Obzorníkové souřadnice

Prezentace na téma: "Obzorníkové souřadnice"— Transkript prezentace:

1 Obzorníkové souřadnice
Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/ Seminář z fyziky Obzorníkové souřadnice Autor: RNDr. Zdeňka Strouhalová

2 Obzorníkové souřadnice – základní pojmy
K určení polohy místa na zemském povrchu užíváme zeměpisné souřadnice – délku a šířku. Měříme je pomocí dvou myšlených kružnic – místního poledníku a rovnoběžky. Podobně určujeme polohu těles na obloze pomocí několika druhů astronomických souřadnic. Nebeská sféra Zeměkouli považujeme za hmotný bod. Pak pozorovatel vnímá oblohu tak, jakoby stál ve středu duté koule. Na kulové ploše vidí hvězdy. Tato myšlená kolová plocha se nazývá nebeská sféra. Horizont Horizont ( obzorník) je průsečnice vodorovné roviny, na které stojí pozorovatel, s nebeskou sférou. Horizont je kružnice.Poloha horizontu se mění se zeměpisnou polohou pozorovatele .Na horizontu leží ve směru podle světových stran jižní, severní, západní a východní bod. Meridián Rovina místního poledníku protíná nebeskou sféru v kružnici nazývaní meridián ( nebeský poledník) Meridián je vlastně průmět místního poledníku na nebeskou sféru. Zenit, nadir Kolmice k rovině horizontu vztyčená v místě pozorovatele protíná nebeskou sféru ( meridián) nad hlavou pozorovatele v bodě nazývaném zenit, pod nohama pozorovatele v bodě nazývaném nadir. Výšková kružnice Výšková kružnice leží v rovině kolmé k rovině horizontu a prochází zenitem a nadirem.mezi výškové kružnice patří i meridián.

3 Obzorníkové souřadnice
P - pozorovatel Výška h – úhlová vzdálenost tělesa ( hvězdy ) od obzorníku - horizontu h nabývá hodnot od –900 pro nadir do +900 pro zenit. Zenitová vzdálenost z – doplněk výšky do 90° Azimut a – úhel poloroviny místního poledníku (meridiánu ) s vertikální rovinou, v níž se nacházejí pozorovatel a hvězda. Měří se od jihu ( J) ve směru pohybu hodinových ručiček od 0o do 360o . Azimut měříme ve směru zdánlivého otáčení hvězdné oblohy. Severní světový pól – Ps je průsečík zemské osy s nebeskou sférou. Odhadněte souřadnice hvězdy na obrázku

4 Otázky a úkoly Proč nejsou obzorníkové souřadnice uváděny v tabulkách ? Doplňte na obrázku z předcházejícího snímku zeměpisnou šířku pozorovacího místa. Na jakých parametrech závisí obzorníkové souřadnice? Kde leží pozorovaná hvězda, je-li h = 0 ? Kde se nachází hvězda při průchodu nejvyšší ( nejnižší ) polohou ( při horní nebo dolní kulminaci )? Jak velký je časový interval mezi horní a následující dolní kulminací? Kde kulminují cirkumpolární hvězdy severní oblohy? Která kulminace Slunce je pozorovatelná a jak nazýváme tento okamžik ? Jak můžeme bez měřících přístrojů určit ve dne polední přímku ( spojnici jižního a severního bodu na horizontu)? Určete obzorníkové souřadnice hvězdy v okamžiku, kdy vychází, kulminuje, zapadá?

5 Armilární sféra Armilární sféra je ve starověku používaný přístroj k měření polohy hvězd. Skládal se z několika kovových kruhů znázorňujících nebeský rovník, ekliptiku,poledník a obzor. Sloužila také k názornému předvedení pohybu těles. Střed přístroje je model zeměkoule. Celý přístroj, používaný před stovkami let pro výuku astronomie na tehdejších gymnáziích a vyšších školách ukazoval vlastně totéž, co se dnes představuje široké veřejnosti i školním exkurzím s pomocí planetária a digitálních projekcí. . Tento astronomický přístroj byl vyroben ve Vídni po roce 1700 a patřil klášteru ve Vyšším Brodě. Členové cisterciáckého řádu jej používali pro výuku, které se věnovali jak ve svém učilišti, tak od roku 1815 v Českých Budějovicích. Za II. světové války v r. 1942 byl přístroj spolu s mnoha dalšími unikáty zkonfiskován nacisty pro budoucí Hitlerovo muzeum. Jednoduchá armilární sféra před poutním kostelem na Křemešníku.

6 Použité zdroje [online]. [cit ]. [online]. [cit ]. [online]. [cit ]. MACHÁČEK, Martin. Fyzika pro gymnázia: astrofyzika. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1998, 143 s., [16] s. obr. příloh. ISBN [online]. [cit ]