Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost

Prezentace na téma: "Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost"— Transkript prezentace:

1 Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost
CZ.1.07/2.2.00/

2 Správní právo trestní 1 Pojem a druhy správních deliktů.
Přestupky: pojem a základy právní úpravy K. Frumarová

3 Správní právo trestní - úvod
Správní x soudní trestání Kritéria: objekt, závažnost, intenzita společenské difamace, povaha trestů, nebezpečnost/škodlivost, formulace skutkových podstat, propracovanost procesní úpravy, povaha orgánů Správní právo trestní – subsystém SP

4 Ústavně a mezinárodněprávní požadavky na správní trestání
LZPS – čl.39 a 40 – neplyne výslovně, ale judikatura ÚS a NSS dovozuje povinnost tyto principy vztahovat i na správní delikty R NSS č.1338/2007 – „trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů“. Obdobně nález ÚS č.75/2002, sv.26, nález ÚS č.38/2004, sv.32

5 Mezinárodněprávní úprava
Mez. pakt o občanských a pol. právech Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – čl.6/1 Doporučení Výboru ministrů RE R (91) 1, o správních sankcích Rezoluce Výboru ministrů RE (77) 31, o ochraně jednotlivce ve vztahu ke správním aktům Judikatura ESLP

6 Zásady správního trestání
Princip zákonnosti (nulum crimen……) Zákaz retroaktivity Analogie v neprospěch vyloučena Subsidiarita tr. postihu, význam prevence Rovnost před zákonem Základní procesní principy – princip řádného zákonného procesu, ne bis in idem, presumpce neviny, in dubio pro reo

7 Správní delikt - pojem Není legálně definován
SD - protiprávní jednání (FO nebo PO), jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní orgán trest stanovený normou správního práva SD = protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za něž správní orgán ukládá zákonem stanovený trest (R NSS č.1338/2007)

8 Pojmové znaky správního deliktu
Zákonné vyjádření skutkové podstaty Protiprávnost Škodlivost Znaky skutkové podstaty – objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka Trestnost Zákonem stanovený procesní postup Uplatnění v rámci veřejné správy

9 Členění správních deliktů
Přestupky Disciplinární správní delikty Pořádkové správní delikty Jiné správní delikty: jiné delikty FO, jiné delikty PO, delikty podnikajících FO a PO (smíšené delikty)

10 Přestupky Zvláštní zákony – přestupkový zákon (z.č.200/1990 Sb.) – správní řád Čl.36 až 40 LZPS, čl. 6/1 Evropské úmluvy Jde o formálně-materiální pojetí správního deliktu Legální definice – zákon o přestupcích Založena na kombinaci mater. a form. znaků a pozit. a negat. vymezení

11 Přestupek -pojem Jde o „zaviněné jednání, které porušuje či ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přest. či jiném zákoně, nejde-li o jiný SD postižitelný podle zvl. pr. předpisů anebo o tr.čin“ - §2 přest.z. Celní zákon – samost.definice

12 Přestupek – skutková podstata
Objekt – spol. zájmy a vztahy zákonem chráněné; obecný/druhový/individuální. Objektivní stránka – protiprávní jednání (konání i opomenutí), následek, příčinná souvislost Subjektivní stránka – zavinění – psychický vztah pachatele k jednání; úmysl x nedbalost

13 Přestupek – skutková podstata
Subjekt – fyzická osoba, deliktně způsobilá – 15 let + příčetnost, vyloučen postih PO, mladistvý (osoba 15 – 18 let), pachatelem každá FO (i cizinec apod.) – urč. výjimky: osoby požívající výsad a imunit dle mez.práva; poslanci a senátoři – možnost volby Tzv. speciální subjekt (např. účastník shromáždění)

14 Přestupky Přestupkový zákon – působnost: časová, teritoriální, osobní
Okolnosti vylučující protiprávnost Skutečnosti mající za následek zánik trestnosti

15 Přestupky – sankce a ochranná opatření
nulla poena sine lege napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci, zákaz pobytu neznáme tresty spojené se zásahem do osobní svobody Ochranná opatření: nutno odlišovat od sankcí (zejm. co do účelu + neobsahuje mor.odsouzení)

16 Přestupky – sankce a ochranná opatření
omezující opatření a zabrání věci Ukládání sankcí: zásady zákonnosti, spravedlnosti, individualizace a přiměřenosti sankci lze uložit samostatně či společně s jinou, nelze však uložit současně napomenutí a pokutu správní uvážení, zákony zpravidla stanoví kritéria

17 Přestupky – sankce a ochranná opatření
možnost upuštění od uložení sankce možnost prominutí či snížení pravomocně uložené sankce (pouze u zákazu činnosti) souběh – zásada absorpční

18 Přestupkové řízení Zvláštní druh správního řízení
Zvláštní zákony – přestupkový zákon – správní řád Příslušnost: věcná (obecně platí, že přestupek má projednat ten orgán, v jehož oboru působnosti byl spáchán), místní (určena místem, kde byl přestupek spáchán), funkční (komise dle přest.z., komise rady obce dle zákona o obcích, odbor obecního úřadu)

19 Přestupkové řízení Účastníci:
Obviněný z přestupku – jakmile je vůči němu učiněn první procesní úkon, presumpce neviny Poškozený – FO nebo PO, jíž byla způsobena majetková škoda + výslovně nárok uplatnila (tzv. adhezní řízení) Vlastník věci Navrhovatel

20 Přestupkové řízení - průběh
Zahájení řízení – v převaze oficialita + dále legalita, §68/1 přest.z. – tzv. návrhové přestupky Obligatorní ústní jednání, neveřejné Dokazování Smír – přestupek urážky na cti x smír dle SŘ Adhezní řízení

21 Přestupkové řízení - průběh
Rozhodnutí o přestupku – ind.spr.akt, povahy současně deklaratorní i konstitutivní Výrok (§77 přest.z. + SŘ), odůvodnění, poučení Správní uvážení – sankce a jejich ukládání Přezkum – opravné prostředky, zákaz reformatio in peius, nelze vyloučit suspenzivní účinek

22 Přestupkové řízení – zkrácená řízení
A) Blokové řízení - rozhodnutí o uložení pokuty na místě - přestupek spolehlivě zjištěn, bez ústního jednání a důkazního řízení - nestačí domluva + ochota pokutu zaplatit - sankce – výlučně pokuta - nelze u návrh.přestupků, nelze uložit ochr.opatření, pov. náhrady nákladů ani náhrady škody

23 Přestupkové řízení – zkrácená řízení
- rozhodnutí ihned nabývá PM, nelze se odvolat - jde o rozhodnutí v materiálním pojetí, nelze se však domáhat soudního přezkumu – R NSS čj. 6 As 49/ - odmítne – klasické řízení B) Příkazní řízení - vydání rozhodnutí bez ústního jednání a dokazování

24 Přestupkové řízení – zkrácená řízení
- vydá se tzv. příkaz – písemná forma, náležitosti - podmínky – není pochyb, že se dopustil, věc nebyla vyřízena v blokovém ř., obviněný má plnou způsobilost, nejde o návrh.přestupek nebo o mladistvého - sankce – napomenutí nebo pokuta - opravný prostředek – odpor – ex lege se příkaz ruší – pokračuje klasické řízení

25 Přestupkové řízení – zkrácená řízení
- nelze uložit ochran.opatření, ani povinnost k náhradě nákladů či náhradě škody - jde o spec.úpravu k úpravě příkazu dle §150 SŘ

26 Přestupky – výkon rozhodnutí
Může se týkat sankce, ochr.opatření či jiné povinnosti uložené v rozhodnutí (př. náhrada škody, náhrada nákladů) Postup dle správního řádu (z.č.500/2004 Sb.) a daňového řádu (/z.č.280/2009 Sb.), popř. zákona č.219/2000 Sb. (ve vztahu k propadnutí či zabrání věci)

27 Přestupky – soudní přezkum
- dle soudního řádu správního (z.č.150/2002 Sb.) - žaloba proti rozhodnutí SO dle §65 a násl., kasační stížnost, popř. ústavní stížnost, ESLP Lze se domáhat zrušení rozhodnutí (pro nezákonnost či vady řízení), vyslovení nicotnosti, či v rámci tzv. moderačního práva upuštění nebo snížení trestu (podmínky)

28 Správní právo trestní 2 Disciplinární delikty Pořádkové delikty
Jiné správní delikty K. Frumarová

29 Disciplinární delikty
jednání porušující disciplínu, pořádek uvnitř určité organizace, instituce jde o delikt FO, kdy porušená povinnost souvisí s příslušností pachatele k určité veřejnoprávní organizaci subjekt je tedy vždy speciální objekt – disciplína, pořádek, kázeň ve vnitřních vztazích dané organizace; disciplína – lze chápat ve dvojím pojetí – jednak jako podřízení se jednotlivce určitému pořádku, jednak jako stanovený řád nějakého organizovaného celku, pravidel, podle nichž celek funguje – ve vztahu k disciplinárním deliktům jde o toto druhé pojetí subj. stránka – odpovědnost za zavinění, postačuje z nedbalosti jde o odpovědnost veřejnoprávní

30 Disciplinární delikty
skutkové podstaty bývají obecné sankce – okruh široký - morální, peněžité, snížení hodnosti či odvolání z místa přestaveného, či až sankce znamenající zánik služebního či členského poměru pro projednávání platí zásada legality příslušný k projednání je některý orgán dané organizace určité jedno protiprávní jednání může naplnit jak skutkovou podstatu přestupku, jiného SD FO či SD smíšeného, tak i současně podstatu disc. deliktu – v takovém případě je možný postih za oba delikty (viz §12/1, §66/3/d, §71/d, §76/1/ch přest. zákona), od disciplin. deliktů je třeba odlišovat soukromoprávní disciplinární delikty (např. členů pol. stran, občanských sdružení - disciplinární odpovědnost je zde založena vnitřním předpisem, nikoli zákonem) 

31 Disciplinární delikty
Konkrétní právní úpravy: služební zákon – z.č.218/2002 Sb. – tzv. kárné provinění = zaviněné porušení služební kázně (kázeň = plnění povinností plynoucích ze služ.zákona, právních předpisů, služebních předpisů a příkazů, vč. služebního slibu); za kárné provinění se ukládá kárné opatření; rozhodují kárné komise, kárné řízení se zahajuje na návrh příslušného služebního orgánu, rovněž může podat návrh sám zaměstnanec proti sobě samému (určité očištění); procesní úprava je poměrně kusá, subsidiárně se bude postupovat podle ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru a následně dle SŘ 

32 Disciplinární delikty
zákon č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezp. sborů - odpovědnost za tzv. kázeňský přestupek, kterým je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin anebo o jednání, které má znaky přestupku či jiného SD; za kázeňský přestupek se ukládá kázeňský trest: písemné napomenutí, snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše tří měsíců, odnětí služební medaile nebo odnětí služební hodnosti (tento naposledy uvedený trest je obligatorním důvodem propuštění ze služebního poměru, lze jej uložit pouze v zákonem stanovených případech). Řízení vede služební funkcionář, uplatňuje se zásada ústnosti. Postupuje se dle zákona o služebním poměru + subsidiárně pak platí správní řád. Kromě kázeňských přestupků se ve služebněprávním režimu projednává i jednání příslušníka bezp.sboru mající znaky (obecného) přestupku.

33 Disciplinární delikty
zákon č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání – kázeňský přestupek vojáka z povolání = zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jiný SD nebo trestný čin; ukládá se kázeňský trest (napomenutí, písemná důtka, výstraha pro neodpovědný výkon služby a snížení platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců); jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání vojáka z povolání mající povahu (obecného) přestupku. Právo ukládat kázeňská tresty je součástí kázeňské pravomoci, kdy úplnou kázeňskou pravomocí disponuje prezident republiky a ministr obrany, v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech ji pak mají služební orgány a nadřízení. Jako poradní orgány lze zřizovat kázeňské komise. Subsidiárně se užije na řízení správní řád. Disc. odpovědnosti podléhají i vojáci, kteří konají vojenskou činnou službu formou vojenských cvičení (zákon č.220/1990 Sb.)

