Logopedie Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK.

Prezentace na téma: "Logopedie Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK."— Transkript prezentace:

1 Logopedie Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

2 z řeckých slov logos = slovo a paidea = výchova
Je speciální pedagogickou disciplínou, která se zabývá výchovou, vzděláním, komplexní péčí o osoby s narušenou komunikační schopností. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

3 Komunikační schopnost zahrnuje roviny jazykových projevů:
foneticko-fonologickou (zvukovou) morfologicko-syntaktickou (gramatickou) lexikálně -sémantickou pragmatickou mluvenou i grafickou formu verbální i neverbální komunikaci Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

4 Důležitý je vztah k jazykovědným oborům – fonetice, fonologii, lingvistice
fonetika – tvoření hlásek, výslovnost v souvislé řeči, vnímání mluveného jazyka fonologie –užívané prostředky, vztahy mezi nimi, jejich význam v jazykové komunikaci lingvistika – jazykověda, poznatky z jazykovědy se aplikují při diagnostice i při odstraňování poruch komunikačních schopností Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

5 Řeč Je výlučně lidská vlastnost, není vrozená, člověk se ji musí učit. Vrozená je jen dispozice k mluvení. Je individuálním výkonem každého jedince - na rozdíl od jazyka, který je jevem společenským. Řeč je produktem vyšší nervové činnosti, je vázána na vývojově nejvyšší oblasti šedé kůry velkého mozku, převážně na oblast levé hemisféry. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

6 Podmínky vývoje řeči Činitelé vnitřní - stav organismu dítěte, schopnosti, vývojová úroveň, zdravotní stav, intelektové a rozumové schopnosti, sluch, zrak, mimika, gestikulace. Činitelé vnější – prostředí, konkrétně množství a kvalita mluvních podnětů. Nedostatek podnětů vede ke zpomalení vývoje všech složek řeči, jejich přemíra má za následek únavu, ztrátu pozornosti a zájmu o řeč. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

7 uplatňují se pedagogická, jazyková, lékařská hlediska apod.
Vývoj řeči řeč se vyvíjí správně, bezchybně, když jsou zachovány vnitřní i vnější podmínky když je porušen jeden faktor, který se účastní tvorby a realizace řeči, naruší se celý komunikační proces uplatňují se pedagogická, jazyková, lékařská hlediska apod. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

8 Příčiny narušení komunikačních schopností z časového hlediska:
prenatální (před narozením, v období vývoje plodu) perinatální (poškození během porodu) postnatální (po narození) Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

9 Poruchy můžeme dělit na:
orgánové (organické) – lze diagnostikovat nedostatky na mluvním aparátu – tj. ve výdechovém proudu zvuku, na hlasivkách, na horním patře, na jazyce, zubech a rtech, CNS, mozkovém centru řeči funkční – u funkčních poruch nejsou zjistitelné žádné závady na jednotlivých orgánech řeči, jde o nedostatky prostředí, kdy dítě napodobuje poruchy řeči, jimiž trpí některý člen rodiny, mohou být i důsledkem vadné či nedostatečné výchovy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

10 Normální vývoj řeči fyziologická nemluvnost – trvá do 1. roku dítěte
prodloužená fyziologická nemluvnost – mezi 2. a 3. rokem mluví dítě již ve větách; jestliže se vývoj opozdí a dítě je zdravé, slyší, duševní vývoj je normální, není postižena motorika, nejsou porušeny řečové orgány, když prostředí přiměřeně stimuluje vývoj řeči a dítě přiměřeně reaguje na podněty z prostředí – mluvíme o prodloužené fyziologické nemluvnosti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

11 Poruchy řeči 1) Opožděný vývoj řeči
Nemluví-li dítě ve 3 letech nebo mluví méně než ostatní děti v tomto věku, jde o opožděný vývoj řeči. Je nutné hledat příčiny opoždění, dítě musí být odborně vyšetřeno. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

12 Příčinami opožděného vývoje mohou být:
prostředí citová deprivace málo mluvních popudů nadměrná péče, vysoké nároky na projev dítěte slabý typ nervové soustavy nedonošené, předčasně narozené děti LMD dědičnost nadužívání médií Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

13 Odstranění příčin opoždění: úprava rodinného prostředí
dobrý mluvní vzor podněcování chuti k mluvení rozvíjení aktivního i pasivního slovníku, fonematického sluchu, hrubé a jemné motoriky, zrakového vnímání atd. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

14 2) Vývojová nemluvnost – vývojová dysfázie
Řadíme ji k centrálním vadám řeči. Jedná se o specificky narušený vývoj řeči, který se může projevovat neschopností nebo sníženou schopností verbálně komunikovat. Příčiny: funkční – vyplývající z nedostatků společenského prostředí organické – podmíněné nevyzrálostí CNS, LMD Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

