Chemické názvosloví anorganických sloučenin 2

Prezentace na téma: "Chemické názvosloví anorganických sloučenin 2"— Transkript prezentace:

1 Chemické názvosloví anorganických sloučenin 2
Tříprvkové sloučeniny Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je. Mgr. Vlastimil Vaněk. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Obecné zásady chemického názvosloví tříprvkových sloučenin
Důležité: Do tříprvkových sloučenin patří hydroxidy, kyseliny, soli. Pro psaní vzorců je důležité oxidační číslo prvků, které zapisujeme vpravo nahoře. Ve vzorcích tříprvkových sloučenin má kyslík záporné, vodík a třetí prvek kladné oxidační číslo. Oxidační číslo kyslíku ve sloučeninách je vždy -II (O-II). Oxidační číslo vodíku ve sloučeninách je vždy +I (H+I). Součet oxidačních čísel ve vzorci = 0.

3 Názvosloví hydroxidů

4 Definice hydroxidů Hydroxidy jsou tříprvkové sloučeniny kovu,
kyslíku a vodíku. Kyslík a vodík tvoří v hydroxidu hydroxidovou skupinu OH-I. Úkol 1: Vyber ze sloučenin hydroxidy: Fe(OH)3, NaCl, NaOH, K2O, SCl4, PbS, AlCl3, H2O, NaClO3, Ca(OH)2, I2O5, H3PO4, PCl3. Kontrola: Fe(OH)3, NaOH, Ca(OH)2

5 Názvosloví hydroxidů Důležité: Ve vzorcích hydroxidů má hydroxidová
skupina oxidační číslo -I (OH-I, protože je O-II a H-I). Přídavné jméno má zakončení, které odpovídá oxidačnímu číslu kovu. Oxidační číslo kovu je vždy kladné. Součet oxidačních čísel ve vzorci = 0.

6 Odvození vzorce hydroxidu
hydroxid vápenatý: → Ca(OH)2 natý CaII Ca OH- ( ) CaII OH -I 1 2

7 Úkol 2: Napiš vzorce hydroxidů:
Hydroxid draselný Hydroxid železitý Hydroxid měďnatý Hydroxid cíničitý Hydroxid sodný Hydroxid hlinitý Hydroxid stříbrný Kontrola: KOH Fe(OH)3 Cu(OH)2 Sn(OH)4 NaOH Al(OH)3 AgOH

8 Odvození názvu hydroxidu
Fe (OH)2 oxidační číslo Fe: x + 2 · (-1) = 0 x = 2 → hydroxid železnatý +II x -I hydroxid želez .... natý

9 Úkol 3: Doplň oxidační čísla kovů a napiš názvy hydroxidů:
Hg(OH)2 KOH AgOH Fe(OH)3 LiOH Zn(OH)2 Kontrola: HgII(OH)2 hydroxid rtuťnatý KIOH hydroxid draselný AgIOH hydroxid stříbrný FeIII(OH)3 hydroxid železitý LiIOH hydroxid litný ZnII(OH)2 hydroxid zinečnatý

10 Názvosloví kyselin

11 Definice a rozdělení kyselin
Kyseliny jsou látky schopné odštěpovat vodíkový kation. Jedná se o dvou nebo tříprvkové sloučeniny. Rozdělení kyselin: kyslíkaté (H, nekov, O) x bezkyslíkaté (H, nekov) Podle počtu vázaných atomů vodíku: jednosytné x dvojsytné x vícesytné Úkol 4: Vyber ze sloučenin kyseliny: Fe(OH)3, HCl, NaOH, K2O, SCl4, PbS, AlCl3, H2O, HClO3, Ca(OH)2, HIO4, H3PO4 Kontrola: HCl, HClO3, HIO4, H3PO4

12 Názvosloví bezkyslíkatých kyselin
Název kyseliny se skládá z podstatného jména kyselina a přídavného jména odvozeného od názvu nekovu s příponou -ovodíková. Ve vzorci píšeme atom vodíku jako první. Oxidační číslo nekovu je záporné, vodíku +I. Součet oxidačních čísel v molekule je roven 0. Úkol 5: Odvoď název kyseliny HI a vzorec kyseliny fluorovodíkové: Kontrola: kyselina jodovodíková, HF

13 Názvosloví kyslíkatých kyselin
H2S O4 vodík (H+I) síra (= nekov) kyslík (O-II) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0 → x + 4 .(-2) = 0; x = + 6 → kyselina sírová podstatné jméno: kyselina přídavné jméno: odvozeno od nekovu (sírová) (přípona odpovídá oxidačnímu číslu) VI Sx

14 Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0
vícesytné kyseliny u trojsytných a vícesytných kyselin je nutno uvést i počet vázaných vodíkových atomů H3P O4 vodík (H+I) fosfor (= nekov) kyslík (O-II) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0 → x + 4 .(-2) = 0; x = + 5 → kyselina trihydrogenfosforečná V Px

15 Číslovkové předpony 1 – mono 2 – di
3 – tri: kyselina trihydrogenfosforečná 4 – tetra: (tetrahydrogenkřemičitá) 5 – penta: (pentahydrogenjodistá) Pozn.: u jednosytných a dvousytných kyselin není nezbytné v názvu počet vodíkových atomů uvádět

16 Úkol 6: Napiš vzorce kyselin:
Kys. (monohydrogen)chlorečná Kys. trihydrogenboritá Kys. dihydrogenuhličitá Kys. tetrahydrogenkřemičitá Kys. pentahydrogenjodistá Kontrola: HClO3 H3BO3 H2CO3 H4SiO4 H5IO6

17 Odvození vzorce kyseliny z kyselinotvorného oxidu
Postup při odvození vzorce kyseliny sírové: Vzorec každé kyseliny lze odvodit z kyselinotvorného oxidu, který má stejnou koncovku jako kyselina, a vody, v našem případě z oxidu sírového. SO3 + H2O → H2SO4 Vzorec kyseliny sírové je H2SO4.

18 Úkol 7: Odvoď vzorce kyselin z kyselinotvorného oxidu a vody:
Kyselina dusičná Kyselina chlorná Kyselina siřičitá Kyselina chromová Kyselina manganistá Kontrola: N2O5 + H2O → HNO3 Cl2O + H2O → HClO SO H2O → H2SO3 CrO H2O → H2CrO4 Mn2O7 + H2O → HMnO4

19 Odvození názvu kyseliny
Postup při odvození názvu H3PO3: Podle počtu atomů vodík v kyselině odvodíme předponu, v našem případě kyselina trihydrogen- Napíšeme oxidační čísla vodíku a kyslíku HI3PO-II3. Vypočítáme oxidační číslo fosforu 3 · 1 + x + 3 · (-2) = 0 x = 3 oxidační číslo fosforu je 3 - itá Název sloučeniny je kyselina trihydrogenfosforitá.

20 Úkol 8: Doplň oxidační čísla nekovů a napiš názvy kyselin:
HBrO H2SiO3 H3PO2 HClO4 HIO3 HNO2 Kontrola: HBrIO k. (monohydrogen)bromná H2SiIVO3 k. (dihydrogen)křemičitá H3PIO2 k. trihydrogenfosforná HClVIIO4 k.(monohydrogen)chloristá HIVO k.(monohydrogen)jodičná HNIIIO2 k. (monohydrogen)dusitá

21 Názvosloví solí

22 Definice a rozdělení solí
Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů a aniontů kyselin. Oxidační číslo zbytků kyselin se odvozuje podle sytnosti kyseliny (H2SO4 → SO4-II, HNO3 → NO3-I). Rozdělení solí: a/ Soli bezkyslíkatých kyselin (HF, HCl, HBr, HI, H2S) jsou v podstatě halogenidy nebo sulfidy. b/ Soli kyslíkatých kyselin (např. HNO3, H2SO4, H2CO3, H3PO4).

23 Názvosloví solí kyslíkatých kyselin
Podstatna jména odvozená od kyselin mají zakončení -an (kyselina sírová - síran). Přídavné jméno je odvozeno od kovu má zakončení podle oxidačního čísla (NaI2SO4 - síran sodný). Úkol 9: Vyber ze sloučenin soli kyslíkatých kyselin: CuCO3, NaCl, NaOH, K2O, SCl4, PbS, AlCl3,H2O, NaClO3, CaF2, I2O5, K3PO4, PCl3. Kontrola: CuCO3, NaClO3, K3PO4

24 Odvození vzorce kyslíkaté soli
Např.: uhličitan sodný Součet oxidačních čísel všech atomů (nábojů iontů ve sloučenině) = 0 !!! → upravíme počty atomů kovu; příp. i zbytků kyseliny (křížové pravidlo) 1 . x + (-2) = 0 x = 2 H2CO3 Na od kyseliny uhličité CO3-II (zbytek kyseliny) Na+I Na+I CO3-II x 2 uhličitan sodný Na2CO3

25 Úkol 10: Napiš vzorce solí:
Dusičnan vápenatý Uhličitan draselný Síran hlinitý Fosforečnan hořečnatý Kontrola: Ca(NO3)2 K2CO3 Al2(SO4)3 Mg3(PO4)2

26 Úkol 11: Soli v mořské vodě
Odpařením mořské vody bychom mohli získat směs solí, která obsahuje zejména chlorid sodný, chlorid hořečnatý, síran hořečnatý, síran vápenatý, síran draselný, a uhličitan vápenatý. Napiš vzorce těchto solí: Kontrola: NaCl, MgCl2, MgSO4, CaSO4, K2SO4, CaCO3.

27 Odvození vzorce ostatních kyslíkatých solí
Postup při odvození vzorce siřičitanu vápenatého: odvodíme název kyseliny, ze které je sůl odvozena (k. siřičitá) napíšeme vzorec kyselinotvorného oxidu (SO2) odvodíme vzorec kyseliny siřičité: SO2 + H2O → H2SO3 napíšeme značku kovu a zbytku kyseliny; doplníme oxidační čísla: CaIISO3-II sepíšeme do kříže arabskými číslicemi CaII2(SO-II)2 a vykrátíme → CaSO3. Vzorec siřičitanu vápenatého je CaSO3.

28 Úkol 12: Napiš vzorce solí:
Chlorečnan sodný Křemičitan hořečnatý Dusitan železnatý Manganistan draselný Kontrola: NaClO3 MgSiO3 Fe(NO2)2 KMnO4

29 Odvození názvu kyslíkaté soli
Postup při odvození názvu Fe2(SO4)3: Sůl je odvozena od H2SO4 → síran Napíšeme oxidační číslo zbytku kyseliny Fe2(SO4)-II3 Vypočteme oxidační číslo Fe: 2 · x + 3 · (-2) = 0 x = 3 doplníme do vzorce FeIII2(SO4)-II3 Oxidačnímu číslu III náleží koncovka -itý. Název soli je síran železitý.

30 Úkol 13: Napiš názvy solí:
CuCO3 Mg3(PO4)2 Zn(NO3)2 Ag2SO4 Kontrola: Uhličitan měďnatý Fosforečnan hořečnatý Dusičnan zinečnatý Síran stříbrný

31 Úkol 14: Využij diagram a vytvoř vzorec a název soli:
B Kontrola A: Kontrola B: Síran železitý LiNO3 ↓ ↓ Vzorec kationtu Název aniontu Fe3+ dusičnanový Vzorec aniontu Název kationtu SO42- lithný Úprava vzorce Název soli FeIIISO4-II Dusičnan lithný ↓ Vzorec soli Fe2(SO4)3 Klikni na příslušné políčko

32 Amonné soli Amonné soli mají místo kovu amonný kation
NH4+. Přídavné jméno u těchto solí je amonný. Postup při tvoření názvu a vzorce u amonných solí je stejný jako u ostatních solí. Úkol 15: Napiš vzorec síranu amonného a odvoď název (NH4)3PO4: Kontrola: (NH4)2SO4, fosforečnan amonný

33 Příklady k procvičování

34 Úkol 16: Rozděl sloučeniny na hydroxidy, kyseliny, soli:
HClO3, NaOH, NaClO3, H3PO4, HCl, CuCO3, HIO4, Ca(OH)2, Fe(OH)3, K3PO4. Kontrola: Hydroxidy: NaOH, Ca(OH)2, Fe(OH)3 Kyseliny: HClO3, H3PO4, HCl, HIO4 Soli: NaClO3, CuCO3, K3PO4

35 Úkol 17: Doplň oxidační čísla u všech prvků ve sloučeninách:
HClO3, NaOH, NaClO3, H3PO4, HCl, CuCO3, HIO4, Ca(OH)2, Fe(OH)3, K3PO4. Kontrola: HIClVO-II3, NaIO-IIHI, NaIClVO-II3, HI3PVO-II4, HICl-I, CuIICIVO-II3, HIIVIIO-II4, CaII(O-IIHI)2, FeIII(O-IIHI)3, KI3PVO-II4.

36 Úkol 18: Napiš vzorce nebo názvy tříprvkových sloučenin:
Síran lithný Fe(OH)2 kyselina trihydrogenboritá NH4NO3 hydroxid hlinitý H4SiO4 chloristan draselný Kontrola: Li2SO4 hydroxid železnatý H3BO3 dusičnan amonný Al(OH)3 kyselina tetrahydrogenkřemičitá HClO4