Makroekonomická rovnováha

Prezentace na téma: "Makroekonomická rovnováha"— Transkript prezentace:

1 Makroekonomická rovnováha

2 Interakce trhů a subjektů na trzích (uvnitř ekonomiky)
Interakce trhů a subjektů na trzích (včetně vlivu zahraničí) Interakce trhů a subjektů na trzích (uvnitř ekonomiky) Tuzemské výrobní faktory Zahraniční výrobní faktory Jak v tomto systému složitých vztahů nastolit rovnováhu? Teoreticky celkem snadno… Trh výrobních faktorů Příjem (důchod) Mzdy, renty, zisky Zahraničí Zahraničí Investoři, vlastníci, strategičtí partneři Turistický ruch, migrace obyvatel Mezinárodní spolupráce, EU, dohody,aj. Výrobní faktory Vládní výdaje (G) Výrobní faktory Práce, půda, kapitál Daně Daně Domácnosti Firmy Stát Transfery Dotace Vládní výdaje (G) Výrobky a služby Výrobky a služby nabízené Výrobky a služby poptávané Nabídka zahraničních výrobků a služeb a poptávka po tuzemských (export a import) Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky) Trh výrobků a služeb

3 Makroekonomická rovnováha
Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt Takový produkt nazýváme rovnovážný produkt P Y AD AS P Y E PE  YE

4 Role subjektů v AD a AS Subjekt Nabízí Poptává Domácnosti
V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout. Subjekt Nabízí Poptává Domácnosti Výrobní faktory Výrobky a služby Firmy Stát Veřejné statky Výrobní faktory, Zahraničí Importované statky, VF Exportované statky, VF V ekonomice má každý subjekt svou roli na straně poptávky i na straně nabídky. Aby něco mohl poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout. To je logický princip tržního hospodářství založeného na směně hodnot.

5 Agregátní poptávka (AD)
Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotni poptávající při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy do zahraničí. AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničí AD je celkové množství produkce, které jsou poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) ochotni poptávat při daných cenách v dané ekonomice

6 Faktory ovlivňující AD
Spotřeba (C) - je určena osobním disponibilním důchodem a bohatstvím spotřebitelů. Investice (I) - jsou určeny výší produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím očekáváním investorů. Vládní výdaje (G) - jejich výše je určena vládními rozhodnutími o výdajích. Čisté vývozy (X) - jsou určeny rozdílem exportu a importu.

7 P1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek). Struktura AD Q P C I G X P1 P2 AD Cenové hladině P1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající).

8 Faktory ovlivňující AD
Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují: Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky: monetární politika, fiskální politika, důchodová politika. Vnější faktory: Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.

9 Agregátní nabídka (AS)
Agregátní nabídka (AS – Aggregate Supply) je celkové množství produkce, které subjekty nabízejí při daných mzdách a cenách v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při dané cenové hladině. Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu) a zahraničí AS - celkové množství produkce, které jsou nabízející (zahraničí, stát, firmy a domácnosti) ochotni nabízet při daných cenách v dané ekonomice.

10 Pružnost mezd a cen Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné. Pokud by byly pružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy) Pokud by byly nepružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně) Jak je tomu v realitě? Co myslíte?

11 Pružnost cen a křivka AS
Situace z pohledu firmy Pružnost cen a křivka AS = Příjmy při cenové Hladině P2 Zisk při P2 v DO Zisk při P2 v KO > Zisk Zisk při P1 Příjmy při cenové Hladině P1 Ostatní náklady Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny P1 je vyráběn produkt Q1 Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS. Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS. Mzdové náklady Ostatní náklady Mzdové náklady Situace z pohledu celé ekonomiky P Q ASDO ASKO P2 AS má v KO rostoucí tvar, protože se předpokládá, že firmy jsou ochotny krátkodobě reagovat na zvýšení cenové hladiny zvýšením své produkce, neboť tím mohou dosáhnout krátkodobě vyššího zisku. V DO však firmám opět vzrostou náklady, neboť zaměstnanci se dožadují zvýšení mezd, a tím se firmám opět sníží dosahovaný zisk a snižují produkci na původní úroveň. Krátkodobě jsou tedy možné určité výkyvy v nabízené produkci v závislosti na úrovni cenové hladiny, ale dlouhodobě nemají změny cenové hladiny na produkci v podstatě žádný vliv a křivka AS je vertikálou k ose x. P1 Q1

12 Agregátní nabídka v KO a DO
Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme nad úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy využité všechny výrobní faktory. Nedostatek nabídky výrobních faktorů oproti jejich poptávce nyní umožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou zvyšovat produkci mnohem obtížněji a každé (i velmi malé) zvýšení produkce bude vykoupeno stále vyššími cenami. Agregátní nabídka v KO a DO Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme pod úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy nevyužité výrobní faktory. Právě nadbytek nabídky výrobních faktorů nad jejich poptávkou neumožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou velmi výrazně zvyšovat produkci, na níž budou najímat výrobní faktory za stejné, nebo jen velmi málo zvýšené ceny. AS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (QP) roste mírně, poté strmě stoupá Úroveň AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné (např. výše mezd), proto reagují s určitým zpožděním AS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu Q P ASDO Q’ Q P ASKO Q’

13 Determinace produktu Je-li GDP < QP, nejsou plně využity zdroje
Je-li GDP > QP, vede to k inflaci Otázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití zdrojů a současně společensky přijatelnou míru inflace. Dva názory: Ortodoxní (neoklasický) přístup – trh vše vyřeší autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy jen škodí Keynesiánský přístup – trh sám není schopen řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné zásahy státu

14 Neoklasická a Keynesiánská AS
Horizontální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice jsou některé ceny (např. cena práce a jiných VF) nepružné, tedy že reagují na změny cen statků opožděně. V tomto extrémním případě jsou absolutně nepružné z toho důvodu, že produkce je pod úrovní potenciálního produktu, je vysoký přebytek výrobních faktorů (práce), které jsou ochotni majitelé pronajímat více i za stejnou cenu (mzdu). Proto je možné zvyšovat produkci i při stejné cenové hladině. Neoklasická a Keynesiánská AS Vertikální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice působením tržních sil dochází k rychlé reakci subjektů na změny všech cen (včetně mezd). Všechny ceny (včetně cen VF) tedy odpovídají daným podmínkám, ve kterých se ekonomika nachází a tím je také vyráběn optimální produkt odpovídající potenciálnímu produktu. Hlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Kdyby byly pružné, tak křivka AS je vertikální na úrovni potenciálního produktu (neoklasické pojetí). Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen omezena a do úrovně potenciálního produktu je v jejich pojetí AS horizontální. V realitě pak může nastávat kompromis… Q P AS … který může po „vyhlazení“ vpadat takto. Q’

15 Rovnováha na trhu v neoklasickém a keynesiánském pojetí AS
AD´ AD AD´ AS AS PE2 AD PE PE1 QE = Q* Q2* QE1 QE2 Q* Stimulace AD vede pouze k nárůstu cenové hladiny… … naopak stimulace AS vede k poklesu cenové hladiny a nárůstu produktu. Stimulace AD vede pouze k růstu produktu… … a to až do úrovně potenciálního produktu

16 „Kompromisní“ situace
Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat. Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny. AD´ AS AD PE … a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny. Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny… QE1 QE2 Q* Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou tedy udržet nízké ceny.

17 Rovnováha ekonomiky a její změny
Pamatujme, že rovnovážný stav ekonomiky je stav, ve kterém má ekonomika tendenci setrvat (obvykle působením tržních sil), ale nemusí to být ještě optimální stav (můžeme třeba požadovat lepší stav). Jak jsme již uvedli, tak například rovnovážný produkt ještě nemusí být vždy automaticky roven potenciálnímu produktu. Rovnováha ekonomiky a její změny Střetem agregátní poptávky a nabídky se určuje rovnovážná cenová hladina. Interakce AD a AS pak udávají, jaký produkt bude za konkrétní cenové hladiny vyráběn v krátkém a dlouhém období. Zvýšení AD (např. zvýšením množství peněz v ekonomice) vede krátkodobě k posunu bodu rovnováhy po krátkodobé AS. Firmy zvyšují produkci. Zaměstnanci se však následně dožadují zvýšení mezd a to zvyšuje náklady firem, což způsobí posun na původní úroveň produktu, ale již při vyšší cenové hladině. AD’ P Y AD ASDO P Y ASKO P2 P1 Y* Y1