Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

Prezentace na téma: "Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb"— Transkript prezentace:

1 Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

2 Základní pojmy – garant služby
V návaznosti na kompetenční zákon obecná zodpovědnost za dostupnost a rozvoj veřejných resp. sociálních služeb náleží příslušným ministerstvům. Konkrétní zodpovědnost za dostupnost a kvalitu jednotlivých sociálních služeb je v kompetenci – garanci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. U některých veřejných služeb vedle státu a místních samospráv vystupují jako garanti také jiné subjekty. Například v oblasti zdravotnických služeb jsou garanti zdravotní pojišťovny, zdravotní ústavy atp.

3 Poskytovatelé sociálních služeb
V současné době je poskytovatelem ten komu garant resp. zřizovatel dal souhlas s poskytováním sociální služby na základě registrace poskytovatelů sociálních služeb. Jde zejména o tyto právní formy: příspěvkové organizace (zřizované státem, krajem nebo obcí), obecně prospěšné společnosti (změna od ), občanská sdružení (změna od ), církevní organizace (charita, diakonie) apod. společnosti s ručením omezeným, soukromé fyzické osoby.

4 Neziskové organizace dle právní normy
Nastala výrazná změna legislativy nestátních neziskových organizací od Většina organizací spadá nyní pod nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) Právní úprava nestátních neziskových organizací spadá v novém občanském zákoníku pod oddíl č. 2 korporace, kde jsou upraveny: 1) spolky (dříve občanská sdružení). Občanská sdružení se musí transformovat buď: na spolek (pokud je zřejmá vzájemná prospěšnost) nebo na ústav, pokud se jedná o veřejně-prospěšnou činnost. 2) Stejně jsou podle Nového občanského zákoníku upraveny nadace a nadační fondy, nyní souhrnně nazývány fundace.

5 Neziskové organizace dle právní normy
V Novém občanském Zákoníku se řeší způsoby ustanovení orgánů, pravidla hospodaření atd. SVJ (společenství vlastníků jednotek) už také podle zákona č.72/94 Sb. nejsou zřizovány. Nově jsou upraveny v občanském zákoníku. o.p.s. (obecně prospěšné společnosti ) mohou pokračovat v činnosti podle staré právní normy, ale nemohou již vznikat nové podle této normy. Církve se stále řídí zákonem 3/2002. Důležitý je zákon č. 428/2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi.

6 Zřizovatelé sociálních služeb
Zřizovatelem v případě sociálních služeb je: stát, kraje, obce, nevládní neziskové organizace včetně církevních a soukromé právnické a fyzické osoby. Působnost při zajišťování sociálních služeb se koncentruje především na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na krajské úřady. V menší míře již na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

7 Zřizovatelé sociálních služeb
Obce, kraje, nevládní neziskové organizace a církve zřizují právnické osoby jako poskytovatele pro výkon sociálních služeb (MPSV organizační složky) nebo samy vystupují jako poskytovatelé sociálních služeb.

8 Uživatelé sociálních služeb
Uživateli veřejných (sociálních) služeb jsou v obecné rovině občané, kteří vytvářejí různé sociální skupiny. Každá tato sociální skupina má své specifické potřeby a požadavky, jejich oprávnění je porovnáváno zpravidla s právní normou (pokud existuje) nebo je kompromisem mezi možnostmi garanta (poskytovatele) a požadavky uživatele (spotřebitele). Zkoumání skutečných potřeb občanů – uživatelů (spotřebitelů) služeb a následné měření spokojenosti s kvalitou poskytovaných služeb není v našich podmínkách zatím prakticky prováděno nebo je prováděno jen u některých druhů služeb (sociální služby, vzdělávací služby, zdravotní služby).

9 Zřizovatelé sociálních služeb
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR je ústředním orgánem státní správy. Vytváří koncepci a metodiku, komplexně koordinuje a rozhoduje ve správním řízení a řídí agendy spadající do jeho působnosti (agenda sociálních služeb, agenda dotační politiky ministerstva v oblasti poskytování dotací územně správním celkům na zajištění výplaty dávek, dalších mandatorních výdajů a dotací na sociální služby). MPSV metodicky řídí krajské pobočky úřadů práce, krajské a kompetentní obecní úřady a orgány činné v oblasti sociálních dávek a sociálních služeb.

10 Zřizovatelé sociálních služeb
Hlavním úkolem MPSV je: příprava dlouhodobých systémových opatření a příslušných právních předpisů, podpora rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb. plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích, které směřují k zjištění potřeby lidí, zvyšování odbornosti a kvality poskytovaných služeb s důrazem na ochranu práv uživatelů služeb.

11 Zřizovatelé sociálních služeb
Hlavním úkolem MPSV je: podpora občanských a svépomocných aktivit, tj. neziskového sektoru. V oblasti podpory neziskového sektoru realizuje MPSV každoročně dotační řízení. Cílem dotačního řízení ze strany MPSV je přispívat na provoz a rozvoj sociálních služeb poskytovaných nevládními neziskovými organizacemi.

12 Zřizovatelé sociálních služeb
V současné době je MPSV zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče a dalších cca 15 zařízení. Dalšími zřizovateli sociálních služeb jsou kraje, obce, církve a ostatní zřizovatelé.

13 Zřizovatelé sociálních služeb
Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb Kraje mohou zřizovat sociální služby v rámci své samostatné působnosti za stejných podmínek jako obce, buď ve formě svých organizačních složek nebo jako příspěvkové organizace. Po roce 2002 se kraje staly zřizovateli i většiny zařízení sociální péče. Poskytovatelům sociálních služeb kraj poskytuje dotace na provoz.

14 Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb
rozhodují o registraci poskytovatelů sociálních služeb vedou krajský registr poskytovatelů, kontrolují dodržování povinností poskytovatelů sociálních služeb a vedou řízení o správních deliktech poskytovatelů sociálních služeb, zajišťují poskytnutí sociálních služeb v případě, že poskytovatel sociálních služeb ukončil jejich poskytování z důvodu zrušení jeho registrace.

15 Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb
V kompetenci krajských poboček Úřadu práce ČR v oblasti sociálních služeb je: od zahájení řízení o přiznání příspěvku na péči na základě písemné žádosti. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu žadatele. vydávat rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv.

16 obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb
je povinna garantovat určitý základní standard (sortiment a kvalitu) sociálních služeb v rozsahu daném politikou státu v této oblasti. Na tento základní standard stát přispívá nebo ho kryje ze státního rozpočtu. K tomu účelu je možné koncipovat normativy vybavenosti územních celků sociálními službami, a to jako věcné (počet míst v domovech pro seniory na 1000 obyvatel) nebo jako finanční (určitý objem prostředků na občana staršího 65 let).

17 obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb
Obce v samostatné působnosti vytváří podmínky pro poskytování sociálních služeb na svém území a ve vzájemné spolupráci stanovují střednědobé plány poskytování sociálních služeb (komunitní plánování).

18 obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb
Obce zřizují především terénní sociální služby a poskytují zejména služby pečovatelské. Pečovatelskou službu a ostatní služby na svém území hradí obce ze svého rozpočtu Obce zřizují sociální služby v rámci své samostatné působnosti buď jako své organizační složky bez právní subjektivity nebo jako příspěvkové organizace se samostatnou právní subjektivitou. Forma organizační složky obce se využívá v případech služby, která je nenáročná na personál, prostory a technické vybavení. Forma samostatné příspěvkové organizace se volí v případech služby, která je na personální, technické a prostorové vybavení náročnější

19 obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb
Obce z vlastních zdrojů financují provoz vlastních zařízení (příspěvkových organizací nebo organizačních složek).V menší míře podporují i činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. Obec v rozšířené působnosti poskytuje příspěvky na úhradu nákladů registrovaným organizacím a občanům poskytujícím sociální služby. Obec sleduje úroveň poskytovaných služeb a kontroluje hospodaření s poskytnutými příspěvky.

20 nevládní neziskové organizace v oblasti sociálních služeb
Zřizovatelem a poskytovatelem sociálních služeb v ČR jsou i nevládní neziskové organizace jako jsou: občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo církevní právnické osoby. Tyto subjekty mohou získat dotace na svou činnost z veřejných rozpočtů (z rozpočtů obcí, krajů a ministerstev). Na tyto dotace ovšem není právní nárok. Zvláštním druhem nestátního neziskového subjektu jsou nadace, které činnost poskytovatelů sociálních služeb můžou pouze financovat, ale samy nemůžou služby poskytovat.

21 Fyzické osoby v oblasti sociálních služeb
Fyzické osoby poskytují sociální služby ve specifických případech. Jedná se o osobu blízkou, která poskytuje uživateli jednu nebo více sociálních služeb, kdy se nejedná o činnost na podnikatelském způsobu (není nabízena na základě živnostenského nebo jiného oprávnění). Služba je poskytována jedné konkrétní osobě nebo i více osobám za předpokladu, že touto činností není dosahováno zisku. Dle zákona o sociálních službách se nevyžaduje registrace fyzické osoby jako poskytovatele sociálních služeb.

22 typy poskytování sociálních služeb
Na základě charakteristiky úlohy jednotlivých subjektů při poskytování sociálních služeb (je možné vymezit různé typy poskytování sociálních služeb: podnikání se ziskem, podnikání bez zisku (jen úhrada nákladů), provozování z vlastních zdrojů (nadace), provozování ze státních zdrojů (granty), provozování za stát nebo obec (smluvní), provozování státem nebo obcí (služební).

23 Síť zařízení sociálních služeb
Kombinací všech typů zřizovatelů a poskytovatelů v ČR se pro poskytování sociálních služeb vytváří síť příslušných zařízení.

24 Přehled (síť) sociálních služeb
Vládní sektor (veřejný - obce, kraje, stát) Nevládní sektor Ziskové Neziskové Nadace Občanská sdružení Neziskové organizace Vlastní služby a zařízení Vlastní zařízení Vlastní zdroje Pronajaté služby a zařízení Pronajaté zařízení Dary a granty Dary, granty, kontrakty

25 Změny v sociálních službách
V současné době sociální služby v ČR procházejí změnami, které souvisí s procesem liberalizace, která je chápána jako demonopolizace tj. přechod od monopolů k trhu, resp. od regulace k větší volnosti trhu.

26 Změny v sociálních službách - uživatelé
V současné době, kdy je sektor sociálních služeb významně privatizován, uživatelé (spotřebitelé) musí sami sledovat trh, zjišťovat a informovat se u jednotlivých poskytovatelů o cenách, o dostupnosti, o ekonomických a místních omezeních, také o kvalitě, o smluvních podmínkách a o prodejních službách.

27 Sociální služby v ČR podle zřizovatele

28 Vybrané sociální služby v ČR poskytované ve státních a krajských zařízeních

29 Vybrané sociální služby v ČR poskytované v obecních zařízeních

30 Sociální služby v ČR poskytované v ostatních (nestátních) zařízeních