Dílenská technika. Základy bezpečnosti práce a ochrany zdraví.

Prezentace na téma: "Dílenská technika. Základy bezpečnosti práce a ochrany zdraví."— Transkript prezentace:

1 Dílenská technika

2 Základy bezpečnosti práce a ochrany zdraví

3 Všeobecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Nesprávné a nebezpečné jednání při práci a v prostorách dílny (závodu, podniku) je častou příčinou pracovních úrazů. Osvojte si proto základní pravidla a předpisy pro bezpečnou práci, platnou na dílně, stroji nebo zařízení a řiďte se jimi při práci. Dodržujte následující zásady:  Při chůzi na dílně si počínejte opatrně, používejte výhradně vykázaných cest, vchodů a východů. Nezdržujte se v nebezpečném prostoru ani na pracovištích, na která jste nebyl pracovně přidělen.  Před započetím každé nové práce požádej mistra (vedoucího) o pokyny, jak bezpečně pracovat. Není-li ti něco zcela jasné, požádej mistra o vysvětlení.

4  Věnuj se plně a soustředěně jen té práci, která ti byla přidělena! Při práci se nerozptyluj!  Nepoužívej strojů, nástrojů a nářadí, které ti nebyly, dle pracovního zařazení tvým mistrem přiděleny.  Neuváděj stroj, nebo zařízení, které ti bylo svěřeno, do chodu dříve, pokud se nepřesvědčíš, že tím neohrozíš někoho na zdraví nebo životě.  Nedotýkej se pohybujících částí strojů. Mazání, čištění, seřizování a opravy stroje v chodu jsou zakázány. Nedotýkej se elektrických vedení a zařízení. Shledáš-li na nich závadu, pokud jsi k tomu určen, neopravuj ji sám. Opravovat smí jen odborník určený k provádění oprav.

5  Pořádek a čistota na pracovišti jsou hlavní předpoklady v boji proti úrazům. Udržuj svěřené ti stroje a nářadí vždy v bezvadném stavu. Vadné nářadí, nebo nástroje vyměň a závadu na stroji hned ohlas svému mistrovi.  Při práci používej – jsou-li ti pro vykonávanou práci nebo závadné pracovní prostředí přiděleny – předepsané osobní ochranné prostředky, které chrání tvé zdraví. Dobře s nimi hospodař!  Každou zjištěnou závadu, která by mohla ohrozit zdraví i život tvůj nebo spolupracovníků, jsi povinen okamžitě hlásit svému mistrovi.  Donášení a požívání alkoholických nápojů na pracoviště je přísně zakázáno. Nedbání tohoto zákazu je trestné.

6  Nevyrušuj své spolupracovníky při práci. Škádlení, žerty, hry, hádky apod. jsou na pracovišti zakázány. Úraz vzniklý z tohoto počínání může být kvalifikován jako trestný čin.  Ve vlastním zájmu ohlas svému nadřízenému každé i sebemenší zranění při práci, které se přihodilo tobě, nebo tvému spolupracovníkovi.  Jsi povinen zúčastnit se i opakovaných instruktáží a výcviku prováděného školou (závodem) v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám.  Nevykonávej práci, o níž máš důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje tvůj život, nebo zdraví.

7 Základní bezpečnostní předpisy  Cizím osobám je vstup do laboratoře, nebo odborné dílny zakázán. Vstup je povolen pouze v doprovodu zaměstnance školy.  Žáci se přesně řídí pokyny svého mistra odborné výchovy!  Žáci nesmí bez povolení mistra odborné přípravy zapínat elektrická zařízení.  V případě úrazu elektrickým proudem vypni přívod el. proudu vypínacím tlačítkem, poskytni okamžitě první pomoc a volej svého nadřízeného pracovníka.  V případě vzniku požáru vypni hlavní přívod el. proudu vypínacím tlačítkem a použij hasícího přístroje. Při větším rozsahu volej co nejrychleji svého nadřízeného pracovníka.

8  Před zahájením prací v laboratoři (dílně) provede vyučující (mistr odborné výchovy) instruktáž o bezpečnosti při práci a seznámí žáky se zařízením pracoviště.  Denně před zahájením prací v laboratoři (dílně) provede vyučující (mistr odborné výchovy) kontrolu vypínacího a signalizačního zařízení.  Postup bezpečné práce: vyučující (mistr odborné výchovy) přidělí úkoly jednotlivým žákům, nebo skupinám. po skončení úkolu oznámí žák vyučujícímu (mistru odborné výchovy) splnění zadaného úkolu. vyučující (mistr odborné výchovy) překontroluje zapojení a povolí zapnout proud do obvodu.

9 po skončení úkolu oznámí žák vyučujícímu (mistru odborné výchovy) splnění zadaného úkolu. vyučující (mistr odborné výchovy) překontroluje zapojení a povolí zapnout proud do obvodu. za přítomnosti vyučujícího (mistra odborné výchovy) se provede kontrola měření chodu zařízení, regulace apod. po skončení její kontroly, žák za přítomnosti vyučujícího (mistra odborné výchovy) vypne elektrický proud a překontroluje beznapěťový stav. Pak teprve zapojení rozebere a uvede vše do původního stavu.  Důležité pokyny: nezapomeň nikdy na ochranu proti nebezpečnému dotyku

10 nedotýkej se otáčející se hřídele el. motoru (upínací hlavy vrtačky či soustruhu apod.) nepřibližuj se k otáčející se hřídele el. motoru (upínací hlavy vrtačky či soustruhu apod.) vlajícím oděvem nebo dlouhými vlasy. při práci se stojanovou vrtačkou je tvou povinností mít na hlavě čepici pod níž máš schované vlasy! po zapnutí el. proudu neprováděj již žádné úpravy na zapojení a nedotýkej se ničeho, kromě přepínání rozsahu na měřících přístrojích a regulace. v případě nějaké závady je nutno vše hlásit vyučujícímu (mistru odborné výchovy) bez povolení vyučujícího (mistra odborné výchovy) nesmí nikdo opustit pracoviště.

11  všechny všeobecné bezpečnostní předpisy týkající se prací na el. zařízeních platí i pro práce v elektrolaboratoři a odborných dílnách.  před odchodem z laboratoře (odborné dílny) vypneme hlavní přívod elektrického proudu, provedeme kontrolu nářadí a úklid.  po provedení instruktáže o bezpečnosti při práci v elektrolaboratoři (odborné dílně) provede vyučující (mistr odborné výchovy) o tom písemný záznam a všichni žáci jej podepíší.

12 Práva a povinnosti žáků a zaměstnanců Znalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů všech profesí v jakémkoliv funkčním zařazení! Žáci a zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na informace o nevyhnutelných rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Žáci a zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje jejich život a zdraví, případně život a zdraví jiných fyzických osob. Ochranu zdraví před nepříznivými účinky kouření ve škole řeší Školní řád.

13 Každý žák i zaměstnanec školy je povinen dbát podle svých možností o svou fyzickou bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí. Je povinen zejména :  dodržovat předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stanovené pracovní a technologické postupy, zásady bezpečného chování na pracovišti,  používat

14 Základy ochrany před nebezpečným dotykem Základní požadavek na elektrické zařízení je jeho bezpečnost pro obsluhující i ostatní osoby v dosahu vlivu elektrického zařízení. Jedním z důležitých faktorů je prostředí, v kterém se elektrické zařízení používá. Prostředí působí na funkci zařízení a současně vlivem prostředí se může zvýšit nebezpečí úrazu. Proto se prostory, kde se provozuje elektrické zařízení, rozdělují z hlediska možnosti úrazu elektrickým proudem na:  normální  nebezpečné  zvlášť nebezpečné

15 Prostředí působí fyzikálními a chemickými vlivy na elektrické zařízení. Mezi nejčastější vlivy patří teplota, voda v různých skupenstvích, mechanické namáhání, pevná tělesa různých velikostí a další. Na prostředí ale působí i elektrické zařízení. Může ionizovat, vyzařovat elektromagnetické záření, přímo působit elektrickým potenciálem a dalšími vlivy. Nebezpečný dotyk na elektrické zařízení znamená nebezpečí pro životní funkce a následky po působení průchodu elektrického proudu tělem.

16 Většina úrazů způsobená elektrickým proudem vzniká nepozorností, neznalostí a nedbalostí osob. Část úrazů vzniká i nedodržováním předpisů při provozu a údržbě elektrických zařízení. Protože na našem území se mohou provozovat jen schválená elektrická zařízení, splňující předepsané parametry.

17 Rozdělení nebezpečného dotyku Nebezpečný dotyk můžeme rozdělit na:  dotyk s živou částí (část el. zařízení určená k vedení elektrického proudu), také nazývaný přímý dotyk  dotyk s neživou částí (část el. zařízení, kde se vyskytne napětí v poruchovém stavu), také nazývaný nepřímý) V případě poruchy elektrického zařízení a svodu napětí do země se může v jeho blízkosti vytvořit nebezpečí krokového napětí. Vznik je dán rozdílným potenciálem v zemi a vzdáleností končetin člověka.

18 Základní ochrana před nebezpečným dotykem živých částí Tyto ochrany se dělí na :  Základní izolace živých částí - zařízení má živou část (část, která slouží vedení elektrického proudu) pokrytou izolační hmotou, která má dostatečnou mechanickou a elektrickou odolnost proti poškození.  Přepážky a kryty - slouží k zabránění mimovolného dotyku, K jejich odstranění je nutný nástroj. Příkladem může být kryt na přívodní svorkovnici zařízení.  Zábrany a ochrana polohou - jsou to další ochrany, které nechrání osoby bez elektrotechnické kvalifikace.

19 Ochrana před dotykem neživých částí Chrání osoby před nebezpečným dotykem při poruše zařízení. V důsledku poruchy se dostane na vodivou neživou část (část, která neslouží k vedení el. proudu ) napětí a mohlo by ohrozit život. Jedná se o následující ochrany :  Ochrana uzemněním - je nejčastější ochranou - všechny neživé části musí byt kvalitně spojeny s ochranným vodičem. Celý systém musí splňovat požadavky normy!  Ochrana automatickým odpojení od zdroje - při výskytu napětí na zařízení nebo nebezpečného proudu zareaguje napěťový či proudový chránič a odpojí zařízení od zdroje. Opětovné zapnutí je možné až po odstranění závady.  Ochrana pospojováním - zajišťuje se spojením neživých částí a vodivých částí, které nejsou součástí zařízení. Typickým příkladem může být spojení neživé části ohřívače vody s vanou, vodovodní baterií, rozvodem vody a zárubněmi dveří atd.

20 Napájení zařízení Zařízení můžeme napájet střídavým a stejnosměrným napětím o různé hodnotě. Typ napájení určuje i působení na lidský organismus. Důležitá je cesta elektrického proudu v těle, která je daná místem dotyků a fyzikálními zákony. Průchodem střídavého proudu tělem dochází k účinkům na svalstvo. Účinky a pocity zasažené osoby jsou úměrné velikosti napětí, frekvence sítě, proudu, který protéká, a individuálnímu stavu osoby.

21 Proudové hodnoty a účinky střídavého napětí jsou následující:  hodnota 1-3 mA vyvolává lehké brnění  hodnota kolem 10 mA vyvolává křeče  hodnota 15-20 mA vyvolává ochrnutí svalů dýchacích  hodnota 35 mA až 80 mA vyvolává ochrnutí srdečního svalu, chvění srdečního svalu (fibrilace) a následnou špatnou funkci oběhu krve  nad 80 mA vede většinou k trvalé zástavě srdce  Hodnota střídavého napětí nad 50 V již může být nebezpečná životu.

22 Činnost při vyprošťování postiženého V případě dotyku a působení elektrického proudu na lidský organismus je nutno:  vyprostit bezpečně postiženého s ohledem na zdraví záchrance a zachraňovaného, aby se vyloučil následný možný úraz (například pád postiženého z výšky, zasažení elektrickým proudem záchrance)  dle možnosti vypnout elektrické zařízení souběžně s vyprošťováním (vypínačem, zkratováním obvodu, jističem); protože zpravidla se postižená osoba nemůže svojí vůlí odpojit z obvodu  zjistit zdravotní stav a základní funkce organismu

23  zahájit resuscitaci s ohledem na zjištěný stav za použití pomůcek, které jsou vhodné vzhledem k zajištění bezpečnosti zasahujícího; mezi základní metody patří umělé dýchání a nepřímá srdeční masáž  ošetřit v rámci materiálních možností a znalostí  co nejdříve přivolat lékaře, s přihlédnutím k situaci na místě úrazu (vážnost zranění, množství osob zachraňujících atd.)  ohlášení a zápis úrazu.

24 Požární ochrana Odpovědnost za požární ochranu má ředitel školy. Zástupci ředitele školy mají odpovědnost za požární ochranu v rámci své působnosti v rozsahu zastávaných funkcí. Ostatní zaměstnanci odpovídají za škody, které způsobili z neznalosti, nebo zanedbáním předpisů o požární ochraně. Odpovědnost za požární ochranu je nepřenosná z vedoucího zaměstnance na svého podřízeného.

25 Základní povinnosti zaměstnanců a žáků v požární ochraně Požární ochrana je neoddělitelnou součástí pracovních povinností a úkolů každého zaměstnance. Zaměstnanci i žáci školy jsou povinni:  seznámit se s předpisy požární ochrany platnými pro pracoviště či učebny a to zejména s požárními poplachovými sběrnicemi a požárním řádem pracoviště.  počínat si při práci i jiné činnosti tak, aby nezpůsobil požár, nebo jiným způsobem neohrozil zdraví a životy spolužáků, spolupracovníků nebo majetek organizace.  účastnit se školení a podrobovat příslušné zkoušce.  znát únikové cesty z objektu, rozmístění základních hasebních prostředků a umět s nimi zacházet.  znát spojové prostředky pro přivolání pomoci a způsob vyhlášení požárního poplachu.

26 Zákaz kouření musí být dodržován všude – i tak je kouření v budově školy a jejím okolí zakázáno zákonem. Účel:  Požární poplachové směrnice vymezují povinnosti osob v případě vzniku požáru a sledují provedení rychlého a účinného zákroku při požáru nebo jiného stavu nouze.

27 Povinnost ohlásit požár: Každý, kdo zpozoruje požár, je povinen ohlásit neodkladně zjištěný požár (nebo zabezpečit jeho ohlášení) na tel. číslo 150 nebo 112 a uvést:  kde hoří  co hoří  kdo volá  odkud volá (tel. číslo)  zraněné osoby

28 Místo k ohlášení požáru: SEKRETARIÁT, ZÁSTUPCE ŘEDITELE (budova A)  Velitel hasičů - pan Kopecký (školník)  Manipulace s proudnicí - mgr. Martínek  Hašení ručními přístroji - ing. Způsob vyhlášení požárního poplachu:  Voláním „HOŘÍ!“ a úderem do kolejnice na hlavním schodišti.

29

30 Základní hasební prostředky K lokalizaci a likvidaci požárů zjištěných v počáteční fázi hoření jsou určeny ruční hasicí přístroje. Jejich funkce je založena na skutečnosti, že hoření je chemický pochod, ke kterému je potřeba hořlavý materiál, oxidovadlo a zápalná teplota. Metody hašení tedy vyplývají ze skutečnosti, že vyloučením kteréhokoliv z těchto činitelů oheň uhasíná. Podle náplně se ruční hasicí přístroje dělí na vodní, pěnové, práškové, sněhové a halonové.

31 Vodní ruční hasicí přístroje Vodní ruční hasicí přístroje se do činnosti uvádějí nárazem ruky na nárazník v normální svislé poloze, nebo některé typy přístrojů obrácením přístroje a nárazem na tvrdou podložku. Dostřik přístroje je asi 10 m a doba činnosti je 60 sekund. Přístroje dobře hasí všechny organické látky, které žhnou nebo hoří plamenem jako jsou např. dřevo, papír, textilie, guma, plastické hmoty apod. Nesmí se použít k hašení elektrického zařízení pod napětím, hořlavých kapalin, které se nemísí s vodou, a hořlavých kovů.

32 Pěnové ruční hasící přístroje Pěnové ruční hasící přístroje se do činnosti uvádějí stejně jako ruční hasicí přístroje vodní. Dostřik přístrojů je asi 10 m a doba činnosti 60 sekund. Dobře hasí všechny organické hmoty, které žhnou, nebo hoří plamenem, a hořlavé kapaliny, které se nemísí s vodou. Nesmějí se používat k hašení elektrického zařízení pod napětím a hořlavých kovů.

33 Práškové ruční hasící přístroje Práškové ruční hasící přístroje se do činnosti uvádějí podle typu přístroje nárazem na nárazník (typy PG 6Hi, PG 12Hi), případně pomocí pistolové spouště (typ PG 2L). Dostřik přístrojů je 4 – 6 m a doba činnosti asi 12 sekund. Použití přístrojů je téměř univerzální – hasí všechny organické látky, které žhnou, nebo hoří plamenem, hořlavé kapaliny i elektrické zařízení pod napětím. Nejsou vhodné pro hašení přístrojů a zařízení jemné mechaniky, protože se prášek napéká a následně se špatně odstraňuje. Nesmějí se použít k hašení sypkých hmot a organických prachů (např. v truhlárnách), neboť by vlivem rozvíření mohlo případně dojít k výbuchu.

34 Sněhové ruční hasící přístroje Sněhové ruční hasící přístroje s označením CO26 (6 kg CO2) se uvádějí do činnosti otočením kolečka ventilu, přístroje s označením CO21,5 (1,5 kg CO2) se uvádějí do činnosti pomocí pistolové spouště. Délka dostřiku je asi 1 m a doba činnosti asi 20 sekund. Použití těchto přístrojů je rovněž téměř univerzální. Navíc jsou vhodné pro hašení přístrojů a zařízení jemné mechaniky, protože se oxid uhličitý po skončení hašení odpaří. Nesmějí se použít k hašení sypkých hmot a organických prachů.

35 Halonové ruční hasící přístroje Halonové ruční hasící přístroje se uvádějí do činnosti otočením kolečka ventilu. Délka dostřiku je asi 5 m a doba činnosti podle obsahu hasiva 15 – 60 sekund. Užití přístrojů je rovněž téměř univerzální. Nesmějí se používat k hašení v uzavřených prostorech, neboť dochází k rozkladu hasicích látek teplem a vzniku toxických zplodin.

36 Nástěnné požární hydranty Nástěnné požární hydranty – jsou umístěny v nikách na stěnách chodeb a označeny písmenem H. Jsou vybaveny vývodem požárního vodovodu, hadicí a proudnicí. Použití vody je stejné jako u vodních ručních hasicích přístrojů. Nesmí se použít k hašení elektrického zařízení pod napětím, hořlavých kapalin, které se nemísí s vodou, a hořlavých kovů.

