Snímky se posunují kliknutím

Prezentace na téma: "Snímky se posunují kliknutím"— Transkript prezentace:

1 Snímky se posunují kliknutím
Život je to nejúžasnější, co lze v přírodě pozorovat Snímky se posunují kliknutím

2 Buňka je složitější než velkoměsto!
Má závody produkující energii, továrny na bílkoviny, přepravní systémy roznášející základní materiály, až po dekodéry interpretující DNA, a komunikační systémy. Má také tzv.“bičík“, který je dokonalým systémem jejich pohybu. Buňka Bičík „Je absurdní a absolutně nemyslitelné věřit, že živá buňka vznikla sama od sebe. Avšak věřím tomu přece, protože jinak si to neumím představit.“ Biochemik Ernst Kahane

3 Nejsložitějším orgánem je však mozek
Tvoří ho asi 100 miliard nervových buněk, které spolu komunikují. V každém neuronu je synapsí (nervových spojení), takže jeden neuron může komunikovat s dalšími neurony současně. Počet synapsí v lidském mozku je odhadován na 1 kvadrilion – umožňující komunikací najednou. „Neexistuje žádná podrobná darwinistická představa ohledně evoluce jakéhokoli základního biochemického či buněčného systému – jen množství přání a spekulací.“ Prof. James Shapiro

4 DNA je nositelka genetické informace
Obsahuje nepředstavitelné množství složitě poskládaných sekvencí, kterou lze připodobnit k popsané knize. Kdyby se jen začátečními písmeny měla popsat jejich struktura, vznikla by kniha s více než stranami. „Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.“ Prof. Conklin

5 S výčtem příkladů nepředstavitelně složitých a zároveň jemných mechanismů bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Jak ale takto úžasný život mohl vzniknout? A jak vzniklo vědomí člověka, láska a svědomí? Jen tak, bez informace či konstrukční dovednosti? EVOLUCÍ?

6 Posuďte sami Evoluční teorie říká ve zkratce toto:
„Když necháme kamení a horninu ležet na nějaké planetě dostatečně dlouho, může se proměnit na lidi a přírodu. A právě tohle se stalo na naší Zemi. Život zde „vybublal“ úplně náhodou ze směsi chemikálií.“ Ale co to povídáš za náboženské nesmysly? Žádné inteligentní bytosti nás nevymyslely a nevyrobily, vyvinuly jsme se postupně z plastů, drátů, kusů plechu a šroubků.

7 Aby toho nebylo málo… „Není pochybností, že kdyby molekulární důkazy byly k dispozici o jedno století dříve, idea organické evoluce by nikdy nebyla přijata.“ Dr. Michael Denton, molekulární biolog, USA Od bakterií pokračovala evoluce přes mnohobuněčné organizmy až k suchozemcům. Rybám se měnilo prostředí a potřebovaly chodit a dýchat vzdušný kyslík – a tak se jim vyvinuly z ploutví nohy a místo žáber plíce. Plazi pak běhali a mávali „nožkama“ a skákali ze stromů - a tak jim za miliony let vznikla křídla. Není to úžasné:)? „To je fantazie, ne věda“, prof. Rudolf Virchow o Darwinově knize „O původu druhů“

8 A nakonec se některá zvířata začala snažit chodit po dvou. A povedlo se! Jejich mozek „expandoval“ a stala se lidmi. Z jedné a té samé lebky (červená barva) lze zcela svévolně vytvořit „opočlověka“. Se skutečností, komu lebka opravdu patřila, tyto nákresy nemají nic společného! Falšovaná embrya člověka, dlouho přetiskovaná i v učebnicích. Darwin, neznalý embryologie, použil tento falešný argument jako jeden ze základů své evoluční teorie. „Všechny ty stromy života s jejich větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů.“ Mary Leakey, přední světová paleoantropoložka (zemřela 1996)

9 1. námitka Podívejme se nyní v přehledu na ty nejpodstatnější námitky:
Tisíce odborníků po celém světě odmítají evoluční teorii, protože odporuje mnoha vědeckým poznatkům. Podívejme se nyní v přehledu na ty nejpodstatnější námitky: 1. námitka Myšlenka evoluce, jak ji před 150 lety představil Charles Darwin, byla založena na samých přírodovědeckých omylech! (z hlediska současné vědy) Charles Darwin ( ) „Mé pokusy demonstrovat evoluci experimentálně prováděné více než 40 let zcela selhaly. Alespoň mě sotvakdo obviní, že jsem vycházel z předpojatého antievolučního stanoviska.“ Dr. H. Nilsson

10 Omyly Charlese Darwina (mnohé byly rozpoznány až dlouho po jeho smrti)
Darwin se chybně domníval, že: 1. buňka je jen jednoduchá sloučenina – není jednoduchá, je extrémně složitá 2. růst zárodku opakuje evoluční historii – pouze v obrazotvornosti evolucionistů 3. v lidském těle je mnoho zbytečných orgánů – šlo o omyl biologie 19./20. století 4. nová plemena jsou složitější a vývojově výš – právě naopak, jsou geneticky chudší 5. somatické změny dědí další generace – tento omyl Lamarcka vyznával i Darwin 6. chybějící mezičlánky se jednou najdou – nenašly se, protože nic nechybí, neexistovaly 7. neredukovatelně složité orgány neexistují – je jich mnoho (např. srážlivost krve) 8. budoucí výzkumy potvrdí vysoké stáří Země – leda svévolným výběrem některých (vyhovujících) dat Bylo by v některé jiné oblasti vědy možné, aby základy teorie spočívaly na samých omylech, a přece tato teorie zůstala i nadále v platnosti? "Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto... Jeho teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem postupného hromadění náhodných mutací, je stále - jako v době Darwinově - jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory.“ Dr. Michael Denton

