Rozpočtová soustava SVR (1)

Prezentace na téma: "Rozpočtová soustava SVR (1)"— Transkript prezentace:

1 Rozpočtová soustava SVR (1)
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová Katedra práva a veřejné správy

2 Teorie veřejných financí
Veřejné statky – čisté, smíšené … & funkce veřejného sektoru Řešení problémů tržního selhání makroekonomické, mikroekonomické a neekonomické příčiny VFI – nástroj HP státu Efektivní alokace zdrojů v ekonomice Problém tzv. vládního selhání

3 Funkce veřejného sektoru
Ekonomická funkce (zaměstnanost, služby na neziskovém principu) Sociální funkce (sociální soudržnost, segregace a exkluze) Politická funkce (veřejná politika - veřejná volba) Struktura veřejného sektoru: justice, policie, armáda, školství, věda a výzkum, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby, veřejná hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, informační systémy a masmédia

4 Státní intervence Předcházet selhání trhu x řešit důsledky selhání trhu Alokační činnosti Výrobce veřejných statků (efektivita?) Likvidace následků negativních externalit Redistribuční činnosti Regulační činnosti Legislativní činnosti

5 Veřejný sektor Součást národního hospodářství
Smíšená ekonomika: soukromý sektor i veřejný sektor, popř. neziskové organizace Funkce veřejného sektoru HP státu: - Priority (Požadovaná úroveň zdravotnictví, vzdělávání, vědy a výzkumu, kvality ŽP) Nástroje dosažení cílů (standardy, učební osnovy) Finance (finanční ukazatele)

6 Instituce státních intervencí
Veřejná správa Státní správa Územní samospráva Nadnárodní instituce Jak financovat tyto veřejné statky? Jaké jsou zdroje pro financování netržních činností státu ? Jak financovat jednotlivé úrovně řízení ve VS

7 Rozpočtová soustava Soustava peněžních fondů
Soustava rozpočtových vztahů uvnitř RS Soustava orgánů a institucí, které vstupují do rozpočtového procesu

8

9 1. Soustava peněžních fondů
Nadnárodní rozpočty Státní rozpočet Rozpočty regionálních rad NUTS II Rozpočty krajů, obcí, DSO Rozpočty veřejnoprávních podniků a veřejnoprávních neziskových organizací

10 Mimorozpočtové fondy Státní fondy: státní fond rozvoje bydlení, státní fond kinematografie, SF kultury, SFŽP, SFDI, pozemkový fond, Státní zemědělský intervenční fond) Decentralizované MF (účelové, neuúčelové MF obcí, VÚSC – např. rezervní fond, bytový fond, památkový fond apod.) Fond zdravotního pojištění Fond sociálního zabezpečení Svěřenecké fondy (sociální fondy pojišťovnického typu, pojištění na nezaměstnanost, příspěvky na sociální pojištění, důchodové, nemocenské aj.)

11 Mimorozpočtové fondy Autonomní veřejný rozpočet, 0 závislost na SR
Vlastní příjmy a výdaje účelově vázané Financování specifického segmentu veřejného sektoru Nositel – samostatná právnická osoba

12 Diverzifikace veřejných financí
Při vstupu do EU 2004

13 Státní rozpočet centralizovaný peněžní fond, bilance příjmů a výdajů
Návrh rozpočtu projednán ve vládě a parlamentních výborech, zpracuje Ministerstvo financí ČR . Schvalování rozpočtu – probíhá v několika kolech, Ministerstvo financí ČR předkládá vládě, schvaluje Parlament, není-li návrh rozpočtu schválen, vláda hospodaří podle tzv. rozpočtového provizória (1/12 rozpočtu předešlého roku). Realizace rozpočtu znamená čerpání rozpočtu Daňové PŘ (DPFO, DPPO, daně z nemovitosti, daně z převodu nemovitostí, dědická a darovací daň, daně silniční)

14 Výdaje státního rozpočtu:
Mandatorní výdaje – jedná se o výdaje, které musí vláda ze zákona vyplatit (dávky sociálního zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na penzijní připojištění) Kvazimandatorní (jako mandatorní) výdaje – mzdy zaměstnanců veřejného sektoru, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, výdaje na armádu Ostatní výdaje – výdaje, které chce vláda realizovat 14

15 V tis. Kč

16 Územní rozpočty: struktura PŘ
1.vlastní zdroje 1.1 daňové příjmy sdílené daňové příjmy výlučné daňové příjmy 1.2. nedaňové příjmy 1.3. kapitálové příjmy 2.další zdroje 2.1 dotace investiční dotace (kapitálové) neinvestiční dotace (běžné) OTÁZKA DAŇOVÉ AUTONOMIE

17 SDÍLENÉ DANĚ daň z přidané hodnoty;
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků; daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby; daň z příjmů právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem obec nebo kraj); % výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání.

18 SVĚŘENÉ DANĚ Výlučný daňový příjem obcí/krajů představuje výnos daně z příjmů právnických osob v případě, kdy je poplatníkem obec/kraj. Místní poplatky Správní poplatky

19 Nedaňové příjmy příjmy zvlastního podnikání,
uživatelské poplatky za některé lokální a regionální smíšené veřejné statky, pokud nejsou příjmem neziskové organizace –provozovatele služby, sankční pokuty, příjmy zmimorozpočtových fondů, pokud jsou vytvářeny, ostatní příjmy.

20 Nenávratné peněžní transfery
Nejvýznamnější složku příjmů krajů tvoří dotace/obce cca 50% běžné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: účelových dotací, které převažují neúčelových dotací, o jejichž použití rozhodují kraje samy kapitálové(investiční) účelové dotace –jsou nepravidelné (financování investiční výstavby–výstavba školy apod., financování investic–silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů)

21 Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF)
dotace na výdaje na zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování výdajů na provoz úřadů Převodem z resortních kapitol SR ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných služeb) dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zemědělství, ministerstva kultury, ministerstva vnitra, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva pro životní prostředí

22 FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ
Zpracováno dle MF,

23 FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH

24 Celkový podíl pracovních úvazků na výkon státní správy v přenesené působnosti u krajských úřadů dle jednotlivých resortů Zdroj: Dotazníkové šetření počtu pracovních úvazků k

25 Rozdělení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti u krajských úřadů dle jednotlivých resortů Resort podíl (v %) příspěvek (v tis. Kč) MPSV 8,5 88 030 MZ 3,5 36 248 MD 9,8 MV 8,1 83 888 MMR 10,1 MŽP 14,3 MZE 3,8 39 355 MPO 2,4 24 856 MŠMT 13,5 MK MO 0,4 4 143 MF 10,9 obslužné činnosti 12,3 celkem 100 Zdroj: Dotazníkové šetření počtu pracovních úvazků k a státní rozpočet na rok 2012

26 Podíl pracovních úvazků na výkonu státní správy v přenesené působnosti u ORP dle jednotlivých resortů hodnoceno 187 ORP = 91,2 % Zdroj: Dotazníkové šetření počtu pracovních úvazků k

27 Rozdělení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti u ORP dle jednotlivých resortů
podíl (v %) podíl na obslužných činnostech (v tis. Kč) příspěvek (v tis. Kč) celkový příspěvek (v tis. Kč) MPSV 24,9 MZ 0,2 1 236 11 446 12 682 MD 17,3 MV 19,8 MMR 15,1 93 327 MŽP 7,2 44 500 MZE 3,5 21 632 MPO 8,5 52 535 MŠMT 1,9 11 743 97 287 MK 1,6 9 889 85 841 95 730 celkem 100,0 Zdroj: Dotazníkové šetření počtu pracovních úvazků k a státní rozpočet na rok 2011

28 Návratné úvěrové příjmy
úvěr od peněžního ústavu příjmy z emise obligací (tzv. komunální obligace), i z dalších druhů CP návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů např. ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů –jsou zpravidla bezúročné nebo nízce úročené. Poskytování půjček a návratných finančních výpomocí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V ČR mají dominantní postavení půjčky ze Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení. Směnky finanční leasing(komunální leasing) = finanční nebo operativní pronájem. Nevýhoda –poměrně finančně náročné. Výhoda –rychlost pořízení investice, pružnost splátkového kalendáře. Využití finančního leasingu celkově zvyšuje zadluženost územní samosprávy.

29 Rozsah a struktura veřejného sektoru
Ekonomické faktory Historické faktory Geopolitické faktory Demografické faktory Kulturně náboženské faktory Politické faktory Efektivita VS – rozsah a kvalita veřejných statků přináší užitek v pojetí Paretovské efektivnosti (náklady a zisk z využívání veřejného statku)

30 Role byrokracie Nejednoznačné hodnocení (keynesiánské směry x liberální přístupy) “byrokracie” –r označení pro státní úřednictvo Vincentem de Gournayem kritika byrokracie: zjevné negativní zneužívání veřejné moci osamostatnění a rozhodování bez účasti volených orgánů zdlouhavá úřední jednání preference užitku byrokratů růst aparátu; neschopní úředníci

31 Role byrokracie pozitivní hodnocení: pečlivost, přesnost…
 nejefektivnější a nejúčinnější forma organizace Max Weber – 19. – 20. stol.: růst byrokracie odrazem expanze kapitalismu  potřeba vést účetnictví, spisy  vliv, kontrola  Ideální typ byrokracie: přesné rozdělení kompetencí, jasná dělba práce stanovení úřední hierarchie, instanční postup systematická kontrola a disciplína podle psaných pravidel veřejná kontrola

32 Funkce státu