Obsah Definice pojmů - sociální vyloučení, chudoba

Prezentace na téma: "Obsah Definice pojmů - sociální vyloučení, chudoba"— Transkript prezentace:

0 Životní podmínky dětí ze sociálně slabých rodin

1 Obsah Definice pojmů - sociální vyloučení, chudoba
Potřeby dětí ze sociálně znevýhodněných rodin Životní podmínky dětí jako příčina školní neúspěšnosti

2 Sociální vyloučení jedinec nebo kolektivita neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním životě, přístup k příjmu a ostatním zdrojům neumožňuje dosáhnout životní standard, který je považován ve společnosti za běžný V sociálním vyloučení se často ocitají lidé, kteří: neznají dobře svá práva a povinnosti, jsou zadluženi, nějakým způsobem diskriminováni, mají špatné vzdělání, mají špatné rodinné zázemí, nejsou schopni uplatnit se na trhu práce, jsou to lidé z menšin, cizinci, handicapovaní zanedbali své povinnosti nebo nedokázali uspět ve společnosti i přes snahu prosadit se v konkurenci senioři

3 Příčiny sociálního vyloučení
Vnější příčiny jsou takové jevy, které jsou mimo dosah a kontrolu vyloučených osob. trh práce a jeho charakter bytová politika sociální politika praxe samospráv ve vztahu k sociální oblasti; rasismus a diskriminace na základě rasy, etnicity, národnosti

4 Příčiny sociálního vyloučení
Vnitřní vlivy jsou jevy, které jsou důsledkem jednání konkrétních lidí, jichž se sociální vyloučení týká. ztráta pracovních návyků při dlouhodobé nezaměstnanosti; dlouhodobá neschopnost hospodařit s penězi a dostát svým finančním závazkům; orientace na okamžité uspokojení potřeb vyplývající z dlouhodobé frustrace; apatie a nízká motivace k řešení vlastních problémů vzdělání

5 Chudoba Sociální status člověka, vyznačující se hmotným nedostatkem
absolutní chudoba - člověk dostane do stavu, kdy není schopen uspokojit své nejzákladnější potřeby, jako je zajištění potravy a ošacení. relativní chudoba - jedinec nebo rodina uspokojují své sociální potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměrná úroveň v dané společnosti. objektivní chudobu - určuje stát, který konkrétně řekne co znamená uspokojování základních lidských potřeb a určí komu přísluší jaká pomoc. subjektivní chudoba - vlastní hodnocení svého stavu, které nemusí být shodné s objektivní chudobou a neplynou z toho žádné důsledky.

6 Mnohoproblémová rodina
Mnohoproblémová rodina - dlouhodobě více než jeden problém, přičemž rodina sama je nedokáže řešit ani nedokáže využít existujících sociálních služeb. nezaměstnanost, hospodaření s penězi, provozu domácnosti, stravování, bydlení, výchova dětí, vztahy rodině, kontakty s jinými lidmi a rodinami i kontakty s institucemi zločinnost, závislost na návykových látkách, závislost na hazardních hrách, zanedbávání, týrání a zneužívání dětí, poruchy chování a učení dětí, záškoláctví, útěky dětí z domova, osobnostní poruchy, duševní nemoci, předčasné ukončení vzdělávání u dětí a mladistvých.

7 Vliv na školní úspěšnost
Determinanty školní úspěšnosti osobnost a zdravotní stav dítěte rodinné a mimoškolní prostředí, bytové podmínky mentální, kulturní, osobnostní a sociální podmínky života v rodině, ve které dítě vyrůstá socioprofesním zařazením rodičů kulturní úroveň rodiny, důležitá je zejména kulturní úroveň a vzdělání matky, protože ta většinou věnuje dítěti více času a péče než otec názor rodičů na význam vzdělání jejich dítěte a jazyková kultura vzdálenost bydliště od školy dítě, které doma hovoří nespisovně, nářečím, mívá těžkosti, když se ve vyučování má vyjadřovat spisovně

8 Vliv výchovy na školní úspěšnost
Vliv nesprávných typů výchovy v rodině na školní prospěch dítěte: výchova nedostačivá, ale i rozmazlující, příliš úzkostlivá, ambivalentní, (dvojsmyslná) laxní, (lhostejná, povrchní, neodpovědná) kontrastní, (opačná) perfekcionistická, protektivní, (ochranitelská) zavrhující (otevřeně negativistická). Nepříznivý vliv na prospěch má také psychické, zejména emoční strádání (deprivace) a chronická konfliktová situace v rodině. kvalita i kvantita kontroly přípravy dětí na vyučování ze strany rodičů, zájem rodičů o výsledky výchovy a vzdělání a o budoucí povolání svých dětí.

9 Znaky sociálně slabého prostředí
nejsou uspokojovány potřeby dětí dítě nechodilo do předškolního zařízení, vyniká při fyzických aktivitách je mezi dětmi průměrné v řešení různých úloh a při hrách u soustředěné práce nad kresbou či jiným úkolem nevydrží. Projevuje výrazný zájem o vše okolo sebe, přírodu a zvířata, ale neumí mezi nimi rozlišovat. největší nedostatky má v porozumění pokynům, instrukcím, nedokáže vyjádřit své běžné osobní potřeby slovy a souvislými větami, nedokáže verbálně popsat prováděnou činnost, reagovat verbálně na sociální situace, různé předměty a jevy označuje stejným slovem otázkám pedagoga rozumí jen s obtížemi nebo na ně odpovídá nelogicky ve vyjadřování sociálních vztahů je velmi „svoje“, k dospělým se chová jako k sobě rovným, stále se v činnostech orientuje na ostatní, neumí rozhodovat jen za sebe, je hodně emotivní (místo slov používá spíše neverbální expresi, gestikulaci a výraznou mimiku, jednoslovné výlevy) nedokončuje práci, láme pastelky, neumí adekvátně zacházet s běžnými předměty či hračkami, mnohdy je používá zvláštním způsobem nebo je ničí

10 Znaky sociálně slabého prostředí
často nesoustředěné, podrážděné, pomalé nebo naopak příliš rychlé. Zdržuje práci s ostatními nebo připoutává pozornost na sebe jinou aktivitou, než která je od něj vyžadována má konflikty s některými dětmi, může být i agresivní do školy chodí nedostatečně vybaveno, někdy nemá teplé oblečení nebo naopak nosí zimní bundu, i když je teplo, nosí nevhodnou obuv (na tělocvik nemá žádnou), oblečení je mnohdy „cítit“. má často špinavé ruce. Děti na to s posměchem i odporem upozorňují a nechtějí si s ním hrát či sedět v lavici rodiče nechodí na třídní schůzky „dobrovolně“ rodiče slíbí, co mohou, ovšem se školou nespolupracují

11 Co s tím? škola – jediné bezpečné místo přijetí bez podmínek
ocenit, chválit (opravdově) empatie řád a pravidla, tedy stálé a neměnné podněty opravdový zájem být vzorem, autoritou, pozitivní zpětná vazba laskavá konstruktivní kritika brát dítě vážně (vyvarovat se ironie) předávat hodnoty sdílené společností naslouchat nehodnotit osobnost – hodnotit chování netrvat na ořezané tužce

12 Děkuji za pozornost Použité zdroje: Černá, D Úvod do terénní sociální práce. In Janoušková. K., Nedělníková. D. (Eds.) Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Sborník studijních textů. Ostrava: Ostravská univerzita. Mareš, P Sociání exkluze a inkluze. In Sirovátka. T., ed. Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a margilizovaných skupin. Brno: Masarykova Univerzita. TOUŠEK, L Co je to sociální vyloučení? In Kdo drží Černého Petra: sociální vyloučení v Liberci, Plzni a Ústí nad Labem. Člověk v tísni, o.p.s. Bechyňová, V., Konvičková, M Sanace rodiny. Praha: Portál s.r.o.

13 Aby rodina byla domovem
Projekt na podporu rodin s dětmi se sociálním znevýhodněním Projekt realizován od do   Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

14 FNNO – Fond pro nestátní neziskové organizace
Program „Fond pro nestatní neziskové organizace“, jež je financován z EHP fondů 2009–2014, se zaměřuje na podporu nestátních neziskových organizací prosazujících veřejný zájem. Hlavním cílem programu je posílení rozvoje občanské společnosti a zvýšení příspěvku k sociální spravedlnosti, demokracii a udržitelnému rozvoji. Program se konkretně zaměřuje na podporu demokracie, lidských práv a genderové rovnosti a na posilovaní kapacit nestátních neziskových organizaci stejně jako na specifické potřeby minoritních skupin, včetně Romů. Program se také zaměřuje na ochranu životního prostředí a klimatické změny.