11 Kde kdo tomu věří, učí se to na školách jako jasný fakt,
2. námitka Samovolný vznik života z neživé hmoty je zcela v rozporu s veškerým poznáním současné vědy Hádanka: Kde kdo tomu věří, učí se to na školách jako jasný fakt, ale veškerá pozorování, pokusy i výpočty jsou s tím v naprostém rozporu! Co je to? >Chemická evoluce buňky< Vlevo na obrázku vidíme pokus, který měl (r. 1953) samovolný vznik buňky prokázat. Prokázán byl však pravý opak: živé je jen ze živého! Od doby Louise Pasteura (1822–1895) má věda bezpečně zjištěno, že ve sterilním prostředí život nemůže vzniknout. „Všeobecně rozšířené úvahy o chemické evoluci, která měla předcházet evoluci biologickou, postrádají jakékoliv vědecké opodstatnění.“ Prof. Bruno Vollmert, makromolekulární chemik

12 Kde je tedy po tomto zjištění místo pro evoluční teorii?
Informace - Evoluční teorie říká, že živý organizmus vznikl samovolně z neživé hmoty. Poté se náhodnými mutacemi a přírodním výběrem sám od sebe dopracoval až k člověku… - Tato teorie je mnoha vědci i širokou veřejností v řadě zemí přijímána jako jediné správné (vědecké) vysvětlení našeho původu. - Ve skutečnosti však vůči testům přírodní (experimentální) vědy nikdy neobstála a s dalším pokrokem vědy má stále větší problémy. - V roce 1953 bylo definitivně zjištěno, že vše živé nevzniká evolucí (vývojem), ale předáváním (kopírováním) už hotové, existující informace, která diktuje, jaký orgán a organizmus má vzniknout. - Od travičky po kravičku, od houby až po houbaře, vše je předem už dopředu zakódováno v DNA – programu života. Tento geniální program počítá i se změnami prostředí a pomáhá organizmu, aby se na ně adaptoval (chybně se to někdy nazývá „mikroevoluce“, ve skutečnosti jde jen o mendelovskou variabilitu, která s tzv. „makroevolucí“ nemá nic společného - nejde o vývoj, ale o výběr!) Kde je tedy po tomto zjištění místo pro evoluční teorii? Stala se naprosto nepotřebnou, přesněji směšnou. Jeden vědec prohlásil: Po objevení genetického kódu v roce 1953 se měli všichni evolucionisté zvednout, omluvit a potichu zmizet z vědy. Tak by to kázala vědecká čest. Oni však tolik slušnosti nemají dodnes!

13 3. námitka V laboratoři nepozorujeme žádnou evoluci!
Evoluce se odehrává během miliónů let, proto ji nemůžeme pozorovat, vymlouvají se evolucionisté. To však neplatí pro rychle se množící organizmy, třeba hlodavce, hmyz či bakterie. U nich se čas potřebný pro evoluci zkracuje. Na mušce octomilce pozorujeme zápornou evoluci: zničení genů a poškození tkání a orgánů. To samé platí u bakterií, které se množí ještě rychleji. Laboratoř evoluční procesy popírá „Proces v opačném směru než evoluce je prokazatelný, pro evoluci však nemáme žádné vědecké důkazy!“ Prof. Joseph Mastropaolo

14 Rychle se množící organismy:
proč na nich nepozorujeme žádnou evoluci? "Pokus o vysvětlení vzniku všech životních forem z jediného pramene je sice odvážný a pochopitelný, je však bohužel ukvapený a nedá se ospravedlnit evidencí současných vědeckých poznatků...Vývojová teorie nebyla nikdy dokázána bez rozumných výhrad.„ (Prof. G. A. Kerkut, biolog) "Ani jedna změna druhu v jiný není zaznamenána...nemůžeme dokázat ani jedinou změnu druhu." (Charles Darwin: Darwin Francis, Ed., The Life and Letters of Charles Darwin, Vol. 1, p. 210) Bakterie „Escherichia coli“ byla množena v laboratoři až do více jak generací. 7x za den zdvojnásobí svůj počet. Mnoho let jí vědci měnili prostředí víc, než by to dokázala příroda, v mnoha laboratořích světa. A přece zůstává tato bakterie nezměněna, jen poškozena. Nikam se nevyvinula! Příklad E. coli a jiných bakterií ukazuje, že evoluce nefunguje. Neumí tvořit, jen bořit (Michael Behe, The Edge of Evolution, str. 16)

15 4. námitka Také ve zkamenělinách nepozorujeme žádnou evoluci
Za údajných 60 miliónů let se žralok šotek úspěšně vyhnul jakékoliv evoluci - zůstal stejný do dnešní doby. Evoluční vysvětlení: neměnilo se prostředí, žralok se nepotřeboval vyvíjet. Takových organizmů je mnoho. Kreační vysvětlení: evoluce nefunguje…Bůh stvořil všechny tvory již „hotové“. Latimerie na obrázku vlevo byla chycena živá: údajných 75 miliónů let se úspěšně bránila evoluci... Zkameněliny jsou už od doby Darwina stálou noční můrou evolucionistů! I proto nám nedávno český evolucionista prof. Jaroslav Flegr představil svou novou hypotézu v knize „Zamrzlá evoluce aneb je to jinak, pane Darwin“ „Darwinismus není teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak, jako je pohádka dějepisem.“ Francouzský botanik A. Wigand

