Respektujeme hru dětí?.

Prezentace na téma: "Respektujeme hru dětí?."— Transkript prezentace:

1 Respektujeme hru dětí?

2 Co to znamená respektovat hru?
Odposlechnuté promluvy dospělého k dítěti: Jdi si hrát, to nevidíš, že si povídám s tetou? To si neumíš hrát jinak než tady v tom blátě? Ty vaše hry už mě opravdu nebaví… Teď na tebe nemám čas, jdi si hrát nebo si pusť pohádku v televizi! Dobrý den, můžu k vám zajít na návštěvu? Proč musíte pořád po sobě střílet? To neznáte jiné hry než na střílení?

3 Proč si hrajeme? Odpovídá Eugen Fink v Oáze štěstí:
Hra nás obdarovává přítomností. Hra přerušuje souvislost našeho životního běhu, protože není zatěžkána pachtěním za jeho konečným cílem. Ve hře si prožijeme lásku, smutek i těžký žal, hrajeme vážnost, pravdu, touhu i smrt. Život se ve hře zobrazuje jako v zrcadle. Hrajeme si na život a život si hraje s námi.

4 Co dává hra dětem?

5 Hra je aktivita svobodná, hráč k ní nemůže být nucen, nelze ji vykonávat na povel, protože tím přestává být přitažlivá a radostná, ztrácí prvek rozkoše ze hry - POCIT SVOBODY Pojď s námi do kruhu, to by nám bylo líto, kdybys … … Hra je neproduktivní, nepřináší hodnoty ani majetek, v jejím rámci člověk nezbohatne materiálními statky a to, co nám dává, jsou prožitky a vzpomínky, které jsou velice cenné pro náš další život – PROžITKY A VZPOMíNKY Kdo bude první, bude hospodář… Hra má svůj čas a prostor, je vydělena z běžného života, nezasahuje do něj, ale může ho zobrazovat a zrcadlit – žIVOTNí SITUACE NA NEČISTO Tygři, nechte kravičky na pokoji a jděte si sednout ke stolečku… Hra je nejistá, nikdy nemůžeme s určitostí říct, jak se bude vyvíjet, jak skončí, jak bude pokračovat. Její výsledek nemůže být nikdy předem určen – JEDNÁNÍ V SITUACÍCH Tak už si dohrajeme a uklidíme hračky… Hra je podřízena pravidlům, která vyřazují po dobu hry běžné zákony a stanoví jiné, které platí pouze po dobu hry. Pravidla si stanovují hráči nebo se domlouvají na jejich přijetí. Jedním z těchto pravidel může být, že všechno je jen „JAKO“ – TVOřIT A RESPEKTOVAT PRAVIDLA Kdo stanovuje pravidla her?

6 Roger Caillois Principy her jako cesta k motivaci dětí ke hrám

7 princip alea – náhoda Motivací k hraní her založených na principu náhody je chuť vzdát se vlastní vůle a počkat na výrok osudu. Snad je v té motivaci kousek životního moudra, že ne všechno člověk může ovlivnit svými činy a rozumem a někdy nezbývá než čekat na výrok osudu. Při hodu kostkou mi nepomůže, že jsem nejsilnější , nejchytřejší a nejrychlejší, štěstěna naděluje jak chce a nenechá se přemluvit. Prohrát s osudem není ponižující.

8 princip mimikry – proměna, nápodoba
Motivací je chuť proměnit se a vzít na sebe cizí podobu. Vyzkoušet si ji a zase vrátit, nechci si ji nechat, jsem ráda, že jsem sama sebou, ale je okouzlující být na chvíli někým jiným.

9 princip ilinx – závrať Motivací her z principu závratě je touha porušit stabilitu svého těla či duše. A třeba chvíli létat jako pták vznášet se nebo si zamotat hlavu, chodit s hlavou v oblacích, nechat se unést a poplést si hlavu.

10 princip agón – soutěž, zápas
A. ctižádost zvítězit v soutěži, která má řádná pravidla. Přemoci soupeře a být lepší než oni.Být dobrý, lepší, nejlepší ze všech. Být vítěz. Tato motivace je pro mnoho lidí spjata s nepřekonatelnými překážkami danými vrozenými dispozicemi či omezenými nějakým handicapem. Těžko může malý a slabý jedinec vyniknout ve sportu, porazit silné spoluhráče. Beznaděj na vítězství jej může od činnosti odradit nebo vést k nečestnému jednání. B. ctižádost překonat sám sebe, posunout své dovednosti či vědomosti, dosáhnout lepšího výkonu nebo času než jsem dosáhl včera. Při této motivaci jsem sám sobě soupeřem. Měřím svůj posun ve vztahu k předchozímu výkonu a je v mých silách posouvat se dále, protože cíl je dosažitelný. C: Zápolení. Děti i my dospělí si rádi poměřujeme své síly s někým druhým. Ne proto, abychom za každou cenu zvítězili, ale jen tak, zkusit si, co dokážu, jak jsem na tom, co vydrží můj protějšek. Děti se kočkují jako všechna mláďata (koťata, štěňata aj.), my dospělí se sázíme, provokujeme, o nic nejde, nemusím zvítězit, je to jen legrace

11 Obrázky nakreslila: Adéla Vojtěchová
Autor textu: Eva Svobodová