HISTORICKÉ SOUVISLOSTI V NEZISKOVÉM SEKTORU V ČESKÝCH ZEMÍCH

Prezentace na téma: "HISTORICKÉ SOUVISLOSTI V NEZISKOVÉM SEKTORU V ČESKÝCH ZEMÍCH"— Transkript prezentace:

1 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI V NEZISKOVÉM SEKTORU V ČESKÝCH ZEMÍCH

2 Obsah Počátky neziskového sektoru ve středověku Rakousko-Uhersko
Období první republiky Období okupace Období poválečného stavu Poúnorový stav Situace po roce 1989 do současnosti Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

3 Počátky neziskového sektoru ve Středověku
Dobročinnost dobročinnost obecně humanitní, dobročinnost duchovní. Rozvoj nadací, vzdělanosti (Univerzita Karlova), spolkové činnosti (mnišské či rybářské řády, řemeslné cechy, spolky tovaryšů).

4 Rakousko-Uhersko Vláda Marie Terezie, Josef II. - uspořádání státu a společnosti, reforma státní správy, právního systému, postavení církvi ve společnosti. 1781 – zrušení nevolnictví, toleranční patent 1787 – trestní zákoník 1811 – občanský zákoník Charakteristický rys - neziskový soukromý sektor se snaží usměrňovat stát. Spolková činnost - Královská Česká společnost nauk, Matice česká, Matice Moravská, Matice hudební, Matice technická.

5 Rakousko-Uhersko Přijetí říšského zákona č. 134/1867 Sb., o právech spolčovacích. Zákon upravoval náležitosti spolků a odlišoval i tzv. spolky politické. Sokol, katolický Orel.

6 Období první republiky
období Československého státu, r Československo 13,6 milionů obyvatel, z toho: 51 % Češi, 23,4 % Němci, 14,5 % Slováci, 5 % Maďaři, 3 % Rusové a Ukrajinci, 1,3 % Židé, zbytek další náročnosti. vliv na politickou scénu.

7 Období první republiky
Velké množství spolků: národnostně zaměřené spolky, sociálně orientované spolky – Český červený kříž, Zemská péče o mládež, péče o mládež a volný čas – rozvíjela se turistika, tělovýchova, skauti, kultura – ochotnická divadla, umělecké besedy, pěvecké kroužky.

8 Období okupace omezení zákona o právu spolčovacím,
většina spolků bylo zákonem nařízeno rozpuštění, v oblasti vzdělávání byly uzavřeny vysoké školy.

9 Období poválečného stavu
Národní fronta, Zrušení omezení spolkového zákona. Nedošlo však k obnovení spolků, které byly v rozporu s aktivitami státu, jejichž program nebyl ve shodě se současnou politickou organizací veřejného života apod.

10 POÚNOROVÝ STAV Napětí v Národní frontě, Likvidace soukromého sektoru,
Za organizace podle zákona o dobrovolných organizacích a shromážděních se prohlašovaly: Revoluční odborové hnutí, Československý svaz mládeže, Svaz československého-sovětského přátelství, Československý svaz žen, Československý červený kříž.

11 POÚNOROVÝ STAV Charakteristickým rysem nového systému bylo:
Zakázání činnosti proti socialistických spolků a nadací, Masové zaměření, Centralizace. 1968 – Junák, Sokol, KAN. Charta 77.

12 Situace po roce 1989 Občanské fórum. Problémy neziskového sektoru:
existence tržního prostředí, neexistence zákonů, neexistence odborníků, nejasnost systému státního financování, nedostatečná morální podpora ze strany vlády na počátku 90 let.

13 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
první právní úpravy (zákon o sdružování a právní úprava nadací); založení Nadačního investičního fondu; Rada vláda pro nadace; liberální politika státu; zahraniční dárci; podpora neziskového sektoru jako součást rozvoje demokracie.

14 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
Stát formoval svůj vztah k neziskovému sektoru skepticky a rezervovaně. Státní politika v této době zaostala za vlastním vývojem neziskového sektoru; přesto státní podpora neziskového sektoru zůstala stabilní.

15 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
vztah státu k neziskovému sektoru je intenzivnější a zpřesňuje se; nový zákon o nadacích vede ke konsolidaci nadační sféry, probíhá příprava nových zákonů a zpřesňování dotačních pravidel jednotlivých ministerstev; je obnovena činnost Rada vlády pro nestátní neziskové organizace; jsou rozděleny první finanční prostředky z Nadačního investičního fondu.

16 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
Dvě změny, a to: reforma veřejné správy znamenala vznik krajů, které ovlivnily situaci NNO v regionu, vstup ČR do EU – přináší nové výzvy v podobě schopnosti navázat partnerství a využívat fondy EU.

17 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
problém nevyjasněnosti pojmu nezisková organizace, legislativa vymezující činnost občanských sdružení je jen rámcová, stát nevytváří překážky pro činnost neziskových organizací, nový zákon o sociálních službách – NO musí upravovat svoji činnost, legislativa neziskových organizací nebrání získávat finance prodejem zboží a služeb, NO jsou postupně nuceny strategicky plánovat, především v závislosti na požadavcích dárců z řad EU, veřejné správy a z důvodu nedostatků zdrojů.

18 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989 – SWOT ANALÝZA 2008
Silné stránky Rozmanitost právních forem NO RVNNO a její výbory Vůle a snaha NO o změnu legislativy Podpora NS ve vládním prohlášení Slabé stránky Chybí vymezení veřejné a vzájemné prospěšnosti Neexistence veřejného rejstříku NO Zastaralý dotační systém resortů Přebujelá byrokracie operačních programů Nedostatečná transparentnost NS

19 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989 – SWOT ANALÝZA 2008
Příležitosti Podpora NS v zahraničí Mezinárodní definice ICNPO – roste důraz na činnost Daňové asignace 2% pro NNO Rostoucí ochota lidí dávat peníze NNO Hrozby Nepřehledná legislativa v daňové oblasti Složitá pravidla pro vznik a fungování NNO Oslabení finančních zdrojů a veřejných rozpočtů Chybí všeobecná koncepce rozvoje v krajích

20 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
2009: legislativní rámec pro činnost NNO je v ČR v zásadě vymezen, nedostatek odborníků na připomínkování vznikajících zákonů o NNO, NNO jsou povinny ze zákona v zakládajících dokumentech definovat řídící struktur své organizace a povinnosti řídícího orgánu – v praxi nedodržováno, klesá zaměstnanost v důsledku ekonomické krize – chybí dostatek schopných manažerů, zvýšila se podpora formou firemních dobrovolníků, závislost některých NNO na EU fondech, snížil se počet NNO podpořených z veřejných zdrojů, výrazně se zhoršila finanční stabilita většiny NNO.

21 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
2010: schválena novela zákona o nadacích a nadačních fondech a novela zákona o obecně prospěšných společnostech, stát nepodporuje občanská sdružení v některých zaměřených na sociální ekonomiku, paternalistická role státu vůči NNO, pokračuje pokles zaměstnanosti v důsledku ekonomické krize, zhoršená finanční situace většiny NNO – tlak na posilování vlastních příjmů NNO.

22 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
2011: česká legislativa rozlišuje 5 základních právních forem NNO – největší počet tvoří občanská sdružení. novela zákona o veřejných sbírkách, RVNNO publikovala studií – daňové výhody NNO, prohlubuje se centralizace poskytování darů, projevují se následky krize – prostředky z DMS klesly takřka o polovinu, snížila se hodnota průměrného daru, zvyšuje se ale počet darů malých finančních částek, komunikace mezi veřejnou správou a NNO se mírně prohloubila.

23 VÝVOJE ETAPY NEZISKOVÉHO SEKTORU PO ROCE 1989
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Typ NO – korporace, fundace, ústavy Občanská sdružení – přeměna na spolky (vzájemně prospěšná činnost) x ústavy (veřejně prospěšná činnost). Nadace a nadační fondy – úprava nadační listiny Obecně prospěšné společnosti – o.p.s., které vznikly do se budou řídit zákonem o o.p.s. Jinak pro obecně prospěšné služby bude možné zřizovat ústavy. Veřejně prospěšná činnost Účel právnických osob

24 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace
Základní úkoly: zajišťuje dostupnost a zveřejňování informací o NNO,  předkládá vlády materiály týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost.

25 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace
Základní úkoly zejména jsou: iniciuje a posuzuje koncepční a realizační podklady pro rozhodnutí vlády, týkající se podpory nestátních neziskových organizací, koordinuje spolupráci mezi ministerstvy, jinými správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti podpory NNO, včetně dotační politiky z veřejných rozpočtů,  analyzuje a zveřejňuje informace o postavení NNO v rámci Evropské unie, podílí se na opatřeních ministerstev a jiných správních úřadů, která mají vztah k NNO, zejména na procesu standardizace činností, přidělování akreditací a kategorizaci typů NNO a další.

26 Složení Rady Má nejvýše 32 členů, kterými jsou předseda, 3 místopředsedové a další členové. Dalšími členy Rady jsou: experti z řad NNO, náměstci ministrů, zmocněnec vlády pro lidská práva, předseda Asociace krajů ČR, předseda Svazů měst a obcí ČR.

27 VÝBORY RADY Výbor pro legislativu a financování Výbor pro EU

28 Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO pro rok 2015
Tělesná výchova a sport Kultura Životní prostředí a udržitelný rozvoj Sociální služby Zahraniční aktivity Národnostní menšiny a etnické skupiny Romská menšina Péče o zdraví a zdravotní prevence Rizikové chování Boj s korupcí Protidrogová politika Ochrana spotřebitele a nájemních vztahů Vzdělávání a lidské zdroje Děti a mládež Rodinná politika Rovné příležitosti žen a mužů

29 Koncepce neziskového sektoru
sektoru/default.htm

30 Další informace? Petr Anderle – neziskový sektor v ČR, historie NS v ČR.