34 Disciplinární delikty
Specifickou skupina disciplinárních deliktů představují delikty členů profesních komor a některých dalších osob, které mají kvalifikovaný vztah k profesním komorám. Vedle pořádku ve vnitřních vztazích vystupuje jako relativně samostatný objekt těchto deliktů do popředí též řádný výkon profese a profesní etika. K projednávání disciplinárních deliktů mají profesní komory ze zákona zřízeny speciální disciplinární orgán kolegiátního typu. Vůči speciálním ustanovením o řízení se až na výjimky subsidiárně uplatní správní řád. Podrobnosti o disciplinárním řízení pak stanoví typicky statutární předpisy jednotlivých komor (např. kárné řády).

35 Pořádkové delikty Podstatou pořádkového deliktu je porušení určité procesní povinnosti, jejímž následkem je ztížení, maření, narušování určitého správního právem upraveného postupu. Uplatňuje se zpravidla v rámci nějakého procesního postupu či kontrolního, dozorového procesu. jednání/nečinnost, kdy subjekt (FO či i PO) neplní procesní povinnost, úřad ho nutí uložením pořádkové sankce ke splnění, uplatnění sankce tak nemá ani tak funkci trestu, do popředí vystupuje především zajišťovací funkce, objekt – řádný průběh a účel nějakého správního procesu, postupu objektivní stránka spočívá v určitém jednání (konání i opomenutí), které maří či jinak ztěžuje průběh postupu, popř. ohrožuje jeho účel subjekt – FO i PO (viz např. SJS 880/2001) subjektivní stránka – zde se názory teorie i judikatury liší.

36 Pořádkové delikty trestem je zpravidla pořádková pokuta
neplatí ne bis in idem, jde o skutek nový, byť obsahově totožný, lze sankci uložit i opakovaně, zpravidla bývá stanovena max.hranice (pro jednotlivou pokutu, někdy i pro jejich úhrn) princip oportunity rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty nebylo původně přezkoumatelné ve správním soudnictví – srov.nález ÚS č.161/1999 Sb. ÚS, sv.16, publikován pod č.2/2000 Sb., dnes – přezkum dle s.ř.s. někdy v zákonech zakotveno oprávnění prominout uloženou sankci či ji snížit je zakotven v řadě předpisů pořádkové pokuty jsou ukládány rozhodnutím ve správním řízení, příslušný je SO, který provádí řízení, v němž došlo k porušení procesní povinnosti

37 Pořádkové delikty Příklady právních úprav těchto deliktů:
Správní řád – srov. §62, § 137 odst. 2 Přestupkový zákon – srov. § 60 Stavební zákon – srov. § 173 Zákon o státní kontrole – srov. § 19, a další.

38 Jiné správní delikty A) Jiné správní delikty FO
tato kategorie deliktů se objevila po roce 1950, v současnosti se od ní ustupuje přívlastek „jiné“ – znamená vlastně „jiné než přestupky“ – jde o hmotněprávní delikty FO, které nejsou přestupky ani disciplinárními delikty tyto jiné správní delikty FO jsou speciální vůči přestupkům, ve vztahu k disciplinárním SD může dojít k paralelnímu uplatnění odpovědnosti, naopak jsou subsidiární k tr.činům původně - správní delikt zaměstnance – tj. delikt se speciálním subjektem, objektivní stránka spočívá v porušení povinností, jež mají tito pracovníci na některém úseku činnosti zaměstnavatele, o deliktu rozhoduje SO stojící mimo vnitřní strukturu zaměstnavatele (zpravidla dozorčí orgán), úprava ve zvláštních zákonech (§48/1/f zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách)

