Financování sociálních služeb v roce 2015 a dále

Prezentace na téma: "Financování sociálních služeb v roce 2015 a dále"— Transkript prezentace:

1 Financování sociálních služeb v roce 2015 a dále
Ing. Linda Maršíková,

2 O čem dnes budeme hovořit ?
Obecné charakteristiky systému Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech Rok 2015 – NV, VP, OPZ Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále

3 Základní charakteristiky systému

4 Jaké jsou základní charakteristiky systému?
Registrováno cca 5,5 tis. sociálních služeb ve 32 druzích Cca 2,5 tis. poskytovatelů Celkové náklady systému sociálních služeb = 30 mld. Kč (cca 0,77 % HDP)???

5 Pořadí registrovaných služeb dle četnosti a nákladovosti
TOP 3: Pečovatelská služba (750) Odborné sociální poradenství (613) Domovy pro seniory (495) MIN 3: Intervenční centra (18) Terapeutické komunity (18) Tísňová péče (18) Nákladovost TOP 3: Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem MIN 3: Průvodcovské a předčitatelské služby Tlumočnické služby Tísňová péče

6 Vývoj dotací 2007 – 2014 – stabilita nulová

7 Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech

8 Co je naším společným cílem v sociálních službách?
Mít systém sociálních služeb, který reaguje na identifikované potřeby uživatelů Znát časovou náročnost poskytovaných služeb Nastavit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb pro klienta Vědět, kdo si služby skutečně objednává A takové služby financovat.. Pomohou nám k tomu dotace? Zatím ano.. Ale nejsou konečným řešením, které je udržitelné

9 Co MPSV přimělo uvažovat o změně v systému?
Nová legislativa EU v oblasti veřejné podpory Právní analýzy, realizované v rámci projektu „Podpora procesů v sociálních službách“ z 5/2011 – 12/2012 Manuál služeb obecného hospodářského zájmu pro MMR z 4/2013 Výstupy činnosti pracovní skupiny k SSGI při SPC Korespondence s ÚOHS Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu

10 Proces zavedení financování sociálních služeb jako SOHZ v režimu rozhodnutí je postupný
Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“ 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro poskytovatele 2015 – testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě 2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně přiměřeného zisku, systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích plateb využití zkušeností z předchozích let) Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je zpřísňovat (dosažení cílového stavu)

11 Rok 2015 – technická změna ve financování sociálních služeb
Přechod odpovědnosti za rozdělování dotací na kraje Změna provedena tak, aby měla co nejmenší dopad na poskytovatele Shodné období podávání žádostí, výplat apod. A co rizika přechodu odpovědnosti MPSV – kraje? Diferenciace přístupů Zpoždění plateb Zvýhodnění poskytovatelů na základě právní formy organizace Narušení sítě sociálních služeb na území ČR Meziroční rozkolísání systému

12 Rok 2015 – NV, VP, OPZ

13 Zvyšuje se provázanost financování a plánování
§ 95 písm. g) zákona o sociálních službách Kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. § 101a – účinnost 1. ledna 2014 K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů, souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo kraji podle zvláštního právního předpisu

14 Rok 2015 – tedy rok NV, VP a OPZ NV – tvorba nařízení vlády k §101a zákona o sociálních službách VP – příprava zavedení financování sociálních služeb v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory OPZ – Operační program zaměstnanost, který bude financovat také sociální služby, a to Koordinovaně Za stejných podmínek jako u státních dotací Se stejnou úrovní obvyklých nákladů

15 Jaký bude obsah nařízení vlády?
Bude vycházet ze schválené Metodiky MPSV Obsah je definován odstavcem 7 §101a zákona o sociálních službách čerpání dotace, lhůty pro výplatu dotace, formu a obsah žádosti a lhůtu pro její podání, formu a obsah přehledu NV

16 Proč se zabýváme veřejnou podporou?
Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu Podmnožina hospodářských činností Zvláštní význam pro občana Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala za horších podmínek Proč je tento režim skvělý? Prověří, zda službu nezajistí trh Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných rozpočtů na existující trh Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů a stanoví výdajové limity prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY VP

17 Máme štěstí, že některé kraje tento režim zavádějí již pro rok 2015
Aplikace pravidel v jiných odvětvích již probíhá Lze vyjít ze zkušeností několika poskytovatelů dotace (krajů) v oblasti sociálních služeb Pro rok 2016 bude zavedeno plošně Pro oblast státních dotací poskytovaných kraji a Hlavním městem Prahou Pro oblast dotací z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost VP

18 Základní dokumenty Nového programového období
Evropa 2020 – základní dokument EK pro programové období Dohoda o partnerství – zpracováno členským státem EU o využívání ESIF, vyjednáno s EK, zastřešuje jednotlivé OP Operační programy – rozpracovávají Dohodu pro určité oblasti podpory do podoby implementační dokumentace Metodika finančních toků – pravidla MF pro poskytovaní dotací z ESIF

19 Jaké jsou jednotlivé fondy?
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti - doprava (FS) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) Fond evropské pomoci nejvíce deprivovaným (FEAD) – není zahrnut do ESIF

20 Kde se nyní nacházíme? 27. srpna byla EK schválena Dohoda o partnerství mezi EU a ČR Pro ČR vyčleněno 22 mld EUR pro OP a 2,17 mld EUR z EZFRV (zemědělství a rozvoj venkova) – ČR je nadále čistým příjemcem 23,3 mil EUR Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované pro ČR – zaměstnávání mladých lidí Všechny operační programy byly schváleny vládou ČR 27. listopadu proběhl formální dialog s EK První výzvy koncem prvního pololetí až v druhém pololetí 2015 Možnost výzev před schválení OP Evropskou komisí - schvaluje vláda

21 OP Zaměstnanost (ESF) – podpora zaměstnanosti a sociálního začleňování a efektivní veřejné správy
PO 1 – Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly PO 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou (sociální služby, sociální ekonomika) PO 3 – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce PO 4 – Efektivní veřejná správa PO 5 – Technická pomoc Územní dimenze: Řídící orgán MPSV OPZ

22 Jak budou sociální služby financovány z OPZ – PO2?
Koordinovaný přístup s dotacemi ze státního rozpočtu Shodné obvyklé náklady služeb Shodný obsah pověřovacích aktů Poskytovatel dotace (kraj) určí, na které služby v rámci sítě na území využije státní prostředky a na které Evropské OPZ

23 A další podmínky? OPZ Výzvy pro kraje budou vyhlášeny v polovině roku
Budou schváleny vládou před schválením OPZ Rozdělení alokace mezi kraje bude dle podílu směrných čísel OPZ

24 Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále

25 A budoucnost, tedy rok 2016 a dále?
Změny musí být pozvolné Je nutné pečlivé hodnocení dopadů Pomohou analýzy v rámci projektu MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“ „Kalkulační vzorec…“ – probíhá realizace „Analýza veřejných a soukromých zdrojů…“ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti variant financování…“ – probíhá realizace

26 Co znamená Kalkulační vzorec?
Vyjádření optimální nákladovosti jednotlivých sociálních služeb Porovnání nákladů na sociální služby, v rámci jednotlivých služeb na různých úrovních (podle poskytovatelů, krajů, i mezi službami navzájem) Zpřehlednění reálné ceny sociálních služeb veřejnosti   argument zapojení soukromých zdrojů

27 Kvalita je prioritou Potřebná a žádaná úroveň kvality se odráží ve všech složkách kalkulačního vzorce – nákladech na jednotlivé zdroje (max = osobní náklady) Cíl kalkulací: nastavit optimální poměr cena/kvalita Výsledek = informace pro všechny zúčastněné strany: za tuto cenu lze očekávat takovou úroveň kvality

28 Konstrukce kalkulačního vzorce
Výpočet na kapacitní jednotku: CN = ON + ostatní náklady CN – celkové náklady ON – osobní náklady Známe podíl ON k celkovým nákladům (př. OSP – 73%, OA – 84%, DPS 60%, PEČ 74%)

29 Ověřování kalkulačního vzorce
Kapacitní jednotka u jiných než pobytových služeb  hodina přímé péče? Personální zajištění kapacitní jednotky  kolik pracovníků, jaké kvalifikace Mzdová úroveň pracovníků Spolupráce: APSS ČR Vysoká škola ekonomická v Praze

30 K čemu bude výstup sloužit?
Testování nákladů jednotlivých služeb a poskytovatelů Sjednocení „ceny“ pro širokou veřejnost Podklad pro vyhlášku provádějící zákon o sociálních službách – termín pro zpracování

31 „Komplexní analýza zdrojů“
analýza příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, včetně pojistných a nepojistných systémů sociální ochrany analýza právních závazků veřejných rozpočtů analýza soukromých zdrojů Studie vypracována firmou Sociotrendy v rámci KA 6 (Nastavení systému financování sociálních služeb) projektu PPSS Realizace studie probíhala v období srpen- prosinec 2013

32 Hrubý příjem - platové rozmezí v Kč
Explicitně vynakládané částky občanů, kteří nejsou v sociálně nepříznivé situaci, v oblasti vztahu k lidem v nepříznivé situaci, dle platového rozmezí Hrubý příjem - platové rozmezí v Kč Částka v Kč odpovídající podílu na sociální příspěvky dle složené daňové kvóty pro rok 2011 (15,4 %) 145 481 842 41  1152 51  1538 101 000-1 000 000 9250

33 Implicitní výdaje • zjišťováno v rámci sociologického šetření •téměř dvě třetiny respondentů finančně přispívají na sociálně potřebné

34 Spolupodílení se na úhradách
zjištění míry ochoty podílet se finančně na úhradě sociálních služeb pro sebe, nebo své blízké 6 % respondentů není ochotno se podílet vůbec

35 Analýza ostatních soukromých zdrojů
Kvalitativní šetření mezi podnikateli Identifikovány 4 typy podnikatelů na základě jejich ochoty přispívat, včetně přibližných částek darovaných ročně osobám v nepříznivé sociální situaci a typického postoje k sociálně potřebným: „populisté“ (do Kč), postoj: „nic o nich nevím“ „mentalisté“ (do Kč), postoj: „musím vědět, kdo to je“ „holisté“ (do Kč), postoj: „jsem otevřený, preferuji dlouhodobou spolupráci“ „posuzovatelé“ (do Kč), postoj: „jak k té situaci přišel?“

36 Výzva pro poskytovatele
čím je příspěvek adresnější, tím raději podnikatelé přispějí rozšiřování povědomí o důležitosti příspěvků v rámci komunity ← rozvíjení fundraisingových aktivit

37 Nyní probíhá realizace největších zakázek
„Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ „Studie proveditelnosti variant financování…“

38 Na jaké otázky mají studie odpovědět?
Jaká jsou specifika poskytování a financování sociálních služeb ve vztahu k jednotlivým právním formám organizací? Existují nežádoucí a neefektivní jevy ve fungování jednotlivých právních forem z pohledu účetní a ekonomické praxe? Jaká je optimální praxe pro jednotlivé právní formy s ohledem na platnou legislativu? Jak lze vyložit problematiku veřejné podpory ve vztahu k dotacím na sociální služby?

39 A ještě.. Jaký systém financování sociálních služeb bude pro ČR nejvhodnější? Za jakých ekonomických, politických a sociálních podmínek je realizovatelný? Jaké hlavní změny financování bude třeba pro jeho efektivní fungování provést? Jakým způsobem se bude do budoucna měnit struktura zdrojů financování soc. služeb a jaká změna legislativy s tím bude spjatá? Jaká jsou hlavní ekonomická a sociální rizika pro udržitelnost optimálního systému?

40 Děkuji za Vaši pozornost

41 Kontakty JUDr. Karel Zuska
Web: Tel: