NOVÝ KONTRAKT MEZI VĚDOU A SPOLEČNOSTÍ? Tereza Stöckelová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Prezentace na téma: "NOVÝ KONTRAKT MEZI VĚDOU A SPOLEČNOSTÍ? Tereza Stöckelová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i."— Transkript prezentace:

1 NOVÝ KONTRAKT MEZI VĚDOU A SPOLEČNOSTÍ? Tereza Stöckelová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

2 proměny současné vědy a výzkumu sebe-regulace v rámci vědecké komunity veřejná vykazatelnost rozvoj vědění jako svrchovaná hodnota společenská užitečnost disciplinaritainter- a transdisciplinarita akademická věda jako celoživotní „povolání“ tématická, sektorová a geografická mobilita výzkumníků industriální společnostznalostní společnost

3 komercializace výzkumu a inovací „Vize – hlavni cil reformy: vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: ‚Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalosti peníze‘“ (reforma VaV 2008: oddíl III.1.1.) „Složitým a dlouhodobým procesem bude potřebná proměna postojů akademických pracovníků. Jejich profesionální identita je do značné míry založena na zřetelném oddělení jejich vědecké činnosti od komerčních cílů a komerčního využití výsledků výzkumu. Není přitom vhodné ani žádoucí očekávat, že se zásadně promění chování všech výzkumníků. Od akademických pracovníků v řídících funkcích již ale bude nutné očekávat i velkou dávku komerčních dovedností, které leží mimo rámec jejich tradičně definované role. Mezi akademickými pracovníky ve znalostní společnosti musí být v čím dál větší míře nejen skuteční experti ve svém oboru, ale také manažeři projektů disponující vynikajícími organizačními a komunikačními schopnostmi, které jim následně umožní nejenom rychle a efektivně „prodat“ výsledky své práce, ale také pro svou budoucí výzkumnou činnost nacházet další partnery, a to zejména ze soukromé sféry. Totéž se týká absolventů terciárního vzdělávání, kteří budou postupně přebírat manažerské pozice na straně aplikační sféry. (Bílá kniha terciárního vzdělávání)

4 reakce na proměny výzkumné kultury věda jako oblast podnikání –„podnikatelská univerzita“ (Clark 1998); „akademický kapitalismus“ (Slaughter et al. 1997) –např. čtvrtina všech univerzitních výzkumníků v oblasti věd o životě má vztahy s průmyslem, přičemž v případě genetického výzkumu je to až 39% procent výzkumníků (Shorett, Rabinow, Billings 2003) obhajoba autonomie a výlučnosti vědy nový kontrakt mezi vědou a společností –partnerství akademických institucí s veřejnou vládní a nevládní sférou –sociální, ekonomický, kulturní a environmentální rozměr přínosů –sociální inovace

5 základy nového kontraktu stát a veřejná správa –podpora participativního výzkumu a přístupu nevládních organizací k výsledkům výzkumu –zapojení veřejnosti do utváření vědních priorit –vývoj alternativních hodnotících indikátorů univerzity a veřejné výzkumné instituce –třetí role univerzit –partnerství s centry pro transfer technologií –zvyšování povědomí akademických pracovníků občanský sektor, nevládní organizace –identifikace vědních priorit uvnitř nevládního sektoru –zapojení se do formulace národních vědních priorit –zapojení nevládních organizací do výzkumu

6