Pozice průmyslových spotřebitelů elektřiny Podzimní konference AEM 9/2007 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE.

Prezentace na téma: "Pozice průmyslových spotřebitelů elektřiny Podzimní konference AEM 9/2007 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE."— Transkript prezentace:

1 Pozice průmyslových spotřebitelů elektřiny Podzimní konference AEM 9/2007 K.Šimeček předseda předsednictva SVSE

2 Vývoj trhu s elektřinou 2008 - 2009 1.rok obchodování na PXE – Většina průmyslových odběratelů nakoupila dvojleté kontrakty kvůli cenovému stropu pro rok 2008 Ceny silové elektřiny pro rok 2009 překročily současně obchodovanou cenu pro tento rok na německém trhu,tzn.překročily průměr EU. Časově omezená nabídka ČEZ byla podána dříve než nabídky obchodníků – komplikace výběrových řízení

3 Odhad dynamiky nárůstu cen elektřiny

4 České ceny bohužel kopírují vývoj na nedostatkových trzích

5 Dopady vývoje cen elektřiny v ČR Průmysloví odběratelé v České republice definitivně ztratili výhodu nižších cen elektřiny oproti svým evropským konkurentům a to i přesto,že v ČR byl předchozími investicemi státu do energetiky dosažen převis nabídky. Na těchto investicích se nepřímo podíleli také průmysloví odběratelé vyšším daňovým zatížením na úkor vlastního rozvoje. Čeští odběratelé na evropské liberalizaci trhu s energiemi prodělali

6 Evropská liberalizační perioda v ČR

7 Zhoršující se pozice českých průmyslových spotřebitelů Spotřeba elektřiny je nejrychleji rostoucím nákladem průmyslových firem.Tento dlouhodobý nárůst cen nemá v komoditním businessu historickou obdobu Z dotazníku mezi členskými podniky plyne,že náklady na elektřinu velkých průmyslových podniků představují 1- 8% tržeb,náklady na plyn 0,5 – 6% tržeb Proexportní podniky operující na trhu kupujícího nemohou promítnout vyšší náklady do cen.

8 Odhad meziročního vývoje cen elektřiny

9 Průmysloví výrobci, kteří vyrábí a obchodují v celosvětové obchodní síti nemohou vlivem konkurence amerických a asijských výrobců promítnout rostoucí ceny energií do cen svých výrobků.Průměrný nárůst cen chemických specialit a komodit,nevyráběných z ropy činí 2-3% ročně v eurech či dolarech,což však vlivem sílící koruny v průměru o 4,5% ročně znamená faktický cenový pokles pro exportéry o 1,5-2,5% za rok. Poklesu jednotkových tržeb čelí producenti snahou o růst kapacit výroby a objemů prodeje i snižováním nákladů.Nutné zvyšování kapacit však znamená i zvyšování spotřeby energií absolutně. Výrobci na světových trzích

10 Doba likvidace elektro intenzivního průmyslu

11 Rostoucí ceny energií,nejsou proto světově exportní podniky schopny kompenzovat a znamenají snížení ziskové marže a tím klesající potenciál na investice do růstu. Trvalý pokles ziskovosti je negativně vnímán investory,takže řada podniků přichází o možnost reinvestovat zisk ve prospěch investic do oblastí s perspektivnějším vývojem cen energií jako je Severní i Jižní Amerika,Rusko a Asie, zejména Čína a Indie. Riziko odchodu těžkého průmyslu

12 Konkurenční trhy

13 Dopady odchodu těžkého průmyslu z ČR (Evropy) Ztráta ekonomické výkonnosti,kterou prakticky nelze nahradit Růst závislosti na dovozu většiny průmyslových surovin a poloproduktů z politicky problematických zemí Pokles životní úrovně obyvatel Ztráta cenného výrobního know how Přesun těžkého průmyslu do rozvojových zemí nezlepší,ale spíše zhorší klimatické podmínky planety

14 Záměr liberalizace trhu s energiemi v Evropě je součásti lisabonské strategie ‘Vytvořit v Evropské unii světově nejvíce dynamické a konkurenceschopné ekonomické prostředí‘

15 Je možný návrat k lisabonské strategii? Změnit trh prodávajícího na trh kupujícího Vyrovnání nabídky s dlouhodobou poptávkou výstavbou nových zdrojů elektřiny Vyloučit teritoriální zavádění ekologických sankcí a překážek Dohled a regulace energetických firem v monopolním či dominantním postavení Zachovat vliv státu v klíčových energetických společnostech Podpora dlouhodobých kontraktů pro velké odběratele – průmyslový pool