39 postupně se prosazuje správná tendence odklonu od takovýchto úprav a nahrazování přestupky
ostatní jiné SD FO netvoří homogenní skupinu, odpovědnost za ně je často konstruována jako objektivní někdy je subjekt tohoto deliktu označen výslovně jako FO (§43/1/a) zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě), jindy je subjektem FO jako vlastník nebo uživatel určitého statku (§55/2/a) zákona č.289/1995 Sb., o lesích, §14/1/d) zákona č.122/2000 Sb, o ochraně sbírek muzejní povahy), či je subjektem FO, která bez uděleného oprávnění (souhlasu, povolení, licence…) vykonává kvalifikované činnosti (x pokud by ale takové oprávnění měla a vykonávala by činnost v rozporu s právními předpisy, mohla by se dopustit SD podnikatele) – př. §35/5 zákona č.78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. I u těchto SD je patrná tendence nahrazovat je odpovědností za přestupek.

40 na rozdíl od přestupků neexistuje ani částečná kodifikace jiných SD FO
právní úprava je roztříštěna v řadě právních předpisů, je velmi stručná a kusá tyto SD jsou projednávány dle s.ř. + drobné odchylky ve zvláštních zákonech některé právní úpravy umožňují projednat tyto delikty v blokovém řízení nedostatečná úprava - absentují záruky řádného správně trestního procesu - de lege ferenda by mělo dojít ke zrušení této kategorie SD

41 B) Správní delikty PO lze vymezit jako protiprávní jednání PO, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá SO zákonem stanovenou sankci příčinou zavedení správně právní odpovědnosti PO byla zejména velká ekonomická síla, vliv a význam průmyslových a obchodních společností, rozsah jejich práv a povinností, s jejichž výkonem jsou spojena značná rizika a mnohdy závažná protiprávní jednání důležitý je především znak subjektu – je jím PO jako celek, nikoli její statutární orgány, jednotliví zaměstnanci nebo členové pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony, nicméně vyskytují se ve „své čisté podobě“ velmi ojediněle, většina zákonů dnes upravuje SD PO v kombinaci se správními delikty fyzických podnikajících osob - procesní postup dle s.ř. + dílčí odchylky stanovené ve zvl.zákonech, opět nedostatečná pr.úprava - příklad - §23a/1 zákona ČNR č.280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

42 C) Smíšení delikty (SD právnických osob a podnikajících FO)
po roce 1989 –podnikání a provozování řady kvalifikovaných činností soukromými subjekty, přičemž podnikající FO, musí dodržovat stejné povinnosti a podmínky jako právnické osoby, které tyto činnosti vykonávají výkon těchto činností přináší zvýšenou možnost ohrožení veřejných zájmů i práv a zájmů jednotlivců, proto zvláštní zákony často stanoví pro provádění činností různé podmínky, předpoklady, způsobilost atd.; naplnění zákonných podmínek a předpokladů bývá formálně vyjádřeno např. vydáním povolení, souhlasu, koncese, licence… to vedlo ke sjednocení podmínek odpovědnosti PO a podnikajících FO, lze vymezit jako: protiprávní jednání PO nebo FO, které jsou oprávněny k výkonu urč. činností, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a za které ukládá SO sankci stanovenou zákonem hlavním znakem těchto SD je povaha činnosti, nikoli povaha osoby

43 ani tyto SD nejsou kodifikovány, nejsou upraveny obecně základy odpovědnosti, systém sankcí a jejich ukládání, ani specifika postupu při projednávání; pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony (např. celní zákon, stavební zákon, živnostenský zákon, katastrální zákon…atd.), přičemž právní úprava se zpravidla omezuje na výčet skutkových podstat a sankce, lhůty pro jejich ukládání a určení orgánu, který o nich rozhoduje pokud je subjektem tohoto SD fyzická osoba – nutno vždy zkoumat, zda se protiprávního jednání dopustila v souvislosti s urč. kvalifikovanou činností či nikoli (viz např. S 558-SJS 16-18/1999) odpovědnost za tento druh SD je objektivní, v některých (zejména novějších) zákonech bývají zakotveny liberační důvody sankce zpravidla pokuta, popř. jiná majetková sankce řízení: dle SŘ + odchylky, které stanoví zvláštní zákony mají charakter jednotlivostí a opět nepostihují všechny zvláštnosti správního trestního řízení;

44 Děkuji za pozornost!