KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

Prezentace na téma: "KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI"— Transkript prezentace:

1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Michael Martinek Jabok 2009 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

2 2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE
Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

4 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Starověk Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

5 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Středověk Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až 1500. Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví: Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc. Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti. Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata. Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Reformace Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Švýcarská reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Rakousko - Uhersko 1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

8 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Odluka církve od státu Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.“ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

9 Reakce katolické církve
Církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím) Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Řehoř XVI. (Mirari vos 1832), Pius IX. (Quanta cura 1864 – Sylabus errorum), 1. vatikánský koncil ( – dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti), Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 – závaznost scholastické filozofie), Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha – povinnost zrušena 1967) Obrat až na 2. vatikánském koncilu ( ), důsledky dodnes. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

10 VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI
Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

11 SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE
SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučný toleranční odlukový kooperační s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

12 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Komunismus Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

13 Listina základních práv a svobod
Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

14 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949. 298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku 2002. Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

15 ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA
Mezikonfesní zákony 49/1868 ř.z.; 96/1925 Sb. z. a n. nadále neupraveno Uznání církví (registrace) 68/1874 ř.z. (1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. 3/2002 Sb. (úč ) Postavení katol. církve 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. Postavení evangelických církví 41/1861 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb Postavení židovských obcí 57/1890 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. Financování církví zemské nábo- ženské fondy kongrua a dotace 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. 51/1874 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. 122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

16 Současný model vztahu státu a církví v ČR
Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

17 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Církve a náboženské společnosti nábož. na státních školách služba duchovních v armádě služba duchovních ve věznicích financování státem platnost církevních sňatků zřizování církevních škol zpovědní tajemství Apoštolská církev A Bratrská jednota baptistů ne Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev J.K.Svatých posledních dnů Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev AV v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evang. církev AV v ČR Náb. společnost českých unitářů Náb.společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická AV Starokatolická církev v ČR 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

18 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

19 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Financování církví Modely financování církví v Evropě: Státní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

20 FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ
z výnosů aktuálního vlastního majetku z výnosů původně církevního majetku z náhrady za sekularizovaný církevní majetek ze soukromých prostředků z veřejných prostředků fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) náboženské fondy (matice) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) příspěvky benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) služné, náklady církevních ústředí dary 2 5 jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) dotace (od ) sbírky nájemné z nemovitostí účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) 3 jiný majetek CNS poplatky dědictví (odkazy) 1 4 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

21 Současný model financování církví v ČR
Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny). 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

22 Financování církví v ČR
Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

23 Počet duchovních v letech 2000 - 2007
Název 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Církev římskokatolická celkem 2 462,10 2 428,00 2 542,36 2 591,55 2 619,24 2 753,68 2 829,95 2 899,49 Českobratrská církev evangelická 253,00 243,00 231,00 262,00 245,74 228,62 244,39 231,79 Církev československá husitská 252,20 280,16 321,68 374,53 388,84 407,19 410,84 Slezská církev evangelická AV 77,50 69,00 75,50 74,50 85,00 87,00 84,75 89,75 Pravoslavná církev v českých zemích 109,53 124,00 129,08 143,01 148,33 155,24 167,15 171,59 Apoštolská církev 90,00 98,00 105,00 119,00 142,00 156,17 162,30 171,12 Církev bratrská 65,50 67,00 81,00 80,20 86,69 90,62 97,11 102,40 Církev řeckokatolická 30,00 32,00 31,00 41,00 37,15 36,91 36,61 39,55 Evangelická církev AV v ČR 8,00 8,73 10,54 11,09 12,28 14,49 Evangelická církev metodistická 33,45 39,00 33,77 36,66 39,81 45,38 47,37 48,04 Jednota bratrská 50,00 45,00 55,00 62,00 64,40 73,25 80,38 87,56 Luterská evangelická církev a.v. v ČR 11,00 13,20 12,82 12,50 13,50 11,90 Starokatolická církev v ČR 28,00 33,00 34,00 35,00 38,00 41,26 Federace židovských obcí v České republice 26,90 27,00 36,51 36,59 33,69 35,37 Náboženská společnost českých unitářů 3,10 4,00 3,21 3,00 3,58 3,65 Bratrská jednota baptistů - 21,70 26,40 30,50 CELKEM 3 500,28 3 480,00 3 651,28 3 822,15 3 939,44 4 136,59 4 284,65 4 389,30 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

24 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009
Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet duchovních 3 501 3 480 3 651 3 824 3 941 4 137 4 285 4 389 Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy 31 798 33 240 32 986 34 000 Pojistné administrativy 11 004 11 434 11 433 11 776 11 866 11 890 11 887 11 900 Platy celkem včetně pojistného Prostředky na věcné náklady CNS 38 833 40 700 40 117 39 700 37 000 33 509 Prostředky na údržbu církevního majetku 12 030 24 745 25 300 23 058 26 491 23 740 CELKEM Souhrnný přehled o finančních prostředcích poskytovaných církvím a náboženským společnostem z rozpočtu Ministerstva kultury a z Fondu solidarity Evropské unie v letech 2000 – 2007 (v tis. Kč) Program kulturních aktivit 1 014 3 101 1 547 2 321 2 276 2 293 3 200 Prostředky na odstranění následků povodní - 5 501 7 822 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

25 Základní platy duchovních
Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída I. II. III. IV. V. 1. do 3 let 9 070 10 040 11 130 12 570 14 260 2. do 6 let 9 540 10 570 11 720 13 270 15 060 3. do 9 let 11 090 12 300 13 950 15 860 4. do 12 let 10 500 11 660 12 910 14 650 16 650 5. do 15 let 11 020 12 160 13 500 15 360 17 420 6. do 18 let 11 500 12 710 14 090 16 060 18 230 7. do 21 let 11 960 13 260 14 690 16 730 19 010 8. do 24 let 12 460 13 790 15 270 17 410 19 820 9. do 27 let 12 940 14 310 15 870 18 110 20 620 10. nad 27 let 13 420 14 850 16 470 18 810 21 410 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

26 Návrh na finanční vyrovnání
Programové prohlášení vlády 2007: „Vláda podpoří církve a náboženské společnosti při plnění jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v životě české společnosti. Vláda bude usilovat o dořešení vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.“ 30. května 2007: vláda zřídila vládní Komisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi dne. Tato komise uložila Ministerstvu kultury vypracovat návrh materiálu věcného návrhu zákona, který tuto problematiku bude řešit. Jako partner vládní komise byla pro řešení těchto otázek vytvořena také církevní komise. Připravovaný právní předpis kombinuje metodu navrácení části movitého i nemovitého majetku (především pro řády, kongregace a společnosti zasvěceného života) s metodou vyplácení finančních kompenzací za majetek, který vrácen nebude. V obecných rysech vládla shoda mezi vládní i církevní komisí. 23. ledna 2008: vláda projednala návrh věcného záměru zákona a jednomyslně ho schválila. 2. dubna 2008: vláda schválila návrh zákona. 13. června 2008: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla o ustavení dočasné poslanecké komise, která má rozsah a řešení majetkového narovnání posoudit. Ta měla výsledky své práce předložit do konce roku 2008. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

27 Konkrétní podoba návrhu
Pravidla pro předávání věcí v majetku státu, které byly neprávem odebrány CNS za komunistického režimu. Každá z registrovaných CNS obdrží paušální finanční náhradu. Ta bude vyplácena po 60 let v ročních splátkách, jejichž výše je pevně stanovena. Částka byla stanovena konsensem mezi státem a poškozenými CNS, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty nevydaného majetku. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč. Od této částky byl odečten odhad hodnoty majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Celková výše finanční náhrady pro všechny dotčené CNS činí 83 mld. Kč + úrok 4,85 %. Anuitní splátky (splátka, jejíž výše je neměnná po celou dobu splácení a zahrnuje jistinu a úrok)., ročně celkem 4,27 mld. Kč Celková výše splátek včetně úroků tak činí 256 mld. Kč. Všechny uvedené církve budou po 20 let zároveň pobírat dosavadní státní příspěvek, jehož výše se bude v každém následujícím roce snižovat o 5%. Dosavadní nepřímá podpora CNS spočívající ve financování škol, zdravotních a sociálních služeb, pomoci při správě historických a kulturních památek a v daňových úlevách zůstane zachována. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

28 Roční splátka finanční náhrady pro jednotlivé církve
Apoštolská církev   Kč, Bratrská jednota baptistů 14  Kč, Církev adventistů sedmého dne 32  Kč, Církev bratrská   Kč, Církev československá husitská 189  Kč, Církev řeckokatolická 18  Kč Církev římskokatolická   Kč, Českobratrská církev evangelická 139  Kč, Evangelická církev AV v České republice Kč, Evangelická církev metodistická 22  Kč, Federace židovských obcí v ČR 16  Kč, Jednota bratrská   Kč, Luterská evangelická církev a. v. v ČR 6  Kč, Náboženská společnost českých unitářů 2  Kč, Pravoslavná církev v českých zemích 70  Kč, Slezská církev evangelická a.v. 40  Kč, Starokatolická církev v České republice 16  Kč. 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009

29 Problémy současného právního stavu
Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem 2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2009