Pavel Koutný VOŠ a SPŠE Olomouc

Prezentace na téma: "Pavel Koutný VOŠ a SPŠE Olomouc"— Transkript prezentace:

1 Pavel Koutný VOŠ a SPŠE Olomouc
Ropa Pavel Koutný VOŠ a SPŠE Olomouc

2 Naleziště Je oblast, pod jejímž povrchem se nachází zásoby ropy. Ropné naleziště většinou zabírá větší oblast než oblast ropného pole. Na rozdíl od ropných polí mohou ropná naleziště zahrnovat i naleziště nekonvenční ropy- ropných břidlic a dehtových písků. Centrum největší koncentrace nalezišť konvenční ropy se postupně přesunulo z U.S.A do dalších oblastí světa jako Nigérie, Mexiko, Venezuela, oblast Kaspického jezera, Perského zálivu (který skýtá největší zásoby konvenční ropy); a s perspektivou do budoucnosti i oblast středoasijských republik. Z nalezišť nekonvenční ropy jsou pak největší Athabaské ropné písky v Kanadě a Dehtové písky Orinoco ve Venezuele.

3 Způsoby těžby Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí vrtů. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen zemní plyn, který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat. To se nazývá primární způsob těžby. Obvykle lze takto získat kolem 20 % ropy obsažené v nalezišti. S postupem času tlak klesá až k bodu, kdy musí nastoupit sekundární metody, jako je čerpání ropy pomocí pump, nebo udržování podzemního tlaku vodní injektáží, zpětným pumpováním zemního plynu, vzduchu, příp. CO2. Dohromady, primárními a sekundárními metodami se podaří vytěžit 25–35 % celkového množství ropy. Terciární metody nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba je ještě stále ekonomická. Jejich principem je snížení viskozity zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často kogenerací, přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí elektřina a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž detergentů.

4 Využití Ropa i ropné výrobky jsou základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny.

5 Katastrofy

6 Dopad na životní prostředí
Ropa je všestranně škodlivá pro životní prostředí. Úniky ropy z ropovodů a lodí znečišťují životní prostředí; ropa je zodpovědná za smog v našich městech a způsobuje oteplování naší planety. Mořské ekosystémy, které jsou již oslabené nadměrným a destruktivním rybolovem, toxický znečištěním a klimatickými změnami nyní dostávají další rány prostřednictvím nedávných velkých úniků ropných látek. Jedním z vlivů ropy je, že „dusí“ mořský život, zanáší peří mořských ptáků a srst mořských savců. Je to jedovatá látka, kterou ptactvo a savci často vstřebají, když se od ní snaží očistit. Ryby ropu vstřebávají přímo prostřednictvím kůže a žábrami. Výpary a kontakt s ropou také mohou způsobit různé zdravotní problémy u lidí v zasažených oblastech. I v případech, kdy ropa přímo nezabíjí, může mít subtilnější, a o to zákeřnější, dlouhodobé negativní dopady. Například může poškodit rybí jikry a potěr a zahubit příští generace ryb. Může se navíc hromadit v potravinových řetězcích, jelikož dravci (včetně lidí) pojídají ryby (a jiné živočichy), obsahující ropné látky v dávkách, které je nezabijí, ale při vyšších koncentracích mohou mít velice neblahé dopady na živé organismy.

7 Děkuji za pozornost! Zdroje: wikipedia.org