v nesnázích. Určitě chceš prezentaci prolistovat jak bývá zvykem

Prezentace na téma: "v nesnázích. Určitě chceš prezentaci prolistovat jak bývá zvykem"— Transkript prezentace:

1 Ahoj. Jsem horský vůdce Horymír a budu ti zpestřovat tuto prezentaci a pomáhat ti
v nesnázích. Určitě chceš prezentaci prolistovat jak bývá zvykem. Ale jako horalovi bych ti určitě doporučoval se nejprve podívat do hor nade mnou. Tam najdeš všechny zajímavosti této prezentace. Chceš-li se tedy projít po horách rád tě provedu – stačí na mě kliknout!

2 za mým pracovním stolem a existuje pouze v této prezentaci.
Tuto prezentaci jsem z velké části dělal jako relaxaci za pozdních večerů, kdy se mi již nechtělo nic dělat, či spát. Chtěl jsem se v mysli procházet krajem hlubokých údolí, vzhlížet k vrcholům horských štítů a v uších slyšet neopakovatelné šumění lesů s pronikavým řevem vodopádů. Hory jsou pro mě po většinu roku dost daleko a já k nim cítím velikou lásku. Za ty roky co je pravidelně navštěvuji jsem mnoho věci poznal a mnohému se naučil. Stále zjišťuji jak jsou hory krásné, stále zjišťuji, jak jsou leckdy nebezpečné a stále objevuji tu dokonalou jedinečnost přírodních krás. Ač jsou z kamene, tak jsou neuvěřitelně křehké. A to je další důvod proč tato prezentace vznikla. Aby vedla k zamyšlení nad provozováním sportovních činností na horách a třeba pomohla k ohleduplnějšímu chování vůči přírodě, druhým lidem a či ke své bezpečnosti. Horský spolek hořec je doprovodní symbolikou celé prezentace, který stejně jako ona vznikl za mým pracovním stolem a existuje pouze v této prezentaci. O Horském spolku více zde Info o prezentaci K horám samozřejmě patří kamarádství, radost a dostatek humoru! Ten nikdy nesmí chybět! Proto bude patřit i k Horskému spolku hořec.

3 Obsah prezentace Úvod Devatero pro devatero údolí a devatero hor
Několik tipů, aby nás zvířátka a hory měli rádi Několik tipů pro bezpečnou túru Základní výstroj a oblečení pro horské túry Lékárnička Vítr v horách a jeho nebezpečí Bezpečnost za bouřky Mlha a rozptýlené světlo Tma Medvědi Přivolání pomoci Názvosloví horských terénních útvarů Orientační mapa Stanovy Horského spolku hořec O prezentaci Použitá literatura

4 Devatero pro devatero údolí a devatero hor
… možná i ty … znáš cenu špičkového outdoorového vybavení, a cenu dobrých sportovních výkonů … …ale neznáš hodnotu přírodního bohatství, hodnotu nebezpečí a hodnotu života … Devatero pro devatero údolí a devatero hor Cynik je člověk, který zná cenu všech věcí, a hodnotu žádné. Ernest Hemingwaiy Pojďme se tedy zamyslet nad tím, jak bychom se měli na horách ohleduplně chovat, aby naší návštěvou nebylo současně ublíženo horské krajině, zvěři nebo dokonce druhému člověku a abychom se z hor vraceli ve zdraví a s čistým svědomím. Člověk, který na hory nepatří se ve slovenštině nazývá „ceper“. Je fešákově oblečený, hlučný a směrem dolů úspěšně zkracuje chodníky. Vyskytuje se v stádech a pohybuje se v zástupech. V takové formaci se potom nazývá „súceprie“ podle vzoru hviezda = súhvezdie, žena = súženie. Podle knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

5 Chraňme a respektujme životní prostředí
Uvědomme si, že hory jsou přírodní scenerií s vlastním životem a nikoliv prostorem určeným pouze pro náš sport a rekreační činnost. Snažme se mu porozumět a chovejme se ohleduplně. Zanechávejme po sobě čisté hory Provozujme svojí činnost tak, aby po nás nezůstávali hromady odpadků, množství ohnišť a jiných stop našeho pohybu v horách. Respektujme místní kulturu a domorodce Chovejme se přívětivě k domorodcům a respektujme místní zvyky, náboženské tradice, nařízení a zákony. Porozumění cizím kulturám je součástí úplné horské zkušenosti. A ač je toto na první pohled aktuální hlavně v dalekých zemích, tak je to slušné dodržovat i v sousedních státech nebo dokonce v podhorské vesničce nedaleko našeho bydliště.

6 Buďme přátelští a tolerantní Sportujme v duchu fair-play
Horské sporty jsou krásné mimo jiné tím, že jsou založeny na přátelství a vzájemné toleranci. Překračujme proto spoluprací a porozuměním bariéry tohoto světa dané pohlavím, věkem, národností, schopnostmi, sociálním a etnickým původem či náboženstvím. Buďme tolerantní také k jiným sportovním disciplínám a vzájemně se respektujme. Nezapomeňme, že přátelský úsměv a samozřejmě pozdrav na hory jednoznačně patří. Sportujme v duchu fair-play Podávejme poctivé zprávy o svých výstupech a prvovýstupech, aby mohly být správně ohodnoceny. Používejme vždy sportovně uznané postupy a výstroj. Při závodních činnostech dodržujme pravidla a samozřejmě nepoužívejme zakázané podpůrné látky.    Prvému lezeckému družstvu nejako ráno haproval varič. Druhá dvojka „zaspala“. Ani tým tretím sa nechcelo vpredu prešlapávať čerstvý sneh.  Z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

7 Buďme připraveni na kompromisy v kolektivu
Buďme připraveni na kompromisy v kolektivu V kolektivu buďme připraveni dělat kompromisy kvůli rovnováze zájmů a možnostem celé skupiny. Kolektiv by měl svoji činnost zohlednit vlastním zkušenostem a přizpůsobit se nejslabšímu ve skupině. Současně by měl kolektiv držet vždy pohromadě nebo být v pravidelných a předem dohodnutých intervalech v kontaktu. Odtržení se od skupiny, nebo naopak opuštění jednotlivce skupinou je úkazem naprostého selhání kolektivu a osobností v něm! Nepodceňujme horská nebezpečí – buďme zodpovědní k sobě i druhým Většina úrazů na horách je způsobena přeceněním vlastních sil a neuvědomováním či neznalostí všech rizik, které mohou při túře nastat. Ještě více zodpovědněji bychom se měli chovat k méně zkušeným kolegům. Ohrožovat však nemusíme jen sebe a kamarády v družstvu, ale i lidé vzdálenější. Například uvolněným kamením, lavinou a podobně. Proto se snažme, co nejvíce se vzdělávat a připravovat na horské túry.

8 Buďme připraveni na naléhavé situace Publikujme s citem a odpovědností
V případě úrazu na horách má odborná lékařská pomoc k místu neštěstí leckdy velmi zdlouhavou cestu. Je tedy důležité, být na tuto situaci znalostně a materiálově připraveni a co nejlépe zvládat záchrannou akci (tzn. poskytnout základní laické ošetření a přivolat pomoc). Vyrážet na horskou túru bez základních znalostí první pomoci, nouzového telefonního čísla a lékárničky je lehkovážnost a nezodpovědnost! Nejde jenom o nás – i jiní mohou potřebovat naší pomoc.    Publikujme s citem a odpovědností Je důležité si uvědomit, že článek v časopise, kniha či internetové stránky mohou ovlivnit mnoho lidí! Není proto dobré například zlehčovat náročnost nějakého výstupu nebo nabádat k návštěvě zakázaných míst. Dále je třeba si uvědomit, že náš popis pohoří a domorodců může být velmi subjektivní a nelze z toho tedy dělat nějaké závěry. Prví sa vrátili z nástupu do chaty, lebo jedného bolela hlava a druhého žalúdok. Druhá lezecká dvojka si to pod stenou rozmyslela, lebo sú nie najlepšie podmienky, mračí sa. Aj tí tretí si zabudli v chate lano.  Z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

9 Tyrolská deklarace budoucnosti horských sportů
Použité materiály: Tyrolská deklarace budoucnosti horských sportů sepsaná září 2002 v Innsbrucku za účasti vládních představitelů Tyrolska, města Innsbruck, Alpských svazů Německa a Rakouska (DAV a OeAV) a Mezinárodní horolezecké federace UIAA. Deklarace byla zveřejněna v World Mountaineering a Clinbing Journal of UIAA, č. 1/2003 a v přeložené zkrácené verzi v časopisu Tatry 3/2003. Rady a doporučení Německého alpského svazu DAV. Slovenská výzva „Čisté hory“

10 Několik tipů, aby nás zvířátka a hory měli rádi
Jestliže chceme zachovat krásu a neporušenost krajiny a jestliže nechceme přijít o přístup do těchto oblastí, měli bychom se k horskému terénu chovat se stejnou péčí, s jakou se sami připravujeme a vybavujeme na horskou túru či výstup. Podle knihy HOROLEZECTVÍ od Gartha Hattingha Hory jsou správně považovány za drsné prostředí a rostliny i zvířata, která v nich žijí, na tom často bývají stejně, protože se musí porovnat s extrémními teplotami, silným větrem a často i nízkou hladinou kyslíku. Nevlídná drsnost horského prostředí je zavádějící, protože jeho ekologický systém může být mimořádně křehký. Několik tipů, aby nás zvířátka a hory měli rádi

11 Několik tipů pro ohleduplný pohyb v horské přírodě
Nevstupujme do klidových zón, respektujme rezervace a sezónní uzávěry. Kde to není jasně stanoveno, respektujme období páření a hnízdění, obcházejme v zimě krmeliště. Vyvarujme se hluku. Rušení klidu zvěře muže mít za následek snížení její početnosti, nebo vytlačení z přirozených teritorií. To může mít (například u medvěda) i vliv na naší bezpečnost! Zvěř pozorujeme pouze z dálky. Opět z důvodu klidu. Není-li to nezbytně nutné pro časové zvládnutí túry a bezpečnost, pohybujme se v horské krajině v denní době od hodiny po východu slunce do hodiny před západem slunce. Pokud se smí v daném místě tábořit - pečlivě vybírejme tábořiště s ohledem na květenu a klid zvěře. Nepřemísťujme a neuvolňujme kameny a kamenné bloky, neboť tím narušujeme vegetaci a přispíváme erozi. …Ze všech sportů je horák nejmíň zakoukaný do sebe: nesleduje ani tak hru svých svalů, jako spíše hru slunce a stínů na chundelaté stráni. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

12 Nechoďme zkratkami, neboť to je jedna z hlavních příčin eroze půdy.
Lyžujme jen při dostatečné sněhové pokrývce a na hranici lesa lyže včas odepneme. Při lyžování v zalesněných oblastech se držíme pokud možno na cestách. Nikdy nejezdíme místy kde probíhá zalesňování. Při horolezectví a skálolezectví dodržujme pravidla pro ochranu skalních útvarů. Odpadky si nosíme vždy dolů ve svém batohu a to i takové zbytky potravin, které se v přírodě normálně rozloží. V horách probíhá jejich rozklad podstatně pomaleji. …Nepočítá svůj tep ani na ruce, ani na krční tepně, ani nikde jinde: pokud vůbec něco počítá, tedy jak daleko je nádraží, má-li dost peněz, nebo kolik je hodin. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

13 Tábořiště a místo odpočinku po sobě uklidíme a zahladíme.
Nejde přitom jenom o estetiku a ochranu přírody. Na potravinové odpadky můžeme přilákat medvěda a ohrozit tak kamarády, kteří tu budou spát po nás. Tělesné exkrementy pokud možno zahrnujeme pod zem nebo kameny. Samozřejmě netrháme rostliny a neznečišťujeme horské toky a plesa. Použité materiály: Tipy Německého alpského svazu DAV k ochraně hor Projekt DAV – Skialpinismus a ochrana životního prostředí …Nechvátá, aby byl na vrcholu první, nýbrž aby tam dorazil dřív, než padne mlha. Či tma. Nebo aby tam dorazil dřív než padne. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

14 Několik tipů pro bezpečnou túru
Příprava před túrou Naplánujme túru, která odpovídá zkušenostem a fyzické kondici účastníků. Předem si zjistěme náročnost túry a nebezpečí, která nám hrozí. Používejme mapy, průvodce a rady zkušených, například instruktorů, chatařů či pracovníků horských služeb. Každou túru si pečlivě naplánujme. Připravme si časový harmonogram a vždy počítejme s nějakou časovou rezervou pro mimořádné situace. Vezměme v potaz i fyzickou kondici jednotlivých účastníků. Včas si opatřeme informace o počasí a podmínkách. Uvědomme si roční období (délka dne, lavinové nebezpečí, sníh na turistických chodnících). Naplánujme si předem různé varianty túry pro případ náhlé změny počasí. Na túru berme vhodnou výbavu odpovídající náročnosti túry. …mrkni se na základní vybavení do hor Vybavme se dostatečným množstvím potravin a tekutin. Nespoléhejme slepě na horské chaty. Několik tipů pro bezpečnou túru Už na jaře toho roku sestavil Keny sedm perfektních celodenních tras. Hned první večer na Téryho chatě je dal posoudit chatárovi Michalovi. Po Michalových připomínkách pak rozdělili Kenyho trasy na sedm kategorií: 1) příliš dlouhé, 2) příliš krátké, 3) příliš těžké, 4) příliš lehké, 5) zakázané, 6) blbé, 7) neexistující.  Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

15 Nikdy se nevydávejme do hor sami! Nejlépe minimálně tři.
Trasu túry napišme do knihy túr, nebo ji oznamme kamarádům. Pravidelně si opakujme postupy první pomoci a záchrany v horách. Mějme vždy u sebe vybavenou lékárničku. Znejme vždy nouzové telefonní číslo. Na túry vyrážejme s mobilním telefonem a s nabitou baterií. Na delší túry vycházejme brzy ráno. Dobrá rada nad zlato – Křičí horolezecký nováčik zo steny na starého horského vlka pod sebou: Teraz je nado mnou ťažké miesto, čo mám robiť? Ťažké miesto pokojně vynechaj – radí mu veterán – a pokračuj až nad ním…. Volia veža, z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

16 Na začátku túry jdeme pomalu, aby se tělo přizpůsobilo námaze.
Na túře Na začátku túry jdeme pomalu, aby se tělo přizpůsobilo námaze. Po 15 – 30 minutách túry udělejme krátkou přestávku, zvolme vhodné oblečení a upravme si výzbroj. Sledujme stále trasu a konfrontujme s mapou a průvodcem. Všímejme si vývoje počasí a podmínek. Při zhoršení zvažme návrat či změnu trasy. Pokud to dovolují okolnosti, pravidelně odpočívejme. Pozorujme fyzický stav a náladu účastníků. Případně zvažme změnu trasy – pozor na nadměrnou motivaci! Na túře pravidelně jezme a pijme, i když nemáme hlad a žízeň. Je nutné doplňovat vydanou energii a ztracené tekutiny. Při únavě a vyčerpání se pocit hladu a žízně ztrácí! Nikdy nepokračujme v túře, když nám intuice říká ne. Včas se vraťme, nebo zvolme náhradní variantu. V případě, že se rozhodneme, nebo jsme přinuceni nevrátit se do místa ubytování, oznamme to ubytovateli či Horské službě. …V počátcích horolezectví musel horolezec „plout“, aby se dostal do vzdálené Asie, což byla jakási překážka navíc, a často rozhodující. Horský vůdce Christian Almer systematicky odmítal všechny plány na vzdálené expedice, protože si jeho manželka nepřála, aby se vystavoval nebezpečí… na lodi! Z knihy: Horolezci – Yves Ballu

17 Základní výstroj a oblečení
Pohorky pevné kotníčkové boty s pevnou vibramovou podrážkou. Dobré a v zimě nezbytné jsou k tomu návleky (kamaše) zabraňující padání sněhu a nečistot do bot. Dostatek teplého oblečení skládající se z více vrstev, aby se teplota těla dala dobře regulovat. I v létě se musí počítat s výraznou změnou počasí. Spodní prádlo a ponožky je dobré mít ještě záložní. Jednak kvůli pocení a taky co když spadneme třeba do potoka. Kulich a rukavice Bereme je i na letní túry! V zimě přibalíme i záložní kulich a rukavice různých druhů (slabé pro aktivní pohyb a silné vodě-odolné do špatného počasí). Oblečení proti větru Kalhoty a větrovku. Samozřejmě dbáme na dobry střih a funkční kapucu. Oblečení proti dešti Pláštěnku co se neroztrhá v prvním větru nebo nepromokavé membránové oblečení např. Gore-texové kalhoty a větrovka Základní výstroj a oblečení pro horské túry Boty jsou hlavní horákovou zbraní při dobývání vrcholů. Mají být pevné, aby se horákovi nekvedlaly kotníky. Mají mít gumový vzorek, aby se horák nezřítil. Mají být těžké a mohutné: proč, to se přesně neví. Existuje i názor, že proto, aby horák, který se řítí, dopadl na nohy. Horák v maratónkách, teniskách a jiných cvičkách ve vzduchu víří a při pádu na hlavu si láme vaz.  Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

18 ochranou proti UV záření (UVA i UVB filtr),
Ochrana proti slunci Pokrývka hlavy, sluneční brýle se 100% ochranou proti UV záření (UVA i UVB filtr), ochranný krém na pokožku a na rty. Vše s vysokým ochranným faktorem. Doporučují se krémy odolné vůči vodě a neobsahující mastnotu. Takové krémy by se při pocení neměly hned smýt. Bezpečnostní vybavení Vybavenou lékárničku chráněnou proti zvlhnutí. Při náročnějších túrách bivakovací vak (Žďárák). Při zimních túrách v lavinových oblastech ještě lavinový safety set: lavinový vyhledávač, sněhovou lopatu a lavinovou sondu. Orientační pomůcky Podrobnou mapu dané oblasti v měřítku 1: a přesnější. Knižní průvodce – především u náročnějších túr či horolezeckých výstupů. Buzolu, ve vyšších horách i výškoměr a na ledovci či v rozlehlých oblastech se může hodit i GPS přístroj. Dle charakteru terénu přibalíme teleskopické hůlky pro túry s velkým batohem či s velkým převýšením. Na sněhová pole, ledovce a zimní hory stoupací železa (mačky) a cepín. Pro ferraty, horolezectví a skialpinismus samozřejmě přibalíme ještě další potřebný materiál a jisticí pomůcky dle charakteru akce. …horák volí na svetru barvy střídmé , aby splýval s chrámem přírody a aby ho v případě potřeby nenašli. Horolezec naproti tomu volí barvy nápadné, aby ho v případě potřeby našli. Ženy a dívky se z tohoto pravidla opět vymykají: chtějí být viděny a nalézány za všech okolností. Názory horaček na barevnost svetrů jsou proto výlučně horolezecké. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

19 Důležité drobnosti Osobní doklady (občanka nebo pas), průkazka organizace (ČHS, Alpenverein), kartička pojišťovny s telefonním číslem asistenční služby, čelovka, tužka (nejlépe obyčejná – propisky zamrzají) a papír, píšťalka (plastová aby nepřimrzala ke rtům) pro přivolaní pomoci – ze stejného důvodu není špatný ani malý kousek zrcátka. Nůž, nejlépe víceúčelový. Svíčka – zdroj světla a tepla. Zapalovač – vydrží déle než sirky, spolu se svíčkou nutno chránit proti vlhkosti. Trojcípý šátek z pevné Látky a výrazné barvy – kromě přikrývky hlavy lze použít na zdravotní účely, signalizaci a také třeba k filtraci vody. Samozřejmě telefonní čísla na důležité instituce (předpovědi počasí, lavinové zpravodajství, v zahraničí i ambasáda) a horskou záchranou službu a leteckou záchrannou službu. Důležitý je i sáček na odpadky. Mobilní telefon Důležité je mít u něho dobré a nabité baterie. Nesmí se zapomenout ani na dostatečné množství kreditu – v případě nehody nelze jenom spoléhat na bezplatné tísňové volání a asistenční služby. Není špatné si čas od času při túře vyzkoušet signál. Při nehodě pak víme zda-li můžeme na jeho pomoc zapomenout či stačí poodběhnou o kousek dále. Dostatek jídla a pití vhodného pro túru, tedy lehké hmotnostně i pro žaludek, energeticky vydatné a trvanlivé. Důležité jsou potraviny bohaté na komplexní sacharidy (uhlohydráty) tj. sušenky, keksy, čokoláda. U pití je důležité se vyva-rovat nápojům s bublinkami, nápojům hustým a příliš sladkým, černému čaji, kávě a samozřejmě alkoholu. A vše do pohodlného batohu, který musí byt tak veliký aby se do něho vešlo vše i když jsme v tričku a trenýrkách. Určitě je dobré mít věci zabalené v igelitových sáčcích, aby při dešti nenavlhly. Špatný není ani nepromokavý obal batohu.

20 Lékárnička Lékárnička
Základní lékárnička je složena z materiálu, který by měl být volně dostupný bez lékařského předpisu. Slouží pro běžné výpravy do hor. Pro větší akce či dokonce malé expedice, je zapotřebí posoudit charakter krajiny a lékařskou dostupnost oblasti a k tomu přizpůsobit obsah lékárničky. Samozřejmě musíme přihlížet na svůj zdravotní stav a lékárničku vybavit i léky na vlastní onemocnění (např. alergie), i když je běžně neužíváme, neboť právě při akci mohou vlivem únavy nastat komplikace. Lékárnička by měla být odolná vlhkosti a v batohu rychle přístupná a sama o sobě přehledná (aby se v ní vyznal i někdo jiný). Dáváme si pozor i na trvanlivost (exspiraci) léčiv a zdravotního materiálu. Základní složení lékárničky pro horské túry Chcete-li mít lékárničku super vybavenou nebo chcete-li vědět více, doporučuji: Stránky Českého horolezeckého svazu - konkrétní odkaz zde, kde nalezne aktuální složení lékárničky dle posledních poznatků horské medicíny a schválenou ČHS. Lékárnička

21 Obvazy a zdravotnické pomůcky: Tepelně-izolační fólie 1 ks
Trojcípý šátek - zdravotnický ks Hotový obvaz č. 4 se 2 polštářky 2 ks Elastické obinadlo – šíře 12 cm ks Gáza - nepřilnavá ks Náplast – cívka ks Náplast s polštářkem ks Zavírací špendlík ks Malé nůžky (funkční!) Pinzeta Sterilní chirurgické rukavice Resuscitační rouška Léčiva: Desinfekce – Betadine roztok, Septonex spray nebo Jodisol Proti bolesti a horečce – Paralen, Ibalgin Střevní desinfekce – Endiaron Proti průjmu – Imodium nebo Smecta Detoxikační přípravek – Carbosorb (živočišné uhlí) Nosní kapky – Nasivin nebo Sanorin 0,5%o Proti bolestem v krku – Strepsils, Septolete Desinfekční oční mast – Opthalmo-septonex nebo Ophtalmo-Azulen mast Rty – tyčinka na rty s vysokým UV faktorem nebo zinková mast …kdysi se lékaři nemohli dohodnout, co je to vlastně ta „horská nemoc“? ..Doktor Le Pileur r přišel s dalším vysvětlením: „Je to zaviněno nemírným používáním alkoholu. Vůdcové se často v noci předcházející odchodu opíjejí a pokračují v tom po prvním dnu chůze. Někdy se stane i cestovatelům, že sami nedokážou dodržet zákony abstinence, a pak se snadno stává, že v takovém případě se od výšky 3046 m, a někdy i níž, dostaví bolesti hlavy, žaludku, zvracení a palčivá žízeň, což jsou prvky, které můžeme pozorovat při následcích opilosti.“ Z knihy: Horolezci – Yves Ballu

22 Vítr Vítr v horách a jeho nebezpečí
Vítr je na horách velmi nebezpečný až záludný. Horské hřebeny tvoří větru výrazné překážky a zatím, co se můžeme delší dobu pohybovat v závětří horského štítu, tak za okamžik nás mohou překvapit silné poryvy větru. Ve štěrbinách či v sedlech může docházet vlivem zúžení prostoru k nebezpečnému zrychlení větru. Každý z nás již určitě poznal i chladící efekt větru (windchill). Jen málo turistů si uvědomuje, že při silné rychlosti může i v létě vítr způsobit podchlazení a v zimních měsících silné omrzliny. Kromě toho samotný tlak působící na naše tělo narušuje stabilitu chůze a může jí i zcela znemožnit. Což je ještě více nebezpečné v exponovaném terénu na horském hřebeni. Tělo bojující se silnými poryvy větru se také rychle vyčerpává. V extremních případech může dojít i k ohrožení života. Kromě těchto přímých vlivů má vítr ještě výrazný podíl při tvorbě lavinového nebezpečí. Vítr Prvá dvojka zostúpila jedenapolhodinoým žľabom za necelé dve minúty. Druhé družstvo za pol minúty! Aj tí tretí zhrmeli s lavínou.  Z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

23 Vítr v předpovědi počasí a v terénu
Z tohoto důvodu je třeba vítr sledovat i v meteorologických předpovědích a přizpůsobovat tomu túru. A protože se jedná o hlavní meteorologickou veličinu, dozvíme se o něm v každé předpovědi počasí. Nejlepší je však sledovat podrobné předpovědi pro horské oblasti, kde se můžeme dozvědět i rychlost na hřebenech. I v terénu můžeme již při pohledu na hory odtušit hrozící vichřici na hřebenech. Varovným znakem je například rychle se ženoucí oblačnost. Více o větru napovídají i sněhová zvrásnění na svazích hor a sněhové vlajky za vrcholy, z odnášejícího sněhu silným větrem. Velmi fotogenickým příznakem je tzv. "kouřící hora", kdy se za vrcholkem hory po směru větru drží rychle se promíchávající oblak. Trochu čísel Rychlost větru se udává v m/s. Do nějakých 5 m/s se s ním nemusíme nijak zvlášť zabývat. Při 10 m/s si již rádi natáhneme větrovku a čepici. Alarmující začínají být větry kolem 15 m/s (což je přes 60 km/h), tedy síly bouřlivého větru, který nám již může velmi ztížit chůzi. Teplotu okolí vnímáme při proudění vzduchu subjektivně nižší, než je ve skutečnosti. Varovný je chladící efekt větru v číslech - např. vzduch o teplotě 0°C již při rychlosti vánku 3 m/s ochlazuje povrch těla stejně, jako nehybný vzduch o teplotě -4°C. Při 5 m/s již působí ochlazení jako vzduch o teplotě -10°C a efekt větru při 10 m/s odpovídá subjektivní teplotě -16°C. Při silných vichřicích a větších mrazech dochází k ochlazení těla jako při polárních teplotách, což na odhalených místech těla vede k riziku silných omrzlin.

24 Bezpečnost za bouřky Bouřky
Tento soubor elektrických, optických a akustických jevů si spojujeme především s hrozbou zasažení bleskem. Pro osoby pohybující se na horách se k tomu přibývají i nebezpečí s bouřkou úzce spojená - nárazy větru, přívalové lijáky, zvýšení hladin horských toků, vytvoření vodopádu ve skalních žlabech, výrazný pokles teploty, někdy i kroupy a sněžení. Kdy a jak Bouřky jsou v našich zeměpisných šířkách nejčastější v létě. Vše je spjato s bouřkovým oblakem, odborně pojmenovaným Cumulonimbus (Cb), který vzniká následkem vertikálního proudění vzduchu. To vzniká zpravidla na studené frontě, při nuceném přechodu vzduchové hmoty přes horský masív nebo vlivem termické konvekce (stoupavé proudy vzniklé prohřátím vzduchu na prosluněných svazích hor). Bezpečnost za bouřky …Ráno jsem hned po prvních krocích všechny upozornil, aby si povšimli zajímavého nasvícení mraků. Lída si povšimla a prohlásila, že zmoknem jako psi. Katastrofa je v tom, houkl jsem, že nemáš smysl pro poezii. Katastrofa je v tom, houkla Lída, že nemám pláštěnku. A vrátila se….. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

25 Jak předejít nepříjemnostem?
Vždy je důležité si před túrou zjistit předpověď počasí. Pro bouřky je dobré znát předpověď co nejčerstvější a taky na co nejmenší prostor – nejlépe pouze pro horský masív. Při riziku vzniku konvekčních bouřek je pro nás důležité vědět, že se jejich vznik váže především na denní teplotní maximum. Lze tedy bouřky očekávat zpravidla v odpoledních hodinách. Na túru je dobré vyrážet brzo ráno a odpoledne sestupovat už v bezpečném terénu. Pro naší bezpečnost nám pomůže také naučit se poznávat bouřkový oblak. Dosahuje výrazné velikosti (8-12 km výšky) a charakteristických tvarů. Problém je, tvoří-li se oblak přímo nad námi nebo v mlze a nemůžeme rozměr a tvar sledovat. Zákonitosti časového i směrového postupu bouřky v horském terénu jsou velmi složité a pro člověka v terénu prakticky nepoužitelné. …Všichni znervózněli. Žádný strach, klidnil jsem je, bude hezky, tady to mám napsáno. Raději poslouchejte, jak v mracích hučí vítr! V mracích hučí kroupy, pravil vzpurně Otouš a vrátil se rovněž….. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

26 Nebezpečí zasažení bleskem
Vyvarujte se rizikovým místům: • Hřebeny, vrcholy, pilíře • Cesty zajištěné kovovými pomůckami (kramle, řetězy, feráty) • Trhliny, žlaby, soutěsky • Otevřené plochy (náhorní plošiny, horské louky) • Malé převisy a jeskyně (nebezpečí zkratového můstku) • Kovová ohrazení horských pastvin • Horské chaty a bivaky bez hromosvodu, stany v nebezpečných místech • Vyšší stromy • Vodní toky a hladiny Blížící se bouřku je třeba stále sledovat. Její vzdálenost lze vypočítat na základě známé rychlosti šíření zvuku 330 m/s. Ale pozor, v horách se bouřka přesouvá nečekaně velkou rychlostí. Příznakem bezprostředního ohrožení je sršení u kovových předmětů (špice cepínů či kovové kříže na vrcholech). Efekt bývá doprovázen namodralými „plaménky“ okolo kovových předmětů (tzv. Eliášův oheň). Jasným signálem jsou „elektrizované“ vlasy na hlavě. …Tu vystoupil z lesa dědeček a prosil nás, abychom se vrátili, je-li nám život milý, protože není vidět hrad Likava. Nevěřte babským tlachům převzatých mnohdy ještě z pohanského dávnověku, poradil jsem mu. Bude hezky, je to v novinách, odborná předpověď – turistova spása! Dědeček zanaříkal a dal se na útěk. Jasno, klidno, třicet šest stupňů, volal jsem za ním. V tom nás zasáhla průtrž mračen. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

27 Dále je nutné provést tyto opatření:
• Neutíkat dlouhými kroky. Vzniká tím tzv. "krokové napětí", které nás vystavuje nebezpečí elektr. šoku. • Odstranit kovové předměty přesahující hlavu (lyže, cepíny, hole, stativ), nezvedat ruce nad hlavu. • Zasunout externí antény (vysílačka, mobil). • Vyhledat nejbližší prohlubeň nebo suťovisko. • nezůstávat u skalních stěn, pod převisy a v jeskyních na vzdálenost kratší než 3 metry (i z hora). • Cepín, mačky, krosnu s kovovou konstrukcí, kovové součásti výstroje nebo horské kolo položit naplocho dále od sebe. • Nezůstávat pohromadě (rozestupy alespoň 3 metry), s výjimkou dětí, které si v podřepu přitiskneme k sobě. • Posadit se na karimatku, batoh, lano nebo plochý kámen, nelehat na zem, hlavu ke kolenům, zakrýt uši • Co nejmenší kontakt se zemí – špičky, nohy od sebe • Neseskakovat z lanovky – má protiblesková bezpečnostní zajištění • V túře pokračovat, až když je bouře vzdálená 10 km, tedy když časový rozdíl mezi hromem a bleskem je větší než 30 sekund nebo po dobu 30 minut od posledního blesku či hřmění. …Marně jsme vyškrtali šedesát sedm sirek. Dříví bylo mokré. Ještě jednou řekni, zasyčel Bongo, že odborná předpověď je turistova spása, a ukamenujeme tě! Hrdě jsem se mu zadíval do tváře. Vyňal jsem noviny s odbornou předpovědí zabalené v rezervní pláštěnce a rozdělal oheň během tří minut. Sušili jsme ponožky a vařili čaj. Odborná předpověď, řekl jsem, turistova spása. A všichni uznali, že mám pravdu. Z knihy: Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách – Zdeněk Šmíd

28 Další ohrožení Kromě přímého zasažení bleskem nám hrozí i zasažení druhotné. Blesk se šíří plošně a po mokrých skalách putuje po povrchu. Dále blesk provází elektrické pole, tlaková vlna a silný zvuk. Toto vše může způsobit leknutí, ztrátu rovnováhy až odmrštění, někdy i zlomkový výpadek vědomí. V exponovaném terénu je důležité se vždy důkladně zajistit, neboť i bez zasažení bleskem hrozí vypadnutí a zřícení. Ztrátu jistoty a rovnováhy může přivodit i silný nárazový vítr. Ten nám samozřejmě spolu se srážkami a silným poklesem teploty odebírá i drahocenné teplo. Na horskou túru musíme být vždy dobře vystrojeni a vybaveni. Velikým nebezpečím jsou i prudké srážky. Kromě nebezpečí uklouznutí na mokrém povrchu se můžeme utopit (!) ve skalním komínu, nebo v nevinném potůčku. Možným indikátorem silných srážek bývá velká frekvence blesků bez významnějšího projevu hřmění, které je silnými srážkami utlumeno.

29 Mlha a rozptýlené světlo
Čím je mlha hustší, tím propouští méně světla, krajina šedne, kontrasty mizí, viditelnost je malá, mnohdy jen na několik kroků. Člověk má snahu se pohybovat v kruhu nebo ve spirále v domnění, že jde stále rovně. V mlze je nutné použít všech přírodních i technických orientačních pomůcek (buzola, kompas, směr větru, stromy...). Někdy můžeme na cestě rozestavět členy výpravy na doslech nebo viditelnost. Spojení mezi členy kolektivu nesmí být nikdy přerušeno. Musíme si uvědomit, že v mlze můžeme kdykoliv zabloudit a to i v terénu, o němž se domníváme, že jej bezpečně známe. Většinou jsme totiž zvyklí vidět krajinu globálně a nevšímat si detailů. Řešením může být návrat k bezpečně známému bodu (třeba i zpět na vrchol), odhalení chyby, které jsme se dopustili a sestup novým směrem. Jindy budeme nuceni setrvat na místě, než mlha alespoň částečně opadne a viditelnost bude lepší. K tomu všemu potřebujeme dobré oblečení i bivakovací výstroj a hlavně klid a rozvahu. Mlha byla a je příčinou mnohých zbloudění s tragickými konci. Mlze se v horách nevyhneme. Nikdy ji nepodceňujeme. Mlha a rozptýlené světlo Prvé lezecké družstvo zablúdilo v strede steny a vystúpilo vpravo od vrcholu a zamýšľanej túry. Druhá dvojka netrafila do túry už v nástupe a liezla príliš vľavo. Aj tí tretí sa stali autormi významného prvovýstupu.  Z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

30 Rozptýlené (difúzní) světlo
Vzniká tehdy, když je obloha jemně a celistvě zamlžena a slunce prosvítá jako veliké a neohraničené bílé kolo za  tímto slaboučkým mlžným závojem. Rozptýlené difusní světlo je patrné zejména v zimním období, nebo v prostředí, kde jsou bílé sněžné plochy. Intenzita slunečních světelných i ultrafialových paprsků stoupá, neboť jsou paprsky zesilovány a lámány přes vodní kapičky. Světlo jde ze všech stran a předměty nevrhají stíny, zdá se nám všechno rovné, ploché a nesprávně odhadujeme vzdálenosti a rychlosti jízdy při lyžování. Rozptýlené světlo nám může způsobit zhoršení nebo ztrátu orientace a zapříčinit tak zabloudění i ve známém terénu. Dále nám zapříčiní opálení, či spálení pokožky. Toto světlo opaluje velmi silně! Ultrafialové paprsky, které opalují, nejsou vůbec tepelné - jsou to paprsky studené. Toto světlo je velmi nebezpečné zejména ve velehorách, na ledovcích a horských hřebenech. Při silném difusním světle, pokud terén neznáme, raději túru přerušíme a pokračujeme při lepší viditelnosti.

31 Tma Pokud budeme překvapeni z jakýchkoliv důvodů tmou, dáváme dobrý pozor na pohyb v terénu. Dle kvality terénu, ve kterém se pohybujeme nám hrozí ztráta orientace, zabloudění, případně zřícení ze strmých srázů. V případě nejistoty je lepší přečkat noc a pokračovat ráno. Je samozřejmostí, že na túry neopomeneme s sebou vzít čelovku, nebo baterku. Dobrou prevenci je správné naplánování túry s časovou rezervou. Tma Prvé lezecké družstvo milovalo hviezdy a búrky, západy a východy slnka. - Druhé družstvo potrebovalo získať v rámci modelovaného treningu skúsenosti. Aj tí tretí nečekaně bivakovali.  Z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

32 v nadmořských výškách 700 až 1500 m.
Medvědi Medvěd je největší šelma žijící na území střední Evropy. Typickým životním prostředím medvěda jsou lesy v nadmořských výškách 700 až 1500 m. Medvěd brtník (slov. medveď hnedý, lat. Ursus arctos) dosahuje délky těla cm a hmotnosti Kg. Samice jsou podstatně menší. I přes svou velikost je to velmi čilý tvor, zvláště za soumraku a v noci. Jen tam, kde není rušen, vychází na své toulky i přes den. Umí šplhat na stromy, často se koupe a výborně plave. Má bystrý čich i sluch. I když je zdánlivě nemotorný, dovede rychle běžet (až 60 km/h) i v obtížném terénu. Teritorium medvěda se odhaduje na 15 až 30 km2, ale jeho akční rádius při toulkách může být i 70 km. Hranice teritoria si medvěd značkuje strháváním kůry na stromech (ve výšce cm). Předpokládá se, že výškové umístění značky signalizuje i hierarchické postavení zvířete. Svoji značku doplňují i typickým pachem moči. Medvědi Trojdňovú neprítomnost vysvetľovali útvaroví horolezci tvrdením, že boli dva a pol dňa v malej skalnej jaskini obkľúčení čriedami besných svišťov. Po konzultácii s odborníkmi TANAPu vyšlo najavo, že: 1. sviště sa v čriedach nevyskytujú, 2. v oblasti Vysokých Tatier sa t.č. besne sviště nenacházajú, 3. nie je známy prípad, že by svišť na človeka zaútočil, alebo ho obkolesil.  Z knihy: Smiech na lane – Ivan Bajo

33 Medvědí život Medvěd žije větší část roku samotářsky. V zimě přespává v upraveném brlohu, a to od napadnutí sněhu do března až dubna. Brlohy si dělá často ve skalních rozsedlinách a jámách po vývratech stromů. Není pravým zimním spáčem, neboť občas z doupěte vylézá. Během zimního spánku samice rodí 1-5 mláďat (nejčastěji dvě). Jsou velmi malá o hmotnosti cca 0,5 kg a do 30 dnů jsou nevidomá. Ve společnosti matky zůstávají až tři roky, což znamená, že první dvě zimy s ní zimují (medvědice může tak vodit i různě stará medvíďata). Co jim chutná? Medvěd je všežravec. Konzumuje plody a zelené části rostlin, plody borůvek a malin i houby. Vyhledává také živočišnou potravu - vybírá mravence, včely, někteří obratně loví ryby. Požírá staré zdechliny a drobné obratlovce.

34 Jak poznáme přítomnost medvěda
Nejčastěji podle trusu, který zanechává ve větších hromádkách ve své stopní dráze (častokrát na turistickém chodníku). Struktura může být od kašovité, až po pevnější válcovitou. Dalším úkazem přítomnosti medvěda jsou jeho, s ničím nezaměnitelné, stopy o šířce kolem 16 cm. Na ty však musíme mít více štěstí. Aktuální přítomnost medvědů prozradí velmi proměnlivý hlas od kvikotu a kňourání až po bručivý řev. Člověk a medvěd Medvěd může být člověku nebezpečný především tehdy, když je poraněný, postřelený, když ho překvapíme na velmi malou vzdálenost a když si samice brání mláďata. Nevyzpytatelní jsou tzv. kontejneroví jedinci, kteří ztratili svoji přirozenou plachost a hledají potravu blízko obydlí a chat. Stávají se případy, kdy si medvěd zvykl na potravu od turistů přímo na turistickém chodníku. Pak se problém řeší odchytem či odstřelem jedince.

35 Pro turisty se všeobecně doporučuje:
Normálně je však medvěd plachá šelma, která se člověku vyhýbá, pokud ho včas zpozoruje. Pro turisty se všeobecně doporučuje: Nescházet z turistických chodníků, tedy z míst s velkým pohybem lidí. Normálním hlasem na sebe upozorňovat, především brzo ráno a večer kdy jsou medvědi ještě aktivní. Spíme-li v přírodě (tábořiště a útulny) snažíme se co nejvíce odstranit výrazné pachy (potraviny, odpadky, oblečení ušpiněné od jídla, voňavky), které mohou medvěda přilákat. Nejlepší je skladovat a připravovat pokrmy minimálně m po větru od místa spánku. Všechny "vůně" skladujeme v uzavřených obalech (igelitový sáček) a tak, aby nebyly pro medvěda snadnou kořistí. Nádobí musí být dokonale umyté nebo také na odlehlém místě. Není na škodu mít v noci po ruce připravený vařič a sirky - ohně se medvědi bojí, z baterky má strach samozřejmě také. Spatříme-li medvěda, tak se v žádném případě se k němu nepřibližujeme! Tato šelma nemá vyvinutou mimiku a nelze předpovídat jeho reakci. Daleko lépe rozeznává pohybující se objekty než stojící. Proto zůstaňme stát nehnuti na místě nebo, jsme-li dostatečně daleko, můžeme se velmi pomalu a maximálně tiše vzdalovat. Když nás medvěd spatří, tak v každém případě zůstaneme stát na místě dokud se nevzdálí. Zlomová hranice je kolem 10 m, na kratší vzdálenost se medvěd cítí překvapen a ohrožen. Dojde-li k útoku, snažíme se ze sebe udělat mrtvého. Pomalu si lehneme na zem tváří k zemi, rukama si chráníme šíji a zvedneme ramena čímž si také chráníme krk. Musíme počítat s tím, že si nás medvěd přijde očuchat a případně s námi bude i manipulovat. Doporučuje se odhození batohu, medvěd na něho může přenést pozornost.

36 Přivolání pomoci Nouzový signál Nouzový signál může
být proveden pomocí viditelných signálů (baterka, blesk fotoaparátu, odlesk zrcátka atd.) nebo zvukovým signálem (volání, pískání a pod.) 6x za minutu v pravidelných intervalech (1 signál) 1 minutu pauza atd. Odpověď záchranářů 3x za minutu v pravidelných intervalech (1 signál) 1 minutu pauza atd. Nahlášení úrazu telefonem Máme-li mobilní telefon podáme zprávu na mezinárodní číslo 112 (toto číslo možno volat i bez vložené SIM karty!) nebo přímo na číslo regionální horské záchranné služby, což někdy může záchrannou akci urychlit. Správa má obsahovat: 1) CO SE STALO - mechanizmus úrazu 2) KDE SE TO STALO - co nejpřesnější určení místa, souřadnice na mapě, existující letecké překážky a pod. 3) KDY SE TO STALO - kdy se stal úraz 4) KOLIK LIDÍ JE POSTIŽENÝCH A JAKÉ MAJÍ ZRANĚNÍ 5) JAKÉ POMOCI SE JIM ZATÍM DOSTALO 6) JAKÉ JE POČASÍ V MÍSTĚ ÚRAZU - viditelnost, mlha,vítr, atd. 7) KONTAKT NA VOLAJÍCÍHO - jméno, příjmení, tel. číslo 8) VYSLECHNEME PŘÍPADNÉ DOTAZY A POKYNY- VŽDY ZAVĚŠUJME TELEFON JAKO POSLEDNÍ !!! Zabrání se tím poskytnutí neúplných informací, neboť asi každý je v takovéto situaci rozrušen a na ledacos zapomene. Přivolání pomoci

37 YES NO Záchrana s pomocí vrtulníku
Signalizaci provádí jedna osoba stojící zády k větru u okraje přistávací plochy (není-li sám postižen a imobilní). Sleduje pokyny posádky. Ostatní stojí v povzdálí. YES NO ANO Potřebujeme pomoc NE Nepotřebujeme pomoc BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI NAVÁDĚNÍ VRTULNÍKU Pro přistání vrtulníku je třeba plocha 40 x 30 m s uprostřed vodorovnou plochou 5 x 5 m. Příčný náklon dosedací plochy může být max. 5° V blízkosti místa přistání nesmějí být volné předměty, které by mohli vzlétnout vlivem proudění vzduchu Zasněženou plochu se snažíme nejdříve upravit Zůstaňte stát na místě, i když se vrtulník přiblíží! POZOR na rotor - mění výšku nad terénem a v šikmém terénu se přibližuje k zemi! K vrtulníku přistupujte ze předu a nikdy ne ze zadu! POZOR na břemena přesahující hlavu (například lyže či batoh)!

38 Názvosloví horských terénních útvarů

39 Rozsocha je boční hřeben odbočující z hlavního hřebene
hroty (věže, jehly) štěrbina vrchol, štít Rozsocha je boční hřeben odbočující z hlavního hřebene v tzv. uzlovém bodě. Z hřebene směrem do doliny vybíhá množství malých hřebínků - žebra, dále ostruhy, pilíře (ostrá žebra), a tím vytvářejí kotliny. Mezi průběhem hřebene a dolinou je úbočí, svah (zatravněné, s kosodřevinou, mírnější) nebo stěna (strmější, skalnatá). předvrchol plotny lávka komín pilíř hřeben výšvih žebro galerie sedlo sedlo žlab stěna suťovisko rozsocha pleso suťovisko moréna, práh Členitost skály (stěny) Svislé nebo šikmé útvary žleb, žlab, rokle, žlábek, komín, spára, puklina, trhlina = vyhloubeniny (negativní tvar), hrana = výstupek nad okolí (pozitivní tvar) Útvary převážně horizontálního průběhu plotna (hladká, málo členitá nebo nečlenitá plochá skála různého sklonu) lišta, římsa, lávka, pás, rampa, galerie převis, střecha, terasa, balkon, kazatelna Útvary reliéfu Vrcholy  hora, vrch, štít, věž, roh, zub, hrot, jehla (užší a strmější), žandarm (věžička), kopa (oblá) Prohlubeniny mezi vrcholy sedlo (výrazné) štrbina (úzké) priehyba (nevýrazné mělké) Jiné útvary v hřebeni kůň (ostří hřebene)  výšvih (přerušení plynulého spádu hřebene srázem) dolina Dolina tvarovaná vodou (tvar V) nebo ledovcem (tvar U) jezera, plesa patra a prahy doliny ledovcové morény, firnová pole suťoviska a suťové kužele louka

40 Stanovy Horského spolku hořec Cíle a hlavní směry činnosti
Název Horský spolek hořec – zkratka HSH Základní ustanovení Horský spolek hořec je pouze fiktivní. Je to symbolika prezentace a jiných mnou tvořených souborů a brožůrek. Není nikde zaregistrován, nemá DIČ ani IČO, bankovní konto, členské příspěvky a jiné běžné věci. Cíle a hlavní směry činnosti Základním posláním HSH je nabádání k provozování horských sportů citlivým způsobem ke krajině, druhému člověku a vlastní bezpečnosti. Viz. informace v prezentaci.

41 Stanovy horského spolku hořec
Členství v HSH Protože, je spolek fiktivní, nemá žádné členy. Můžeš se tedy stát pouze příznivcem - fiktivním členem . Fiktivní členství vznikne, když mi pošleš na nebo na adresu, na kterou mi běžně píšeš a podpoříš moje snažení. Případně přiložíš ruku k dílu. Jako fiktivní člen vždy dostaneš novou verzi prezentace či jiného dokumentu. Zrušit fiktivní členství můžeš kdykoliv. HSH fiktivní členství může zrušit na základě hrubého porušení smyslu HSH nebo bezpečnostních, morálních a etických zásad horského sportu. Speciálním členstvím je členství čestné za mimořádné zásluhy a podporu HSH.

42 Stanovy horského spolku hořec
Práva fiktivních členů • Můžeš zrušit fiktivní členství • Můžeš se podílet na tvorbě souborů • Můžeš se považovat za vzorného horala • Můžeš hrdě používat logo spolku a členskou průkazku • Můžeš tykat Yetimu • Můžeš využívat slevy na chatách: U pramene Moravy, Pod Rozsutcom, Kežmarské chatě a na Chatě Kamzík. Smůla je, že již ani jedna nestojí :-) Povinnosti fiktivních členů snažit se dodržovat zásady HSH – viz prezentace Závěrečné ustanovení Tyto stanovy se mohou kdykoliv změnit. 

43 Texty sestavil: copyright © Míra Čermák 2002 - 2005
Kresby a animace: copyright © Míra Čermák 2005 Poděkování: Janke a Ondrovi Použitá literatura prezentace vznikla za podpory: Jakékoliv rozšiřování částí této prezentace, obrázků a textů nebo použití ke komerčním účelům je zakázáno! Možno rozšiřovat pouze jako celek a zdarma! první vydání

44 (lze stáhnout na http://www.volny.cz/i.rotman )
Literatura: Rotman I., Machold P., Voborníková J. - Příručka zdravovědy pro instruktory horolezectví únor 2002, verze 1.4, Lékařská komise Českého horolezeckého svazu a Společnost horské medicíny, (lze stáhnout na ) Bednařík R., příručka Záchrana v horách, (lze stáhnout v pdf souboru na ) Simm O., Počasí v horách, Lysá nad Labem 1997 Vydavatelství Alpy – Winter S., Skialpinismus, nakladatelství Koop Winter S., Vysokohorská turistika, nakladatelství Koop Červená kniha ohrožených a vzácných živočichů ČSSR 2. díl, 1990, SZN Praha Pecina P. a Čepická A., Kapesní atlas chráněných a ohrožených živočichů 3. díl, 1990, SPN Sládek J. a Mošanský A., Cicavce okolo nás, Martin 1985, Osveta, Bouchner M. a Berger Zd., Lovná zvěř, Praha 1991, Aventinum Dolejš K., Stopařství, Praha 1984, SZN Internetový servery , , , Odborné články v časopisech Tatry, Turistika a hory, Outdoor a Montana.

45 Jsem rád, že se mnou vyrazíš na túru.

46

47 Na začátek si představíme úvod celé prezentace
Na začátek si představíme úvod celé prezentace. Taky si ověříme máme-li správnou výstroj pro horskou túru a řekneme si zásady pro bezpečný pohyb po horách

48 Na poľaně, s krásným výhledem na hory, si povíme naše devatero a přidáme k tomu pár tipů jak se ohleduplně chovat k horské přírodě.

49 Z tohoto místa je krásný výhled na hory.
Dobrá příležitost si povědět názvy horských a skalních útvarů. A protože se vzdalujeme civilizaci povíme si, jak přivolat pomoc při úraze a nesnázích.

50 Nějak se nám zatáhlo a počasí se zkazilo.
Je načase si povědět něco o bouřkách, větru a mlze.

51 Špatné počasí nás na trase zdrželo a velká oblačnost vytvořila tmu o něco dříve. Zde od chaty je již dobrá cesta, ale pro příště si raději něco o tmě řekneme. A protože se již schyluje k večeru povíme si taky něco o setkání s medvědy.

52 Jméno: ………………………………………………………… Příjmení: …………………………………………………………
Adresa: ………………………………………………………… ……………………………………………………… V případě nehody podejte zprávu na: In the event of accident notify: