby před důchodem, příslušníci etnických menšin, handicapované osoby. Stát by měl bojovat proti nezaměstnanosti všemi dostupnými prostředky – vytváření nových pracovních míst, dostatečné finanční zabezpečením v případě ztráty zaměstnání, absolventská místa, rekvalifikace, ochrana před propouštěním u podniků, mzdová regulace, stát zaměstnavatelem nebo objednatelem práce. Státní zásahy dvojího typu – aktivní a pasivní. Aktivní – snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti. Pasivní – zmírňování dopadu nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti (sociálka).

12 Právo a sociální politika Politika zaměstnanosti v ČR Listina základních práv a svobod: občan má právo na práci (ne na konkrétní zaměstnání) – aby mu bylo zaměstnání nabídnuto, když o to požádá příslušnou instituci, nebo aby mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti: cíl – dosažení plné zaměstnanosti, ochrana proti nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti v ČR podle něj zahrnuje zejména: zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí atd., koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti v souladu s EU, tvorbu a koordinaci programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami atd., opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením atd., usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí v ČR a z ČR do zahraničí, ale i usměrňování činnosti dětí.

13 Právo a sociální politika 213 Základní nástroje státní politiky zaměstnanosti Zprostředkování zaměstnání (vyhledání vhodného zaměstnání pro občana hledajícího zaměstnání, příp. vhodného zaměstnance pro zaměstnavatele – bezplatně ÚP). Rekvalifikace (taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřeba zajistit pro získání nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou – ÚP, s hmotným zabezpečením). Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (hmotné zabezpečení občanů, kteří bez své viny nemohou vykonávat právo na práci – nejdéle po dobu šesti měsíců, jiná úroveň v prvních a druhých třech měsících, zvýhodnění rekvalifikantů). Zaměstnání občanů se změněnou pracovní schopností (zvláštní pozornost – podpora vytváření pracovních míst příspěvkem – povinnost zaměstnavatelů vůči postiženým občanům vytvářením míst či náhradním plněním atd.). Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů (kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím ÚP – dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů).

14 Právo a sociální politika 214 Aktivní politika zaměstnanosti Souhrnné označení činnosti státních orgánů s cílem poskytnout zaměstnání všem uchazečům o zaměstnání a umožnit jim snazší a rychlejší návrat na pracovní trh. Souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Zabezpečuje MPSV ČR a ÚP, které spolupracují s dalšími subjekty. Nástroji jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření jsou i poradenství, které provádějí nebo zabezpečují ÚP za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení zaměstnanosti.

15 Právo a sociální politika 215 Národní plán zaměstnanosti Materiál přijatý Vládou ČR, reagující na rostoucí nezaměstnanost v ČR novým pohledem na problém nezaměstnanosti a jejího řešení. Komplexní postihnutí příčin vzniku nezaměstnanosti a návrh jejich řešení. Opatření zaměřena na stranu nabídky i poptávky na trhu práce (pracovní sílu i zaměstnavatele). Realizace opatření má vést k řešení situace uchazečů o práci, prevenci nebo alespoň udržení současné míry nezaměstnanosti, tvorbě předpokladů pro vznik nových pracovních míst. Ke splnění těchto cílů jsou stanoveny čtyři zásadní priority: Podpora zaměstnatelnosti (kvalifikace, flexibilita a mobilita pracovní síly – reforma vzdělávacího systému). Podpora podnikání (podmínky pro rozvoj malých a středních podnikatelů, revitalizace podniků apod.). Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám (modernizace organizace práce, nové formy pracovní doby apod.). Podpora rovných příležitostí všech osob (odstranění diskriminace v přístupu k zaměstnání – posílení právních a institucionálních mechanismů, opatření ve prospěch znevýhodněných skupin).

16 Právo a sociální politika 216 Významné pojmy z oblasti zaměstnanosti Základní skupiny: Zaměstnaní – obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání). Nezaměstnaní – nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat. Ostatní – studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti – nepatří-li do předchozích skupin. První dvě skupiny představují ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní sílu dané země. Třetí skupina představuje ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Pro účely měření nezaměstnanosti se využívá: absolutní vyjádření počtu nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných (%) na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní). Další pojmy – dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost, frikční nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost, cyklická nezaměstnanost, sezónní nezaměstnanost, empirické indikátory, míra stavu zaměstnanosti.

17 Právo a sociální politika 217 Nezaměstnaný „v praxi“ Nejnižší instancí v oblasti státní politiky zaměstnanosti je ÚP (okresní). Zajišťuje výkon běžné agendy vůči občanům i organizacím, včetně zprostředkování zaměstnání a rozhodování i výplaty hmotného zabezpečení (podpory). ÚP mají v regionech okresu svá detašovaná pracoviště. Mimo oblasti zaměstnanosti je svěřena okresním ÚP i agenda SSP (viz dále). Nadřízeným a odvolacím orgánem (mimo oblast SSP) je ÚP krajský. Orgánem jemu nadřízeným je MPSV ČR. Nezaměstnaný občan by se měl na ÚP (okresním) registrovat do tří pracovních dnů po ukončení zaměstnání. Po registraci má ÚP týden na hledání práce pro nezaměstnaného. Pokud ÚP nenajde vhodné zaměstnání, nezaměstnaný, který splnil mj. podmínku odpracované doby v posledních třech letech, pobírá hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, poskytované ÚP. A to po dobu šesti měsíců, s odlišnou výší v prvních a dalších třech měsících. Podmínkou je zejména spolupráce nezaměstnaného s ÚP. Při nedostatečné výši hmotného zabezpečení je možné situaci řešit prostřednictvím sociálních dávek – viz dále.

18 Právo a sociální politika 218 II. Konkrétní příklad kvalitní politiky zaměstnanosti

19 Právo a sociální politika 219 Poznatky z Holandska Situace ekonomiky. Historie, kultura, mentalita obyvatel. Zainteresovanost obce. Základem ne dávky, základem vracení do života, sociální aktivace. Realizace – většinou nestátní organizace. Diagnóza, individuální trajektorie, fázování, podpora. Pozitivní motivace. Různé projekty pro různé kategorie nezaměstnaných. Snaha nezaměstnaného, „zakázka“ města či zaměstnavatele. Např. i forma „zapůjčení“ vyškoleného nezaměstnaného. Raději dnes vynaložit víc prostředků než po čase řešit problém. Neřešit marginální problémy na úkor zásadních věcí.

20 Právo a sociální politika 220 Ještě z Holandska Jednoduché krátké kurzy (např. u VŠ). Rekvalifikace. Složitější kurzy (pohovory, tréninky, projekty orientace). Vyléčení psychiatričtí pacienti, bývalí vězni, speciální kategorie (např. umělci) – zácvičná pracoviště. Trénink sociálních dovedností. Možnost vyučení mladých nezaměstnaných. Často praktické aktivity, např. i služby pro město (hlídání parkovišť, opravy atd.). Trénink – studio, PC pracoviště, jídelna, kavárna, mentoři, řeči, banka pro zaměstnání, noviny, plantáž, hudba, kurzy a tréninky, orientace.

21 Právo a sociální politika 221 III. Sociálně-právní ochrana občanů

22 Právo a sociální politika 222 SPO - vysvětlení pojmu Jistý druh sociální správy. Mimo neformálních projevů přirozeně zakotvených ve společnosti (sousedská výpomoc, vzájemná kontrola plnění rodinných povinností v rámci širších příbuzenských vztahů, běžné projevy mezilidské solidarity v podobě ochrany slabšího apod.) lze definovat sociálně-právní ochranu dětí, sociálně-právní ochranu zdraví, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana před diskriminací v pracovním právu.

23 Právo a sociální politika Sociálně-právní ochrana dětí Ucelený moderní samostatný systém v systému českého práva. SPOD se rozumí zejména ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Předním hlediskem SPOD je zájem a blaho dítěte. Hlavními principy, jimiž se SPOD řídí: Za ochranu dětí odpovídá stát, který však nenahrazuje povinnosti a odpovědnost rodičů. Obecnou působnost ve věcech ochrany dítěte mají soudy a orgány určené zákonem. Preventivní působení na rodinné vztahy i ochrana dětí před sociálně-patologickými jevy. Ucelená formulace pravidel pro vztah s cizinou a pro zprostředkování osvojení a PP. Zabezpečení některých činností v SPOD – prostor pro aktivity fyzických a právnických osob.

24 Právo a sociální politika 224 Zaměření SPOD Především na děti: jejichž rodiče zemřeli, neplní, nevykonávají nebo zneužívají povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti; které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; které vedou zahálčivý či nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo jde-li o děti mladší než patnáct let, jež spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky či jinak ohrožují občanské soužití; které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za jejich výchovu; na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj či jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

25 Právo a sociální politika 225 Orgány SPOD Zákon o SPOD tyto orgány SPOD vyjmenovává. Jsou jimi obecní úřady, obecní úřady ORP, KÚ, MPSV ČR a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Dále SPOD zajišťují obce a kraje a fyzické a právnické osoby na základě pověření vydaného MPSV ČR nebo KÚ. Ze zákona o je SPOD patrné, že převážná většina úkolů, povinností a oprávnění náleží především obecním úřadům ORP.

26 Právo a sociální politika 226 Obecní úřady v SPOD Mají v rámci SPOD nezastupitelné místo, zejména při zajištění dvou činností na ochranu dětí. Obecní úřady (včetně PObÚ) jsou povinny: v případě ohrožení života nebo zdraví poskytnout dítěti neodkladnou péči a vyrozumět o tom obecní úřad ORP, vyhledávat děti, na něž se SPOD vztahuje, a oznamovat je obecnímu úřadu ORP. Dále především projednat s rodiči nedostatky ve výchově dětí, projednat s dítětem nedostatky v jeho chování, poskytovat rodičům poradenství a vést o dětech spisovou dokumentaci. Problémy: Nevědomost o kompetencích při poskytování SPOD, nedostatečné personální obsazení malých obecních úřadů, velmi úzké mezilidské vazby, sousedské a osobní vztahy a silný vliv sociální kontroly. Vzhledem k těmto okolnostem nejsou mnohdy kompetence vykonávány vůbec nebo nekvalitně. Některé obecní úřady SPOD žádným způsobem neevidují, tzn. nevedou spisovou dokumentaci. Obecní úřady víceméně spoléhají na pracovníky obecních úřadů ORP. I přes tyto komplikace je skutečností, že minimálně vyhledávání ohrožených dětí a jejich oznámení obecním úřadům ORP nemůže za danou obec dost dobře vykonávat žádný jiný orgán SPOD. Neboť vyhledání a upozornění na děti, které potřebují pomoc, je v moci právě těch, kteří s nimi žijí v jednom místě.

27 Právo a sociální politika 227 Obecní úřady ORP v SPOD Stěžejní orgán SPOD. Vykonávání kompetencí orgánu SPOD v určeném územním obvodu: Vyhledávání osob, na které se SPOD zaměřuje (vč. dětí i fyzických osob pro osvojení či svěření do PP). Projednání s rodiči záležitostí, týkajících se jejich dětí (odstranění nedostatků ve výchově, působení k plnění povinnosti, poradenství při uplatňování nároků dítěte). Rozhovory s dítětem (projednávání nedostatků v chování, poradenská pomoc, zjišťování názorů dítěte) Poradenství Návštěvy v rodinách Poskytnutí okamžité pomoci dítěti (bez péče přiměřené jeho věku, cizinci, které se ocitlo v ohrožení života či zdraví). Rozhodování o opatřeních na ochranu dítěte (napomenutí, dohledu, omezení; ukládání povinnosti rodičům využít pomoc poradenského zařízení, svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů či pěstounů) Sledování uložených opatření (tzv. dohledy – zda jsou dodržována opatření, o nichž rozhodl obecní úřad či soud) Podávání návrhů a podnětů soudu Výkon funkce opatrovníka a poručníka (neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení, není-li dítěti ustanoven poručník nebo dokud se neujme své funkce). Řešení situace dítěte umístěného v ústavním zařízení (návštěvy, spolupráce se zařízením a s rodiči, nahlížení do dokumentace zařízení, sledování vývoje dítěte, zájmů, vztahů, práce s původní rodinou). Péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost (přestupky, TČ, výchovné problémy – pomoc při překonání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, působení proti opakovaným poruchám v chování, nabídka programů k využití volného času, sledování projevů nesnášenlivosti, pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní, účast při trestním a přestupkovém řízení proti mladistvým, návštěvy ve věznici, spolupráce se školami, zájmovými organizacemi, ÚP, věznicemi, st. zastupitelstvím). Poskytování SPOD ve vztahu k cizině (dítě, občan ČR, na útěku v cizině, dítě cizinec na našem území). Činnosti zamezující působení nepříznivých vlivů na děti (sledování nepříznivých vlivů působících na děti a zjišťování příčin jejich vzniku, opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti, sledování zamezování v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující). Vedení spisové dokumentace dle Instrukce MPSV ČR.

28 Právo a sociální politika 228 Krajské úřady Kraj v rámci přenesené působnosti v oblasti SPOD: Rozhoduje v 1. instanci ve věcech NRP a pověřování osob k výkonu SPOD, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecních úřadů (odvolání, přezkum, obnova řízení), řeší další podání (stížnosti) v oblasti SPOD, pro obecní úřady je koordinačním, metodickým a kontrolním orgánem.

29 Právo a sociální politika 229 Náhradní rodinná péče Umožňuje najít náhradní rodinu dětem, o než se jejich rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Svěření dítěte do NRP – formou osvojení dítěte bez vztahu k určitým osvojitelům (biologičtí rodiče nejsou účastníky řízení o osvojení) nebo svěření dítěte do PP nebo péče poručnické. Zprostředkování NRP se řídí zákonem o SPOD a zákonem o rodině. Ze zákona o SPOD vyplývá, že zprostředkování NRP v rámci ČR je pouze v kompetenci KÚ, MPSV ČR (v rámci ČR) a Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí (do a z ciziny). Žádost o zprostředkování osvojení nebo PP může podat fyzická osoba, občan ČR s trvalým pobytem v ČR, nebo cizinec, s povolením trvalého pobytu v ČR, nebo hlášený k pobytu v ČR (min. 365 dnů). Žádost se podává u obecního úřadu ORP (vede spisovou dokumentaci) dle místa trvalého pobytu žadatelů. Obecní úřad ORP postoupí kopii spisové dokumentace žadatelů KÚ. Ten zajistí psychologické vyšetření a posouzení zdravotního stavu žadatelů, provede odborné posouzení a vydá rozhodnutí o (ne)zařazení do evidence žadatelů vhodných pro zprostředkování osvojení či PP. V rozhodnutí může být žadatelům uložena povinnost zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Dále povinnost nahlásit všechny změny, které jsou důležité pro zprostředkování NRP. Obecní úřad ORP postoupí kopii spisové dokumentace dítěte na KÚ, který si může doplnit další informace důležité pro zprostředkování NRP. KÚ svolává poradní sbor pro NRP, který vyhledává pro konkrétní dítě vhodné náhradní rodiče. Vytipovaní budoucí osvojitelé nebo pěstouni obdrží písemné oznámení a mají právo se s dítětem seznámit. Pokud mají zájem převzít dítě do NRP musí do 30 dnů požádat příslušný obecní úřad ORP dle trvalého místa bydliště dítěte. Na základě rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů mohou dítě převzít do své péče. I přes snahu se pro některé děti nedaří vhodnou náhradní rodinu najít. Jde zejména o děti hendikepované, zdravotně postižené, věkem starší nebo sourozenecké skupiny. Aby byla i pro ně nalezena vhodná náhradní rodina, spolupracují mezi sebou KÚ v ČR. Pokud se nepodaří dítěti zprostředkovat NRP do 3 kalendářních měsíců od zařazení do evidence, postoupí KÚ kopii spisové dokumentace dítěte MPSV ČR. Dále vyhledává vhodnou náhradní rodinu nejen KÚ, ale i MPSV ČR. Zákon o rodině připouští mimo osvojení dítěte bez vztahu k určitým osvojitelům i osvojení dítěte se vztahem k určitým osvojitelům. Zákonní zástupci dítěte musí dát souhlas k určitým osvojitelům před příslušným soudem. Biologičtí rodiče tedy osobně znají náhradní rodiče, ví komu bylo dítě svěřeno do osvojení. To přináší velká rizika pro dítě i pro osvojitele.

30 Právo a sociální politika 230 Pověření k výkonu SPOD Pověření k SPOD vyplývá z ustanovení zákona SPOD, který vymezuje orgány SPOD a další osoby, které SPOD dále zajišťují (mimo jiné pověřené osoby). Pokud fyzická nebo právnická osoba vykonává SPOD bez pověření lze jí dle zákona SPOD uložit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. Zákon SPOD stanoví rozsah činností pověřených osob Za SPOD se považuje činnost konaná ve vztahu k dětem uvedeným v zákoně o SPOD. Pověřená osoba má právo požádat obecní úřad ORP o sdělení informací potřebných pro zajištění své činnosti, ten jí může informaci poskytnout. Pověřená osoba je dle zákona o SPOD povinna na výzvu orgánu SPOD sdělit bezplatně potřebné údaje pro poskytnutí SPOD. Pověřená osoba je povinna oznámit obecnímu úřadu ORP okolnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1 zákona o SPOD. Pověřená osoba vede evidenci SPOD obdobně jako obecní úřad ORP, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno vést evidenci dětí, které byly přijaty do zařízení. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se osoby při výkonu SPOD dozví. Novela zákona o SPOD – je navrhováno zpřísnění podmínek pro pověřené osoby. Seznam právnických osob, jímž bylo vydáno pověření, je uveřejněn na stránkách MPSV ČR.

31 Právo a sociální politika Sociálně-právní ochrana zdraví Ochrana zdraví – jedno ze základních práv v Listině základních práv a svobod. Nelze za ni považovat celou oblast zdravotní péče, jen ty právní vztahy, kde působí orgány státní správy ve funkci ”dohlížitele” nad správným prováděním péče. Práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví, stejně jako soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví a jejich působnost (poměrně výrazné pravomoce). Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají tyto orgány: Ministerstvo zdravotnictví ČR, krajští hygienici, okresní hygienici, Ministerstva obrany a vnitra ČR. Ministerstvo zdravotnictví řídí výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví, řídí a kontroluje krajské (okresní) hygieniky, nařizuje mimořádná opatření při epidemii (jejím nebezpečí), k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu zdravotně závadných výrobků nebo vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, sestavuje celorepublikový program ochrany a podpory veřejného zdraví. Krajský a okresní hygienik – definované kompetence v ochraně zdraví, monitorování, dozoru. Státní zdravotní dozor zajišťují orgány ochrany veřejného zdraví. Jde zejména o kontrolní činnost. Dozírají, zda jsou plněny povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví, mohou zakázat činnost, která porušuje tyto povinnosti, mohou předběžným opatřením pozastavit oběh výrobků podezřelých ze zdravotní závadnosti nebo nařídit jejich vyřazení z oběhu. Mohou kontrolovat oblast hygieny u zaměstnavatelů či rekreačních středisek.