15 úplná (dítě nezačalo mluvit vůbec)
Dysfázie může být: úplná (dítě nezačalo mluvit vůbec) částečná (řeč se vyvíjí opožděně a pomaleji než u jiných dětí, případně ustrne na některém nižším stadiu vývoje) Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

16 3) Dyslálie – patlavost Nejrozšířenější porucha řeči, je to porucha artikulace jedné hlásky, více hlásek nebo skupiny hlásek. Rozlišujeme: fyziologickou patlavost mezi prvním a třetím rokem nesprávnou výslovnost, která je vývojovým přechodným jevem (do 5. roku přirozená) vadnou výslovnost, která má patologický charakter již od počátku jejího vývoje, nebo když přetrvává do období, kdy se ustaluje výslovnost, tj. okolo 7. roku Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

17 Příčiny vzniku: a) organické anomálie patra, jazyka, chrupu či rtů
vady sluchu a zraku b) funkční nesprávný řečový vzor, nedostatek citů, citová deprivace poruchy sluchu, poruchy CNS motorická neobratnost nesprávný postoj prostředí k mluvnímu projevu dítěte Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

18 Hlásková dyslálie - má obvykle jednu ze tří základních forem:
Druhy: Hlásková dyslálie - má obvykle jednu ze tří základních forem: mogilálie – dítě některou hlásku vůbec netvoří, v řeči ji vynechává – ruka → uka paralálie – dítě hlásku, kterou neumí vyslovit, zamění za jinou – mrak → mjak Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

19 dítě hlásku vyslovuje, ale chybně, na jiném artikulačním místě; takový způsob tvoření označujeme řeckým názvem hlásky a příponou – ismus např. r - rotacismus, ř – rotacismus bohemicus, sykavky (sigmatismus) – s, z, c, š – to jsou také nejčastěji špatně vyslovované hlásky Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

20 Slabiková a slovní dyslálie
projevuje se tím, že dítě hláskové skupiny ve slabikách slovech redukuje a přesmykuje, přičemž výslovnost izolovaných hlásek může být správná zjednodušuje souhláskové skupiny: polštář → poštáz může vynechávat celé slabiky: lokomotiva → lokomíva vytváří přesmyčky: trolejbus → trojelbus Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

21 přidávání nadbytečných hlásek: v t pokoji, v t koupelně
přidávání nadbytečných slabik: slepičice u dítěte se také může projevovat agramatismus, kdy nedovede skloňovat, časovat Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

22 4) Huhňavost – rhinolalia
Patologicky snížená nebo zvýšená nozalita (nosovost) v mluvené řeči, porucha zvuku jednotlivých hlásek při artikulaci. Rozlišujeme otevřenou a zavřenou huhňavost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

23 Zavřená huhňavost (hyponazalita)
patologicky snížená nosní rezonance příčinou může být překážka v nose nebo nosohltanu, podílí se na ní i zbytněná nosní mandle, ale i polypy, rýma dítě je celkově unavené, dýchá namáhavě a ústy nejlepším opatřením je léčebný zásah, po němž se stav dítěte upraví a zlepší Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

24 Otevřená huhňavost (hypernazalita)
je patologicky zvýšená nosní resonance, při níž jsou změněny všechny hlásky kromě nosovek projevuje se u rozštěpu patra, který je vrozený a obvykle geneticky podmíněný prognóza úprav je příznivá, znamená opakovaný chirurgický zásah Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

25 Smíšená huhňavost – rinolália
vzniká kombinací hypernazality s hyponazalitou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

26 Je vývojová vada řeči, která vzniká na základě rozštěpu patra.
5) Palatolália Je vývojová vada řeči, která vzniká na základě rozštěpu patra. Rysy palatolalie jsou: otevřená huhňavost porušená artikulace poruchy mimiky časté jsou i poruchy sluchu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

27 6) Breptavost – je porucha plynulosti řeči, pro kterou je charakteristické extrémně zrychlené tempo řeči, řeč se stává často až nesrozumitelnou, breptavý člověk polyká slabiky, části slov. Příčiny: nález na EEG u dětí byl zjištěn vztah mezi breptavostí a LMD dědičnost nevyváženost mezi procesy řeči a myšlení (předbíhavé myšlení) Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

28 7) Dysartrie - je porucha procesu artikulace, respirace, fonace, modulace při organickém poškození mozku. Úplná neschopnost artikulace se označuje jako anatrie. Při této poruše  je důležitá individuální lékařská a logopedická péče. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

29 NEUROTICKÉ PORUCHY ŘEČI
8) Koktavost -patří k nejtěžším druhům narušené komunikační schopnosti. Existují dva druhy koktavosti a jejich smíšené formy: napínavá tonická křeč – vvveliký škubavá křečovitá, klonická řeč (ve-ve-liký) Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

30 Příčiny vzniku koktavosti:
dědičnost negativní vlivy prostředí neurologický nález různého stupně (EEG nález) psychické úrazy (šok, úlek atd.) školní prostředí nápodoba (koktá-li někdo v rodině, ve škole) vady řečí (dítě koktá při vyslovování hlásky, která se mu zdá těžká) Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

31 Odstraňování koktavosti:
problém odstraňování koktavosti není dodnes vyřešen koktavost vyžaduje komplexní léčbu nepřípustné je trestání dítěte za koktání, i v počátcích koktavosti důležité je zklidnění prostředí, taktnost a trpělivost při projevech koktavosti koktavost se projevuje ve vypjatých situacích Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

32 9) Získaná neurotická nemluvnost - mutismus
oněmění, ztráta řečových projevů (úlek, šok, vyčerpání apod.) je podmíněn organickým poškozením centrálního nervového systému příčinou může být i strach před slovním projevem jako reakce na mluvní nesnáze, ale může souviset i s negativismem vůči okolí Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

33 Elektivní mutismus ztráta řeči, oněmění, které je vázané na určitou situaci, určité prostředí, určitou osobu setkáváme se s ním u dětí při vstupu do školy, většinou nemluví ve škole, ale doma nebo s kamarády komunikují normálně Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

34 na neurotické bázi se projeví ztráta řeči
Surdomutimus na neurotické bázi se projeví ztráta řeči (oněmění) i ztráta schopnosti slyšet můžeme ho charakterizovat jako hystericky podmíněný projev labilní osobnosti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

35 CENTRÁLNÍ PORUCHY ŘEČI 10) Afázie – získaná orgánová nemluvnost
Dochází k ní na základě lokálního poškození mozku (např. při nádorech, úrazech a náhlých mozkových příhodách, při krvácení do mozku, zánětech mozku apod.). Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

36 motorická – expresivní afázie
Druhy afázie: motorická – expresivní afázie jde o neschopnost postiženého mluvit, ale slyšenou řeč vnímá a chápe, rozumí jí proto je s ním možný písemný kontakt písemně také vyjadřuje své potřeby, názory, myšlenky Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

37 senzorická – perceptivní afázie
převládá neschopnost rozumět řeči, a to nejen mluvené – akustické, ale i viděné – vizuální je pro ni typická ztráta schopnosti poznávat, zapamatovat si a znovu si vybavovat slovní celky anamnestická afázie pacient si nemůže vzpomenout na názvy známých předmětů a jevů, dovede je však popsat nebo vyjmenovat jejich jednotlivé části Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

38 jedná se o narušení všech složek motorické, senzorické i anamnestické
totální – úplná afázie jedná se o narušení všech složek motorické, senzorické i anamnestické smíšené druhy afázie převládá narušení některých z uvedených složek Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

39 centrální porucha řeči
11) Alálie centrální porucha řeči vývojová vada řeči projevující se neschopností zřetelně vyslovit členěné hlásky patologická nemluvnost – pravá alálie Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

40 12) Poruchy hlasu patologické změny individuální struktury hlasu, změnu v jeho akustických kvalitách, způsobu tvoření a používání, přičemž se v hlase mohou vyskytnout i různé vedlejší zvuky dysfonie (spastická – paralytická) – funkční poruchy hlasu (mluvního) afonie (spastická nebo paralytická) – úplná ztráta hlasu dysodie – poruchy zpěvního hlasu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

41 14) Poruchy grafické podoby řeči (dyslexie, dysgrafie, dysortografie)
pod pojmem poruchy grafické podoby řeči rozumíme specifické vývojové poruchy učení (SVPU) Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

42 Systém logopedické péče v ČR
Logopedická péče je u nás poskytována v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v resortu Ministerstva zdravotnictví a v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytuje se nejen dětem, ale i dospívajícím, dospělým i lidem ve stáří, u nichž se vyskytuje narušená komunikační schopnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

43 Mateřské školy - ovlivňují řečový vývoj dítěte, učitelky MŠ by měly mít dostatečné logopedické znalosti a dovednosti. Logopedické poradny – fungují při zdravotnických zařízeních, při odděleních foniatrie, ORL, při dětských odděleních. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

44 SPC pro děti a žáky s vadami řeči při MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči
Speciálně pedagogická centra - zajišťují poradenství v resortu školství. logopedická péče pro děti sluchově či řečově postižené a žáky s vadami řeči SPC pro děti a žáky s vadami řeči při MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči pracovníci: speciální pedagogové – logopedi, psycholog, sociální pracovnice Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

45 logoped ve školských i zdravotnických zařízeních
logoped v ústavech sociálních péče Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

46 Metody logopedické výchovy: hra, práce obrázky a knížky
pohádky a příběhy říkadla,básničky, písničky kresba, divadlo mluvní vzor a komunikace v rodině využití masmédií nácvik Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

47 Děkuji za pozornost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK