Krizové řízení Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu a vyhodnocení bezpečnostních.

Prezentace na téma: "Krizové řízení Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu a vyhodnocení bezpečnostních."— Transkript prezentace:

1 Krizové řízení Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, - plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace

2 Bezpečnostní rady * Bezpečnostní rada státu
Stálý pracovní orgán vlády pro koordinaci bezpečnosti a přípravu návrhů k zajištění bezpečnosti ČR * Bezpečnostní rada kraje, * Bezpečnostní rada obce (jedná se o obec určenou podle § 15 odst. 4 písm. a) jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace.

3 Ústřední krizový štáb Ústřední krizový štáb zřizuje vláda a je jejím pracovní orgánem: k řešení krizových situací jakož i při hrozbě krizové situace

4 zřídit krizový štáb obce. (odst. 2 § 23)
Krizové štáby Krizový štáb je pracovní orgán k řešení krizových situací. Jako svůj pracovní orgán jej mají za povinnost zřídit:          ministerstva a jiné správní úřady;          Česká národní banka;          hejtman krajského úřadu;          starosta určené obce ( písm. b) odst.2 § 21) Pozn.: k řešení kriz. situací může starosta obce zřídit krizový štáb obce. (odst. 2 § 23)

5 Plány reakce Plán k provádění záchranných*1 a likvidačních prací*2
HAVARIJNÍ PLÁN Plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací KRIZOVÝ PLÁN

6 Zpracování havarijních plánů
Krajský úřad při výkonu státní správy zpracovává havarijní plán kraje Plní HZS kraje Krajský úřad při výkonu státní správy zpracovává vnější havarijní plán (plní HZS kraje) Vnější havarijní plán pro potřebu správního obvodu obce s rozšíř. působností (zpracovává HZS kraje)

7 Zpracování krizových plánů
ministerstva a jiné správní úřady, Česká národní banka (zpracovávají) HZS kraje (zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje) určené obce (rozpracovávají úkoly krizového plánu kraje)

8 Plán akceschopnosti Cíl, obsah
Obsahuje reakci zpracovatele krizového plánu na vyhlášení krizových stavů a opatření k zajištění vlastní ochrany před následky krizových situací (+ úkoly ke zpohotovení kriz. štábu , aktivizaci sil a prostředků)

9 Krizová situace Krizovou situací se rozumí mimořádná událost při níž je vyhlášen: stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

10 Mimořádná událost Mimořádnou událostí se rozumí:
škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

11 Krizové stavy Nouzový stav Stav ohrožení státu Válečný stav
Stav nebezpečí

12 Stav nebezpečí Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS.

13 Hospodářská opatření pro krizové stavy
Hospodářským opatřením pro krizové stavy se rozumí organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky: výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů, dále se používá pojem "nezbytná dodávka".

14 Plán nezbytných dodávek
Subjekt zpracování Ústřední správní úřad (působnosti dle zák. č.2/69) Krajský úřad

15 Hospodářská opatření pro krizové stavy - cíl
Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou určena: k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území ČR umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen pojem: "základní životní potřeba"), pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb pro podporu výkonu státní správy.

16 Regulační opatření Regulační opatření slouží
- ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií - nebo usměrnění spotřeby kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Regulační opatření mohou být vyhlášena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.

17 Regulační opatření prodeje
Za stavu nebezpečí může krajský hejtman zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit 1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, 2. maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, 3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně

18 Humanitární pomoc Humanitární pomocí se rozumí
opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje.

19 Přidělování zásob pro humanitární pomoc
Za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací odpovídá: krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty.