Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích v letech

Prezentace na téma: "Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích v letech"— Transkript prezentace:

1 Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích v letech 1918 - 2004

2 1/ Období let : tzv. archivní anketa = porada ved. představitelů českých archivů o jejich nové organizaci: většina odborníků pro sjednocení archivnictví + zřízení centrálního („národního“) archivu X nebylo v praxi prosazeno → proto vznik řady státních („resortních“)/specializovaných archivů: Archiv ministerstva zahraničních věcí (1920) Československý státní zemědělský archiv (1919) Vojenský archiv (1919, def. podoba od 1929) Archiv ministerstva pošt a telegrafů Československý železniční archiv (1923) Ruský zahraniční archiv Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce (1932)

3 1/ Období let - původní Místodržitelský archiv → Ústřední archiv MV - nejlepší úroveň = zemské archivy v Praze a v Brně - vznik Státní archivní školy (SAŠ) a její fungování - kompetenční spory mezi MV a Mškolství → neschopnost dohody a společné koordinace archivnictví: trvá po celé období tzv. 1. republiky, de facto až do počátku 50. let 20. stol.: MV gesce nad státními archivy Mškolství gesce nad soukromými archivy po roce 1921 utichla 1. vlna diskusí o nové organizaci archivnictví mnoho návrhů na archivní zákon X neustálé kompetenční a jiné spory → speciální archivní zákon přijat až v roce 1974 – 1924: tzv. archivní rozluka mezi Rakouskem a ČSR (nedokončena)

4 2/ Období let 1945 - 1974 - válečné ztráty a české archivnictví
- pro vývoj po roce 1945 podstatné = zrušení zemského a vznik krajského zřízení (k ): začaly být budovány „krajské“ archivy - 1945: Mškolství vytvořilo Archivní radu (v čele Zd. Nejedlý): volání po „národním archivu“. Sepětí archivů s muzei, knihovnami a historickým bádáním X správní funkce archivů až druhořadé - po roce 1945 postupně původní rozpory mezi MV a Mškolství o archivnictví rozhodnuty ve prospěch MV: postupná centralizace oboru, odstranění dřívější dvoukolejnosti, větší důraz na správní aspekty - další budování městských archivů = staly se základem pro budoucí SOkA - znárodnění průmyslu → urychlené vytváření podnikových archivů: akce na záchranu dokumentace (1951 vydala vláda nové směrnice pro podnikové archivy)

5 2/ Období let - po převratu v roce 1948: vládní (Fierlingerova) komise pro organizaci veřejné správy + její subkomise pro archivní otázky - usnesení vlády z o archivní službě = vznik státních (krajských) archivů – byly podřízeny KNV - Státní archivní komise (1951) = při MV X měla nadresortní charakter (!): centrální orgán (dočasně) povgěřený řízením archivnictví, hl. úkolem příprava nové archivní legislativy, subkomise ediční („Archivní časopis“), skartační a podniková - Vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví = zásadní význam: jednotná organizace a řízení archivnictví → vznik nového ústředního archivu českého státu (SÚA), Archivní správa MV místo zrušené Státní archivní komise poradním orgánem MV = Vědecká archivní rada, v krajích řídí archivnictví Krajské správy MV, jednotný systém evidence archiválií v archivech (JAF = jednotný archivní fond) – 1958: pokus o decentralizaci veřejné správy

6 2/ Období let - reforma státní správy v roce 1960 = snížení počtu krajů (tj. i krajských archivů) z 13 na 7 + následné dobudování sítě SOkA (pro nová sídla OÚ) → vytvoření nové základní archivní sítě v tehdejší ČSR (v Čechách = SÚA, 7 krajských archivů, 72 SOkA) - struktura krajských archivů po roce 1960: Krajský archiv v Praze Krajský archiv v Třeboni Krajský archiv v Plzni Krajský archiv v Litoměřicích Krajský archiv v Zámrsku Krajský archiv v Brně Krajský archiv v Opavě

7 2/ Období let - 1966: tzv. „zcivilnění“ archivnictví = reorganizace Archivní správy MV + v krajích přestali archivní referenti podléhat Krajským správám SNB X stali se zaměstnanci příslušných krajských archivů - 1969: federalizace Československa – důsledky pro archivnictví - zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví (ZoA) = historicky 1. zákonná úprava archivnictví v českých zemích + 2 hlavní prováděcí předpisy: - Vyhláška MV č. 117/1974 Sb., o skartačním řízení - Vyhláška MV č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech

8 3/ Období let - změny ve společnosti po listopadu 1989 a důsledky pro archivnictví - Usnesení vlády ČR č. 213/1991 ke Komplexnímu rozboru stavu archivnictví v ČR (archivní novostavby, správní archivy) - 1992: novela ZoA z roku 1974 = zákon č. 343/1992 Sb. - zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu → poprvé legislativně řeší rovnoprávnost dokumentu v listinné a v elektronické podobě - zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti OÚ – mj. i nově vymezena působnost archivů: SÚA a SOA = OSS SOkA = vnitřní organizační jednotky SOA - Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o EP

9 3/ Období let - vyhláška č. 496/2004 Sb., o e-podatelnách (povinnost OVM je zřídit a provozovat) - zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a o spisové službě (platnost od ) = historicky 1. legislativní úprava spisové služby v ČR - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád