Reakce RVŠ na doporučení komisařů OECD (podklad k diskusi) František Ježek Leden, 2007.

Prezentace na téma: "Reakce RVŠ na doporučení komisařů OECD (podklad k diskusi) František Ježek Leden, 2007."— Transkript prezentace:

1 Reakce RVŠ na doporučení komisařů OECD (podklad k diskusi) František Ježek (JEZEK@KMA.ZCU.CZ) Leden, 2007

2 Celkové vyjádření RVŠ Návrh: Rada vysokých škol považuje oba dokumenty (podkladovou zprávu ČR i poznámky komisařů OECD) za zásadní a doporučení komisařů OECD chápe jako inspirativní výzvu k hledání nové strategie rozvoje terciárního sektoru vzdělávání v České republice.

3 Odstavec 28 Doporučení komisařů: Avšak efektivitu tohoto přístupu rozdělování financí jako prostředku k vytvoření širšího strategického záměru značně oslabuje struktura řízení vysokých škol, jejichž rektoři a centrální administrace mohou pouze v limitované míře nebo vůbec ovlivnit strategické rozhodování při rozdělování peněz mezi jednotlivé fakulty.

4 Odstavec 28 Návrh reakce: Domníváme se, že rektoři a centrální administrace vysoké školy mají poměrně široké možnosti využití zdrojů pro strategické řízení vysoké školy. Podmínkou ale je, aby se vedení vysoké školy dominantně věnovalo strategickému (a méně operativnímu) managementu a by pro strategický pohled získalo především akademické senáty. Přesto doporučujeme, aby např. na půdě Rady vysokých škol proběhla zevrubná diskuse na téma vztahu rektora (děkana) a akademických senátů s důrazem na jejich působnost ve strategickém managementu.

5 Odstavec 82 Poznámka komisařů: Tyto zastupitelské orgány (především Rada vysokých škol) hrají významnou roli při jmenování Akreditační komise.

6 Odstavec 82 Návrh reakce: Role Rady vysokých škol při jmenování Akreditační komise je srovnatelná s dalšími aktéry, včetně aktérů externích. Rada vysokých podává ministrovi pouze návrhy (nominace). Za závažnější problém považujeme otázku složení pracovních skupin Akreditační komise. Doporučujeme, aby právě v nich byl uplatněn i pohled dalších aktérů. Vliv většího politického pohledu na terciární vzdělávání při úrovni politické kultury v ČR považují vysoké školy za nebezpečný.

7 Odstavec 89 Doporučení komisařů: Na systémové úrovni se podobně nabízí reforma Rady vysokých škol a její změna a rozšíření tak, aby zahrnovala i komoru externích aktérů.

8 Odstavec 89 Návrh reakce: Zřízení komory externích aktérů v rámci Rady vysokých škol se jeví jako nevhodné až nemožné. Doporučujeme, aby vliv externích aktérů na terciární vzdělávání byl zajištěn zejména na úrovni jednotlivých vysokých škol (správní rady, vědecké rady, strategické týmy apod.). V případě Rady vysokých škol považujeme za vhodné, aby na její jednání byli podle potřeby ve větší míře zváni jako hosté odborníci z jiných oblastí života. Jisté pozitivní zkušenosti s takovým postupem Rada již má (pozvání zástupců MPO, Akademie věd, MPVS apod.).

9 Odstavec 267 Doporučení komisařů: Na systémové úrovni by měla upravená a rozšířená Rada vysokých škol zahrnovat i pracovní skupinu pro internacionalizaci složenou ze členů ostatních skupin a …

10 Odstavec 267 Návrh reakce: Z uvedené formulace není zřejmé, jak by mělo dojít v případě RVŠ na systémové úrovni ke zvýšení vlivu RVŠ na internacionalizaci vysokých škol. Doporučení lze ovšem chápat i jako návrh na úpravu programových priorit RVŠ, což je samozřejmě po příslušné diskusi proveditelné.

11 Další podněty vztahující se k samosprávě ve vysokém školství  83 … V porovnání s většinou ostatních evropských systémů je však míra akademické samosprávy na systémové a institucionální úrovni hodně vysoká a role externích aktérů velmi nízká.  84. Negativním dopadem tohoto systému řízení je to, že instituce se zaměřují samy na sebe a nezabývají se produktivně potřebami české společnosti.

12 Další podněty vztahující se k samosprávě ve vysokém školství  85. Schopnost rektorů a děkanů efektivně vést své instituce je rovněž omezena demokratickou akademickou samosprávou a tím, že jsou voleni akademickými senáty (a jmenování Prezidentem, respektive rektorem). Vysoká míra autonomie fakult vede ke strukturální tendenci omezovat centrální univerzitní zdroje ve prospěch maximalizace příjmů fakult a přijímání cesty nejmenšího odporu namísto strategického rozhodování,…... Hodnotící tým rovněž slyšel, že instituce považují za obtížné stanovit si výzkumné priority. Nejsou–li české univerzity schopny identifikovat vysoce prioritní oblasti a přesunout do nich finanční prostředky, oslabuje to jejich konkurenceschopnost v mezinárodní soutěži o peníze z evropských rámcových programů. Zásadní role studentů v rozhodování může být problematická při volbě vedení a při rozhodování o prioritách a o rozpočtu, ….

13 Další podněty vztahující se k samosprávě ve vysokém školství  86. ….demokratické řízení v kombinaci se silnou autonomií vysokých škol, které často nelze najít v zahraničí, nepochybně posilují nezávislost vysokoškolského vzdělávání na státu, vede na druhé straně vede k těžkopádnému a často nepružnému systému řízení veřejných vysokých škol. To platí i pro vedení institucí. Snaha o demokratické principy řízení pokud jde o zásadní rozhodnutí akademických senátů, zachování si značného vlivu vědeckých rad na výzkum, vývoj a studentskou agendu, předání dohledu nad otázkami souvisejícími s nemovitostmi a majetkem správním radám a zachování odpovědnosti za řízení instituce v rukou rektorů sice činí institucionální řízení těžkopádným, ale na druhou stranu umožňují akademické komunitě, aby se na něm zásadním způsobem podílela.

14 Další podněty vztahující se k samosprávě ve vysokém školství  90. Je nutné posílit schopnost rektorů a děkanů vést své instituce. Musejí se osvobodit od omezování, kterými je svazují řídící struktury zastupující zájmy fakult/kateder. Instituce nemohou být silné a úspěšné, pokud nemohou určovat svou strategii a priority, …. Přínos účasti externích aktérů na strategickém rozhodování nebude též plně využit, pokud nebude institucionální vedení schopno zajistit implementaci svých strategií. Ministerstvo a instituce by měly zkoumat způsoby, jak reformovat vnitřní řízení, včetně způsobů jmenování rektorů a děkanů tak, aby se zde nadále uplatňovala významná, avšak nikoliv rozhodující role interních aktérů.

15 Další podněty vztahující se k samosprávě ve vysokém školství  91. Hodnotící tým velmi potěšila ochota studentských představitelů zvážit alternativy k současnému modelu řízení. Klíčovým bodem je to, že role studentů by se měla lišit podle záležitosti, o kterou se jedná. V některých případech (zajišťování kvality) by měli studenti hrát větší úlohu než v současnosti, zatímco jinde (služby studentům) podobnou a v dalších oblastech (strategie, stanovení priorit a jmenování vedení univerzit) dokonce menší. Role studentů v rozhodování o různých záležitostech by měla být předmětem zvláštního posouzení.

16 Návrh usnesení předsednictva RVŠ: Předsednictvo RVŠ ukládá: l užšímu předsednictvu, aby pro únorový sněm RVŠ zajistilo přednesení shrnujícího referátu k národní zprávě a ke zprávě komisařů OECD, l ukládá svým členům, aby do 31. 1. 2007 zaslali na Agenturu poznámky a doporučení k návrhu reakce RVŠ, l ukládá komisi pro strategie a rozvoj, aby na základě připomínek provedla úpravu reakce RVŠ a předložila ji únorovému sněmu RVŠ k projednání či ke schválení.