32 Právo a sociální politika BOZP Jedním ze základních účelů vzniku pracovněprávních vztahů je efektivní využití pracovní síly. Míra efektivity práce však nesmí být zvyšována na úkor zdraví zaměstnance a jeho bezpečí (Listina základních práv a svobod – právo zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky a právo každého na ochranu zdraví). BOZP se řadí do oblasti pracovního práva (práva a povinnosti občanů v této oblasti upraveny v zákoníku práce). BOZP je důležitou oblastí SPO a součástí pracovněprávních vztahů, byť bývá často podceňována. Zaměstnavatel povinen zajistit BOZP zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Povinnost se vztahuje na osoby, zdržující se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích. Za plnění úkolů v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a vzájemně spolupracovat při zajišťování BOZP a každý je přitom povinen zajistit, aby byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. Náklady spojené se zajišťováním BOZP hradí zaměstnavatel. Mezi povinnosti zaměstnavatele patří prevence rizik, vytváření pracovních podmínek maximálně chránících zdraví zaměstnanců (vč. poskytování ochranných prostředků), evidence pracovních úrazů. Zaměstnanci jsou povinni dbát na BOZP vlastní i svých spolupracovníků (školení, zdravotní prohlídky, dodržování předpisů). Kontrolu dodržování BOZP, jedné z forem SPO, provádějí sami zaměstnanci. Dále to mohou být odborové organizace a tam kde nejsou – zástupci pro oblast BOZP. To v soukromoprávním smyslu. Orgány státního odborného dozoru nad BOZP jsou Český úřad bezpečnosti práce (podřízen MV ČR, provádí výzkum na úseku bezpečnosti, řídí inspektoráty bezpečnosti práce) a inspektoráty bezpečnosti práce (dohlížejí na dodržování předpisů BOZP, zúčastňují se vyšetřování příčin pracovních úrazů atd.). Specifickou formou SPO je zde zákonné pojištění každého zaměstnavatele pro případ vzniku odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání.

33 Právo a sociální politika Ochrana před diskriminací v pracovním právu Podle Listiny základních práv a svobod jsou si občané rovni v právech i povinnostech. V oblasti pracovního práva přesto někdy dochází k diskriminaci v zaměstnání. Proti ní chrání občany zákon o zaměstnanosti a zákoník práce. Podle ustanovení zákona o zaměstnanosti nelze občanovi odepřít právo na zaměstnání z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé jsou pak povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Rovné zacházení však neznamená rovnostářství. Případná diskriminace pak může být přímá či nepřímá. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se též považuje za diskriminaci.

34 Právo a sociální politika 234 Odbory Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem. Zaměstnavatel informuje odborový orgán zejména o vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejich složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak. Kolektivní smlouvy upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních stran. Příslušný odborový orgán uzavírá kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, zvolit radu zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnanci velkých nadnárodních zaměstnavatelů v EU mají právo, aby byli informováni a aby s nimi byly projednány nejdůležitější záležitosti, zejména změny v činnosti podniku či v organizaci práce. Postup předávání informací a projednání se dohodne mezi vedením a zaměstnanci, zpravidla je ustavena evropská rada zaměstnanců. Evropská rada zaměstnanců se ustavuje na základě ujednání vyjednávaciho výboru s ústředím. Zaměstnavatel s působností na území EU je povinen vytvořit na svůj náklad podmínky pro ustavení a řádnou činnost vyjednavaciho výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání. U mnoha nadnárodních zaměstnavatelů, kteří u nás působí, evropská rada zaměstnanců existuje a jsou do ní postupně zapojováni i zástupci zaměstnanců z ČR.

35 Právo a sociální politika 235 IV. Bydlení, školství a další

36 Právo a sociální politika 236 Bydlení “Sociální” je v ČR prakticky celá dosavadní politika státu v oblasti nájemního bydlení, tedy sám systém nájemního bydlení. Mimo toho lze ovšem v této oblasti nalézt významné skutečně ”sociální” činnosti. Jsou jimi např.: Výstavba obecních DPS. Obce (s využitím státních dotací) budují a zřizují DPS. Jde o domy s byty zvláštního určení budované pro seniory a zdravotně postižené. Jejich smyslem je možnost určitého soustředění potencionálních klientů z důvodu snadnější obsluhy. V případě těchto bytových domů existují oproti těm standardním výjimky (omezení) v možnostech přihlašování dalších osob a přechodu nájmu. Tyto bytové domy bývají často zaměňovány se zařízeními sociálních služeb, jakými jsou DPD a DD (viz dále). Sociální byty. Tento institut známý ze zahraničí není zatím v ČR uplatňován. V různých zemích je sociální, podporované apod. bydlení řešeno různě. Zjednodušeně řečeno jde o budování a poskytování určitým způsobem dotovaného bydlení, za určitých podmínek, nejčastěji příjmové situace obyvatel. Dále program hypoték, dotace mladým lidem do 30 let na pořízení bydlení. Další formy bydlení. Může jít o bydlení chráněné, domy na půl cesty apod., tyto formy však již patří do sféry sociálních služeb (viz dále). Náklady na bydlení hrají také roli v konstrukci sociálních dávek (viz dále).

37 Právo a sociální politika 237 Školství K ”sociálním” činnostem ve školství patří především: Poradenství, zejména v podobě pedagogicko-psychologických poraden. Činnosti z oblasti prevence sociálně patologických jevů. Poskytování dotací na stravování ve všech typech škol. Bezplatné poskytování školních pomůcek zejména na ZŠ. Poskytování dotací na provoz internátů a kolejí. Poskytování dotací na školy v přírodě, kurzy apod. Poskytování dotací soukromým školám. Jde o důležitou oblast v sociální politice státu. V nejobecnější podobě zde jde také o problematiku škol veřejných a soukromých či o otázku placeného VŠ studia.

38 Právo a sociální politika 238 Zdravotnictví Mimo výše zmíněné SPO ve zdravotnictví jsou významným průnikem oblasti zdravotnictví s oblastí sociální také: Sociální činnosti ve zdravotnických zařízeních. Ať už se jedná o sociální lůžka (lůžka, na nichž leží osoby, které již nejsou indikovány z hlediska zdravotního) nebo činnost sociálních pracovnic zdravotnických zařízení (péče o “sociální” stránku pacientů). Za zdravotnická zařízení s významným prvkem sociálních činností lze označit LDN. Zdravotnické činnosti v zařízeních sociální péče. V ÚSP a DD představují podstatnou část činností činnosti zdravotnické a tomu odpovídá i složení personálu. Byť v rámci postupné reformy sociálních služeb je snahou rozvíjet v těchto zařízeních významně nezdravotnické činnosti. Na druhé straně však v DD potřeba činností zdravotnických roste s růstem zastoupení nemocných klientů. Problém je zde obecně ve vzájemné spolupráci mezi resorty zdravotnictví a sociálních věcí. Ať jež po stránce organizační, personální, nebo především ve financování příslušných činností.

39 Právo a sociální politika 239 Další Významné sociální aspekty má např. oblast přistěhovalectví, imigrace. Např. v podobě udělování azylu, integrace uprchlíků či sociální práce s nimi.

40 Právo a sociální politika 240 Literatura Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítěte Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědností mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád

41 Právo a sociální politika 241 Literatura Instrukce MPSV ČR čj /2000, kterou se stanoví rozsah evidence dětí a obsah spisové dokumentace o dětech vedené orgány SPOD a obsah spisové dokumentace o žadatelích o osvojení a o svěření dítěte do PP Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce Nařízení vlády č. 303/1995, o minimální mzdě Jírová, H., Trh práce a politika zaměstnanosti, Praha: VŠE, 1999 Mareš. P., Nezaměstnanost jako sociální problém, 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 1998 Troster P. a kol., Právo sociálního zabezpečení, Praha: C. H. Beck, 2002

42 Právo a sociální politika Konec 2. bloku Příště ve 12.30


Stáhnout ppt "Právo a sociální politika 2. blok. Právo a sociální politika 22 Shrnutí 1. bloku Sociální správa – všechny formalizované organizace, činnosti a postupy,"

Podobné prezentace


Reklamy Google