Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
0
APROCHEM 2015 Podzemní zásobníky plynu a prevence závažných havárií
Lubomír Kelnar1, Šárka Václavková1, Petr Novák1, Jana Michálková1, Petr Strakoš2, Václav Frydrych2, Petr Půlpán3, Michal Vaněček1 1WATRAD, spol. s r.o., 2GEOMEDIA s.r.o., 3WAK System, spol. s r.o. Projekt TA ČR Beta TB030MZP010: „Výzkum a vývoj nástrojů pro zpracování bezpečnostní dokumentace podle požadavků evropské směrnice SEVESO III provozovatelů podléhajících kontrole MŽP a ČBÚ“ Část: Podzemní zásobníky plynu , Hustopeče
1
Výchozí podmínky projektu
Od by provozovatelé podzemních zásobníků plynu (PZP) měli zpracovávat jak bezpečnostní dokumentaci podle předpisů Státní báňské správy v gesci Českého báňského úřadu (ČBÚ), tak bezpečnostní dokumentaci podle nového zákona o prevenci závažných havárií (PZH), v gesci Ministerstva životního prostředí (MŽP). V rámci projektu dochází k harmonizaci a optimalizaci bezpečnostní dokumentace pro PZP tak, aby dokumentace splňovala požadavky jak ČBÚ, tak zákona o PZH, který vychází z evropské směrnice SEVESO III, a zamezilo se duplicitám. Při harmonizaci a optimalizaci dokumentace se berou v úvahu: různé možnosti přístupů k havarijnímu plánování, platná a nově vznikající legislativa PZH, zahraniční zkušenosti, relevantní havarijní scénáře na zařízeních PZP včetně výpočtů dosahů projevů pro reálnou havárii
2
Cíl projektu Cílem části projektu se zaměřením na PZP je snížení rizika závažných havárií na PZP na základě harmonizace a optimalizace stávajících různorodých bezpečnostních přístupů. Výsledkem bude N – certifikovaná metodika s názvem: „Metodika harmonizace a optimalizace bezpečnostních přístupů při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících s cílem snížení rizika závažných havárií“
3
PZP v ČR
4
Skladovací kapacity PZP v ČR
Podzemní zásobník plynu / vlastník Skladovací kapacita ZP (mil. m3) (tisíce tun) PZP Háje / RWE Gas Storage 64 51 Dolní Dunajovice / RWE Gas Storage 900 720 Tvrdonice / RWE Gas Storage 510 408 Lobodice / RWE Gas Storage 177 142 Štramberk / RWE Gas Storage 480 384 Třanovice / RWE Gas Storage 530 424 Uhřice / MND Gas Storage 280 224 Dolní Bojanovice / SPP Storage 576 461
5
Zařazování PZP – množství ZP
Zákon o PZH se mj. týká skladování plynu v pevninských podzemních zásobnících plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech (§1, odst. 3, písm. g), a to bez bližšího upřesnění. Na základě maximálního skladovaného množství by byly PZP v ČR zařazeny do skupiny B (> 200 t ZP). Šlo by tak o objekty s povinností zpracování bezpečnostní dokumentace podle zákona o PZH, která mj. zahrnuje: bezpečnostní zprávu včetně posouzení rizik závažné havárie a systému prevence plán fyzické ochrany vnitřní havarijní plán podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu Množství ZP v nadzemní části PZP… …se zjistí součtem množství ZP ze všech provozních souborů podle schválené projektové dokumentace (objemy a tlaky v zařízeních) Otázka: „Jak definovat množství ZP pro zařazení PZP podle zákona o PZH?“
6
Zařazování PZP v zahraničí
Jaké množství ZP je rozhodující pro zařazování v zahraničí? Slovensko: Zařazují na základě množství v nadzemních částech PZP včetně plynovodů, a to i kolektorových Všechny zásobníky jsou zařazeny do skupiny B Pozn. všechny PZP na Slovensku jsou horninového typu a všechny vtlačno-výtlačné sondy jsou osázeny podpovrchovým bezpečnostním ventilem. Velká Británie: Zařazují na základě celkového možného množství ZP přítomného v PZP, tedy maximální skladovací kapacita + množství ZP v nadzemních částech PZP
7
Zařazování PZP – definice objektu
3 možnosti definice objektu: 1. Objektem je celé území, pod kterým se PZP nachází (schéma č. 1) 2. Objektem je území centrálního areálu + oplocené plochy jednotlivých sond včetně spojovacího potrubí, a to v rozsahu bezpečnostních pásem (schéma č. 2) 3. Objektem je území centrálního areálu a bezpečnostní pásma okolo sond (schéma č. 3) schéma č. 1 schéma č. 2 schéma č. 3
8
Definice objektu PZP v zahraničí
Slovensko: Za objekt se považuje stavba PZP tak, jak je nadefinována ve schválené projektové dokumentaci, tzn. technologie úpravy plynu, kompresorovny a plynovody od přípojky k tranzitnímu plynovodu až po jednotlivé sondy. Velká Británie: Za zařízení v rámci jednoho objektu se považují prostory pro uskladňování ZP, sondy, spojovací potrubí a technologie zpracování ZP.
9
HP a VHP – návrh řešení Návrh řešení:
Z analýzy shody/rozdílů náležitostí HP splňujícího požadavky ČBÚ-SBS a požadavků PZH na VHP u objektů zařazených do skupiny B vyplývá, že úpravou stávajícího havarijního plánu u provozovatelů PZP lze naplnit požadavky VHP stanovené v připravované vyhlášce č. XX/2015 a požadavky ČBÚ stanovené vyhláškou č. 71/2002 Sb. v platném znění. Návrh řešení: Navrhnout a závazně používat jasnou strukturu vnitřního havarijního plánu pro provozy PZP splňující požadavky jak ČBÚ-SBS, tak MŽP, např. s názvem „Postup při zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu pro provozy PZP“ (analogicky k připravované vyhlášce č. XX/2015). Navrhovaný postup by měl vycházet ze zavedené a v praxi používané struktury současného HP u provozovatelů PZP s doplněním kapitol nutných pro naplnění požadavků PZH. Navrhovaný postup by sloužil jak pro potřeby vypracování, tak i pro potřeby kontroly vnitřního havarijního plánu pro provozy PZP.
10
Shrnutí Zařazování PZP HP a VHP
Stanoviska MŽP k definicím určujícího množství ZP pro zařazení PZP a k definici objektu lze promítnout do metodického pokynu pro posouzení objektu nebo zařízení s vybranými nebezpečnými chemickými látkami a do metodického pokynu pro návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo B, které se budou aktualizovat v rámci projektu TA ČR TB030MZP009. HP a VHP Umožnit naplnění požadavků PZH u provozů PZP jasně danou strukturou HP. Rozdílný postup naplnění požadavků VHP u PZP by měl být zohledněn ve vyhlášce nebo její příloze (struktura VHP), a to alespoň odkazem na rozličnou metodiku zpracování VHP u PZP. Další náležitosti bezpečnostní dokumentace podle zákona o PZH Systém prevence – většinu dokumentů systému prevence provozovatelé PZP mají, dokumenty se zapracují do struktury systému PZH a doplní se chybějící položky Posouzení rizik – provozovatelé mají jen části, např. identifikované zdroje rizika, dosahy některých projevů havárií (tryskavý požár) – potřeba doplnit scénáře o četnosti koncových stavů a následky na příjemcích rizika (osoby, životní prostředí, majetek) a poté posoudit riziko
11
WATRAD, spol. s.r.o. Sídlo: S. K. Neumanna 1316, Pardubice Kontaktní adresa: Osadní 26, Praha 7 Telefon: , Internet:
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.