37 Prostředí s nebezpečím požáru a výbuchu Rozeznáváme - prostředí s nebezpečím požáru hořlavých látek,  prostředí s nebezpečím požáru hořlavých prachů,  prostředí s nebezpečím požáru hořlavých kapalin. Rozdělení jednotlivých stavebnin podle stupně hořlavosti známe tyto skupiny stavebnin:

38 Prostředí s nebezpečím požáru hořlavých látek Prostředí s nebezpečím požáru hořlavých látek (tedy látek uvedených pod body Cl, C2, C3) je tam, kde se používají, skladuji nebo vznikají drobné dobře provzdušněné suché části hořlavých látek (např. hobliny, textilní vlákna, papírové odpady apod.) nebo kde se skladují volně ložené výrobky z těchto látek. Prostory pouze s hořlavými konstrukcemi nebo prostory, kde se hořlavé látky skladují jinak než volně ložené, považujeme za prostředí obyčejné. Při kladení elektrických zařízení na hořlavé látky je nutné přísně dodržovat příslušné normy.

39 Elektrická zařízení v tomto prostředí musí být provedena nebo zajištěna tak, aby za obvyklého provozního stavu nemohla zapálit přítomné hořlavé látky obloukem, jiskrou nebo žhavými částmi, uniklými ze zařízení, ale ani působením své povrchové teploty. Trvalý styk hořlavých látek s elektrickým zařízením není dovolen. Tam, kde to nelze spolehlivě zajistit, musí být zřízena ochranná přepážka z nehořlavého materiálu, jejíž povrchová teplota nesmí přestoupit 80 °C. Povrchová teplota elektrických zařízení, se kterými mohou hořlavé látky občas přijít do styku, nesmí být vyšší než 120 °C. Pojem "občas" je v těchto elektrotechnických předpisech vysvětlen tím, že elektrické zařízení může přijít do styku s hořlavou látkou pouze za tzv. neobvyklého provozního stavu.

40 Vedení musí být jištěna proti zkratu i proti přetížení a musí být přehledná a snadno kontrolovatelná. Při nebezpečí zasypání hořlavými látkami musí být vedení uložena v těsné soustavě z ocelových trubek v krytí IP 44. Elektroinstalační materiál a přístroje mohou být také v provedení venkovním, těsně uzavřeném, prachotěsném nebo částečně prachotěsném. Doporučuje se používat výrobky v kovových krytech.

41 Elektrické stroje a přístroje musí mít krytí alespoň IP 4x. Pro osvětlení se mají přednostně používat zářivková svítidla. Žárovková a výbojková svítidla musí mít ochranné sklo a jsou-li na dosah, musí mít také ochranný koš. Svítidla musí být vzdálena od hořlavých látek nejméně 1 m. Tepelné spotřebiče s povrchovou teplotou vyšší než 120 °C jsou v tomto prostředí zakázány. Rozváděče vysokého napětí a hlavní rozváděče nízkého napětí jsou v tomto prostředí zakázány. Podružné rozváděče musí mít krytí IP 4x. Elektrická zařízení je nutné pravidelně čistit, kontrolovat a revidovat. V době pracovního klidu musí být všechna elektrická zařízení vypnuta, kromě těch, která z provozních nebo z bezpečnostních důvodů nelze vypnout.

42 Prostředí s nebezpečím požáru hořlavých prachů V tomto prostředí se usazuje hořlavý prach v souvislé vrstvě schopné šířit požár. Za takovou vrstvu se považuje vrstva prachu tlustá 1 mm. Elektrická zařízení zde musí být chráněna proti prachu, jejich povrchová teplota nesmí způsobit zapálení hořlavého prachu. Povrchová teplota elektrických zařízeni nesmí být vyšší než 120 °C a nesmí přesáhnout teplotu doutnání usazeného prachu v Celsiových stupních sníženou o 25 %, nejméně však o 50º K. Vedení mají být kabelová, kabely se však nesmějí ukládat na konstrukce, které umožňují usazování prachů na vodičích v souvislých vrstvách. Elektroinstalační materiál musí být buď prachotěsný, nebo částečně prachotěsný, výrobky mají být v kovových krytech.

43 Elektrické stroje a přístroje musí být v krytí IP 44. Jde-li o zvláště nebezpečný nebo zvlášť jemný prach, musí mít přístroje krytí IP 54 až IP 64. Pro osvětlení prostorů se mají přednostně používat zářivková svítidla v krytí IP 54 a vyšším. Žárovková svítidla a výbojková svítidla musí mít ochranné sklo. Halogenová svítidla jsou v tomto prostředí zakázána. Rozváděč vysokého napětí a hlavní rozváděč nízkého napětí se v tomto prostředí nesmějí umístit. Podružné rozváděče musejí být v krytí alespoň IP 44 nebo 5x a jejich kryty musejí být nehořlavé.

44 Elektrické zařízení musí být pod odborným dohledem a v době pracovního klidu musí být vypnuta kromě těch zařízení, která z provozních nebo z bezpečnostních důvodů nelze vypnout. Z elektrických zařízení a z jejich okolí musí být odstraněn prach, dosáhne-li jeho vrstva tloušťky 1 mm. Není-li stanoveno jinak, provádí se čistění nejméně jednou za měsíc. Elektrická zařízení, které jiskří (vypínače, jističe, stykače, ovládače, spouštěče, kroužková a komutátorové motory) se musejí čistit nejméně jednou za půl roku, a to uvnitř. Elektrická zařízení, která při práci nejiskří, se čistí uvnitř zpravidla jednou ročně.

45 Oblečení a ustrojení pracovníků Pracovní oblek musí být z bavlny nebo lnu. Při použití syntetických materiálů vzniká elektrostatická elektřina, která může způsobit zničení řady polovodičových součástek. Navíc oblek musí být upnutý, protože při vlající části oblečení by mohlo při práci se stroji dojít k úrazu. Obuv by měla mít polovodivou podrážku, nejlépe s odporem kolem 1 MΩ. Při použití rukavic by se měli na jemné práce použít rukavice bavlněné, na hrubší práce pak rukavice kožené. Před manipulací s citlivými polovodičovými součástkami by se měl pracovník vybít dotekem na vodivou plochu, například radiátor vodního topení, případně by měl mít nasazen antistatický náramek, který je připojen na referenční bod, tj. již výše zmíněný radiátor, zemnící kolík či vodovod pomocí rezistoru s odporem cca 500 kΩ složeným nejméně ze čtyř paralelně zapojených metalizovaných rezistorů.

46 Vyhrazené pracoviště a práce v něm Pro práci s citlivými součástkami je třeba vybudovat speciální pracoviště, které obsahuje :  vyhrazený prostor,  referenční bod,  vodivě propojené všechny části proti elektrostatickému náboji,  kovové židle se sedadly a opěrátky z elektrovodivého plastu,  speciální podlahová krytina z elektrovodivého materiálu.

47 Všechny vodivé plochy v tomto prostoru musí být do jednoho referenčního bodu. Tento referenční bod by měl mít proti zemi odpor řádově 10 MΩ, což je dostatečný svod pro elektrostatický náboj. Čistit podlahovou plochu lze jen teplou vodou se saponátem. Použití jakýchkoliv vosků či past je zde přísně zakázáno. Na pracovišti nesmí být žádné plastové či celofánové obaly, případně různé lakované části nebo zásobníky na materiál. Při práci s citlivými součástkami při osazování je třeba je uchopit za pouzdro a navíc je osazovat jako poslední. Pokud je to zapotřebí, pak je dobré používat na vývody zkratovací propojky Používané nářadí je nezbytně nutné odkládat na elektrostaticky vodivou plochu.

48 Pracovní prostředí V tomto prostředí se zásadně nesmí používat transformátorové páječky! Páječka musí být na malé napětí a hrot by měl být připojen přes 100 kΩ rezistor k referenčnímu bodu. To samé platí pro pracovníky, kteří mají elektrostatický vodivý náramek. Elektrický obvod by měl být oddělen od síťového rozvodu pomocí oddělovacího transformátoru, který má stínění mezi primárním a sekundárním vinutím. Kovové jádro transformátoru včetně stínění má být připojeno na ochranný vodič síťového rozvodu.