S T U D I E V L I V Ů N A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í.

Prezentace na téma: "S T U D I E V L I V Ů N A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í."— Transkript prezentace:

1

2

3

4

5

6

7 S T U D I E

8 V L I V Ů N A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í

9

10

11

12 Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany

13 SOKOLNICE

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32 ( březen 2004 )

33

34 Zpracovatel studie:Ing. Václav Obluk Morseova 245 109 00 Praha 10 – Petrovice telefon 604 825 980 Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j.: 19739/2338/OPVŽP/98 vydaného dne 16. 12. 1998 Ministerstvem životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví České republiky podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve smyslu § 24 odst. 1 citovaného zákona č. 100/2001 Sb.

35

36 Prohlášení zpracovatele studie:

37

38 Na zpracování studie vlivů na životní prostředí „Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE“ se dále podíleli:

39 – RNDr. Milan MacháčekHodnocení přírody, krajiny a krajinného rázu – Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 6333/246/OPV/93

40 – RNDr. Tomáš Bajer, CSc.Rozptylová a akustická studie – Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 2719/4343/OEP/92/93 – Držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií č.j. 2370/740/03

41 – doc. Ing. Štefan Lužica, CSc.Hodnocení expozice neionizujícím elektromagnetickým zářením při provozu radiolokačního stanoviště Sokolnice – Vysokoškolský učitel a vědeckovýzkumný pracovník na Vojenské akademii v Brně v oboru teoretická a aplikační elektrotechnika se zaměřením na pozemní a palubní radarové systémy letectva – prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.Expertizy vlivu životního prostředí na zdraví – Emeritní vysokoškolský učitel a vědeckovýzkumný pracovník Ústavu preventivního lékařství LF Masarykovy univerzity v Brně v oboru hygiena a preventivní medicína

42

43

44

45

46 …………………. Ing. Václav Obluk

47

48

49 OBSAH

50

51 Úvod6

52 A. ÚDAJE O INVESTOROVI8 B. ÚDAJE O INVESTIČNÍM ZÁMĚRU8 I. Základní údaje8 – Název investičního záměru 8

53 Kapacita (rozsah) investičního záměru

54 Umístění investičního záměru 8

55 Charakter investičního záměru a možnost kumulace s jinými záměry 9 – Zdůvodnění potřeby investičního záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 9 – Popis technického a technologického řešení investičního záměru10 – Předpokládaný termín zahájení realizace investičního záměru a jeho dokončení11 – Výčet dotčených územně samosprávných celků 11

56 II. Údaje o vstupech11 – Půda11

57 Voda12

58 Ostatní surovinové a energetické zdroje13

59 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu13

60 III. Údaje o výstupech14 – 1.Ovzduší14 – 2.Odpadní vody18 – 3.Odpady20 – 4.Ostatní23 – Hluk23 – Vibrace24 – Záření24 – Zápach25 – Jiné výstupy25 – 5.Doplňující údaje26 C.ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ26 – Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území26

61 Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území29 – Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení37

62 D.KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 37 I.Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti37 – 1.Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů37 – 2.Vlivy na ovzduší a klima44 – 3.Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky45 – 4.Vlivy na povrchové a podzemní vody49 – 5.Vlivy na půdu49 – 6.Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje50 – 7.Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy50 – 8.Vlivy na krajinu51 – 9.Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky57 II.Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 58 III.Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 60 IV.Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí61 V.Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů63 VI.Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování studie63 E.ZÁVĚR64 F.VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU64 HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY75

63 PŘÍLOHY:

64 PŘÍLOHA 1Situování radarového stanoviště Sokolnice – mapa širších vztahů (1:100 000) PŘÍLOHA 2Situování radarového stanoviště Sokolnice – přehledná mapa (1:10 000) PŘÍLOHA 3Situování radarového stanoviště Sokolnice – zákres do katastrální mapy (1:2 000) PŘÍLOHA 4Situování radarového stanoviště Sokolnice – půdorys objektu (1:500) PŘÍLOHA 5Objekt radarové věže s radomem – kótování (1:200)

65 PŘÍLOHA 6Stávající radiolokační dálkoměr typu P - 37 PŘÍLOHA 7Stávající radiolokační dálkoměr typu RL - 4AS PŘÍLOHA 8Stávající radiolokační výškoměr typu PRV - 17 PŘÍLOHA 9Zákres uvažované radarové věže s radomem a stávajících radiolokačních zařízení do panaromatické fotografie PŘÍLOHA 10Nadregionální a regionální ÚSES PŘÍLOHA 11ÚSES

66 PŘÍLOHA 12Rozptylová studie – Páteřní radar Sokolnice PŘÍLOHA 13Akustická studie – Páteřní radar Sokolnice PŘÍLOHA 14Hodnocení expozice neionizujícím elektromagnetickým zářením při provozu radiolokačního stanoviště Sokolnice

67

68

69

70 ÚVOD

71

72

73 Cílem studie vlivů na životní prostředí „Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE“, která byla zadána z úrovně Ministerstva obrany České republiky, je vyhodnotit vlivy na životní prostředí připadající do úvahy při výstavbě a provozu nového páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE.

74

75 Předmětný investiční záměr má být realizován ve stávajícím vojenském areálu VÚ 6950 Sokolnice v prostoru současného radiolokačního stanoviště na k.ú. Hostěrádky. Z věcného hlediska se jedná o náhradu stávající, již zastaralé a nevyhovující techniky sovětské, resp. české výroby z 60. let minulého století (pěti, resp. šesti stávajících radiolokačních zařízení, tj. dvou radiolokačních dálkoměrů typu P - 37, dvou radiolokačních výškoměrů typu PRV - 17, jednoho sekundárního jednoúčelového identifikačního lokátoru typu IL - 22 a jednoho radiolokačního dálkoměru typu RL - 4AS) jedním radarovým stanovištěm vybaveným radarem typu RAT - 31DL výrobce Alenia Marconi Systems S.p.A. (Itálie) s primárním radarem velkého dosahu a sekundárním radarem, jejichž antény budou umístěny nad sebou v radomu kulového tvaru.

76

77 Potřebná rekonstrukce stávající infrastruktury pro nové radarové stanoviště již byla realizována v rámci samostatné stavby probíhající ve dvou etapách.

78

79 I když řada údajů spojených s investičním záměrem „Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE“ má charakter utajovaných skutečností, které nelze podle příslušných obecně závazných právních předpisů zveřejňovat, zpracovatel této studie prohlašuje, že pro zpracování studie vlivů na životní prostředí byly poskytnuty dostačující údaje k možnosti vyhodnotit vlivy uvažovaného investičního záměru „Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE“ na životní prostředí.

80

81 Bez ohledu na skutečnost, že předmětný investiční záměr nepodléhá posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), je studie vlivů na životní prostředí „Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE“ zpracována přiměřeně v rozsahu náležitostí dokumentace vlivů na životní prostředí podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

82

83 V rámci stanovení rozsahu a podrobností hodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí (tzv. scoping procesu) byly na základě identifikace možných významných vlivů stanoveny dva potenciální dominantní aspekty, které vyplývají jednak z charakteru záměru a jednak z jeho lokalizace. Jedná se především o problematiku neionizujícího elektromagnetického záření spojenou s provozem nového radarového stanoviště a dále o vlivy nového radarového stanoviště na krajinu, resp. krajinný ráz, a to zejména i s ohledem na skutečnost, že záměr má být realizován v území bojiště bitvy u Slavkova, které bylo prohlášeno za památkovou zónu vyhláškou č. 475/1992 Sb., o prohlášení území bojiště bitvy u Slavkova za památkovou zónu. Uvedeným dvěma aspektům, resp. souvisejícím potenciálním vlivům na životní prostředí, byla proto v rámci této studie vlivů na životní prostředí věnována zvýšená pozornost.

84

85

86

87 Pokud jde o metodické hledisko, vlivy uvažovaného investičního záměru „Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE“ na životní prostředí byly hodnoceny ve vztahu ke standardní situaci stávajícího radiolokačního stanoviště v roce 2002, která tak v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí představuje referenční základnu, resp. nulovou variantu, vůči které je predikce vlivů na životní prostředí spojených s uvažovaným investičním záměrem provedena. Kromě výše uvedené náhrady stávajících zastaralých radiolokačních zařízení novým radarem to zároveň znamená, že ve srovnání s referenčním stavem v roce 2002 s 200 tabulkovými místy a s denní přítomností obslužného personálu v počtu 125 lidí (z toho 25 pracovníků obsluhy radiolokačního zařízení ve směně) bude situace po výstavbě nového radarového stanoviště znamenat snížení obslužného personálu na 30 tabulkových míst s tím, že denní přítomnost obslužného personálu bude odpovídat 6 pracovníkům ve směně na novém radarovém stanovišti.

88

89 A. ÚDAJE O INVESTOROVI

90

91 Česká republika – Ministerstvo obrany

92 zastoupena ředitelem Vojenské ubytovací a stavební správy Ing. Jaroslavem Valchářem

93 Svatoplukova 84, Po BOX 553

94 602 00 Brno

95

96 IČO: 60162694

97 B. ÚDAJE O INVESTIČNÍM ZÁMĚRU

98 I. Základní údaje

99 Název investičního záměru

100 – Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE Kapacita (rozsah) investičního záměru

101 Investiční záměr páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE představuje stavbu objektu, který jako celek tvoří tři geometrické objemy. Jedná se o středový válcový objekt s kulovým radomem, v jehož kupoli budou nad sebou umístěny dvě azimutálně rotující antény radaru. Celková výška objektu s radomem je 25 m, poloměr radomu je 9,45 m. Válcový objekt zahrnuje prostory vertikálních komunikací mezi podlažími, montážní halu, sociální zařízení a odpočinkové zázemí směny. Ke kruhovému objektu přimykají ze severu a z jihu nestejně velká boční kvádrová křídla o výšce 8,3 a 6,2 m. Severní křídlo je vymezeno pro uživatelské prostory, kontrolní a řídící pracoviště, v jižním křídle mají být soustředěny strojovny technického vybavení objektu. Celková zastavěná plocha objektu (v úrovni 1. nadzemního podlaží) činí 310 m 2. Obestavěný prostor objektu bez radomu činí 2 880 m 3. Prostor vlastního radomu činí 3 460 m 3. Areál nového radarového stanoviště je v rámci stávajícího vojenského areálu vymezen novým oplocením s plochou uvnitř oplocení 12 089 m 2.

102 Střed antény primárního radaru má být ve výšce 15 m nad terénem, střed antény sekundárního radaru ve výšce 20,5 m nad terénem. Střední vysokofrekvenční výkon přiváděný do antény primárního radaru má být 2 700 W, střední výkon přiváděný do antény sekundárního radaru má být 40 W. Primární i sekundární radar budou pracovat v kmitočtovém pásmu „L“ (1 GHz až 2 GHz).

103 Umístění investičního záměru

104 kraj:Jihomoravský obec:Hostěrádky - Rešov, Újezd u Brna katastrální území:Hostěrádky, Újezd u Brna Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE je plánována v prostoru stávajícího vojenského areálu VÚ 6950 Sokolnice na místě současného radiolokačního stanoviště. Situování radarového stanoviště Sokolnice je patrné z příloh 1, 2, 3 a 4 této studie.

105 Charakter investičního záměru a možnost kumulace s jinými záměry

106 Uvažovaný investiční záměr představuje výstavbu nového radarového stanoviště, které zcela nahradí stávající radiolokační stanoviště s již zastaralým a nevyhovujícím technickým zařízením. Kumulace činnosti nového radaru se stávajícími zařízeními proto nepřichází v úvahu. Nejsou známy ani jiné záměry, které by svým umístěním a charakterem mohly v dominantních aspektech vlivů na životní prostředí souvisejících s uvažovaným investičním záměrem zapříčinit kumulaci s předmětným páteřním radarem protivzdušné obrany SOKOLNICE. Potřebná rekonstrukce stávající infrastruktury pro nové radarové stanoviště již byla realizována v rámci samostatné stavby probíhající ve dvou etapách a kumulace s obdobnými aktivitami je již proto vyloučena.

107 Zdůvodnění potřeby investičního záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

108 Návrh k výstavbě páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE je dán požadavkem k zabezpečení radarového krytí vzdušného prostoru NATO, tj. i vzdušného prostoru České republiky, který vyplývá pro Českou republiku z členství v NATO v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany členských států aliance. Ke splnění tohoto cíle byla na základě modelování radarového krytí vzdušného prostoru České republiky, Polska a Maďarska a v návaznosti na radarové krytí zajišťované z území Spolkové republiky Německo stanovena potřeba vybudovat 2 páteřní radarová stanoviště v České republice (vedle 6 páteřních radarových stanovišť v Polsku a 3 páteřních radarových stanovišť v Maďarsku). Pokud jde o možné lokalizační varianty, pro Českou republiku vyplynula z modelování radarového pokrytí potřeba výstavby 2 radarových stanovišť, a to 1 ve východních Čechách a 1 na jižní Moravě. Vzhledem ke skutečnosti, že jedním z prioritních požadavků NATO je zajištění realizace této výstavby v místech stávajících radiolokačních stanovišť (a to zejména s ohledem na již vybudovanou infrastrukturu, potřebné zázemí a rovněž i finanční náročnost), bylo v rámci lokalizačních variant na jižní Moravě zvažováno umístění nového radarového stanoviště v prostoru stávajících radiolokačních stanovišť Sokolnice, Moravské Budějovice a Božice. Z hlediska reliéfu krajiny ve vazbě na zabezpečení dálkových požadavků rozsahu radarového pokrytí bylo jako nejoptimálnější vyhodnoceno stanoviště Sokolnice, které bylo proto navrženo k realizaci. Kromě řady operačně taktických kritérií, které upřednostňovaly stanoviště Sokolnice, byl tento výběr preferován i s ohledem na zajištění ochrany města Brna a jaderné elektrárny Dukovany. Z hlediska ochrany životního prostředí bylo z důvodu výskytu dropa velkého (Otis tarda) zamítnuto stanoviště Božice. Pokud jde o možné technologické varianty, pro Českou republiku (stejně jako pro Polsko a Maďarsko) byl na základě mezinárodního výběrového řízení z úrovně NATO vybrán na základě technických a finančních požadavků a kritérií a standardů NATO jeden typ radaru RAT - 31DL pracující v kmitočtovém pásmu „L“ (1 GHz až 2 GHz) výrobce Alenia Marconi Systems S.p.A. (Itálie). Tímto výběrem byly zároveň jednoznačně dány i rozměry antén, a tím i radomu radarového stanoviště.

109 Popis technického a technologického řešení investičního záměru

110 Výstavba páteřního radaru protivzdušné obrany SOKOLNICE zajišťuje náhradu stávajícího radiolokačního stanoviště, které pro radarové pokrytí využívá již zastaralou techniku. Jedná se o náhradu stávající již zastaralé techniky sovětské, resp. české výroby z 60. let minulého století (pěti, resp. šesti stávajících radiolokačních zařízení, tj. dvou radiolokačních dálkoměrů typu P - 37, dvou radiolokačních výškoměrů typu PRV - 17, jednoho sekundárního jednoúčelového identifikačního lokátoru typu IL - 22 a jednoho radiolokačního dálkoměru typu RL - 4AS) jedním radarovým stanovištěm vybaveným radarem typu RAT - 31DL výrobce Alenia Marconi Systems S.p.A (Itálie) s primárním radarem velkého dosahu a sekundárním radarem, jejichž antény budou umístěny nad sebou v radomu kulového tvaru. Rozměry objektu radarové věže s radomem jsou patrné z přílohy 5 této studie, v přílohách 6, 7 a 8 jsou pro srovnání uvedena stávající radiolokační zařízení (radiolokační dálkoměr typu P - 37, radiolokační dálkoměr typu RL - 4AS a radiolokační výškoměr typu PRV - 17) se základními rozměry antén. Náhrada stávající radiolokační techniky novým radarem je přiblížena v příloze 9 zákresem uvažované radarové věže s radomem a stávajících radiolokačních zařízení do panoramatické fotografie. Střed antény primárního radaru má být ve výšce 15 m nad terénem, střed antény sekundárního radaru ve výšce 20,5 m nad terénem. Střední vysokofrekvenční výkon přiváděný do antény primárního radaru byl v dokumentaci uveden v hodnotě 2 700 W (viz poznámky na str. 8 a 13 přílohy 15 této studie), střední vysokofrekvenční výkon přiváděný do antény sekundárního radaru je 40 W. Technologické celky, které budou v objektu instalovány, představují radarovou technologii, místní telefonní ústřednu, kryptotechnologii a kabelové a radioreleové datové přenosy. Pokud jde o stavební řešení, konstrukce radarového stanoviště má být realizována z monolitického železobetonu. Prstence vnějšího ochozu radarové věže v úrovni 3. nadzemního podlaží je navržen jako ocelová konstrukce vetknutá do železobetonové konstrukce věže. Radom kulovitého tvaru, uvnitř kterého budou nad sebou umístěny antény radaru, bude sestaven z jednotlivých dílců ze speciálního plastu, jehož charakteristiky musí vyhovovat specifickým požadavkům pro radiolokaci. Plastové segmenty radomu mají mít povrchovou úpravu v barvě matně středně šedé.

111 Vytápění je navrženo elektrickou energií z veřejné sítě s tím, že mají být vybudovány dva náhradní zdroje elektrické energie, dieselagregáty, každý o výkonu 200 kW, s nezbytným příslušenstvím, včetně podzemní dvouplášťové úložné nádrže nafty o objemu 40 m 3. Klimatizace objektu je řešena příslušným vzduchotechnickým zařízením. Voda z veřejného vodovodu bude do objektu přivedena z již rekonstruovaného areálového vodovodu. Splaškové vody budou odvedeny již upravenou kanalizací na ČOV v Újezdě u Brna. Stavba rovněž vyžaduje demolice bývalé požární nádrže a zpevněných ploch. Součástí stavby je vybudování přístupové komunikace, obslužných ploch a rovněž i realizace vegetačních úprav na nezastavěných plochách.

112 Předpokládaný termín zahájení realizace investičního záměru a jeho dokončení

113 Termín zahájení:2004 Termín dokončení:2006 Uvedené termíny jsou samozřejmě závislé na výsledcích návazných správních řízení k povolení stavby, v tomto případě podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vlastní realizace záměru je plánována na cca 17 měsíců (12 měsíců stavební práce, 5 měsíců montáž technologie).

114 Výčet dotčených územních samosprávných celků

115 Ve smyslu § 3 zákona č. 100/2001 Sb. jsou stanoveny následující dotčené územní samosprávné celky: – kraj Jihomoravský – obec Sokolnice – obec Kobylnice – obec Prace – obec Zbýšov – obec Hostěrádky - Rešov – obec Šaratice – obec Újezd u Brna – obec Telnice

116 II. Údaje o vstupech

117 Půda Investiční záměr je lokalizován do stávajícího vojenského areálu VÚ 6950 v prostoru současného radiolokačního stanoviště, v místě stávající požární nádrže. Výstavba má být realizována na pozemcích vedených jako ostatní plocha. Stavba objektu páteřního radaru bude umístěna na pozemku p.č. 611/42 v k.ú. Hostěrádky (viz příloha 3 této studie), který je již stavebním pozemkem. Podzemní elektrická kabelová přípojka NN bude umístěna na pozemcích p.č. 611/42 a 550/2 v k.ú. Hostěrádky a na pozemcích p.č. 2708/1, 514/1 a 515/1 v k.ú. Újezd u Brna. Výstavbou nedojde k záboru zemědělského půdního fondu ani pozemků určených k plnění funkcí lesa. Záměr není v kontaktu ani v kolizi s lesními porosty, ochranná pásma lesních porostů (50 m od hranice lesních pozemků) nejsou dotčena.

118 Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného ze zvláště chráněných území přírody ve smyslu ustanovení § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ani s nimi není v územním kontaktu. Ochranná pásma zvláště chráněných území přírody nejsou polohou posuzovaného záměru dotčena.

119 Záměr není situován v chráněné oblasti přirozené akumulace vod ve smyslu § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a o změně některých zákonů (vodní zákon), ani v ochranných pásmech vodních zdrojů ve smyslu ustanovení § 30 cit. zákona. Lokalita se nenachází v záplavovém území.

120 Stávající vojenský areál a tím i prostor pro uvažované nové radarové stanoviště se nachází v památkové zóně území bojiště bitvy u Slavkova, která byla stanovena vyhláškou č. 475/1992 Sb., o prohlášení území bojiště bitvy u Slavkova za památkovou zónu.

121 Uvažovaná stavba radarového stanoviště zasahuje výškově do ochranného pásma letiště Brno – Tuřany (požadavky Úřadu pro civilní letectví k překážkovému značení budou v rámci přípravy záměru respektovány). V místě výstavby jsou hájeny směrové trasy radioreleových spojů AČR (jeden ze spojů asi 300 m vzdálené radioreleové stanice, který prochází přes staveniště, bude při výstavbě plně respektován).

122 Voda

123 Požadavky na vodu budou kryty z veřejného vodovodu a jsou zajistitelné, neboť ve srovnání s referenčním stavem v roce 2002 s denní přítomností obslužného personálu v počtu 125 lidí (z toho 25 pracovníků obsluhy radiolokačního zařízení ve směně) bude situace po výstavbě nového radarového stanoviště znamenat snížení obslužného personálu na denní přítomnost 6 pracovníků ve směně na novém radarovém stanovišti. – Období výstavby Potřeba vody bude záviset na počtu pracovníků, způsobu a rychlosti výstavby. Množství spotřebované vody nelze v dané etapě přípravy záměru spolehlivě predikovat. Vzhledem k tomu, že je uvažováno s cca 35 pracovníky, budou požadavky na vodu zajistitelné.

124 Období provozu Potřeba vody byla vyčíslena na základě dříve vypracovaných obdobných projektů následovně.

125 4 osoby v jedné 24 hodinové směně x 270 l/os 1 080 l/den 2 osoby v jedné 8 hodinové směně x 90 l/os 180 l/den Denní potřeba vody celkem Q d 1 260 l/den Roční potřeba vody celkem Q r 460 m 3 /rok

126 Ostatní surovinové a energetické zdroje

127 – Období výstavby V období výstavby se předpokládá spotřeba následujících surovin: – kamenivo, štěrky a štěrkopísky pro konstrukce ploch a vozovky,

128 živičné směsi pro kryt zpevněných ploch a vozovky,

129 betony do konstrukcí,

130 betonové dlažby, keramické výrobky, železo pro armatury, krytina, plastové a kovové výrobky, výrobky ze skla a další stavební materiály. Množství surovinových zdrojů nelze v dané etapě přípravy záměru predikovat. Zdroje surovin budou záviset na dodavatelském systému vybraného dodavatele stavby, který dosud není stanoven. Období provozu Celková spotřeba elektrické energie se odhaduje na 580 MWh/rok. V případě výpadku elektrického proudu bude zásobování elektrickou energií řešeno náhradním zdrojem elektrické energie. Je navrženo soustrojí 3306 ATAAC s jmenovitým výkonem 275 kVA (200 kW trvalého výkonu) s dieselmotorem typu Caterpillar. Stroje budou osazeny dva. Předpokládá se běh jenom jednoho stroje, druhý bude jako 100% rezerva. Při standardní dodávce elektrické energie se doporučují pravidelné zkoušky dieselagregátů každých 21 dní po dobu 10 minut až 20 minut.

131 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

132 Příslušná infrastruktura je již součástí stávajícího vojenského areálu. Potřebná rekonstrukce této stávající infrastruktury pro nové radarové stanoviště již byla realizována v rámci samostatné stavby probíhající ve dvou etapách. Dopravní obslužnost k vojenskému areálu bude jako doposud realizována po stávající komunikační síti, předmětný investiční záměr nevyžaduje její úpravy. – Období výstavby Období výstavby se předpokládá v délce 17 měsíců (12 měsíců stavební práce, 5 měsíců montáž technologie). V tomto období se předpokládá odvoz a doprava příslušných materiálů pomocí těžkých nákladních aut (dále jen „TNA“). Trasa vedení dopravy není s ohledem na danou etapu přípravy stanovena a bude řešena po výběru dodavatele stavby. Lze však předpokládat, že trasa bude vedena ve směru vojenský areál – Sokolnice (přes železnici) – Telnice – silnice č. 380 (Hodonín – Brno). Ve vztahu k posouzení intenzity dopravy byly odhadnuty nároky na dopravu ve dvou zásadních etapách výstavby, a to v období realizace zemních prací a demolic a v období betonáže železobetonového skeletu. Realizace zemních prací a demolic vyvolá potřebu odvozu cca 400 m 3 materiálu. Pokud vycházíme z doby provádění zemních prací a demolic cca 1 měsíc, obsazenosti TNA cca 10 m 3 a 20 pracovních dnů, pak průměrná intenzita dopravy představuje 2 TNA/den s uvažovaným maximálním počtem 4 TNA/den. S ohledem na skutečnost, že v tomto období může být realizována i další přeprava materiálů, bylo použito (v rámci strategie predikce vlivů na straně rezervy) navýšení dopravy pomocí koeficientu 1,4. Uvažuje se proto dále s průměrnou intenzitou dopravy 3 TNA/den a maximální intenzitou 6 TNA/den. Realizace betonáže železobetonového skeletu vyvolá potřebu přivezení cca 850 m 3 betonu. Pokud vycházíme z doby betonáže cca 2 měsíce, obsazenosti TNA cca 5 m 3 a 40 pracovních dnů, pak průměrná intenzita dopravy představuje 4 TNA/den s uvažovaným maximálním počtem 8 TNA/den. S ohledem na skutečnost, že v tomto období může být realizována i další přeprava materiálů, bylo použito (v rámci strategie predikce vlivů na straně rezervy) navýšení dopravy pomocí koeficientu 1,2. Uvažuje se proto dále s průměrnou intenzitou dopravy 5 TNA/den a maximální intenzitou 10 TNA/den. Z porovnání dvou zásadních etap výstavby vyplývá, že s maximální intenzitou dopravy vyvolané výstavou lze počítat při betonáži železobetonového skeletu po dobu cca 2 měsíců, resp. 40 pracovních dnů (tato skutečnost bylá dále uvažována při predikci vlivů na životní prostředí). V ostatních etapách výstavby bude intenzita dopravy menší a bude záležet na plánu organizace výstavby, který není v dané etapě přípravy záměru k dispozici. Návrh opatření: Provést před zahájením stavby místní šetření o stavu vybraných úseků používaných komunikací jako referenční podklad pro případné uvedení těchto komunikací po ukončení výstavby do původního stavu.

133 Období provozu V období provozu nového radarového stanoviště se předpokládá s intenzitou dopravy 6 osobních automobilů/den a cca 2 TNA/týden. Ve srovnání s referenčním stavem v roce 2002 to znamená snížení intenzity dopravy, neboť intenzita dopravy činila cca 20 osobních aut/den a až 5 TNA/den. III. Údaje o výstupech

134 Ovzduší Ovzduší bude znečišťováno v etapě výstavby radarového stanoviště i při jeho provozu. Na znečišťování ovzduší se mohou podílet bodové, liniové a plošné zdroje. S ohledem na specifickou situaci byla řešena následující období: Období výstavby Období běžného provozu (u náhradních zdrojů se předpokládá provozní doba jedenkrát za 21 dní po dobu 20 minut pro pravidelné funkční zkoušky – tedy celkem 12 hodin ročně pro provoz obou dieselagregátů) Období nouzového provozu (jedná se o modelové řešení dokladující nejhorší stav představovaný provozem jednoho náhradního dieselagregátu po dobu 30 dní - tedy 720 hodin provozu – pro jeden agregát, resp. 1440 hodin při provozu dvou agregátů). V této variantě je uvažováno se 2 stavy – provoz jednoho dieselagregátu, respektive provoz 2 dieselagregátů, kdy druhý zahajuje v případě nouzového stavu činnost po zastavení prvního zdroje.

135 Koeficient

136 plnění

137 Střední vf vyzářený výkon