Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám

Prezentace na téma: "Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám"— Transkript prezentace:

1 Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
1. Ovládá přímo nebo nepřímo činnosti všech orgánů v těle Nervovou soustavu rozdělujeme na: 2. Vytváří chování organismu 3. Komunikuje s okolním světem - centrální nervová soustava (CNS) obvodové periferní nervy

2 Somatický nervový systém – činnost kosterního svalstva
Vegetativní nervový systém – činnost útrobních orgánů

3 Podněty- receptory (čidla) - vzruchy (impulzy)- dostředivý nerv (aferentní)- CNS- odstředivý nerv (eferentní)- výkonný orgán (efektor)

4 Neuron Základní jednotkou nervové soustavy 1835 J. E. Purkyně
má vysokou spotřebu energie a kyslíku Z hlediska funkce se neurony dělí na tři skupiny: Aferentní neurony Eferentní neurony Interneurony

5 Neuron - stavba : Tělo Dendrity Iniciální segment
Nervové vlákno (neurit) Axon (myelinová pochva s Ranvierovými zářezy) Nervová zakončení - synapse = spojení jednotlivých neuronů - šedá hmota nervová = nahlučení těl neuronů - bílá hmota nervová = svazky výběžků neuronů

6

7                                                                                                                                      

8 Synaptický knoflík

9

10 Gliové buňky (neuroglie) – podpůrné buňky
Funkce: podpůrná výživová ochranná

11 Nervová soustava Klidový a akční membránový potenciál

12 Klidový membránový potenciál
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

13 Klidový membránový potenciál /KMP/ - 70 mV
-rozdíl elektrických potenciálů mezi vnitřkem a okolím buňky extracelulárně - ,,venku´´ klid + + + + + CP intracelulárně - ,,uvnitř´´

14 PŘIČINY MEMBRÁNOVÉHO POTENCIÁLU specifická propustnost membrány
pro jednotlivé ionty - různá koncentrace iontů na obou stranách membrány Ionty /nesou náboje / K+, anionty bílkovin , Na+, Cl-, HCO3-

15 Plazmatická membrána je více propustná pro K+ ionty než pro Na+

16 K+ Na+ Propustnost membrány K+ - PROPOUŠTÍ Cl- - PROPOUŠTÍ
Rozložení iontů Propustnost membrány K+ - PROPOUŠTÍ UVNITŘ – K+ Anionty bílkovin, kys.fosforečné K+ Na+ Cl- A- OKOLÍ Na+ Cl- Cl- - PROPOUŠTÍ Cl- Na+ - OMEZENÁ PROPUSTNOST K+

17 + - Na+ K+ Na+- OMEZENÁ PROPUSTNOST SNAHA ZABRÁNIT
PŮVOD MEMBRÁNOVÉHO POTENCIÁLU K+– difunduje po směru koncentračního spádu VEN Z BUŇKY PORUŠENÍ ROVNOVÁHY Na+- OMEZENÁ PROPUSTNOST SNAHA ZABRÁNIT DIFÚZI K+ VZNIK MEMBRÁNOVÉHO POTENCIÁLU MEMBRÁNA JE POLARIZOVÁNA + Na+ - K+ K+

18 elektrický signál se na synapsích mění na chemický
Přenos vzruchu elektrický signál se na synapsích mění na chemický

19 + + - - - - - - - - - - - - - - - + + + klid CP extracelulárně -
,,venku´´ klid + + + + + CP intracelulárně - ,,uvnitř´´

20 Buněčné tělo Dendrirty Axo-dendritická synapse Axo-axonická Axon Axo-somatická

21 Postsynaptická membrána
Presynaptický knoflík Postsynaptická membrána Synaptická štěrbina Neuro-transmiter Iontový kanál Struktura synapse

22 povaha povaha synaptických potenciálů – STUPŇOVITÁ
závisí na množství neurotransmiterů - závisí i na druhu neurotransmiterů

23 Neurotransmitery Budivé: - acetylcholin - noradrenalin - serotonin Tlumivé: - gama-aminomáselná kyselina (GABA) Serotonin-V centrálním nervovém systému se serotonin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu.

24

25 Akční membránový potenciál
Iniciální segment

26 Při podráždění --) změna propustnosti SODÍKOVÝCH IONTŮ
IONTOVÉ KANÁLY - Na+ kanály K+ kanály Sodno-draslíková pumpa

27

28 - - - - - - - - - + + + + + + Fáze akčního potenciálu
1) Klidový membránový potenciál napětí 2) Podnět --stimulus KMP = - 70 mV Depolarizace membrány otvírání Na+ kanálků – nárůst koncentrace Na+ iontů uvnitř buňky čas 1 2 3 4 5 3) Depolarizace - Na+ napěťově řízené kanály otevřeny 4) Transpolarizace Akční potenciál - maximální hodnota membránového potenciálu

29 Sodno-draslíková pumpa
Repolarizace membrány napěťově řízené Na+ kanály uzavřeny napěťově řízené K+ kanály otevřeny, K+ vytéká ven z buňky, membránový potenciál klesá čas napětí 1 2 3 4 5 6) Hyperpolarizace membrány - napěťově řízené K+ kanály otevřeny i poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty KMP, pokračující vytékání K+ způsobí pokles membránového potenciálu pod hodnotu KMP 6) Hyperpolarizace - K+ kanály stále otevřeny, Na+ kanály uzavřeny 5) Repolarizace - K+ napěťově řízené kanály otevřeny, Na+ kanály uzavřeny Návrat ke KMP – K+ kanály uzavřeny Sodno-draslíková pumpa

30 Na-K pumpa: za spotřeby 1ATP se přes membránu přenesou 3 ionty Na+ ven a 2 ionty K+ dovnitř buňky. (Potassium - draslík, inside - uvnitř, outside- venku)

31

32 myelinová vrstva působí
jako izolant - vedení vzruchu probíhá ve skocích po Ranvierových zářezech

33 Oblasti depolarizace (Ranvierovy zářezy)
vedení vzruchu myelizovaným axonem Buněčné tělo Schwannovy buňky Myelinová vrstva Axon Oblasti depolarizace (Ranvierovy zářezy)

34 Šíření vzruchu myelizovaným axonem

35

36 Popište obrázek

37 Obvodové nervy Spojují oběma směry CNS s orgány a tkáněmi Mozkomíšní
Vegetativní

38 1) Mozkomíšní Nervy míšní (spinální nervy )
vznikají spojením zadních (senzitivních) a předních (motorických) míšních kořenů Motorické buňky leží v předních rozích míšních, tvoří přední míšní kořeny vlákna vedou k buňkám kosterních svalů, na kterých končí motorickými ploténkami každé vlákno inervuje 6 – 500 svalových buněk Senzitivní buňky leží blízko zadního obvodu míchy, tvoří tam míšní ganglia vlákna prochází do páteřního kanálu zadní míšní kořeny = senzitivní, část vláken přechází do mozkového kmene, část do šedé hmoty míšní

39 1) Mozkomíšní Nervy míšní (spinální nervy )
páteřní kanál opouštějí otvory mezi obratli inervují všechny oblasti těla od krku dolů

40 Motorické buňky leží v předních rozích míšních, tvoří přední míšní kořeny vlákna vedou k buňkám kosterních svalů, na kterých končí motorickými ploténkami každé vlákno inervuje 6 – 500 svalových buněk Senzitivní buňky leží blízko zadního obvodu míchy, tvoří tam míšní ganglia vlákna prochází do páteřního kanálu zadní míšní kořeny = senzitivní, část vláken přechází do mozkového kmene, část do šedé hmoty míšní

41 1) Mozkomíšní Nervy míšní (spinální nervy )
31 párů se rozlišuje podle místa výstupu z páteře: Krční (8 párů, vystupují mezi C1 a C7 = pro horní končetinu a krk) Hrudní (12 párů, vystupují mezi Th1 a Th12 = pro mezižeberní svaly, hrudník a záda) Bederní (5 párů, vystupují mezi L1 a L5 = pro břicho, stehno, pánev, zevní pohlavní orgány) Křížové (5 párů, vystupují mezi S1 a S5 – pro dolní končetinu, hyžďové svaly) Kostrční (1 pár, funkčně nevýznamný)

42 1) Mozkomíšní b) Nervy mozkové (hlavové)
vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku) 12 párů Římskými číslicemi

43 I. pár - nervy čichové (nervi olfactorii) - vychází z čichové sliznice nosní è přes dírkovou
ploténku čichové kosti è končí v čichovém mozku II. pár - nerv zrakový (n. opticus) - vychází z receptorů v sítnici oka è přes očnicový kanálek vstupuje do dutiny lební è před stopkou podvěsku mozkového dochází k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemè dochází ke zkřížení nervových drah è končí ve zrakové oblasti mozku - při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění III. pár - nerv okohybný (n. oculomotorius) IV. pár - nerv kladkový (n. trochlaeris) VI. pár - nerv odtahující (n. abducens) = okohybné nervy - motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které zabezpečují pohyb oční koule, při poškození - šilhání V. pár - nerv trojklanný (n. trigeminus) - smíšený nerv, vzniká spojením tří větví 1. větev - dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene 2. větev - dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti 3. větev - smíšená - dostředivá - dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové - odstředivá - motorická pro svaly žvýkací dráždění - bolesti "zubního původu" VII. pár - nerv lícní (n. facialis) - čistě motorický, inervuje mimické svaly - poškození - ztráta mimiky 1/2 obličeje VIII. pár - nerv sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) - nerv čistě dostředivý - nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni IX. pár - nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) - smíšený nerv - dostředivá vlákna - ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní - odstředivá vlákna - svaly hltanu X. pár - nerv bloudivý (n. vagus) - smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v dutině břišní - dostředivá vlákna - od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů - odstředivá vlákna - zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy XI. pár - nerv přídatný (n. accessorius) - převážně motorický, inervuje některé svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový XII. pár - nerv podjazykový (n. hypoglossus) - čistě motorický, vystupuje z prodloužené míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka

44 2) Vegetativní autonomní, útrobní spojení mezi CNS a vnitřními orgány a žlázami

45 2) Vegetativní Nervy sympatické – mediátorem převážně noradrenalin
- Většinou stimulující účinek (zrychlení činnosti srdce, zvýšení krevního tlaku, zpomalení trávicího ústrojí, rozšíření zornic)

46 2) Vegetativní Nervy parasympatické mediátorem převážně acetylcholin
Většinou tlumivý účinek (zpomalení činnosti srdce, snížení krevního tlaku, zrychlení trávicího ústrojí, zúžení zornic)

47 2) Vegetativní Každý vnitřní orgán je inervován sympatikem i parasympatikem a jeho činnost je tak udržována v rovnováze

48

49 Referáty Reflex (podmíněný, nepodmíněný), reflexní oblouk, míšní obranný reflex, mícha Mozek Nemoci: meningitida, encefalitida, borrelióza, parkinson, epilepsie, Alzheimer, Creutzfeldt-Jakobova nemoc

50 Frontální zkoušení Soustava žláz s vnitřní sekrecí
žlázy s vnitřní sekrecí Hormony Homeostáza Negativní zpětná vazba Adenohypofýza Neurohypofýza Štítná žláza Příštítná tělíska Kůra nadledvin Dřeň nadledvin Slinivka břišní