16 Je to tak: ta evoluce nám nějak „zamrzla“!
Zde je několik dalších příkladů orgánů a organizmů „bez vývoje“, přestože prý žily na tomto světě milióny let až do současnosti - mnozí z nich jsou však dnes stejní, jako jejich „dávné“ zkameněliny. Říká se jim proto „živé zkameněliny“. Evoluce se jich ani nedotkla... Nejstarší dosud nalezené ptačí pero (Německo, evoluční řazení: křída). Je k nerozeznání od současných per a nepodporuje teorii, že peří vznikalo roztřepením plazí šupiny; podobně ze šupin měla vzniknout i srst a chlupy savců. O této víře jsou ve zkamenělinách nulové důkazy – přitom peří i chlupy se velmi dobře zachovávají, často lépe než kosti. Mravenec v jantaru. Je stejný jako ti současní mravenci, kteří „40 miliónů let“ prchali před evolucí. Velká naleziště jantaru s hmyzem uvnitř jsou v Dominikánské republice. Dokonce se podařilo oživit bakterie uvězněné ve včelách v jantaru! „Milióny let“ si vegetovaly v horku bez jakéhokoliv metabolizmu. „95 miliónů let“ stará zkamenělina chobotnice (nález z Libanonu) je k nerozeznání od těch dnešních, moderních chobotnic! Těm se nějak podařilo ukrýt před všemocnou evolucí a zachovat si původní formát, ten „zkamenělý“. Evoluční vědci byli opět v šoku – milióny let a žádná evoluce? Pomalu si ale už zvykají („je toho na ně holt už moc“). „Brzy mi bylo jasné, že existuje mnoho vědeckých námitek vůči této teorii (evoluce) a že si tyto námitky zaslouží větší publicitu.“ Prof. Maciej Giertych, obor zájmu: populační genetika

17 A kde jsou miliardy mezičlánků, které tu měl zanechat vývoj trvající miliony let?
Z více jak 200 milionů dosud evidovaných fosilií se nenalezl ANI JEDEN prokazatelný přechodný článek. Nalézáme jen „hotové“ konečné formy. Chybí tedy ne tisíce, ale miliardy „mezičlánků“, které bychom očekávali, kdyby byla tato teorie pravdivá. S tímto faktem si evolucionisté dodnes nevědí rady, ač vydávají mnohé fosílie za mezičlánky. Při podrobnějším zkoumání se každý takový mezičlánek ukáže přinejmenším jako sporný – není-li to přímo falzifikát či omyl. Tento problém evolucionisté řeší vytvářením příběhů a hypotéz, které však nelze experimentálním způsobem dokázat! Darwin sám přiznal: „Pokud se týká teorie (evoluce), muselo existovat obrovské množství mezičlánků. Proč je nenalézáme? Proč není příroda spíše ve zmatení, než jak to vidíme, v přesně odstupňovaných druzích? Geologický průzkum nevydal nekonečně mnoho jemných stupňů mezi minulými a současnými druhy, jak by to vyžadovala teorie: a toto je nejzřetelnější ze všech námitek proti ní. Vysvětlení musí být v nedostatečném geologickém záznamu.“ (C. R. Darwin, Origin of Species, 6th edition, 1872 /London: John Murray, 1902/, str. 413) „Už není třeba vymlouvat se nadále na chudost fosilního záznamu. V určitých směrech je téměř nepředstavitelně bohatý a nalézání předhání zpracování...Nicméně fosilní záznam se nadále stále skládá s mezer.“ Neville, George T.

18 5. námitka V geologických vrstvách pozorujeme jasná svědectví celosvětové potopy
Po celém světě jsou nalézány doslova hřbitovy zkamenělin, kde jsou i miliony zvířat a rostlin „pohřbeny“ evidentně zcela naráz. Promíchány bahnem, větvemi a rostlinami jsou zde pohřbená zkamenělá zvířata, která spolu běžně nežijí. To může vysvětlit jen potopa planetárního rozměru. Formace Karoo v Jižní Africe obsahuje asi 800 miliard obratlovců, většinou plazů. Zkamenělé kosti hrochů najdeme na Sicilii, miliardu sleďů v Kalifornii, hmyzí fosílie v Belmont-Warner´s Bay, Australie. Na Sibiři až k Aljašce je pohřbeno asi 5 milionů mamutů, v žaludcích a tlamách mají nestrávenou rostlinnou potravu – smrt přišla naráz. Jsou tam též ovce, velbloudi, nosorožci, bizoni, koně, tygři, lvi a další zvířata. Jedno mají společné: všichni utonuli. Asfaltové jámy v Los Angeles, USA. Jsou zde pohřbeny tisíce savců, ptáků, hmyzu i lidské kosti, to vše promícháno větvemi, rostlinami a bahnem. Kmeny zkamenělých stromů nazývané polystráty. Jak by mohly vrstvy kolem nich sedimentovat milióny let? Na obrázku vpravo je ryba, která zkameněla, když požírala jinou rybu. Byl to rychlý proces. Zkamenělý lidský prst ve vápenci, který evolucionisté řadí do druhohor. Zde je porovnán s dnešním lidským prstem. Vykopávky ve stejné hornině odhalily i dětské zuby a lidský vlas. Tyto nálezy z Glen Rose, USA, nelze vysvětlit v souladu s evolucí, ale zapadají přirozeně do obrazu celosvětové potopy. O ní máme také nesčetné literární doklady národů celého světa, včetně Bible.

19 Stáří dle obsahu uhlíku: 14C (0,27% PMC)
A co uhlí? Evolucionisté nás ve škole učí, že uhlí vznikalo miliony let odumíráním a prouhelňováním rostlinných zbytků -avšak laboratorně lze uhlí vyrobit za několik hodin či dnů! Ke vzniku uhlí je nutná určitá teplota. Celosvětová potopa, která masy rostlin zasypala bahnem a usazeninami za vzniku vysoké teploty je reálnějším vysvětlením původu uhlí než víra, že se miliony let rašeliniště prouhelňovala na hnědé a dále kamenné uhlí. Tento proces nikde nepozorujeme! Navíc naměřená množství 14C ukazují na nízké a stejné stáří světových uhelných pánví. Hodnoty 3248 k hodnotě 0,27pmc a 5326 k hodnotě 0,21pmc a 3620 k hodnotě 0,26pmc jsem spočítal ze vzorce (0,004 x 2^-4200/5730 = 0,0024 = 0,24 pmc), kdy jsem zkusmo počítal přibližovací metodou hodnotu let v mocnině, počítal jsem to asi dvě hodiny s pomocí vědecké kalkulačky Kreační literatura uvádí jen přibližnou hodnotu 4200 let pro hodnotu 0,24 pmc (přesněji by mělo být 4222 let, i když asi pro dvě desetinná místa v hodnotách pmc to nemá cenu) (viz níže zde celý článek, mám ho v Tématické/Datování) (PMC - percent modern carbon): Např. všechny měřené uhelné pánve (ale i hlubinné diamanty) vykazují značné procento 14C vůči současnému 12C 0,27 PMC karbon (340 – 280 mil. let) – prvohory 0,21 PMC křída (145 – 65 mil. let) - druhohory 0,26 PMC eocén (55 – 33 mil. let) - třetihory Nejenže by v miliony let starém uhlí nebo diamantech nemělo být už naprosto žádné měřitelné množství 14C, ale proč je navíc množství 14C téměř všude stejné - pro prvohory i druhohory i třetihory? Pod následujícím článkem viz můj částečný překlad: Carbon Dating Undercuts Evolution's Long Ages Download Carbon Dating Undercuts Evolution's Long Ages PDF by John Baumgardner, Ph.D. Share this Article Evolutionists generally feel secure even in the face of compelling creationist arguments today because of their utter confidence in the geological time scale. Even if they cannot provide a naturalistic mechanism, they appeal to the "fact of evolution," by which they mean an interpretation of earth history with a succession of different types of plants and animals in a drama spanning hundreds of millions of years. The Bible, by contrast, paints a radically different picture of our planet's history. In particular, it describes a time when God catastrophically destroyed the earth and essentially all its life. The only consistent way to interpret the geological record in light of this event is to understand that fossil-bearing rocks are the result of a massive global Flood that occurred only a few thousand years ago and lasted but a year. This Biblical interpretation of the rock record implies that the animals and plants preserved as fossils were all contemporaries. This means trilobites, dinosaurs, and mammals all dwelled on the planet simultaneously, and they perished together in this world-destroying cataclysm. Although creationists have long pointed out the rock formations themselves testify unmistakably to water catastrophism on a global scale, evolutionists generally have ignored this testimony. This is partly due to the legacy of the doctrine of uniformitarianism passed down from one generation of geologists to the next since the time of Charles Lyell in the early nineteenth century. Uniformitarianism assumes that the vast amount of geological change recorded in the rocks is the product of slow and uniform processes operating over an immense span of time, as opposed to a global cataclysm of the type described in the Bible and other ancient texts. With the discovery of radioactivity about a hundred years ago, evolutionists deeply committed to the uniformitarian outlook believed they finally had proof of the immense antiquity of the earth. In particular, they discovered the very slow nuclear decay rates of elements like Uranium while observing considerable amounts of the daughter products from such decay. They interpreted these discoveries as vindicating both uniformitarianism and evolution, which led to the domination of these beliefs in academic circles around the world throughout the twentieth century. However, modern technology has produced a major fly in that uniformitarian ointment. A key technical advance, which occurred about 25 years ago, involved the ability to measure the ratio of 14C atoms to 12C atoms with extreme precision in very small samples of carbon, using an ion beam accelerator and a mass spectrometer. Prior to the advent of this accelerator mass spectrometer (AMS) method, the 14C/12C ratio was measured by counting the number of 14C decays. This earlier method was subject to considerable "noise" from cosmic rays. The AMS method improved the sensitivity of the raw measurement of the 14C/12C ratio from approximately 1% of the modern value to about 0.001%, extending the theoretical range of sensitivity from about 40,000 years to about 90,000 years. The expectation was that this improvement in precision would make it possible to use this technique to date dramatically older fossil material.1 The big surprise, however, was that no fossil material could be found anywhere that had as little as 0.001% of the modern value!2 Since most of the scientists involved assumed the standard geological time scale was correct, the obvious explanation for the 14C they were detecting in their samples was contamination from some source of modern carbon with its high level of 14C. Therefore they mounted a major campaign to discover and eliminate the sources of such contamination. Although they identified and corrected a few relatively minor sources of 14C contamination, there still remained a significant level of 14C—typically about 100 times the ultimate sensitivity of the instrument—in samples that should have been utterly "14C-dead," including many from the deeper levels of the fossil-bearing part of the geological record.2 Let us consider what the AMS measurements imply from a quantitative standpoint. The ratio of 14C atoms to 12C atoms decreases by a factor of 2 every 5730 years. After 20 half-lives or 114,700 years (assuming hypothetically that earth history goes back that far), the 14C/12C ratio is decreased by a factor of 220, or about 1,000,000. After 1.5 million years, the ratio is diminished by a factor of /5730, or about This means that if one started with an amount of pure 14C equal to the mass of the entire observable universe, after 1.5 million years there should not be a single atom of 14C remaining! Routinely finding 14C/12C ratios on the order of % of the modern value—a hundred times or more above the AMS detection threshold—in samples supposedly tens to hundreds of millions of years old is therefore a huge anomaly for the uniformitarian framework. This earnest effort to understand this "contamination problem" therefore generated scores of peer-reviewed papers in the standard radiocarbon literature during the last 20 years.2 Most of these papers acknowledge that most of the 14C in the samples studied appear to be intrinsic to the samples themselves, and they usually offer no explanation for its origin. The reality of significant levels of 14C in a wide variety of fossil sources from throughout the geological record has thus been established in the secular scientific literature by scientists who assume the standard geological time scale is valid and have no special desire for this result! In view of the profound significance of these AMS 14C measurements, the ICR Radioisotopes and the Age of the Earth (RATE) team has undertaken its own AMS 14C analyses of such fossil material.2 The first set of samples consisted of ten coals obtained from the U. S. Department of Energy Coal Sample Bank maintained at the Pennsylvania State University. The ten samples include three coals from the Eocene part of the geological record, three from the Cretaceous, and four from the Pennsylvanian. These samples were analyzed by one of the foremost AMS laboratories in the world. Figure 1 below shows in histogram form the results of these analyses. These values fall squarely within the range already established in the peer-reviewed radiocarbon literature. When we average our results over each geological interval, we obtain remarkably similar values of 0.26 percent modern carbon (pmc) for Eocene, 0.21 pmc for Cretaceous, and 0.27 pmc for Pennsylvanian. Although the number of samples is small, we observe little difference in 14C level as a function of position in the geological record. This is consistent with the young-earth view that the entire macrofossil record up to the upper Cenozoic is the product of the Genesis Flood and therefore such fossils should share a common 14C age. Percent Modern Carbon Applying the uniformitarian approach of extrapolating 14C decay into the indefinite past translates the measured 14C/12C ratios into ages that are on the order of 50,000 years ( /5730 = = 0.24 pmc). However, uniformitarian assumptions are inappropriate when one considers that the Genesis Flood removed vast amounts of living biomass from exchange with the atmosphere—organic material that now forms the earth's vast coal, oil, and oil shale deposits. A conservative estimate for the pre-Flood biomass is 100 times that of today. If one takes as a rough estimate for the total 14C in the biosphere before the cataclysm as 40% of what exists today and assumes a relatively uniform 14C level throughout the pre-Flood atmosphere and biomass, then we might expect a 14C/12C ratio of about 0.4% of today's value in the plants and animals at the onset of the Flood. With this more realistic pre-Flood 14C/12C ratio, we find that a value of 0.24 pmc corresponds to an age of only 4200 years (0.004 x /5730 = = 0.24 pmc). Even though these estimates are rough, they illustrate the crucial importance of accounting for effects of the Flood cataclysm when translating a 14C/12C ratio into an actual age. Percent Modern Carbon Some readers at this point may be asking, how does one then account for the tens of millions and hundreds of millions of years that other radioisotope methods yield for the fossil record? Most of the other RATE projects address this important issue. Equally as persuasive as the 14C data is evidence from RATE measurements of the diffusion rate of Helium in zircon crystals that demonstrates the rate of nuclear decay of Uranium into Lead and Helium has been dramatically higher in the past and the uniformitarian assumption of a constant rate of decay is wrong.3 Another RATE project documents the existence of abundant Polonium radiohalos in granitic rocks that crystallized during the Flood and further demonstrates that the uniformitarian assumption of constant decay rates is incorrect.4 Another RATE project provides clues for why the 14C decay rate apparently was minimally affected during episodes of rapid decay of isotopes with long half-lives.5 The bottom line of this research is that the case is now extremely compelling that the fossil record was produced just a few thousand years ago by the global Flood cataclysm. The evidence reveals that macroevolution as an explanation for the origin of life on earth can therefore no longer be rationally defended. Acknowledgement: The RATE team would like to express its heartfelt gratitude to the many generous donors who have made the high precision analyses at some of the best laboratories in the world possible. The credibility of our work in creation science research depends on these costly but crucial laboratory procedures. F. H. Schmidt, D. R. Balsley, and D. D. Leach, "Early expectations of AMS: Greater ages and tiny fractions. One failure?—one success," Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B, 29:97-99, 1987. Endnotes and References J. R. Baumgardner, D. R. Humphreys, A. A. Snelling, and S. A. Austin, "Measurable 14C in fossilized organic materials: Confirming the young earth creation/Flood model," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. E. Walsh, Editor, Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp , 2003. A. A. Snelling and M. H. Armitage, "Radiohalos—A tale of three granitic plutons," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. Ivey, Ed., Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp , 2003. D. R. Humphreys, J. R. Baumgardner, S. A. Austin, and A. A., Snelling, "Helium diffusion rates support accelerated nuclear decay," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. Ivey, Ed., Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp , 2003. A. A. Snelling, S. A. Austin, and W. A. Hoesch, "Radioisotopes in the diabase sill (upper Precambrian) at Bass Rapids, Grand Canyon, Arizona: An application and test of the isochron dating method," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. Ivey, Ed., Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp , 2003. Topics Next Article * Dr. Baumgardner is Adjunct Associate Professor of Geophysics for the ICRGS. Geological Evidence Indicates Rapid Formation Diamonds and Strata Have Too Much Carbon 14 Fossils Reflect Life's Original Diversity Much Evidence Exists for a Worldwide Flood Přeložil jsem si jen pro přednášku o potopě v Havířově z: Článek je z října 2003 Velké překvapení však nastalo, že žádný organický materiál nebyl nalezen, který by měl ono stopové množství 0,001 % 14C vůči modernímu uhlíku. Protože většina vědců věří v klasická obrovská stáří geologických formací, toto překvapivé zjištění bylo vždy vysvětlováno kontaminací vzorků. Byly tedy vynaloženy všemožné snahy, aby kontaminaci bylo zabráněno, stejně však nebyl nalezen žádný vzorek s „mrtvým“ obsahem 14C – včetně těch z velkých hloubek geologických vrstev obsahujících fosilní záznam. Asi před třiceti lety byly zdokonaleny přístroje zjišťující množství radioizotopů v látce (AMS a urychlovače iontového paprsku). Citlivost měření poměrů 14C/12C se zvýšila z 1 % na 0,001 %, teoreticky tedy z původní možnosti datovat vzorek starý 40 000 let na 90 000 let. Poměr 14C vůči 12C atomům se snižuje faktorem 2 každých 5730 let. Po 20ti poločasech rozpadu ( let – hypoteticky myšleno do minulosti) se poměr 14C/12C sníží faktorem 2^20, neboli 1 000 000. Po 1,5 mil. let je tento poměr zmenší faktorem 2^1 500 000/5730, neboli 10^79. To znamená, že kdyby na začátku byl jen čistý uhlík 14C v množství veškeré hmoty pozorovatelného vesmíru, po 1,5 mil. let by tu nezbyl ani jeden atom. A tak běžně nalézané hodnoty od 0,1 do 05 % 14C ve vzorcích, o kterých evolucionisté věří, že jsou staré stovky miliónů let, jsou velkou anomálií pro evoluční chronologii. Upřímná snaha vyřešit tento „problém znečištění“ vygenerovala spoustu peer-reviewed článků ve standardní literatuře, zabývající se radiokarbonovým datováním, během minulých třiceti let. Většina z těchto článků uznává, že 14C není z kontaminace, ale je vzorku vlastní, vzorek ho obsahoval od počátku. Vysvětlení však z hlediska evoluční chronologie chybí. Kreacionisté, vědomi si důležitosti této věci, se celé záležitosti věnovali v programu RATE a vyhotovili si vlastní analýzy 14C pomocí AMS na jedné z nejprestižnějších laboratoří. Vzorky uhlí získali od U. S. Department of Energy Coal Sample Bank na Pennsylvania State University. Deset vzorků byly tři vzorky uhlí z eocénu, tři z křídy a čtyři z karbonu. Získané hodnoty zapadají do těch, které byly publikovány v peer-reviewed literatuře. Bylo stanoveno 0,26 % pmc (percent modern carbon) pro eocén, 0,21 pmc pro křídu a 0,27 pmc pro karbon. Vidíme, že rozdíl mezi jednotlivými etážemi geologického sloupce je nepatrný a ukazuje tedy nejen na mladou Zemi, ale i na to, že všechno uhlí (černé i hnědé, tedy prvohorní i druhohorní i třetihorní) vzniklo naráz, při celosvětové potopě. Pokud aplikujeme (extrapolujeme) výsledky rozpadu 14C do vzdálené minulosti, pak získané poměry 14C/12C odpovídají věku 50 000 let (2^-50 000/5730 =0,0024 = 0,24 pmc). Je však třeba domyslet, že potopa odstranila ohromná množství biomasy, která přispívala na obsahu uhlíku v atmosféře – dnes tato biomasa existuje ve formě ohromných zásob uhlí, ropy a roponosné (živičné) břidlice. Umírněný odhad pro předpotopní biomasu je stonásobek té současné. Pokud bychom uvažovali, že před potopou bylo v biosféře asi jen 40 % 14C vůči tomu, kolik je dnes, a uvažovali rovnoměrnou úroveň 14C v předpotopní atmosféře i biomase, pak by 14C/12C vycházelo na 0,4 % dnešní hodnoty, kterou obsahovaly předpotopní rostlinné a živočišné organizmy. S tímto více realistickým předpotopním poměrem 14C/12C nám vychází hodnota 0,24 pmc, která odpovídá stáří pouze 4200 let (0,004 x 2^-4200/5730 = 0,0024 = 0,24 pmc). Tuto hodnotu též podporují výzkumy na zirkonových krystalech a jejich obsahu helia, který neodpovídá vysokým milionovým stářím evoluční chronologie, ale dává hodnoty stáří naší planety okolo 6 000 let. Kamenné uhlí Evoluční stáří: prvohory, mil. let Stáří dle obsahu uhlíku: 14C (0,27% PMC) ~ 4200 let Hnědé uhlí Evoluční stáří: druhohory, mil. let Stáří dle obsahu uhlíku: 14C (0,21 % PMC) ~ 4200 let Méně kvalitní hnědé uhlí Evoluční stáří: třetihory, mil. let Stáří dle obsahu uhlíku: 14C (0,26 % PMC) ~ 4200 let "Je geologie jediná věda, kde nezáleží na faktech?" Dr. Clifford Burdick

20 Milióny let? Nálezy však mluví jinak!
Klíče od auta nalezené v pískovcové skále u pobřeží Tichého oceánu ve státě Oregon. Patřily zřejmě k autu z roku Kurátorka muzea Stvoření, kde klíče nyní jsou, John Rajca, vysvětluje, že představa, jak skály musely tuhnout velmi pomalu, je mylná. Kladivo v tvrdé pískovcové hornině z „druhohor“, proto se mu říká dinosauří. Zde je též jeho rentgenový snímek. Železo má netypické složení a topůrko je mírně zuhelnatělé. Kdopak asi ve druhohorách vyráběl kladívka? Je vystaveno v Muzeu stvoření, Texas, USA. Horniny ani zkameněliny nemohou vznikat miliony let, vykazují totiž jednoznačně rychlý, katastrofický původ. „To, co žene biologické vědy kupředu, není evolucionismus, ale výsledky experimentálních přístupů, které jsou sice založeny na hypotézách a teoriích, nikoli však na světových názorech… To evolucionisté jsou na tom jinak: stačí jim stále dokola opakovat Velkou pravdu, bez ohledu na to, že se v některých ohledech stále více vzdaluje od nových poznatků molekulární biologie a biochemie“ Prof. Emil Paleček, molekulární biolog

21 Kuriozity, nebo jen nepohodlná realita ?
Není nic snazšího než označit tyto nálezy za kuriozity – a tím se jich zbavit! Jsou nepříjemné a jsou všude! O čem vypovídají? O Realitě světa, který měl docela jinou minulost, než nás učili ve škole a než opakují do omrzení všechna média. Když rozumný člověk zjistí fakta, která popírají jeho názor, změní názor. Ostatní popřou fakta. Jedna z lidských stop v řečišti Poluxy river v Texasu, USA. Evolučně řazeno do druhohor. Rýhované koule z Jižní Afriky, staré údajně /dle vrstvy, kde byly nalezeny/ 2,3 miliardy let! Poté, co byl tento nález odvysílán v televizi NBC (USA), vypukla v akademických kruzích zuřivá debata. Kdo by mohl v době před prvohorami odlévat koule? Trilobit rozšlápnutý obutou nohou v hornině řazené evolucionisty do kambria, do počátku prvohor, kdy neměli žít ještě ani savci, natož lidé. Nález učinil sběratel zkamenělin dr. William Meister v roce 1968 v Utahu, USA.

22 6. námitka: Dinosauři i lidé žili společně
Existuje mnoho „evolučně nepohodlných“ nálezů, které jasně ukazují, že dinosauři, kteří měli vymřít dle evoluční chronologie před asi 60 miliony lety, žili spolu s člověkem! Měkké tkáně T-rexe - jak se mohly zachovat do dnešních dnů? Zpravidla je jakákoliv měkká tkáň zničena během jen několika stovek či maximálně tisíců let! Tyto a všechny další nálezy ukazují, že evoluční představa o dinosaurech žijících před desítkami miliónů let, je zcela mylná. Stopy dinosaurů a člověka v jedné vrstvě koryta řeky Poluxy, USA. Vrstva je evolucionisty řazena do druhohor. Podobných nálezů je mnoho z celého světa. Podobných nálezů je v mnohých kulturách velké množství. Někteří dinosauři, jejichž figurky se našly, byly ještě donedávna vědě neznámí! Tyto nálezy jsou ignorovány a často zesměšňovány proto, že nezapadají do evoluční představy historie naší země. Jedná se o desítky tisíc figurek a rytin z celého světa! (Toto je jen část nalezených figurek, viz dále)

23 Angkor, Kambodža. Chrám z 8. století n. l
Angkor, Kambodža. Chrám z 8. století n. l. Na jeho stěnách, vedle reliéfů ještěrek, opic, papoušků a labutí, najdeme též stegosaura! Jak je to možné, ptalo se již mnoho vědců? Bez odpovědi. Acambaro, Mexiko. Přes 30 tisíc dinosauřích figurek zde bylo postupně nalezeno v první a druhé polovině 20. století, i pod základy domu. ICA, Peru. Jedná se o nádoby, vázy z hrobek či sochy v celkovém počtu ks (11 tisíc je vystaveno) o stáří až do 8. stol. p. n. l. Dále jsou zde kameny s vyrytými kresbami (velikost 3-60 cm); kresby byly prováděny technikou leptání. Vědecké zkoumání rozhodně vyloučilo padělky. Svědčí o vyspělé starověké civilizaci (jsou zde též vyobrazené lékařské operace). Mezi kresbami se však nacházejí také stovky různých skupin dinosaurů (triceratopsů, stegosaurů) a pterodactylové (Některé údaje použity z přednášky Ing. M. R. ) Další nálezy: Piktové, Skotsko; Anasazi, Grand Canyon; Glen Rose, Texas atd.

24 7. námitka: Jak potom ale mohli lidé dinosaury kreslit a modelovat?
Datování je často v rozporu s evolucí Dle evoluční teorie se dinosauři objevili před asi 235 mil. lety a vyhynuli před asi 65 (70) mil. lety (tzv. druhohory). Veškeré informace o dinosaurech máme pouze z fosilních nálezů. Člověk se podle evoluční víry vyvinul až asi 55 milionů let po vyhynutí dinosaurů, a neměl tedy žádné tyto živé tvory spatřit. Jak potom ale mohli lidé dinosaury kreslit a modelovat? Jak je možné, že máme tisíce dinosauřích figurek, rytin, reliéfů, kde jsou mnozí dinosauři detailně vyobrazeni, často spolu s lidmi, kteří na nich někdy sedí jako na koních, nebo s nimi bojují, a dokonce i takové dinosaury, kteří byli moderní vědě neznámí až do 20. století? Tady něco nehraje! Navíc všechny dosud měřené dinosauří kosti vykazují stáří jen několika málo tisíců let, naprosto žádné milióny. (Pozn.: Jistěže existují padělky a „kuriozity“, kterými si domorodci chtěli přivydělat. Většina nálezů je však autentických a nelze je jako padělky vysvětlovat – evolucionisté je přesto přehlížejí a za padělky označují.) „Nemám dost víry na to, abych byl ateistou.“ N. Geisler a F. Turek

25 Jaké stáří očekáváte? Zcela fatální pro evoluční teorii je potřeba dlouhého času. Každé měření, které by to zpochybnilo, je okamžitě odmítnuto a prohlášeno za chybu. Přesto bývají výsledky tak různé, že k měřenému vzorku, posílanému do laboratoří, je nutné vyplnit dotaz: Jaké stáří očekáváte? Naměří-li se pro evoluci „nevhodné datum“, hledá se usilovně možnost nahradit jej jiným měřením! Je mnoho způsobů, jak docílit „správné evoluční stáří“. Přes 100 měření a výpočtů z různých oblastí na zemi i ve vesmíru dává pro evoluci zcela nepřijatelně nízké stáří. Protože to však potvrzuje Bibli a ne evoluci, je to vše odmítáno. Zde je několik příkladů: Nejstarší mumie dosvědčují nízký věk lidstva, jen několik tisíc let Také nejstarší stromy prokazují, že vegetace na zemi je velmi mladá Poloniové kroužky ve skalách ukazují na jejich nízký věk Obsah zadrženého helia v zirkonech dává věk Země let Vzdalování Měsíce od Země a jeho teplota ukazují na jeho nízký věk Jupiterův měsíc Io chrlí lávu, je tedy velmi mladý Za 4 mlrd. let bychom neměli už ani jednu kometu! Měření ukazují, že naše Slunce je velmi mladé Výpočty ukazují, že i spirální galaxie jsou nízkého stáří „Nikdo pomocí dnešních vědeckých metod nemůže znát ani věk ani rozměr vesmíru.“ Astronom Grybben

26 Vyvození závěrů Evoluční teorie je zcela nereálný, vědecky neobhajitelný pohled na naši minulost a původ světa. (přesto se však doufá, že „jednou-někdy“ věda vše objasní…) Vznik života a jeho další, samovolný vývoj k přírodě a člověku, není žádnou vědeckou alternativou stvoření, ale vědě odporující spekulací s cílem nahradit náboženství a vyhnout se mravním požadavkům stvořitele. Tisíce vědců po celém světě dnes považuje evoluční teorii za pohádku. Mnoho z nich však čelí výsměchu a šikaně, ztrácejí zaměstnání, možnost publikovat ve vědeckých periodikách či nárok na granty – protože otevřeně zpochybňují evoluční dogma. Z celé 150ti leté historie propagace evoluční teorie plyne jasně: nejde o vědu, ale o velmi silnou a citlivou filozofii, která ovládla myšlení mnoha společností.

27 Bible zná východisko Evoluční ideologie, která dala základ masovému rozšíření ateismu a genocidám 20. století, zapadá jen do dlouhého seznamu znamení, která Ježíš Kristus předpovídá pro naši dobu: přijde mnoho falešných učitelů a mnoho lidí jim naletí na zemi bude bezbožnost a řada válečných konfliktů lidé se budou nenávidět a děti se vzepřou rodičům nastanou četná zemětřesení na různých místech světa na mnoha místech bude hlad Evoluce je lež a nedává člověku žádnou naději. Je však někdo, kdo ji dává: Ježíš řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život, nikdo nepřichází k Otci (Bohu) než skrze mne.“ (Bible, Nový zákon)

28 Děkujeme za váš čas Je nám jasné, že se Vám mohou předchozí skutečnosti zdát až „bláznivé“ a nemusíte s nimi souhlasit. Důvodem této odmítavé reakce však nemusí být jejich nepravdivost, ale dlouhodobá cenzura, což potom působí jako šok a podezření, zda je možné, aby „skoro všechno bylo jinak“! Je to příliš nezvyklé. Argumenty, které jsou v prezentaci uvedeny, jsou samozřejmě velmi neúplné. Proto si každý, kdo má upřímný zájem hledat pravdu, případně východisko z neuspokojivého života, může dohledat mnoho dalších materiálů i odborné literatury kdekoliv na internetu a dnes už i v mnoha českých publikacích (např. vydaných nakladatelstvím Návrat domů: Webové stránky, na kterých můžete získat mnoho článků zabývajících se problematikou vědy a evoluce, uvádíme níže. Je zde také možnost výměny názorů na diskuzním fóru. Najdete tam také dost dlouhý seznam odborné (české i zahraniční) literatury, která popisuje detailně omyly evolučního myšlení a vědecké poznatky, ukazující nutnost inteligence (stvořitele) na počátku našeho světa. Obsahově trochu odlišné jsou pak stránky, které se zabývají smyslem života a ostatními jevy

29 Vaše komentáře a dotazy můžete psát na adresu:
Na závěr Profesor Richard Dawkins, který patří do plejády útočných ateistických vědců, kteří ostře obhajují evoluční teorii, řekl: „Je naprosto jisté, že když potkáte někoho, kdo nevěří v evoluci, je tato osoba neznalá, stupidní nebo je to blázen (nebo zlý člověk, ale o tom nechci raději uvažovat)." Domníváte se, že tisíce vědců (i z nejprestižnějších světových univerzit), jsou osoby „neznalé“, „stupidní“ nebo „blázni“? Je pravdou, že více vědců zastává evoluční názor, což je pochopitelné, když je jim tato skutečnost opakována od ZŠ až po univerzitu, včetně všech médií – nehledě na to, že uvažovat (a prezentovat) opačný názor vede k posměchu a znevážení. Na adrese je seznam stovek vědců, kteří vyslovili nesouhlas s evoluční teorií (toto gesto je však pouze špičkou ledovce). Vaše komentáře a dotazy můžete psát na adresu: