Fakulta sociálních studií

Prezentace na téma: "Fakulta sociálních studií"— Transkript prezentace:

1 Fakulta sociálních studií
SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií katedra sociologie

2 Kde se nejčastěji setkáváme se sociologickým výzkumem?

3 Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – marketing a výzkumy veřejného mínění, různé ankety a průzkumy

4 Příklad Aktuálně je zajímavý průzkum společnosti Jablotron (prosinec 2012) zaměřený na populaci bytových zlodějů (odsouzených) Způsoby vniknutí…. Do domu se tedy podle zlodějů nejsnáze dostává přes okno (84 %), sklepem (74 %) a garáží (73 %). Co zloděje odradí….. alarmy (70 %), bezpečnostní dveře typu NEXT (69 %) a bezpečnostní skla (63 %). Více než polovinu pachatelů by k odchodu přimělo i označení „Objekt je napojen na pult centrální ochrany" a stejný počet uvádí, že by si vloupání rozmysleli také díky hlídacímu psovi Neúčinné zabezpečení….. sousedé ve vedlejším domě však pro ně nepředstavují žádnou překážku. Stejně tak ani houkající alarm, který není napojený na ochranku. V krádeži při jeho houkání dokážou prý pokračovat dvě třetiny z nich. Navíc přes 60 procent dotázaných zlodějů uvádí, že alarm umístěný viditelně na domě je pro ně často lákadlem, že tam bydlí bohatí lidé. Kam se vloupat……Pokud bydlíte v panelovém domě, je pravděpodobné, že vás zloděj navštíví přes den, zatímco do rodinného domu se pokusí vloupat spíše v noci.

5 Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme?
Výzkum Průzkum Výzkumná sonda Šetření Anketa

6 Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme?
Průzkum …bývá definován jako jedna z etap výzkumu realizovaná v terénu nebo jako samostatná výzkumná akce postrádající hlubší teoretické pozadí.

7 Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme?
Výzkumná sonda …je zpravidla zaměřena na dílčí a neúplnou část výzkumného problému, poznatky z výzkumné sondy slouží jak k ověření obecně podmínek sběru dat v terénu (ochota respondentů odpovídat, možnosti a omezení práce tazatelů, testování nástroje sběru dat aj.), tak i pro celkovou orientaci a přípravu rozsáhlejší výzkumné akce. Výzkumná sonda má tedy často povahu pilotáže, tj. předvýzkumu.

8 Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme?
Šetření …představuje aplikaci konkrétní výzkumné techniky v terénu (dotazníkové šetření, sběr dat pomocí pozorování atd.), stává se součástí průzkumu.

9 Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme?
Anketa …je nereprezentativní a nesystematické sledování názorů různých skupin respondentů, kteří nesplňují statistická kritéria, anketa je tzv. „samovýběrem“

10 TYPY VÝZKUMŮ Základní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – jde o vytváření základních poznatků Aplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikace Akční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení lokálních praktických problémů Evaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervence Kritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovností Diagnostický výzkum, prognostický výzkum, explorační výzkum, orientační výzkum

11 FUNKCE VÝZKUMU Vědecká Sociotechnická Humanizační Edukační Propagační - marketingová

12 Podklad propagačního materiálu VŠFS (2012)
VŠFS znamená kvalitní vzdělání – to si myslí po prvních dvou semestrech studia na VŠFS 92,7 % oslovených posluchačů (z celkového počtu 701 respondentů). Právě přesvědčení, že VŠFS poskytuje kvalitní vzdělání a vysokou odbornou úroveň pedagogů je jedním z hlavních důvodů k zahájení studia na VŠFS. Opět bych si vybral VŠFS – pokud se by naši studenti po zkušenostech s prvním rokem studia na VŠFS měli rozhodovat pro studium na vysoké škole, opět by se pro VŠFS rozhodlo celkem 83,4 % našich posluchačů. Po tříleté zkušenosti se studiem na VŠFS by tato škola zůstala první volbou vysokoškolských studií pro 82,2 % posluchačů. Podmínky studia na VŠFS – naši studenti hodnotili na konci prvního ročníku celkové podmínky studia na VŠFS na škále 1–5 (1–nejlepší; 5–nejhorší). Celkový průměr tohoto kritéria dosáhl podle odpovědí velmi pozitivního průměru 1,92. Před studiem na VŠFS zkušenosti s jinou VŠ – celkem 24,3 % současných posluchačů bakalářského studia na VŠFS má zkušenost s předchozím studiem na jiné vysoké škole. Tento podíl studentů srovnával a hodnotil na škále 1–5 (1–nejlepší; 5–nejhorší)různé oblasti na VŠFS a předchozí VŠ. Podle odpovědí je hodnocen přístup pedagogů ke studentům na VŠFS celkovým průměrem 1,99, zatímco stejná oblast na předcházející VŠ výrazně méně příznivěji, a to průměrem 3,24. Práce studijního oddělení dosahuje na VŠFS podle odpovědí průměru 1,71, oproti průměru 3,03 na ostatních školách. Absolventi jsou rádi, že studovali VŠFS – význam absolvování VŠFS manifestuje celkem 82,4 % všech držitelů akademických titulů z VŠFS Absolventi VŠFS mají práci - zkušenosti se získáním zaměstnání absolventů VŠFS jsou příznivé. Celkem 57 % našich absolventů pracovalo již během studia, každý třetí našel po absolutoriu VŠFS zaměstnání bez větších problému (10 % zcela bez problémů).

13 Etapy sociologického výzkumu

14 FÁZE PROJEKTOVÁ (PŘÍPRAVNÁ) 2) FÁZE REALIZAČNÍ (EMPIRICKÁ)
3) FÁZE VYHODNOCOVACÍ (ZÁVĚREČNÁ)

15 Fáze projektová – (přípravná)
1. Obecná charakteristika tématu – co řeším 2. Vymezení výzkumného problému – na řešení jakého problému se zaměřím 3. Podrobné seznámení (studium odborných zdrojů) s aktuálním stavem poznání – co vím a co nevím 4. Cíle výzkumu – co chci zjistit 5. Stanovení hypotéz – s jakými předpoklady do výzkumné práce vstupuji 6. Výzkumná metoda – jak budu problém řešit 7. Časový a finanční plán – časový harmonogram, náklady výzkumu – jak dlouho a za kolik?

16 Nedůsledná příprava nástroje sběru empirických dat
Pozor na chyby! Nedostatečné seznámení výzkumníka s aktuálním stavem poznání – „objevuje se objevené“ Nedůsledná příprava nástroje sběru empirických dat

17 Fáze realizační (empirická)
1. Předvýzkum (pilotáž) – ověření nástroje sběru dat, použité metody – jdu na to správně? 2. Příprava tazatelů 3. Sběr dat – práce v terénu, kontrola práce tazatelů – zajistím kvalitní a věrohodná data? Reliabilita a validita

18 Nepřipravení tazatelé!!!
Pozor na chyby! Nepřipravení tazatelé!!!

19 Fáze vyhodnocovací (závěrečná)
1. Kontrola (čištění) dat – s jakými daty lze pracovat? 2. Analýza a interpretace dat – co lze z dat vytěžit? 3. Závěry – prezentace, výzkumná zpráva, zveřejnění výsledků, konference – co a jak zveřejním?

20 Výzkumná paradigmata v sociologickém výzkumu
Dvojí „design“ výzkumné práce

21 Jak nejčastěji je designován marketingový výzkum?

22 Kvantitativní metoda výzkumu
deduktivní přístup - teorie, hypotézy, sběr dat, ověření hypotéz extenzivní plošné zkoumání jevů – snaha „vysvětlit“ důraz na měřitelnost, kvantifikaci, exaktnost – „tvrdá data“ určeno pro sledování hromadných jevů – silná standardizace možnosti generalizace poznatků – poznání je redukované, často abstraktní výzkumný postup předem jasně definován rychlý sběr dat a jejich zpracování pomocí statistických metod pracuje se s jasně definovanými výběrovými postupy, výzkum se realizuje zpravidla na reprezentativním vzorku populace větší reliabilita data jsou vyhodnocována po ukončení sběru dat

23 Kvalitativní metoda výzkumu
induktivní přístup – sběr dat, identifikace vztahů, souvislostí, pravidelností, formulace hypotéz, teorie intenzivní a detailní zkoumání jevů – snaha „porozumět“ důraz na intepretaci, porozumění, intuici, cit – „měkká data“ určeno pro terénní výzkum a sledování konkrétních situací v přirozených podmínkách – slabá standardizace odmítání generalizace poznatků –poznání je konkrétní a autentické výzkumný proces je pružný, přizpůsobuje se průběžným poznatkům a zjištěním sběr dat a jejich zpracování náročné na čas a často tvůrčí schopnosti badatele pracuje se s konceptem teoretického nasycení – sběr dat je ukončen v případě, že se neobjevují během analýzy dat další nové vztahy a významy větší validita data jsou vyhodnocována v průběhu sběru dat – další sběr dat je zpravidla podmíněn povahou průběžných výstupů

24 Přednosti a nevýhody kvantitativního výzkumu
+ Lze zobecnit na populaci + Relativně rychlý a přímočarý sběr dat + Poskytuje přesná, numerická data + Relativně rychlá analýza dat + Výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi + Je užitečný při zkoumání velkých skupin - Získaná znalost může být příliš abstraktní a obecná pro přímou aplikaci v místních podmínkách - Výzkumník je omezen reduktivním způsobem získávání dat - Výzkumník se orientuje pouze na určitou teorii a její testování a ne na rozvoj teorie

25 Vhodná je proto kombinace obou metod
Kvantitativní výzkum sleduje snahu vysvětlit, kvalitativní výzkumu se snaží o porozumění Vhodná je proto kombinace obou metod

26 Příklad Každá reklamní kampaň obsahuje sdělení, jehož smyslem je záměrné a plánované ovlivnění cílové skupiny. Zadavatel reklamní kampaně sleduje konkrétní cíle v podobě například změny spotřebního chování, posílení vztahu ke značce, podporu určitého životního stylu. Aby reklamní kampaň byla efektivní a vynaložené finanční prostředky přinesly očekávané zisky, konkrétní reklamní sdělení jsou nejprve testovány, zkoumá se jejich účinnost, pracuje se zpravidla s vícero možnými koncepty mediálních obrazů, sloganů, motivů, postav, barev, apod. V první fázi se často aplikují kvantitativní postupy, jejichž cílem změřit potenciál na cílové skupině a kvantifikovat silné a slabé stránky reklamního sdělení. Kvantitativní výzkum a jeho výsledky upozorní jak na přednosti, tak na sporné a kritické momenty kampaně, naznačí na co se zaměřit nebo naopak s čím neztrácet čas. Následuje kvalitativní výzkum, jehož smyslem je podrobnější a daleko detailnější rozbor jednotlivých částí reklamní kampaně a hlubší porozumění reakcím respondentů. Výsledkem by měl být ověřený koncept reklamní kampaně vyznačující se zpravidla srozumitelností sdělení, vyvolávající pozornost, podporující fantazii a pozitivní postoje.

27 Povinná literatura (v tisku)
ROUBAL, O., PETROVÁ, I., ZICH, F. Metodologie marketingových výzkumů. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014