Nástroje ochrany ŽP Katedra ekologie a ŽP.

Prezentace na téma: "Nástroje ochrany ŽP Katedra ekologie a ŽP."— Transkript prezentace:

1 Nástroje ochrany ŽP Katedra ekologie a ŽP

2 Nástroje (prostředky) ochrany ŽP
1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

3 Normativní Ekonomické (limity) (poplatky za jednotku množství) výhody:
vyšší jistota reakce rychlost působení v případě kontroly jednodušší aplikovatelnost efektivnější v krizových okamžicích nevýhody: žádný stimul vysoké administrativní náklady plošné působení (pro všechny zdroje stejně) nutnost kontroly Ekonomické (poplatky za jednotku množství) výhody: stimulace subjektů ke snižování znečištění nechávají prostor pro rozhodování subjektů a hledání vlastních řešení fungují spíše na principu povzbuzování než donucování vyžadují nižší administrativní náklady nevýhody: obtížnost nastavení výše poplatků, aby systém fungoval nikdy nezmění chování všech subjektů

4 Normativní nástroje (právo)
zákony, vyhlášky, vládní nařízení, limity, … Z. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Z. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (EIA) Z. č. 185/2001 Sb., o odpadech (477/2001, o obalech) Z. č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) Z. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Z. č. 100/2004 Sb., o obchod. s ohrož. druhy (CITES) Z. č. 50/1976 Sb., stavební zákon Z. č. 289/1995 Sb., lesní zákon Z. č. 334/1992 Sb., o ochraně zem. půdního fondu

5 Ekonomické nástroje podpůrné nástroje normativních nástrojů, účel: stimulace subjektů k využívání šetrnějších technologií Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

6 Poplatky za znečišťování ŽP - ovzduší
Princip: zdroje znečištění od určité velikosti (tepelný výkon od 200 KW) platí za každou vypouštěnou tunu stanovených škodlivin (zpoplatněno cca 90 látek) určitý poplatek Zdroje o výkonu 50 – 200 KW platí roční paušál dle použitého paliva Mobilní zdroje a zdroje fyzických osob do 50 KW neplatí ! zavedeny již v roce 1967 (platili až do roku 1991) Mělo by platit: „Znečiťování je ekonomicky nákladnější“ …, ale neplatí … VÝZNAM !?

7 Poplatky za znečišťování ŽP – ovzduší - II
celkem zpoplatněno cca 90 látek (dle zák. 86/2002) vyjma základních emisí rozděleny do dvou skupin: I. - např. azbest – Kč/t; II.- F, Cl, Br – Kč/t poplatky Kč/t náklady TE (tuhé emise) 3 000 3 – 7 000 SO2 1 000 6 – 7 000 NOx 800 7 – 8 000 CO 600 20 – Rozdíl mezi poplatky a měrnými náklady na odstranění jedné tuny znečištění – motivace k platbě poplatků

8

9

10 Emise okyselujících látek 1990 - 2004

11 Emise tuhých látek dle REZZO, ČR, 1990-2004
                      

12

13 Celkové emise skleníkových plynů, ČR, 1990-2004
                                                                                  

14 Následky znečišťování ovzduší
1. Poruchy přenosu kyslíku (NO, CO) (methemoglobinemie, karboxyehemoglobin) 2. Nádorové bujení 3. Plicní onemocnění (otoky …) … a mnoho dalších (např. vliv O3 na počet spermií)                                                                                   

15 Poplatky za znečišťování ŽP – vypouštění odpadní vody do:
Podzemních vod: všichni kdo vypouštějí poplatek 3500Kč/rok Povrchových vod – 2 složky: (i) Poplatek za znečištění – limit koncentrace (mg/l ) + hmotnostní limit (kg/rok); př. organické látky - limity: 40 mg/l a kg/rok), poplatek 8 Kč/kg (ii) Poplatek z objemu vypouštěných látek > m3/rok Množství i koncentraci si zjišťuje znečišťovatel, stejně jako výpočet poplatku. ČIŽP toto náhodně a nepravidelně kontroluje.Motivací je investice do čistíren (levnější než platit poplatky) – funguje. Příjemce peněz za vypouštění odpadních vod do povrchových = SFŽP

16 Čištění odpadních vod ve veřejné kanalizaci, ČR, 1990-2004
                                                                                                                                                                                                          

17                       

18

19

20 Poplatky za znečišťování ŽP – ukládání odpadů na skládky
Poplatek za skládkování – 2 složky (i) základní – komunální + nebezpečný odpad - poplatky obci (ii) riziková – nebezpečný odpad - poplatky SFŽP 2002 2005 2008 2009 KO 200 300 400 500 NO 1100 1200 1400 1700 NO 2000 2500 3300 4500 ZA SKLÁDKOVÁNÍ Do července roku 1997 platily dvě sazby (za zabezpečené a nezabezpečené skládky), podařilo se uzavřít v termínu nezabezpečené skládky), skládkování není ideálním způsobem zneškodňování odpadu, ale stále zůstává nejčastějším způsobem, kolik máme spaloven,….

21 Ekonomické nástroje podpůrné nástroje normativních nástrojů, účel: stimulace subjektů k využívání šetrnějších technologií Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

22 POPLATKY ZA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
za odběry podzemní vody (nad 6000 m3/rok, 500 m3/měs., pitná x užitková voda – sazby 2 resp. 3 Kč/m3; příjemce: 50 % do státního rozpočtu, 50 % SFŽP) za odběry povrchové vody (nad 6000 m3/rok, 500 m3/měs., výjimky; výši poplatku si stanoví správce vodního toku) za odnětí ze ZPF (trvalé x dočasné odvody, dle bonity půdy) za odnětí lesních pozemků (příjemcem jako u půdy 60 % SFŽP a 40 % obec; počítá se jako zráta na produkci + mimoprodukční funkce – např. lesy NP (národních parků) úhrady z dobývání nerostných surovin – 2 složky: (i) z dobývacího prostoru – Kč/km2/rok (ii) z vydobytých vyhrazených nerostů - % z tržní ceny nerostů (max. 10 %), určuje báňský úřad Podzemní voda: Pitná voda – 2Kč/m3, užitková v. – 3Kč/m3, dříve se neplatilo za odběry pro veřejné vodovody, příjemce SFŽP a SR (50:50)??? Povrchová voda: hl. příjmová položka a. s. Povodí, výjimky: napouštění rybníků, koupališť, požárních nádrží, pro výrobu sněhu vodními děly a pro závlahy v době sucha), sleva na průtočné chlazení parních turbín… Odnětí ze ZPF: sazba závisí na kvalitě půdy, ochrana zemědělské půdy před záborem, haly u dálnic, výstavba inženýrských sítí), neplatí komunikace, ČOV, stavba RD v souladu s ÚP, rybníky, vánoční stromky, příjemce obec x SFŽP (40:60%) Odnětí z LPF: výše odvodů: ztráta na produkci + omezení ekologické hodnoty lesa (mimoprodukční fce), u I. zóny NP je x 5., výjimka ČOV, jímání pitné vody, příjemce jako u ZPF

23 Ekonomické nástroje podpůrné nástroje normativních nástrojů, účel: stimulace subjektů k využívání šetrnějších technologií Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

24 UŽIVATELSKÉ POPLATKY za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu (freony…); platí se za dovezené i vyrobené (400 Kč/kg) poplatky za vybraná umělá hnojiva, pesticidy, apod. (v ČR není) Každý výrobek, co má nebezpečnou látku musí být označen, neplatí pro látky na ochranu zdraví (zdravotnictví), příjemce je SFŽP freon.- nízkomolekulární uhlovodík, u nějž je vodík nahrazen chlorem, fluorem nebo bromem, zapřičinuje rozpad ozonu ve stratosfere UNEP - program OSN na ochranu životního prostředí Rozprasovaci vyrobky (aerosolova baleni), k vytvareni aerosolu za pouziti latek jako hnaciho media Zákaz výroby, dovozu a vývozu látek uvedených v příloze, poplatek SFŽP vyrobce i dovozce, 200/1kg látek? Poplatku nepodlehaji 1. látky pouzite jako vstupni suroviny pro prepracovani, 2. Latky urcene k zajisteni ochrany zdravi a zivota lidi 3. Látky na obranu a bezpecnost státu a bezpecnost leteckeho provozu a jadernych zarizeni, vyzkumu a vyvoje Situace nyní: 1987: Celosvětový zákaz výroby freonů, regenerace ozónové díry obecně odhadována na 65 let, Arktida (už 2030), Problematika (je více freonů než se předpokládalo ve starých strojích)

25 Ekonomické nástroje podpůrné nástroje normativních nástrojů, účel: stimulace subjektů k využívání šetrnějších technologií Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

26 DAŇOVÁ ZVÝHODNĚNÍ A ÚLEVY
Spotřební daň (bioplyn, dříve bionafta) Daň z příjmu (u provozu – MVE, sol. zař.; po dobu 5 let) Silniční daň (MHD, elektromobily) Daň z nemovitostí (lesy ochranné a LZU, vodní plochy, ekologizace vytápění + úspora – na 5 let) Dědická a darovací daň (dotace ze SR, státních fondů, EU; sazby od 1%) Úlevy (snížení poplatků při budování ekologicky šetrnějších technologií) Silniční daň – osvobození u MHD Lesy ochranné a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni LZU (lázeňské lesy, CHKOv pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací. vodní plochy intenzivně neobhospodařované Dědická a darovací daň (u majetku s využitím ochrany ŽP)

27 EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA
Jak zvýšit úroveň využívání energií a surovin ??? zavedení nových „ekologických daní“ na suroviny a produkty poškozující ŽP (fosilní paliva, …), na spotřebu vody snížení daní jiných (důchodová a zdravotní pojištění, daň z příjmu) „fiskálně neutrální ekologická daňová reforma“

28 EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA
Cesta jak zvýšit úroveň využívání energií a surovin z neobnovitelných zdrojů. zavedení nových „ekologických daní“ na suroviny a produkty poškozující ŽP (fosilní paliva, …), na spotřebu vody … Daňové zatížení zůstává stejné snížení daní jiných - plošných (důchodová a zdravotní pojištění, daň z příjmu) „fiskálně neutrální ekologická daňová reforma“ !!!

29 Ekonomické nástroje podpůrné nástroje normativních nástrojů, účel: stimulace subjektů k využívání šetrnějších technologií Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

30 DEPOZITNĚ REFUNDAČNÍ SYSTÉMY
zálohy – funkce: návratnost obalů vytvoření finančních prostředků (z nevydaných záloh na recyklaci či zneškodnění vybraných obalů/výrobků, návratnost lze efektivně regulovat výší zálohy) Záloha s funkcí opakovaného navrácení obalu Recyklace skla Po rozdrcení se přidá do výchozí směsi k výrobě nového skla. Vyrábí se lahve na minerálky a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dá takto používat vlastně donekonečna. Recyklace plastů Jiná technologie na každý plast, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se vyrábějí vlákna, jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na odpady. Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu, protihlukové stěny u dálnic apod. Nevratné – lze pouze třídit Závěr: pivaři se chovají ekologicky (a nejvíce ti, co chodí na točené)

31 Ekonomické nástroje podpůrné nástroje normativních nástrojů, účel: stimulace subjektů k využívání šetrnějších technologií Poplatky za znečišťování ŽP Poplatky za využívání přírodních zdrojů Uživatelské poplatky Sankční platby Daňová zvýhodnění Granty, dotace, dary Úlevy Depozitně refundační systémy Tržně orientované nástroje

32 TRŽNĚ ORIENTOVANÉ NÁSTROJE
obchodovatelná emisní povolení Cíl: vytvořit obchod s možnostmi znečišťovat ŽP vybranou látkou, s postupným snižováním celkového znečištění Princip: určení maximálně únosné míry zatížení území pro daný region, stát či celý svět, rozdělení možností znečišťovat mezi subjekty a umožnit výběr mezi investicí do šetrnějších technologií a koupí možnosti znečišťovat Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal Kjótský protokol, v němž se ratifikující stát zavázaly, že sníží emise škodlivých plynů o 5,2 procent pod úroveň roku K tomu, aby smlouva z roku 1997 konečně začala platit, chyběl právě jen podpis Putina. MOSKVA - Protokol začne platit za tři měsíce, až uplyne povinná registrační lhůta. Už dříve jej ratifikovaly obě komory ruského parlamentu. [celá zpráva] Souhlas Ruska byl nutný poté, co protokol odmítly USA. Obsahuje totiž podmínku, že jej musí podepsat alespoň 55 procent států, které produkují přes 55 procent světového znečištění. Právě Rusko a USA patří mezi největší znečišťovatele. Bez podpisu jednoho z nich by tak snaha především zemí EU byla zbytečná.

33 Nástroje (prostředky) ochrany ŽP
1. Normativní (právní, administrativní) 2. Ekonomické nástroje 3. Dobrovolné (měkké) 4. Informační 5. Institucionální 6. Výzkum a vývoj 7. Územní plánování 8. Mezinárodní spolupráce

34 Dobrovolné nástroje Metody CP (Cleaner Production)
nepovinné nástroje na úrovni podniku, mohou zvýšit konkurenceschopnost Metody CP (Cleaner Production) LCA (Life Cycle Assasment) „ekolabeling“ (ecolabelling) EMAS, ISO, BS (standardy registrace podniků u orgánů EU) CP – souhrnné označení pro preventivní strategie, které zvyšují efektivitu výroby a snižují zároveň negativní dopady na ŽP a na člověka Je zaměřena na prevenci, tedy snížení množství a toxicity odpadů (tuhých, kapalných i plynných) přímo u zdroje jejich vzniku KOH-I-NOOR se zúčastnil interaktivního kurzu čistší produkce v období Případová studie se zaměřila na povrchové úpravy drobného galanterního zboží. Cílem podniku při vstupu do kurzu bylo snížit spotřebu vody a chemikálií při niklování a prověřit správnost zadání parametrů pro projekt nové neutralizační stanice. LCA systém je studie, která hodnotí dopady na ŽP od počátku vzniku do zneškodnění výrobku, zahrnující energetické vstupy při výrobě, těžbě materiálu až po jeho recyklaci či zneškodnění. dává spotřebiteli záruku, že na základě ekologického hodnocení výrobků (v souladu se současným stavem a úrovní poznání) vlastnosti označeného výrobku minimalizují vlivy na životní prostředí a přírodní zdroje orientuje spotřebitele v široké škále porovnatelných výrobků, především spotřebního charakteru zvyšuje poptávku po ekologicky šetrných výrobcích

35 Informační nástroje vliv na chování občanů, účast ve správních řízeních Z. č. 123/98 Sb., o právu informace o ŽP (dopl. LZPS) Z. č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím Enviromentální osvěta, výchova a vzdělávání – vliv na chování občanů „spotřebitelů“

36 Institucionální nástroje
Ministerstvo životního prostředí Správy národních parků a chráněných oblastí Česká inspekce životního prostředí Krajské úřady Obecní úřady s rozšířenou působností Pověřené obecní úřady Obecní úřady Obecní úřady s rozšířenou působností – dříve okresy Reforma se promítla především zrušením okresních úřadů a převedením jejich kompetencí na krajské úřady, na obce s rozšířenou působností a na Ministerstvo životního prostředí

37 Výdaje na ochranu životního prostředí v ČR, 1998 - 2004
                                                     Jedná se o výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a výdaje státních fondů. Sumy jsou v běžných cenách.

38 Výzkum a vývoj Využití poznatků pro ochranu ŽP
Nové bezodpadové technologie Recyklační technologie Využívání obnovitelných zdrojů energie Monitoring změn stavu ŽP – varování před potencionálními riziky

39 Územní plánování opatření preventivního charakteru, s vysokým významem
a tradicí Z. č. 50/76 Sb., stavební zákon V kompetenci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Cíl: komplexita využití území s důrazem na harmonizaci ochrany ŽP s realizací ekonomických a sociálních potřeb

40 Mezinárodní spolupráce
zahraniční fondy, poskytování rozvojové pomoci Čerpání finančních prostředků pro ochranu ŽP ze zahraničních fondů Poskytování zahraniční rozvojové pomoci Aktivní členství v mezinárodních organizacích – OECD, UNEP (Program OSN pro ŽP) Ratifikace a plnění mezinárodních smluv Školení a semináře se zahraničními odborníky UNEP-Monitoring ŽP, hodnocení vlivů, výzkum, systémy včasného varování, čistota vod, šetrné technologie,koordinuje CITES,

41 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
přijat v r. 1997 první kontrolní období ( ) snížení společných emisí nejméně o 5,2% oproti r. 1990 hodnoty emisních redukcí pro některé státy ČR + 8% (snížení o…) Norsko - 1% (zvýšení o …) Island - 10%

42 ZÁVĚR Všechny nástroje mají vést k uplatňování zásad TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Takový rozvoj, který současným i budoucím generacím umožňuje uspokojovat svoje potřeby a přitom co nejméně poškozovat ŽP.