Základy regionalistiky

Prezentace na téma: "Základy regionalistiky"— Transkript prezentace:

1 Základy regionalistiky
Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR

2 Regionalistika=regionální vědy – vědní obor, vědní disciplína (podobně jako ekonomie, sociologie, právní vědy apod.), která se zabývá řešením problémů rozvoje v území – rozvojem obcí, měst , krajů, definováním cílů a nástrojů rozvoje území Teoretické koncepce + praktické aplikace (studium rozvojových možností území) RV: předmětem studia RV je analýza socioekonomické situace jednotlivých území, definování hlavních rozvojových možností a bariér a definování návrhů a opatření k podpoře regionálního rozvoje (HP, SP, RP … )

3 1. proces urbanizace CO TO JE ROZVOJ ÚZEMÍ? Nic statického, konečný cíl – ALE neustálý proces Souhrn aktivit, strategií a opatření (PROJEKTŮ) iniciovaných na lokální, regionální nebo národní úrovni A v jejich vzájemné koordinaci Cílem opatření v rámci podpory regionálního rozvoje je: dlouhodobý rozvoj (strategické řízení s výhledem let x politická podpora) zvyšování kvality života místních aktérů Cíle R: kvalita života, zaměstnanost, rozvoj služeb, růst příjmů, dostupnost infrastruktury, bezpečí, prestiž území, vzdělávání, občanské a politické svobody apod. Rozvojový management : jaká opatření město má aby ovlinilo rozvoj, inicialovalo, kontrola

4 Složky územního rozvoje
Hmotné složky územního rozvoje (plochy, koridory a pozemky, stavby a zařízení, přírodní prvky a útvary, obyvatelstvo, fauna, flóra) Aktivity v území (výroba, bydlení, rekreace, doprava, veřejné služby) Procesy v území (ekonomické, sociální, environmentální, ekologické, kulturní) Hodnoty v území (ekonomické, sociální, kulturní (včetně urbanistických a architektonických), environmentální, ekologické) Vztahy v území (vztahy objemově prostorové, vztahy provozní)

5 Indikátory lokálního a regionálního rozvoje
Kvantitativní (statistika, demografie …) Kvalitativní ukazatelé (např. TIMUR)

6 Politika územního rozvoje (PÚR)
Nástroj územního plánování Nástroj pro realizaci udržitelného rozvoje území Definuje hlavní strategie pro rozvoj území, priority, zásady a cíle územního rozvoje --- konkurenceschopnost území Využívá: územní plány, územně plánovací dokumentaci, regulační plány Definuje hlavní rozvojové osy a oblasti ČR Institucionální rámec rozvoje území, realizace PÚR – definuje úkoly pro kraje, obce aj. Nedefinuje regulaci území ale hlavní vývojové záměry státu a principy jejich naplnění Základ pro regionální politiku státu PÚR definuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování Nedefinuje přesná pravidla pro konkrétní situace, ale obecné rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost

7 Politika územního rozvoje (PÚR)
Koordinace PÚR s cíli a principy kohezní politiky a dalších politik s dopady do území a jeho rozvoje Respekt mezinárodního prostředí – principy územního plánování EU a dalších států, Implementace pravidel a zásad mezinárodního společenství, EU (udržitelný rozvoj, víceúrovňové vládnutí, partnerství, decentralizace aj.)

8 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013
Fondy pro EU27 Fondy pro ČR Konvergence 251,16 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč) 81,54% 25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč) 96,98% Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 49,13 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč) 15,95% cca 11,73 mld. Kč 1,56% Evropská územní spolupráce 7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč) 2,52% cca 10,97 mld. Kč 1,46% Celkem 308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč) 100,00% 26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)

9

10 Typologie problémových regionů
Zaostalé regiony Venkovské regiony Příhraniční regiony Regiony s urbanistickými problémy Strukturálně postižené regiony

11

12 Státní programy regionálního rozvoje
= nástroj realizace cílů vnitřní regionální politiky Podpora strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů Podpora venkovských regionů Podpora obnovy venkova 3) Podpora ostatních regionů Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek

13 Periferní regiony menší hustota osídlení
důsledek přírodních podmínek, geografické polohy (horské oblasti, příhraniční oblasti) důsledky politických rozhodnutí – např. vystěhování německého obyvatelstva z českého příhraničí dlouhodobě malá míra mobility Nižší hospodářský potenciál (zemědělství) Nedostatečná dopravní obslužnost Vyšší nezaměstnanost, lidské zdroje Neexistence významnějších ekonomických subjektů Další faktory závislé na ekonomické a politické situaci státu

14

15 Problematika rozvoje venkova
Rozdrobená sídelní struktura, historicky formovaná Velký počet malých obcí Praha, Brno, Ostrava – nad obyv. Plzeň, Olomouc – tis. Významný počet malých obcí – STČ, VYS, JČ Významná míra urbanizovanosti: MSK, UL, LB (VÚSC – 14 Regiony soudržnosti 8)

16

17 Velikostní struktura obcí v ČR
Počet obyvatel v tisících Počet obcí (%) Do 0.2 1 698 27.2 1.99 2 063 33.7 6.6 0.5-1 1 217 19.3 8.47 1-5 991 15.7 18.92 5-10 135 2.2 8.75 10-50 108 1.5 20.57 50-100 17 0.3 12.3 6 0.1 10.61 Nad 500 1 0.01 11.79 ČR celkem 6 236 100 Velikostní struktura obcí v ČR

18 Země % počet obcí pod 1000 obyv. Prům počet obyv. v obci Průměr rozloha obce (km2) Anglie 533 Litva 66 000 1 166 Bulharsko 35 000 432 Švédsko 29 500 1 595 Holandsko 0.2 20 500 60 Dánsko 18 000 150 Polsko 16 000 130 Slovinsko 3 10 300 106 Finsko 5 10 500 730 Norsko 4 9 000 710 Chorvatsko 8 800 104 Rumunsko 2 7 600 81 Itálie 24 6 500 38 Estonsko 9 5 700 178 Španělsko 61 5 000 Lotyšsko 32 4 300 115 Maďarsko 54 3 300 Slovensko 68 1 900 17 Česko 80 1 700 13 Francie 77 1 300 15

19

20 Proč venkov ? Zemědělství a lesnictví – role ve využívání přírodních zdrojů Lokální zdroje potravin Součást kulturního dědictví Evropy, diverzita krajiny Biodiverzita Místo rekreace, trávení VČ (sport, kultura, chata a chalupa …) Vyšší kvalita zdraví – místo práce i bydlení S rozvojem dopravy a ICT technologií – potenciální místo bydlení Potřeba stabilizace obyvatel

21

22 Mikroregiony Základní forma meziobecní spolupráce jsou svazky obcí
Technické svazky obcí x Rozvojové svazky obcí („mikroregiony“) Dobrovolné svazky obcí a měst, různá velikost, struktura, cíle Strategie svazků obcí – obvykle jediný rozvojový dokument obce Pro úspěšnost spolupráce je klíčový lidský faktor (ochota spolupracovat), mimořádný význam schopného manažera Členství ve více uskupeních – nároky na obec a tříštění aktivit – vhodnější využít jednoho uskupení, které by jménem obcí vstupovalo do dalších interakcí

23 Vývoj počtu svazku obcí v letech 1994-2005
Pramen: RARIS, Ministerstvo financí, 2006

24

25 Svazky obcí Jihomoravského kraje

26 Středočeský kraj

27

28 MAS Místní akční skupiny Podpora místního partnerství, Leader
Aktéři MAS Význam MAS x mikroregiony

29 MAS MAS Středočeský kraj

30 Euroregiony

31 EUROREGIONY Dobrovolná sdružení obcí, měst, NO, podnikatelských subjektů aktivity přeshraniční spolupráce vytváření euroregionů se považuje za nedílnou součást integračních procesů (SF) euroregion je formální nástroj pro přeshraniční spolupráci regionálních organizací Různá legislativa Malé projekty (do 1milEUR), velké projekty, tvrdé i měkké projekty dobrovolná sdružení obcí, které spojují své kapacity a aktivity, aby dokázaly čelit negativním dopadům periferní polohy

32 Problematika hranice

33

34

35 Velikost euroregionů Euroregion Počet čl. obcí Rozloha v km2
Obyvatelstvo Nisa 145 2 713,5 Labe 92 1 558,1 Krušnohoří 76 1 531,9 Egrensis 47 1 642,8 Šumava 124 3 678,1 Glacensis 102 1 836,3 Praděd 74 1 895,2 Těšínské Slezsko 41 763,2 Silesia 56 1 074,3 Pomoraví 77 1 745,4 Beskydy 61 948,5 Bílé Karpaty 149 2 236,0 Silva Nortica 40 1 692,9

36 Zaměření pracovních skupin euroregionů v ČR

37 NUTS II – regiony soudržnosti
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   NUTS II – regiony soudržnosti

38 Základní tendence a trendy v podpoře rozvoje území
Globalizace, regionalizace, decentralizace Udržitelný rozvoj – Zdravá města, LA21, soutěže město Stromů, rozkvetlá obec … Partnerství mezi VS a soukromým a občanským sektorem Marketingové a manažerské metody řízení Důraz na vlastní zdroje Zvyšující se zájem o socio-kulturní témata, sociální změna

39 LA a její aplikace v praxi
Metodický dokument/nástroj pro uplatnění principů TUR v praxi Jednotlivé kroky pro uplatnění LA21 v praxi Pracovní skupiny pro LA 21 – diverzifikovaná struktura aktérů (úřad, školy, NO, občané, firmy apod.): přijetí filozofie úřadem! Veřejné mínění, zjištění hlavních rozvojových problémů v území, potenciál území – definování strategií, opatření a aktivit, včetně finančního rámce a evaluace Budování partnerství v území! Dlouhodobý horizont, který nekončí vypracováním strategie

40 Uplatňování LA 21 v ČR Individuálně města, mikroregiony
Od roku 2003 koncepčnější přístup ze strany MŽP – definování kritérií a indikátorů pro implementaci LA21 – založení databáze LA21 Kategorizace měst a krajů zapojených do LA21 – zájemci, kategorie A, B, C, D Přehled jednotlivých lokalit viz: ČRvmapách/tabid/156/language/cs-CZ/Default.aspx