SEPA INKASA Helena Rokl Šrámková, Evropský platební styk 2013

Prezentace na téma: "SEPA INKASA Helena Rokl Šrámková, Evropský platební styk 2013"— Transkript prezentace:

1 SEPA INKASA Helena Rokl Šrámková, Evropský platební styk 2013

2 AGENDA Přístupové smlouvy Pravidla pro SEPA
Hlavní znaky SEPA inkas (CORE, B2B) Výhody a využití SEPA inkas Registr příjemců SEPA inkas Pravidla pro provádění SEPA inkas mezi podnikatelskými subjekty Schéma SEPA inkas mezi podnikatelskými subjekty Pravidla pro provádění CORE SEPA inkas Schéma SEPA CORE inkasa R – transakce Inkaso v tuzemském platebním styku v CZK Mandate (souhlas k inkasu) E – Mandate (elektronický souhlas k inkasu) IBAN only (zrušení povinnosti uvádět swiftovou adresu na platebním příkazu) Fixed Amount SDD (SEPA inkaso na pevnou částku)

3 Přístupové smlouvy a pravidla pro provádění SEPA inkas
Stejně jako přístup k provádění SEPA hladkých plateb (SCT), musí každá banka, která chce nabízet SEPA inkasa (SDD), podepsat přístupovou smlouvu (adherance agreement). V každé zemi je z tohoto důvodu zřízeno NASO (National Adherance Support Organisation). V ČR tuto funkci pro ČR banky zastává Česká Bankovní Asociace. K jednotlivým typům SEPA inkas se přistupuje zvlášť, je však podmínka, že základní SEPA inkaso (CORE) musí být podepsáno nejdříve a následně je možné přistoupit i k SEPA podnikatelskému inkasu (B2B) a nebo k připravovanému SEPA inkasu na pevnou částku (bez možnosti okamžitého vrácení platby zpět plátci) V ČR přistoupily zatím 2 banky k SEPA CORE a 1 banka k B2B Od musí banky v zemích, kde je již domácí měnou EURO a dnes svým klientům nabízejí tuzemská inkasa, nabízet alespoň debetní stranu SEPA inkasa C2B. Note:

4 Přehled počtů přistoupených bank k SEPA schématům k 8.2. 2013

5 % podíl jednotlivých typů transakcí v EU v roce 2010

6 Pravidla pro provádění SEPA inkas
Evropská Platební Rada (EPC) je kromě jiných činností rovněž zodpovědná za přípravu Pravidel SEPA schémat (Rulebooks). Pravidla jsou tvořena v pracovních skupinách, ve kterých spolupracují zástupci zemí Eurozóny. Změny v pravidlech (nové verze) jsou schvalovány zpravidla 1x ročně. Před jejich vyhlášením prochází připomínkovým řízením a po zapracování připomínek musí být ještě schváleny na EPC Plenary. Následně jsou k dispozici na webových stránkách EPC. B2B SDD Listopad verze verze 2.1 verze 3.1 verze 4.0 Únor 2014 SEPA End DATE verze 5.0 Listopad 2015 verze 6.0 CORE SDD verze 1.0 2006 verze 2.0,2.1 a 2.2 2007 verze 2.3 2008 verze 3.1, 3.2 2009 verze 3.3,3.4 verze 4.0 verze 5.0 verze 6.0 Únor 2014 SEPA End DATE veze 7.0 Listopad 2015 verze 8.0

7 Hlavní znaky SEPA inkas (CORE, B2B)
Společné znaky Transakce v měně EUR, automatizované a standardizované zpracování Používání IBAN a BIC (do 2014) Pevně stanovené časy pro zpracování Příjemce musí informovat plátce 14 dní před splatností End 2 End reference (na Slovensku se přepokládá VS/KS/SS) PRINK (Creditor Identifier) Do 13ti měsíců možnost požádat o vrácení neautorizovaného inkasa zpět Spotřebitelské inkaso (CORE) Je určené pro vypořádání závazků mezi spotřebiteli a podnikatelskými subjekty S plátci může banka plátce dohodnout uznávání inkas pouze na základě předložení konkrétního souhlasu k inkasu, klient může uznávání inkas generelně odmítnout a nebo veškerá inkasa na vrub svého účtu povolit Je odvolatelné (REFUND do 8 týdnů) Podnikatelské inkaso (B2B) Možné pouze mezi podnikatelskými subjekty Banka je oprávněna uznat inkaso pouze na základě souhlasu plátce Je neodvolatelné (pokud nedošlo k pochybení na straně banky plátce, k zneužití)

8 SEPA inkaso mezi podnikatelskými subjekty (B2B)
Souhlas k inkasu SEPA tzv. Mandate uzavírá budoucí plátce přímo s příjemcem, jedná se vždy o vztah mezi právnickými osobami (nesmí být využíváno klientem - fyzickou osobou) Plátce zároveň dává souhlas k inkasu své bance k provádění konkrétních inkas Příjemce zasílá avízo tzv. Pre - notification 14 dní před splatností plátci (např. faktura), pokud nejsou dohodnuti jinak Výzvu k inkasu zasílá příjemce prostřednictví své banky do banky plátce 1 den před splatností inkasa, nejdříve však 14 dní, vypořádání probíhá stejně jako u CORE, tzn. v den, který byl předepsán příjemcem Banka plátce nikdy neautorizuje bez předchozího souhlasu k inkasu majitelem účtu nebo zmocněnou osobou došlou výzvu k inkasu. Musí však neprodleně informovat banku příjemce o jejím odmítnutí Pokud nedošlo k neoprávněnému provedení inkasa, nemá plátce možnost žádat REFUND I v tomto schématu jsou využívány R - zprávy reject, retourn, reversal, revocation, request for cancellation stejně jako u CORE inkas Plátce by měl zásadně umožňovat inkaso pouze z účtu vedeného v EUR z důvodu zamezení kurzových rizik v případě reklamací

9 Schéma SEPA podnikatelského inkasa (B2B)
Plátce Příjemce D-14, není-li dohodnuto jinak (faktura, účet atd.) Banka zatíží účet valutou „D“ Připsání valutou „D“ Výzva k inkasu „D-1“ Banka příjemce Banka plátce Výzva k inkasu „D-1“ Výzva k inkasu „D-1“ Připsání valutou „D“ Úhrada v/p účtu banky příjemce valutou „D“ Automatické zúčtovací centrum (CSM)

10 Základní pravidla pro provádění SEPA inkas CORE
Podepsání Souhlasu k přímému inkasu SEPA tzv. Mandate plátcem a předání příjemci Příjemce zasílá prostřednictvím své banky do banky plátce tzv. „Pre-Notification“14 dní před zasláním první výzvy k inkasu. Vlastní výzvu k inkasu zasílá příjemce zpravidla 5 dní před splatností inkasa, nejdříve však 14 dní (u první výzvy), nejpozději 2 dny před splatností. Je vždy doplněna základními údaji ze Souhlasu k přímému inkasu SEPA. Příjemce je povinen uvést, zda se jedná o první nebo jednorázovou výzvu k inkasu. Pro přímá inkasa jsou určeny všechny běžné klientské účty, není-li klientem předem určeno jinak, doporučení je provádět přímá inkasa pouze z účtů vedených v EUR. Vypořádání přímého inkasa, zatížení účtu plátce a připsání inkasované částky probíhá v jeden den, jedná-li se o den bankovní, v případě státního svátku může dojít k posunutí splatnosti o 1 den. Vypořádání se uskutečňuje výhradně v EUR. Banka příjemce zašle výzvu bance plátce a současně předúčtuje požadovanou finanční částku předepsanou splatností ve prospěch účtu příjemce.

11 Schéma SEPA inkasa CORE
Příjemce Plátce D-14 Faktura, účet etc. Banka zatíží účet valutou „D“ Připsání budoucí valutou „D“ Banka příjemce Banka plátce Výzva k inkasu „D-5“– u první výzvy „D-2“– u následujících Úhrada v/p účtu banky příjemce valutou „D“ Automatické zúčtovací centrum (CSM)

12 Využití a výhody SEPA inkas
SEPA inkasa umožňují poprvé v historii inkasovat finanční prostředky v přeshraničním platebním styku Plátce nemusí dávat své bance Souhlas k inkasu předem, pokud je jeho účet odblokován ve prospěch inkas. V případě reklamace odepsaných finančních prostředků i na základě autorizovaného inkasa do 8 týdnů, obdrží finanční prostředky neprodleně zpět, v případě neautorizovaného inkasa může reklamovat do 13ti měsíců. Po udělení Souhlasu k inkasu SEPA plátcem příjemci v jiné zemi v rámci EU, mohou být inkasovány veškeré pravidelné platby, jako například nájem v zahraničí, dovolená nebo telefonní poplatky stejně jako tuzemské pohledávky z jednoho účtu v jedné zemi Vývozci při využití SEPA inkasa B2B mohou velmi dobře plánovat svůj cash flow, protože požadovaná úhrada bude připsána ve prospěch jejich účtu bez možnosti storna a jimi požadovanou splatností Velkou výhodou je používání XML formátu pro přenos dat, protože umožní zpracování a přenos velkého množství dat za nižší ceny (náročné však kapacitně při předávání dat) Velký přínos má standardizace platebního styku ve všech bankách v rámci EU, což umožní jednodušší a levnější komunikaci mezi bankami a později i mezi bankami a jejich klienty. Zásadní zrychlení vypořádání transakcí v přeshraničním platebním styku

13 SDD v praxi UBIS CZ zajišťuje zahraniční a SEPA platební styk pro 13 bank ve 12 zemích v rámci Skupiny UNICREDIT + 1 banky mimo Skupinu Statistika SDD za leden 2013 vyšlých výzev k inkasu z toho v ČR 4 (1R) došlých výzev k inkasu z toho v ČR 5 (1R) Bohužel existují dnes 2 formáty souborů – tzv. EBA a EPC EBA formát – soubor má header (hlavičku) EPC formát je bez hlavičky (využívá jej Slovinská NB a v plánu je i na Slovensku) Účtuje se v den D (settlement), COT pro storno (reject) se řídí příslušnými clearingy: EBA do 9ti hodin, národní clearingy například až do 15ti hodin B2B SDD. Podle časů účtování storen se řídí uvolňování finančních prostředků na účtech příjemců Klient si může zvolit způsob připisování uznaných inkas následovně: NETT – požadované finanční prostředky se připíší po odečtení storen (rejects) GROSS – připíší se všechny finanční prostředky a storna se zaúčtují zvlášť Účtování může být jednotlivě (singl) nebo hromadně (bulk)

14 R- transakce / stornování přímého inkasa
Reject – Zamítnutí transakce – dochází k němu z následujících důvodů: technické důvody zjištěné bankou příjemce, CSM nebo bankou plátce (neplatný formát, nesprávný IBAN ...) banka plátce nemůže uskutečnit inkaso z různých například technických důvodů V současné době se řeší možnost používat kódy upřesňující důvod odmítnutí inkasa. Refusal – žádost plátce o zrušení transakce před jejím provedením z jakéhokoliv důvodu na základě přesně dohodnutých pravidel mezi plátcem a jeho bankou. (Kromě toho, plátce může instruovat svoji banku, aby nepovolila žádná přímá inkasa z jeho účtu). Když dojde ke zrušení transakce po tom, co již proběhla, Refusal se mění na Refund. Refund – refundace – žádost plátce o refundaci přímého inkasa jak v případě autorizovaného, tak neautorizovaného inkasa. Žádost o refundaci musí být zasána bance plátce po zúčtování inkasa. O Refund je možné požádat do 8 týdnů od data, kdy byl účet plátce zatížen a to bez uvedení důvodu. Když se jedná o neautorizovanou transakci, plátce může žádat svou banku o Refund do 13 měsíců od data, kdy byl jeho účet zatížen. Return – zrušení inkasa, které bylo iniciováno bankou plátce po jejím provedení. Musí se provést do 5 bankovních dnů po datu jeho provedení. (B2B 2 dny) Reversal – jedná se o vrácení finančních prostředků v případě, že inkaso bylo již zaúčtováno a zjistí se, že Výzva k inkasu neměla být vyslána. Banka plátce je povinna zpracovat Reversal iniciovaný bankou příjemce. Banka příjemce tuto povinnost nemá - (může se jednat o chybu příjemce a ten může zaslat peníze zpět sám). Revocation – žádost příjemce dočasně odvolat výzvu k inkasu do data dohodnutého s plátcem. Request for cancellation – žádost banky příjemce o zrušení transakce ještě před jejím zaúčtováním CSM.

15 Výzva k inkasu a jeho akceptace v tuzemském platebním styku
Banka příjemce Banka plátce Příjemce Příkazem k inkasu může být: Papírový příkaz Autorizovaný telefonát Příkaz přes internet pomocí elektronického podpisu Fax (faxový klíč a podpis) Banka plátce Kontrola čísla účtu plátce Kontrola Souhlasu k inkasu Číslo účtu a kód banky plátce Maximální limit inkasované částky HD:12 HD:12 HD:32 HD:32 Banka příjemce nekontroluje souhlas plátce. Výzva k inkasu je zaslán do banky plátce maximálně 30 dní a minimálně jeden den před dnem splatnosti. Banka plátce Když jsou splněny všechny podmínky týkající se výzvy k inkasu, banka plátce zatíží účet plátce v požadovaný den splatnosti a pošle platbu do banky příjemce. Zúčtovací centrum ČNB

16 Zamítnutí výzvy k inkasu v tuzemském platebním styku
Banka příjemce Banka plátce Banka příjemce Banka příjemce musí být informována o zamítnutí výzvy k inkasu nejpozději 5 dní po splatnosti inkasa. Banka plátce Když některá z podmínek k uznání výzvy k inkasu není splněna, banka plátce výzvu zamítne a zašle zpět bance příjemce informaci o zamítnutí. HD:55 HD:55 HD:32 HD:32 Zúčtovací centrum ČNB

17 Schválený překlad používaných výrazů v Souhlasu s inkasem B2B

18 Schválený překlad používaných výrazů v Souhlasu s inkasem II.

19 Schválený překlad používaných výrazů v Souhlasu s inkasem III.

20 Souhlas s inkasem SEPA je rozdílný podle typu inkasa
Může být v elektronické nebo papírové formě Uzavírá jej plátce přímo s příjemcem, musí být podepsán majitelem účtu nebo zmocněnou osobou Příjemce je povinen Souhlas k inkasu po celou dobu platnosti uchovávat k případnému řešení vzniklé reklamace a po skončení platnosti archivovat v souladu s archivačním zákonem příslušné země, rovněž tak všechny změny nebo zrušení Příjemce předává některé informace ze Souhlasu k SEPA inkasu své bance a ta je současně s Výzvou k inkasu předává bance plátce V případě B2B dává plátce souhlas k inkasu své bance na konkrétní jím podepsaný Souhlas k inkasu (mandate), může požádat svoji banku o zadání limitu, sledování počtu inkas atd, pokud banka tento servis nabízí, stejně tak může banka plátce nabídnout tento servis u schématu CORE. Souhlas k SEPA inkasu může být jednorázový, s určenou dobou platnosti nebo bez omezení doby platnosti. Jedná se o povinný údaj.

21 Co nesmí chybět v Souhlasu k inkasu (v Mandate) u B2B
Označení, že se jedná o inkaso SEPA Musí být jasné, že se jedná o Souhlas s inkasem mezi podnikatelskými subjekty (B2B) Plátce nemá nárok na refundaci odúčtovaných finančních prostředků Kód příjemce inkas (PRINK)(CI) Jednoznačná reference Souhlasu k inkasu (UMR) Číslo účtu (IBAN) a banka plátce

22 SEPA e - Mandate 15. ledna 2013 se konal SEPA e- Mandate den v Bruselu
Předpokládané využití se očekává především pro SEPA inkaso, které bude převážně využívané v rámci tuzemského platebního styku jednotlivých zemí Předpokládaná implementace je říjen 2013 Nejsou však zatím jasně definovány zodpovědnosti jednotlivých účastníků schématu (chybí jasná interoperabilita) Vzhledem k tomu, že se jedná o nepovinné schéma a není definován End Date implementace, jeví se proces dost problémový Nizozemské banky se rozhodly v tuto chvíli převzít iniciativu a vyvíjí vlastní verzi, jejíž realizaci předpokládají v roce 2015 Jsou obavy, že dosažitelnost bude velmi omezena z důvodu malého počtu bank, které se e- Mandate servis chystají nabízet Jedním z hlavních problémů při implementaci jsou: vyřešení elektronického podpisu e- Mandate, vysoká cena implementace, neproveditelnost v případě, že banka plátce a tím i plátce není dosažitelný prostřednictvím SEPA inkas Průzkum ukázal, že v současné době není mnoho zemí, které se chystají k implementaci Předpokládané výhody: Především pro příjemce - dostupnost v reálném čase, okamžité potvrzení existence účtu v bance plátce

23 Schéma fungování Elektronického Souhlasu k inkasu SEPA

24 Elektronický Souhlas k přímému inkasu SEPA
Realizováno prostřednictvím internetu v reálném čase Zadání, úpravy a rušení se budou rovněž řešit elektronickou cestou Průběh: Plátce vyplní formulář elektronického „Souhlasu“ (e-Mandate Form) dostupného na webové stránce příjemce Příjemce pošle vyplněný formulář ve formě zašifrované zprávy své bance prostřednictvím kanálu elektronického nebo internetového bankovnictví Banka příjemce zašle tento formulář opět formou zašifrované zprávy bance plátce prostřednictvím internetu Banka plátce zašle plátci žádost o potvrzení platnosti Souhlasu k přímému inkasu Plátce autorizuje prostřednictvím webové stránky své banky Souhlas k přímému inkasu Banka plátce potvrdí plátci autorizaci Souhlasu k přímému inkasu Banka plátce oznámí bance příjemce potvrzení o Souhlasu k inkasu formou zašifrované zprávy Banka příjemce oznámí příjemci potvrzení o Souhlasu k inkasu plátcem formou zašifrované zprávy a příjemce potvrdí plátci definitivně přijatý Souhlas k inkasu

25 REGISTR PŘÍJEMCŮ INKAS V ČESKÉ REPUBLICE (RIP)
pouze VZOR

26 Registry příjemců SEPA inkas
Centrální registry identifikačních kódů příjemců – v nich je možné ověřit příjemce a jsou vedeny v jednotlivých zemích EU rozdílnými subjekty: Bankovními asociacemi Společnostmi provádějícími platební styk Národními bankami Registry vedené bankou příjemců – v těch zemích, kde není dohoda bankovní komunity na centrálním registru, jsou identifikační kódy generovány bankami příjemců a zároveň jsou těmito bankami vedeny jejich registry Struktury identifikačních kódů příjemců v jednotlivých zemích EU a informace o tom, kým je registr příjemců v té které zemi veden, je publikován na stránkách EPC EPC , poslední verze 2.4 Registr příjemců inkas (RIP) v České republice je veden Českou národní bankou a je možné kód příjemce ověřit na internetu ČNB Ověření kódu příjemce je velmi důležité hlavně pro banku příjemce, ale i banka plátce může z registru příjemce zjistit informace o příjemci, který se například neoprávněně snaží inkasovat.

27 Identifikační číslo příjemce (PRINK)
Jedná se o unikátní identifikační číslo, dle kterého plátce automaticky rozpozná příjemce. Musí se jednat o číslo, které je kontrolovatelné systémem na předepsanou kontrolu podobně jako IBAN Příjemce musí používat tuto identifikaci ve všech transakcích v rámci Přímých inkas SEPA a musí být uvedeno v Souhlasu k přímému inkasu SEPA V každé zemi má být zřízen centralizovaný registr, ve kterém bude možné ověření totožnosti příjemce Kód příjemce inkas v registru (kód PRINK) jednoznačně identifikuje příjemce inkas. Kód PRINK má tvar CZkkZZZnnnnn, kde kk je kontrolka – modulo 97, ZZZ je označení služby příjemcem, nnnnn je číslo od do 99999, které jednoznačně určuje příjemce inkas. Při zobrazování kódu PRINK se mohou pro větší čitelnost před a za „ZZZ“ vložit mezery – CZ kk ZZZ nnnnn. V elektronické podobě je kód vždy bez mezer na 12 znaků. Jednotlivý záznam v registru má tyto atributy: kód PRINK, název subjektu – příjemce, IČ příjemce, kontaktní údaj příjemce určený ke zveřejnění (nepovinný) – obvykle webová adresa, případně či další údaje dle volby příjemce, kontaktní údaj příjemce pro potřeby ČNB (povinný - viz Příloha č. 1 Pravidel RIP), datum počátku platnosti kódu PRINK, identifikace banky, která garantuje výše uvedené údaje o příjemci: Kód banky dle Číselníku CPS BIC kód, datum poslední změny údajů (technický, informativní údaj) a záznam o důvodu změny.

28 IBAN – only EU Nařízení číslo 260/2012
Tímto Nařízením se mění některé části Nařízení číslo 924/2009 (PSD). Podle těchto změn nesmí Platební instituce požadovat po plátci uvádění v bankovním spojení příjemce rovněž swiftovou adresu (BIC) banky příjemce. BIC doplní sama Platební instituce Platnost změny Od roku 2014 v tuzemském platebním styku Od roku 2016 v přeshraničním platebním styku (týká se i ČR V roce 2012 se vytvořila při „SEPA Payment Scheme WG“ pracovní skupina, která se začala touto změnou intenzivněji zabývat. Byla dohodnuta následující doporučení: BIC generovat z IBANu Vytvořit na národní úrovni centrální databázi IBANů ve standardním formátu Zajistit přístupy všem Bankám, Platebním institucím … Zástupci některých zemí prohlásili, že toto není u jejich IBANů snadné (někdy neproveditelné) Z tohoto důvodu byl přípraven dotazník, který byl zaslán všem zemím Na základě odpovědí vznikl dokument EPC v. 0,1 ze ,

29 Dotazy z dotazníku IBAN-only
Pokud klient neposkytne BIC, je možné odvodit jej ze struktury IBANu? Pokud ANO, jaké existují zdroje informací k odvození BICu z IBANu? Kdo tyto informace poskytuje? Je poskytovatel připraven k zpřístupnění těchto informací na evropské úrovni? Můžete nás seznámit s podmínkami jejich použití? V případě, že není zaručena 100% přesnost, vysvětlete prosím podrobně, ve kterých případech nelze BIC přímo z IBANu odvodit? Jak jsou tyto výjimečné případy řešeny? Pokud NE, kdy a jak zabezpečíte dodržení požadavků Nařízení SEPA

30 SWIFT’s solution for IBAN-Only
IT35Z UNCRITMM PT BBPIPTPL PL POLUPLPR IBAN bank code IBAN BIC Purpose of data base derive the BIC from the IBAN validate the bank codes in IBANs The data base must contain all bank codes used in IBANs and the associated BICs as issued to the account holders in the format as used in IBANs (ISO IBAN Registry) regular and special cases

31 Situation today - Challenges
BIC bank code files IBAN bank code / BIC combinations all regular cases few special cases Quality? Authorised Sources central banks and banking associations Some authorities do not link bank code to the BIC Some link to the BIC but not to the IBAN specific BIC Some provide the IBAN specific bank code/BIC

32 Special cases - illustration
Institution Bank codes from code provider IBAN example IBAN BIC Special case BANCO INTERNAC. DO FUNCHAL - PT BNIFPTPL special code not in list PT MONTEPIO GERAL - CAIXA ECON. PT MPIOPTPL PT PT obsolete code used THE ROYAL BANK OF SCOTLAND -DE DE ABNADEFFFRA special SEPA branch code BANK POLSKIEJ SPOLDZIELCZOSCI PL POLUPLPR EXPRESS BANK RZESZOW PL BIC of another entity COMMERZBANK DE COBADEFF DE COBADEBB Alternative BIC regular cases special cases

33 Option and Additional Optional Service
Jedná se o nastavení volitelného procesu v rámci schválených standardů SEPA. Každý účastník SEPA má možnost se zapojit. Vždy však musí zároveň poskytovat servis v souladu se standardem. Takovýto proces musí být mezi účastníky smluvně dohodnut Nesmí být v rozporu se standardem v mezibankovním styku Nemá vlastní předpis Příklady Iniciativa Finska na tzv. rozšířenou „remittance information“ Požadavek některých bank nebo celých komunit provádět inkaso SEPA CORE D-1 AOS Jedná se doplňující volitelný servis nabízený bankou svým klientům nad rámec standardů SEPA Je plně v kompetenci banky a je nezávislý na schématech SEPA Nesmí mít dopad na standardní schéma Příklad Může se jednat i dohodnutou kontrolu Souhlasu k inkasu na žádost plátce ve schématu CORE

34 SEPA inkaso na pevnou částku (Fixed amount SDD)
Samostatné nepovinné schéma V roce 2010 schéma zamítnuto, nyní z iniciativy Nizozemí opět připravováno Rozdíl ke schématu CORE je, že plátce nemá nárok na vrácení platby (REFUND) V březnu 2013 by měla EPC Plenary schválit principy Předpoklad dokončení a předložení ke schválení EPC Plenary na podzim 2013 Základní principy dohodnuté na únorovém jednání pracovní skupiny Změna názvu „Non-Refund SDD Scheme“ z důvodu ochrany spotřebitele musí být již z názvu jasné, že plátce nemá nárok na refundaci uznaného inkasa Zvláštní Souhlas k inkasu (mandate), ve kterém musí být uveden název schéma, uvedena pravidelná, dohodnutá částka k inkasu, periodicita inkas, uvedená částka může bát dodatkem měněna po dobu platnosti Souhlasu, nepovinně může být uvedeno datum, od kdy platí Souhlas, je-li toto odlišné od podpisu, rovněž může být uvedeno datum do kdy je Souhlas platný. Další doporučené zásady Může se jednat o jednorázový Souhlas k inkasu i pravidelně se opakující se Settlement stejný jako u SDD CORE – D-5 u 1. výzvy, u dalších D-2 V případě zneužití zůstává nárok na vrácení finančních prostředků do 13ti měsíců od zatížení účtu plátce stejně jako u ostatních schémat Využití Inkasování sázek Pravidelných plateb domácností

35 Zahraniční platební styk (základní pojmy)
Zahraniční platební příkaz - příkaz k převodu částky v zahraniční nebo tuzemské měně do a ze zahraničí nebo ve prospěch či k tíži tuzemského cizoměnnového účtu. Platba šekem – banka vystaví šek a předá jej klientovi, kterým on může platit nebo banka klienta může požádat o vystavení jinou banku včetně doručení příjemci. Používá se například v případě, že není známo číslo účtu příjemce. Používáme šeky bankovní nebo soukromé. IBAN (International Bank Account Number) - je mezinárodní jednoznačný identifikátor bankovních účtů v příslušné finanční instituci v dané zemi. Formát čísla účtu byl stanoven standardem vydaným ECBS (European Committee for Banking Standards). Obsahuje údaje o číslu účtu, kódu banky a zemi. Zavedení IBANu je významné především pro přeshraniční platební styk v rámci Evropy, kdy na základě kontrolního mechanizmu je možné kontrolovat správnost čísla účtu příjemce ještě před odesláním platby. Po zavedení jednotného platebního systému v celé Evropě a užívání měny EUR bude měnou domácí, bude IBAN používán i v tuzemském platebním styku. Struktura IBAN (obsahuje až 34 znaků v ČR 24), z toho : 2 znaky – kód země 2 znaky – kontrolní číslice (umožňuje programovou kontrolu čísla) max. 30 znaků – kód banky a číslo účtu v rámci banky, některé země používají v řadě čísel i písmena SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) – Společnost pro celosvětovou mezibankovní telekomunikaci, mezinárodní počítačově řízená komunikační síť určená pro výměnu zpráv mezi finančními institucemi na celém světě. Každá instituce je označena tzv. swiftovou adresou neboli BIC. SWIFTová zpráva – obsahuje platební nebo jiné instrukce a je charakterizována vysokým stupněm standardizace formy i obsahu a stejným jazykem (angličtinou). Každá swiftová zpráva se vždy označuje písmeny MT a třemi numerickými znaky – MT xyz, kde x je kategorie zprávy; y je skupina zprávy; z je typ zprávy (např. MT103, MT940 atd.).

36 Zahraniční platební styk (poplatky)
BIC (Bank Identifier Code, swiftová adresa) - mezinárodní bankovní kód, jehož prostřednictvím mohou finanční instituce rychle a spolehlivě provádět své bankovní operace mezi sebou a zároveň zasílat další důležité informace, týkající se finančních obchodů. Zpravidla 8mi nebo 11ti místný alfanumerický kód jednoznačně identifikující banku nebo její pobočku (zpravidla poslední 3 znaky). Např.: BACXCZPP (UniCredit Bank Czech Republic), BKAUATWW (Bank Austria Vídeň). Druhy poplatků (BEN, OUR,SHA) - určuje klient BEN – označení, které upravuje způsob hrazení bankovních výloh. V tomto případě hradí všechny výlohy příjemce OUR – označení, které upravuje způsob hrazení bankovních výloh. V tomto případě hradí bankovní výlohy příkazce i za příjemce SHA – označení, které upravuje způsob hrazení bankovních výloh. V tomto případě hradí příkazce bankovní výlohy své banky, příjemce hradí výlohy banky příjemce NON-STP příplatek – je aplikován bankou, pokud není možné platební příkaz zpracovat automaticky. Určuje dodatečné náklady, které banka musí vynaložit na ruční zpracování platebního příkazu (jedná se např. o papírově zadané platební příkazy, příkazy s zvláštním požadavkem na zpracování nebo příkazy s chybně uvedeným nebo neuvedeným IBAN). Podmínky pro STP platby BIC + IBAN příjemce, poplatky označené „SHA“ , Pole 72 – musí být prázdné

37 Korespondenční a sériový způsob v ZPS
Korespondenční banka Korespondenční banka Korespondenční banka MT202 MT950 MT103 MT103 MT950 MT202 MT103 Banka plátce Banka příjemce

38 Platby v USD a v Rublech USD ABA – 9místný bankovní kód amerických bank ZPROSTŘEDKUJÍCÍ BANKA – musí být uváděna vždy, pokud banka příjemce nemá vlastní BIC BIK – 9místný bankovní kód Rubl INN – 9-12místné daňové identifikační číslo v Rusku 20místný korespondenční účet banky příjemce u Ruské centrální banky (všechny od letošního roku začínají na 30101…) VO Kód U plateb mimo Rusko v RUB také korespondenční účet banky příjemce

39 Formát MT103 v RUB

40 DOPLNĚNÍ ASIE – je nutné naprosto přesně uvádět název příjemce, jinak banka příjemce platbu nepřipíše a někdy ani nepožaduje sama od sebe upřesnění na bance plátce. Z tohoto důvodu dochází k vleklým reklamacím až na základě stížnosti příjemce, který očekávanou platbu neobdržel OFAC + MT202COV – jedná se o změnu v provádění zahraničního platebního styku. Veškeré údaje o příjemci nejsou již předávány pouze bance příjemce, ale rovněž korespondenční bance. A tak například platba v USD do 3. země je posuzována dle pravidel USA COT na měny (JPY, AUD, SGD, HKD, NZD nelze T+0)

41 SEPA (Single Euro Payments Area) – jednotný evropský platební prostor pro platební styk v EUR, v rámci celého EHP a dalších zemí. Cílem je nastavit pro hladké platby, přímá inkasa a karetní operace takové podmínky, aby jejich zpracování dosáhlo stejného komfortu jako zpracování domácího platebního styku a to jak v rychlosti, tak ve výši poplatků za jejich provedení. Výše převodů nejsou omezeny. Částka je převedena mezi účty v plné výši a transakční poplatky sdílí společně příkazce i příjemce (SHA). Platby jsou převedeny v garantované lhůtě 3 pracovních dnů od odepsání finančních prostředků z účtu plátce k připsání na účet příjemce. Euro Banking Association (EBA) – jedná se o asociaci, která se zabývá vývojem a provozováním evropského platebního styku. V EBA je v současné době organizováno 200 bank a organizací napříč EU. Spoluúčastní se na vytvoření standard pro SEPA. Vytvořila a provozuje následující systémy: EBA clearing, EURO 1, STEP 1 a STEP 2. Přístupové smlouvy – každá banka, která chce nabízet SEPA hladké platby nebo SEPA inkasa, musí podepsat přístupovou smlouvu (adherance agreement). V každé zemi je z tohoto důvodu zřízeno NASO (National Adherance Support Organisation). V ČR tuto funkci pro své banky zastává Česká Bankovní Asociace. Přistupuje se k jednotlivým typům SEPA produktů zvlášť. U inkas je podmínka, že základní CORE SEPA inkaso musí být podepsáno nejdříve a následně je možné přistoupit i k B2B typu a nebo později k SEPA inkasu FADD (pevná částka). EMU (Evropská měnová unie) – členské státy EU, ve kterých je domácí měnou Euro. EHP (Evropský hospodářský prostor) – společenství 27 zemí EU plus Švýcarsko, Monako, Mayotte and Saint Pierre and Miquelon

42 EPC seznam SEPA zemí Country/territory BIC IBAN Currency code
Åland Islands FI EUR Lithuania LT LTL Austria AT Luxembourg LU Belgium BE Malta MT Bulgaria BG BGN Martinique MQ FR Cyprus CY Mayotte YT Czech Republic CZ CZK Monaco MC Denmark DK DKK Netherlands NL Estonia EE EEK Norway NO NOK Finland Poland PL PLN France Portugal PT French Guiana GF Reunion RE Germany DE Romania RO RON Gibraltar GI GIP Saint Barthelme BL Greece GR Saint Martin (French part) MF Guadeloupe GP Saint Pierre and Miquelon PM Hungary HU HUF Slovakia SK Iceland IS ISK Slovenia SI Ireland IE Spain ES Italy IT Sweden SE SEK Latvia LV LVL Switzerland CH CHF Liechtenstein LI United Kingdom GB GBP

43 standardy Navrhované SEPA hladké platby (SCT) SEPA inkasa (SDD) Recalls SEPA inkaso bez možnosti požadovat náhradu plátcem Advance Mandate Information E- mandate E -payment XML výpis z účtu

44 SEPA hladké platby (SCT)
V prosinci 2004 rozhodlo EPC o vytvoření nových schémat nástrojů v platebním styku, které budou banky nabízet klientům v rámci SEPA. Cílem bylo vytvořit schémata a nové standardy pro zjednodušení a zrychlení platebního styku. Rychlost a kvalita platebního styku velmi ovlivňuje výsledky hospodaření nejen firem, ale i celých zemí. Jedním z nejdůležitějších nástrojů je SEPA hladká platba, proto jako první byla vytvořena Pravidla SCT. Pravidla EPC pro všechny nástroje určují standardy mezibankovního platebního styku. Každý rok se zapracovávají změny, které jsou dány vyšší verzí Pravidel bankám k implementaci . Cílem je možnost přenášet data od plátce až k příjemci. Pro SEPA platby se nevyužívají swiftové FIN zprávy, ale ISO XML standard tzv. MX zprávy. Ty umožňují přenášet velký objem dat za nižší ceny. Zprávy banka-banka se nazývají PACS, klient-banka PAIN, cash management zprávy CAMT. Banka (finanční instituce) musí podepsat Přístupovou smlouvu a může být buď přímým nebo nepřímým účastníkem. Platby jsou jednodušší pro klienty, protože se uvádí méně údajů: číslo účtu plátce, název a číslo účtu příjemce (ve formě IBAN), BIC kód banky příjemce (swiftová adresa), poplatky SHA, měna EUR, může být doplněno 140 znaky zprávy pro příjemce. Při elektronickém předávání příkazů je proces plně STP. Není omezena výše poukazované platby. Využitím End to End reference nebo tzv. remittance reference usnadní párování plateb (kontrolu). Od odepsání finančních prostředků z účtu plátce k připsání na účet příjemce 3 dny Pro přenos dat se využívá clearing STEP2 V současné době se řeší END – DATE pro zavedení i v tuzemském platebním styku

45 Výhody a nevýhody SCT Výhodou pro klienty oproti standardním zahraničním platbám je především jednodušší vyplnění platebních příkazů kratší doba od odepsání finančních prostředků k připsání na účet příjemce platby jsou připisovány v plné původní částce příkazce a příjemce jsou odpovědní za své vlastní poplatky plná dosažitelnost účtů Příjemců v rámci SEPA maximální zaručenou Lhůtu provedení platby, a tudíž výhodu předvídatelnosti pro všechny strany používání přijatých standardů a datových prvků usnadňuje zahájení a párování plateb založené na STP systém poskytuje komplexní přenos “end -to-end” doplňujících informací pro příjemce, buď na strukturovaném, nebo na nestrukturovaném základě Nevýhodou může být pro klienty v tuzemském platebním styku používání čísla účtu ve formě IBAN Výhodou pro banky možnost zasílání velkého množství dat za výhodnějších podmínek zvýšení počtu STP transakcí dosažitelnost v rámci SEPA umožnění jednotného zpracování v rámci SEPA včetně odmítnutých a vrácených plateb účastníci si mohou vybrat nejefektivnější a nejlevnější směrování transakcí stanovení dohodnutých cyklů zpracování možnost nabídnout vedle základních prvků i doplňkové služby přispívá ke standardizovanějšímu a nákladově efektivnějšímu zpracovatelskému prostředí

46 Děkuji za pozornost