Úvod do problematiky Psychopedie

Prezentace na téma: "Úvod do problematiky Psychopedie"— Transkript prezentace:

1 Úvod do problematiky Psychopedie

2 Úvod do psychopedie Terminologie – pojmenováni ved. disc. Psychopedie
Pedagogika mentálně postižením. Pedagogika mentálně retardovaných. jedna z nejpočetnějších skupin ( ) Mentální retardace: mentis = mysl retardare = zdržet, zaostávat

3 Člověk s mentálním postižením.

4

5

6 Definice mentální retardace (MR)
jeden aspekt (hledisko IQ, etiologie a pod) „MR je stav se subnormální inteligence takového stupně a charakteru, že jedinec vyžaduje lékařskou péči a rehabilitaci“ (Matulay 1989) „trvalé porušení poznávací činnosti, které vzniklo jako důsledek organického poškození mozku“ (Rubinštejnová 1976)

7 Definice mentální retardace (MR)
Více aspektu (inteligence a její struktury, socializace) „stav celkového snížení intelektových schopností pod průměr, který nastal v určitém období vývinu a je spojení s jednou, nebo s vícerými poruchami v oblasti: zraní učení sociální přizpůsobivosti Ku MR může dojít ve kterýmkoli stadiu duševního vývinu.“ (Heber)

8 Definícia mentálnej retardácie /mentálneho postihnutia/
Celkové zníženie intelektových schopností, ktoré vzniklo v priebehu vývinu a ktoré je sprevádzané zníženou schopnosťou orientovať sa v živote. (term. slovník UNESCO)

9 Definícia mentálnej retardácie /mentálneho postihnutia/
MR sa prejavuje klinicky zvýšenou závislosťou dieťaťa od rodičov a vychovávateľov, infantilnosťou, nedostatkami v osobnej identifikácii oneskorenom psycho-sexuálnom vývine nerovnováhou výkonu a ašpirácii, poruchou interpersonálnych skupinových vzťahov, citovou vzrušivosťou, poruchami prispôsobivosti k sociálnym a školským požiadavkám, impulzívnosťou spomalenou chápavosťou poruchami pozornosti zníženou úrovňou mechanickej a logickej pamäti ... Nejedná sa o celistvý syndróm. (Dolejší)

10 Definícia mentálnej retardácie /mentálneho postihnutia/
Signifikantne podpriemerné intelektové schopnosti a zároveň sú prítomné deficity adaptívneho správania. Manifestujú sa v určitej perióde vývinu. SPRÁVANIE – znamená stupeň ako je jedinec schopný zvládnuť kultúrne a vekové štandardy nezávislosti, sociálnej zodpovednosti, očakávania vzhľadom na vek a sociálnu skupinu.

11 Deficity adaptívneho správania
Ranné detstvo: vývin percepčno-motorických zručností v komunikačných zručnostiach v sebaobslužných zručnostiach v procese socializácie Detstvo a ranná adolescencia: v prenose základných školských poznatkov a zručností do bežných životných aktivít, v sociálnych zručnostiach (interpersonálnych vzťahoch)

12 Transport poznatkov Vedomosť sa stane skutočnou vedomosťou len vtedy, ak ju osoba dokáže využiť aj v inej situácií, ako bola nadobudnutá Problém využitia školských vedomostí Výber a a aplikácia vhodnej vedomosti

13 Znaky mentálnej retardácie
Stav oneskorenia duševného vývinu Stav, ktorý je trvalý. Stav, ktorý nie je nemenný. Stav, z ktorého sa „nevyrastá“ – vývinový proces zrenia nemôže sám o sebe priniesť zlepšenie stavu. Pozitívne zmeny môžu byť navodené len intenzívnou vonkajšou stimuláciou dieťaťa – primeranou výchovnou starostlivosťou. Oneskorenie psych. vývinu (čas. char.): Kvalitatívne odlišnosti v celom komplexe psychického vývinu.

14 Stanovisko rodiče „Naučil mne, že hodnota IQ je ponižující lidská veličina, ponižující míra pro lidské možnosti, že osoby s mentální retardací mají vrozenou vnitřní hodnotou lidskosti a že mohou přispívat společnosti a vykonávat úlohy, které od nich dříve nikdo neočekával...“ „Hodnota osob s Downovým syndromem je zakorěnena v jejich humanitě, v jejich lidské jedinečnosti. Jde o lidi s vrozenou lidskou hodnotou.“ (Peuschel, 1977)

15 nejistota -> značná zátěž
úzkost, strach Postižené dítě neodpovídá představě matky, kterou si o něm vytvořila a traumatizovalo její sebehodnocení.

16 Reakce zdravé populace
To se mi nemůže stát … (29l. otec) Dělám jen zdravé děti, takže nemám o čem přemýšlet … (42l. otec) Nedovedu si představit, že by se mi narodil debil … (19l. studentka) Těžko mohou objektivně posoudit, jak bych se opravdu v takové situaci zachoval. Měl jsem možnost několik takových lidí poznat, takže jsem se sám nad tím zamýšlel … Kdyby má budoucí žena bylo pro, ponechal bych si dítě tělesně postižené nebo třeba nevidomé, ale duševně retardované bych nechtěl… (24l. student)

17 Označení vinníka touha poznat příčinu Bylo možní tomu zabránit?
Konstelace rodiny (reakce) Např. „Matka je vinná proto, že v těhotenství jedla příliš mnoho másla.“ „U nás to nikdy nebylo, ona je cizí ona za to může. Takhle se nám odvděčila …“

18 Čas vzniku defektu Později vzniklý defekt nepůsobí jako znehodnocení rodičovského statusu. srozumitelnější a akceptovanější než vrozená vada zafixování pocitu rodičovské normality Zafixovaná identita „normálního“ dítěte (rola) Rodiče vycházejí z předchozí normality a později získaný defekt nezmění jejich akceptaci dítěte.

19 Postoje rodičů Akceptování dítěte a jeho postižení
Odmítavá reakce (neakceptuje a neuznává pro svoje dítě omezení) – vede k nadmírné ambicióznosti a rodič trvá na vysoké úspěšnosti Nadměrné ochraňování (nadmírná starostlivost, lítost, soucit – dítě může zůstávat na infantilní úrovni) Skryté zavrhování (postižení se pokládá za hanbu, úzkost, úzkostlivá ohleduplnost) Otevřené zavrhování

20 Fáze duševní krize Fáze šoku (citová dezorganizace, nepřipravenost uvěřit situaci, iracionalita, ochromení konání) Reaktivní fáze (bolest, žal, zklamání) Adaptační fáze (Co by se dalo dělat?, Jako by jsme mohli řešit situaci? Fáze reorientace

21 Zásady pro domácí výchovu
Dieťa nie je předmětem soustrasti – nenechávať okolí aby dítě litovalo Očakávať od dieťa len to, čo vieme, že môže dokázať Pochváliť dieťa pri úspechu, pri neúspechu vedieť povzbudiť Rozvíjať pracovné schopnosti v domácnosti a poverovať ho úlohami, na ktoré stačí. Pestovať základné hygienické a spoločenské návyky. (manipulácia s predmetmi dennej spotreby) Navštevovať s dieťaťom rôzne kultúrne a športové podujatia. (primerané porozumeniu) Trestať dieťa len vtedy, keď sme presvedčení, že priestupok ktorého sa dopustilo si dokáže uvedomiť. Láska (k sebe aj druhým)

22 Deklarace o právech mentálně postižených osob (OSN 1971)
Mentálně postižený má mít v nejvyšší možné míře stejná práva jako ostatní lidské bytosti MP má právo na zdravotní péči a vhodnou fyzikální terapii, jakož i na takovou výchovu a vědění, které mu umožní rozvinout v maximální možné míře jeho možnosti a schopnosti MP má právo na ekonomické zabezpečení a slušní životní úroveň (právo na práci) Pokud je o možné, má MP žít v kruhu své rodiny nebo v rodině opatrovníka … (podmínky) MP má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud to vyžaduje ochrana jeho dobra a zájmu. MP má právo před jakýmkoli vykořisťováním, zneužíváním nebo ponižujícím zacházením … (právní odpovědnost)

23 Klasifikace MR Lehká mentální retardace (IQ 50 – 69)
- lehká slabomyslnost (oligofrenie) - lehká mentální subnormalita - debilita Střední mentální retardace (IQ 35 – 49) - střední slabomyslnost, imbecilita Těžká mentální retardace (IQ 20 – 34) - těžká slabomyslnost, idioimbecilita Hluboká mentální retardace (IQ pod 20) - hluboká slabomyslnost, idiocia

24

25 Mozek (Encephalon)

26 Mozek - Mozek spolu s nervovou sestavou zabezpečuje řízení mechanizmu tak vědomých činností (myšlení a pohybu), jako i neuvědomovaných tělesných funkcí (dýchaní a tráveni). Nervová soustava - Funkce: je zajišťovat koordinaci mezi jednotlivými orgány a jejich funkční spojení v jednotný celek, zprostředkovávat vztahy mezi vnějším prostředím a organismem.

27 Video

28 Druhy mentální retardace
podmíněná organicky (CNS) a sociálně

29 OLIGOFRENIE oligos – málo, fren – duše, mysl, rozum
Poškození mozku v prenatálním, perinatálnim nebo postnatálním vývojovém období (zhruba do 2 let). infekce, hypoxie, anoxia plodu, působení toxických látek, záření, inkompatilita krevních skupin … zápaly, úrazy …

30 DEMENCE (oligofrenie 4: demence 1)
získaná slabomyslnost – proces zastavování, resp. rozpadu normálního vývinu, zapříčiněn pozdější poruchou mozku (EMBRYONÁLNY vývin a vývin po narození probíhal po stránce somatický i psychický v normě) zápal mozku, zápal mozkových blan, intoxikace, duševní poruchy většina progresivní charakter (postupní zhoršování prohlubování – rozpad intelektu) v počátcích – lokální poškození (narušení schopnosti čtení ect.)

31 Video

32 Sociálně podmíněná MR v extrémně nevhodném sociálnem prostředí – zanedbaná výchova nedostatek stimulačních podnětu deprivační faktory (sociokulturní nízké až primitivní podmínky) dlouhodobá hospitalizace dítěte (ústavní starostlivost) problematika Rómův

33 Hluboká MR IQ pod 20 (nejtěžší stupen)
významné zaostávaní motoriky – imobilita nereflektuji hlad, leží, kývaví pohyby hlavy sexuální pud je nevyvinutý řeč se nevytváří (hlasové projevy – grimasovaní, neartikulovaní výkřiky) celoživotní starostlivost

34 Těžká MR výrazní opožďování psychického a motorického vývinu (sezeni, stání, chození) slabý svalový tonus, nekoordinovanost pohybu rytmický kývaví pohyby manifestuje se sexualita, reakce na hlad, teplo, chlad neadekvátní, přeexponovaní reakce myšlení prakticky chybí mužů se naučit mluvit bez porozumění obsahu elementární sebaobsluze, hygienickým návykem

35 Projevy: „Při návštěvě oddělení pro nejváženěji postižené děti v jednom ústavu sociální péče mne doprovázela vrchní sestra, která dokázala velmi citlivě charakterizovat zvláštnosti a vlastnosti jednotlivých klientu. Když jsme se spolu přiblížily k postýlce jednoho z nich, chlapec se na mne usmál. Sestra řekla, že chlapec je velmi přátelský a má rád lidi. Zřejmě si přeje abys ho pochovala. Když jsem mu vyhověla, doslova se rozzářil a začal mne hladit.“ (Švarcová, I.: Mentální retardace 2006, str. 41)

36 Video

37 Střední MR výrazně zaostává motorika, psychické funkce (pozornost, schopnost koncentrace) slabá činnost paměti ve všech fázích myšlení je primitivní řeč se vyvíjí opožděně – úroveň konkretizace (slovník je chudý, 1-3-slovní věty) reakce často nezodpovídají podnětům citová labilita, afektivní reakce do jisté míry – samostatnost čtení, psaní, počítání pracovní zařazení – chráněné dílny

38

39

40 Lehká MR nejlehčí stupeň MR
deficit - myšlení: abstrakce, dedukce, úsudek méně vynalézavé, projevy v chování řeč je narušená sama o sobě nemusí být nápadní – manifestuje se v konfrontaci s intaktním dítětem

41

42

43

44 Lehká a střední MR se klinicky projevuje zejména:
zpomalenou chápavostí, jednoduchostí a konkrétností úsudků, sníženou schopností až neschopností komparace a vyvozování logických vztahů, sníženou mechanickou a zejména logickou pamětí, těkavostí pozornosti, nedostatečnou slovní zásobou a neobratností ve vyjadřování, poruchami pohybové koordinace, impulsívností, hyperaktivitou nebo celkovou zpomaleností chování, citovou vzrušivostí, nedostatečnou rozvinutí volních vlastností a sebereflexe, rigiditou chování, nerovnováhy aspirací a výkonů, zvýšenou potřebou uspokojení a bezpečí, poruchami v interpersonálních vztazích a v komunikaci, sníženou přizpůsobivostí k sociálním požadavkům.

45 Hraniční pásmo MR pedagogická prognóza je příznivá (jisté specifické těžkosti) děti výchovně a sociálně zanedbané (citová nezralost, zanedbané, záškoláctví nedisciplinovanost, egocentrické, klamání, krádeže – negativní výchovná stimulace) infantilní (poruchu žláz s vniterným vylučováním, psychicky inf., nekritické, důvěrčivý, nesamostatní, => školní prospechu ) fyzicky oslabené a choré (koncentrace, unavitelnost) s neurotickými projevy (dispozice ku traumatům – strach, permanentní úzkost, zpomalení psych. vývin) smyslovými poruchami (podněty) poruchami učení

46 Kombinace mentálního postižení s dalším postižením
Tělesná postižení, choroba nebo zdravotní oslabení Sluchová postižení Poruchy chování Narušená komunikační schopnost

47 Video

48 Příčiny MR hledání viníka (i v případe že odpověď neexistuje) => trápení celý rodiny může působit více různorodých příčin, které se vzájemně ovlivňují, přetínají a spolupůsobí aspekt dědičnosti aspekt prostředí

49 Klasifikace MR podle etiologie
po infekcích a intoxikací po úrazech nebo jiných fyzikálních činitelů (prenatálně poškození) při poruchách metabolizmu a výživy při makroskopických léz mozku při chromozomálních abnormalitách při psychosociální deprivaci (vplyv nepříznivých sociálno-ekonomických, kulturních, psychologických podmínek na psychický vývin)

50 Prevence vzniku mentálního postižení

51 Projevy chování U dětí s MR se velice často vyskytují žmeny a poruchy i ve chování. - eretické – zvýšená motorická, výbušnost, až agrese - torpidita – zpomalená motorika, stereotypní pohyby, výrazová tupost, snížená dráždivost, chudobnější mimické projevy - nevyhraněný – procesy vzruchu a útlumu jsou relativně v rovnováze (mírně jeden převláda)

52 Sexualita a sexuální zneužívaní
nižší vývojová úroveň snižuje riziko prozrazení lze vyslovit hypotézu, že mentálně retardované dítě vyčnívá z celé řady handicapů jako nejvhodnější oběť sexuálního zneužití tělesná integrita není porušena, dítě je hodnoceno jako nevěrohodné děti s mentálním handicapem nemají dostatečnou slovní zásobu, aby popsaly sexuální aktivity a mohou pouze signalizovat svou úzkost snaží svěřit svoje nepříjemné zážitky nepřímo děti také nemusí vědět, za kým mohou jít většinou znají dospělého, který je však zneužívá

53 téma o které se mluví málo přístup jako by žádna neexistovala
varovné projevy: úzkostné reakce v konkrétních situacích výrazná obava z konkrétních lidí nadměrná masturbační aktivita nápadná ztráta nálady záchvaty pláče ... pocit bezpečí sexuální výchovu ve vzdělávání k dítěti měla stálý přístup více než jedna osoba dostatečné morální a materiální ocenění osob, zajišťujících péči a výchovu dětí s handicapem

54 Problematika diagnostiky MR
jednorázový způsob určování mentálního postižení a její hloubky prostřednictvím testu dlouhodobější aspekt, přičemž do úvahy třeba brát na zřetel i jiné ukazovatele psychického vývinu okrem globálního posouzení inteligence se třeba zaměřit i na zkoumaní její struktury, na rozbor psychických funkci (vnímaní, pozornost, paměť, představivost)

55 Diagnostika Vyžaduje zkoumání dítěte v jednotě biologické, psychologické i sociální. Diagnostické šetření : dítě s MP (charakteristika) => snížení úrovně adaptačních schopností. Dítě se obtížně přizpůsobuje novým podmínkám, těžko se orientuje v novém prostředí. Odráží ve výkonu podávání v různých úkonech. Kolísavost IQ (odlišné výsledky)

56 Testování IQ časový faktor
aktuální psychická dispozice testované osoby forma administrace (kladení otázek) kvalita testu nelze vystačit s pouhým testováním inteligence podrobná anamnéza, životné podmínky emoční a deprivační činitele

57

58

59

60

61

62

63 Komplexní diagnostika
zdravotní stav současný i v minulosti tělesný vývoj dítěte rozumové schopnosti zraková percepce sluchová percepce pravolevá a prostorová orientace hmat grafomotorika motorika úroveň koncentrace řeč, paměť, vnímaní motivace, sebe vnímaní prožitky, zkušenosti a zájmy

64 Psychiatr, psycholog a psychoterapeut
Psychiatr je lékař, absolvent medicíny s atestací ze psychiatrie. Psycholog není lékař, je absolventem většinou filozofické, nebo pedagogické fakulty odbor psychologie. Psychoterapeutem může byť psychiatr, psycholog, ale i léčebný pedagog, speciální pedagog nebo absolvent sociální práce. Musejí však mít ukončené vzdělání v psychoterapii akreditované Slovenskou psychoterapeutickou společností.

65 Video

66 Osobnost Osobnost postiženého není jednoduchým součtem nedostatečně vyvinutých funkcí a vlastností, ale je něčím jiným. („směs atomů“) Společnou črtou osobnosti postižených je, z postižení vytváří od normy odlišný, pozměnění stav. Postižený jedinec omnoho víc závisí od citových a výchovních vztahů prostředí při zaškolovaní a zařazovaní se do společnosti. Skutečná pomoc postiženému se proto musí zaměřit najmě na výchovu k samostatnosti, co nejmenší závislosti od prostředí, na poskytnutí možností pro pracovní a sociální integraci.

67 Morální vývin - nesúvisí s daným postihnutím bezprostredne, je zrejme viac ovplyvniteľný, viac odstrániteľný - výskyt čestnosti oblasťou, v ktorej sa môže dochádzať ku nie len kompenzácii osobnosti, ale aj ku pozitívnemu akceptovaniu spoločnosťou zo strany druhej - otázka integrácie

68 Osobitosti psychických procesů
Vnímaní bezprostřední obraz předmětu a jevu v našem vědomí Příčiny: fyziologické a psychologické snížení pohyblivosti kůrových procesu, nízká míra zkušeností, případně nedostateční využití zkušeností v procese vnímaní Nedostatek podnětu brzdí rozvoj vnímaní dítěte, zpomaluje rozvíjení jeho myšlení, a tím prohlubuje mentální retardaci dítěte!

69 Vnímaní Rozdíl v rychlosti vnímaní – pomalejší jako u intaktní populaci Zaměřenost vnímaní – nevydrží delší čas vnímat jeden předmět nebo jev, pozornost přebíhá, přenáší na jiné objekty. Rozsah vnímaní - zjednodušení vnímaní, současně dokážu obsáhnout méně podnětu Diferenciace vněmu – narušená schopnost dostatečně diferencovat vněmy (podobné předměty) Vnímaní času a pohybu

70 Výcvik zrakového vnímaní
Rozlišování barev spontánně metodická rovina (přiřaďování barev k předmětům) pomůcky Poznávaní tvarů postupní diferenciace ujasňování pojmů: hranatý, špičatí, kruh, čtverec přirozené tvary okolí: gombík, ovoce, skládačky … Poznávaní velkosti ujasnění pojmů: velké – malé Výcvik prostorový orientace schopnost správního vnímaní a odhadů směrů, vzdálenosti … „polož knihu na stul“ (pojmy: vpravo, vlevo, daleko, blízko) cesta do školy, pometání svého místa ve třídě

71 Představivost Obraz předmětu a jevu v našem vědomí, které momentálně nevnímáme, ale které bili někdy v minulosti předmětem našeho vnímaní snížená schopnost produkce představ (množství) ztráta originality, spodobování představ fragmentárnost (určitá neúplnost, nejasnost) bezbarevnost fantázia (chudobnější, obmezená schopnost odpoutat se od konkrétního, bezprostředného

72 Myšlení konkrétnost myšlení a slabá schopnost zevšeobecnění a abstrakce (proces probíhá pomaleji) porucha organizace myšlenkové činnosti (strategie myšlení problému) tendence k stereotypnímu myšlení (sklon ke opakování už raz použitého způsobu řešení i v případe, že nový problém je diametrálně jiný nedůslednost myšlení (systematičnost, koncentrace) nekritičnost myšlení (nepochybují o správnosti svých řešení (málokdy zpozorují své chyby a dokonce ani nepředpokládají, že se u nich můžu vyskytnout – neúspěch připisují vnějším okolnostem)

73 Řečový projev řeč se stává regulátorem chování (v raném věku, 3 – 4 let – bohatá slovní zásoba, gramatika) 40 % dětí s MR začíná mluvit (chudobní, nesprávní) spojovací funkce mozkové kůry, pomalé vytváření diferenciačních spojů ve všech analyzátorech, jako i celkové porušení dynamiky nervových procesu, které stěžuje vytvoření dynamických stereotypu neuspokojivá řečová stimulace (Lechta) druh a stupeň poškození

74 Osobitosti řečového rozvoje
nižší slovní zásoba - mimořádní rozdíl mezi pasivným a aktivním slovníkem (AS je 1 roč. poloviční) nepřiměření způsob používaní slovní zásoby Slovní zásobu používají nepřiměřeno, protože význam slov, který používají často nezodpovídá jich skutečnému významu (používaní slov v jiném významu =selhávaní v komunikaci) přetrvávaní forem řeči, které jsou dominantní pro děti předškolního věku i v rocích školní docházky zpoždění v používaní většího počtu gramaticky složitějších výpovědí, konkrétně souvětí. produkce gramaticky chybných vět ve zvýšené míre se vyskytují řečové poruchy (70 % LMR, 97 % SMR, 96 % u dětí s MR se v 6 rocích vyskytuje porucha výslovnosti (artikulace)

75 Paměť a učení zaostávaní je výraznější v oblasti logický paměti (mechanická paměť se víc přibližuje intaktní populaci) „porucha vytváření paměťové stopy (učení je pomalejší, protože jednotlivé opakování málo posilují paměťové stopy) porucha zaměření paměti (diferenciace relevantního od nepodstatního) nedostatky motivaci k učení“ (Illyés 1978) chtění učit se … vytrvalost, vůle

76 Předškolní vzdělávaní dětí s MR
Důležitá etapa pro utváření budoucí osobnosti každého člověka Speciálně pedagogická péče mimořádný význam Vzdělávaní zajišťují: Mateřské školy a Speciální Mateřské školy od 3 – do 6 let Přednostně jsou příjmany děti ve věku v poslední roce před zahájením povinné školní docházky MŠ se organizačně dělí na třídy věkově homogenní, či heterogenní integrované – zařazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami

77 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávaní
Slouží jako výchozí dokument při přípravu školních vzdělávacích programů s cílem podpořit rozvoj různých programů při zachování základných požadavků na předškolní vzdělávaní, které jsou v tomto materiálu obsaženy a umožnit takto jednotlivým mateřským školám, aby si vytvářely školní programy přesně podle svých představ, tzv. na míru.

78 Oblasti předškolního vzdělávaní
Biologická oblast Psychologická oblast Interpersonální oblast Sociokultúrní oblast Environmentální oblast

79 Podmínky předškolního vzdělávaní
Věcné podmínky Životospráva Psychosociální podmínky Organizace Řízení mateřské školy Personální a pedagogické zajištění Spoluúčast rodičů

80 Úkolem institucionálního předškolního vzdělávaní:
Doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat, zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětu k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat odbornou péči. Usilovat, aby první vzdělávací krůčky byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě. Čas prožitý v zařízení byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života.

81 Předškolní vzdělávaní má usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu.
Rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojnost a pohodu, napomáhat mu v chápaní okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávaní a učení.

82 ADHD - ATTENTION DEFICIT HYPERACTIVITY DISORDER HYPERAKTIVITA S PORUCHOU POZORNOSTI
ADHD lze definovat jako vývojovou poruchu, charakterizovanou nepřiměřeným stupněm pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Jedná se o spektrální poruchy, protože se u různých lidí vyskytuje v různých stupních závažnosti. Při diagnostikování ADHD se proto opíráme především o klinický obraz, tedy určité symptomy v chování dítěte. Základními příznaky jsou poruchy pozornosti, poruchy aktivity, impulzivita a poruchy koordinace.

83 Integrace (Inkluze) Aspekty: pedagogický psychologický sociální materiálno-technický Integrace školská Společenská Často se nerozlišuje proces integrace z hlediska cíle.

84 Integrace Ako stav spolužitia postihnutých a intaktných, stav kedy žijú jeden pre druhého. Stav kedy sa samotný postihnutý nepovažuje za zvláštnu súčasť spoločnosti a kedy ani intaktná spoločnosť nepociťuje postihnutého ako zvláštnu súčasť, tzn. Totálne (úplne) naplnila vzájomná sociálna adaptabilita a úplne ustúpila defektivita.

85 Charakteristiky integrace
nie je závislá o odstrániteľnosti defektu, je závislá od odstrániteľností defektivity dynamický charakter (neustále hrozí regres) možno dosiahnuť len prostredníctvom špeciálnopedagogickej, rehabilitačnej práce. materiálne technické podmienky existencie človeka možno odstupňovať

86 Príprava do života v spoločnosti
Segregovaná príprava znamená pre časť populácie detí s postižením efektívnejší model pre ich možné začlenenie (vzhľadom na ich možnosti vyplývajúce s postihnutia) do spoločnosti. FORMY Kontaktná integrácia

87 Podmienky školskej integrácie
Musia si to želať rodičia detí s postihnutím. Príprava prostredia. Postihnutému dieťaťu musí byť poskytnutá špeciálna starostlivosť pri učení. Proces nesmie byť na ujmu účinnej starostlivosti o ostatných žiakov v triede. Začleňovanie do činnosti školy. Príprava učiteľov na vyučovanie v podmienkach integrácie.

88 Proces integrácie Pracovať s verejnosťou (predsudky)
Psychologická príprava učiteľov Premietnuť v príprave učiteľov požiadavky integrácie Citlivá diagnostika Výchovné programy

89 Informační zdroje

90 Děkuji za pozornost