MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986)

Prezentace na téma: "MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986)"— Transkript prezentace:

1 MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986)
Základní okruh psychické regulace chování, tj. směřování ze stavu daného nedostatku (stav „je“) ke stavu odstranění tohoto nedostatku (tj. stav „má být“)

2 Motivované chování je spouštěno, když:
A) motivace dosáhne určité síly B) subjekt očekává dosažení cíle C) cíl má určitou hodnotu Uvedení činitelé se mohou zastupovat. Př.: s přibývající silou motivace klesá náročnost na hodnotu cíle (tj. s přibývajícím hladem klesá náročnost na hodnotu jídla)

3 Základní pojmy CHOVÁNÍ JEDNÁNÍ PROŽÍVÁNÍ ČINNOST

4 1. Chování psychika má dvě základní dimenze: chování a prožívání
Chování = veškeré projevy člověka (jako společenské bytosti i jako biologického organismu), které mohou být zvnějšku pozorovány

5 1. Chování - dělení A) chování molekulární, tj.
- fyziologické projevy (škytání, červenání) - jednoduché reflexy (mrkání) B) chování molární - vztahuje se k druhým lidem, má sociální kontext (ke druhým lidem se vztahuje a zároveň se jich i dotýká) - př. gestikulace, mimika, apod.

6 2. JEDNÁNÍ jednání = úmyslné chování Je vedené záměrem něco učinit
Požadovaná změna může být vnitřní i vnější Jednání je specifický způsob chování Základní rozdíl je v podílu zastoupení vědomí na jejich řízení

7 3. PROŽÍVÁNÍ = druhá základní dimenze projevů psychiky
= zvl. kvalita vnitřního psychického dění = zvnějšku není přímo pozorovatelné = je tvořeno: A) emoce, city B) snahy (chtění, snažení) C) poznávání (vjemy, představy, …)

8 Vztah mezi prožíváním a chováním
Vztah je velmi složitý Může být jak v souladu (tzv. chování expresivní) – tj. člověk se chová v souladu s tím, co prožívá Nebo tzv. chování adaptivní – tj. člověk zastírá své city nebo myšlenky a vnější chování je v rozporu s prožíváním

9 4. Činnost tj. takové dění (aktivity), kterých je člověk bezprostředním původcem Rozlišujeme: A) činnost vnitřní (také psychickou) B) činnost vnější – rovněž vzniká uvnitř, ale projevuje se navenek Činnost vnější vždy předpokládá činnost vnitřní (na úrovni vědomé i nevědomé)

10 Co vyplývá pro motivaci:
v lidské psychice můžeme najít jak zcela vědomé , tak i ne zcela vědomé (uvědomované) hybné síly Tyto ovlivňují činnost, chování, resp. Jednání i prožívání A to určitým směrem a po určitou dobu

11 Dimenze motivace 1. směr – činnost se zaměřuje určitým směrem
2. intenzita /síla – člověk vynakládá různé množství energie – větší či menší 3. stálost / perzistence – míra schopnosti překonávat překážky/bariéry

12 MOTIV tj. vnitřní hybná síla, která
A) člověka určitým směrem orientuje B) v daném směru ho aktivizuje C) vzbuzenou aktivitu udržuje Obecným cílem motivu = dosažení určitého stavu/uspokojení

13 Vnější činitelé motivovaného chování
INCENTIVY = motivátory (přicházejí „z venkova“)

14 Motivace versus motivování
Intrinzická motivace = chování, které je motivující samo o sobě (např. hra, zábava) x Extrinzická motivace = je motivováno zvenčí a je pouze prostředkem k dosažení dalšího cíle (např. pracuji, abych získal peníze) Motivování je úspěšné jen tehdy, když oslovuje nějaký vnitřní motiv.

15 Motivace x motiv Motivace
= procesy, které determinují zaměření, sílu a trvání chování X Motiv = hypotetický konstrukt, který vysvětluje, proč se jedinec chová tak, aby něčeho dosáhl

16 Obecný princip motivace
1. Maximalizace příjemného a minimalizace nepříjemného 2. Udržování a restaurace psychické rovnováhy

17 Hlavní zdroje motivace
A) potřeby B) návyky C) zájmy D) hodnoty a hodnotové orientace E) ideály

18 Ad A) POTŘEBY potřeba = prožívaný, ne vždy uvědomovaný nedostatek něčeho, co je pro daného jedince subjektivně důležité Potřeby mají i nižší živočichové (pes, krysa,..) Projevují se jako stav napětí, který vyvolává činnost zaměřenou k odstranění tohoto napětí

19 Ad B) NÁVYKY tj. tendence realizovat takové stereotypy, které byly dříve za určitých okolností vytvořeny Návyk je opakovaný, zafixovaný a zautomatizovaný způsob činnosti člověka za určitých okolností (v určité situaci) Jsou výsledkem jak výchovy i sebevýchovy Centrální úlohu hraje v behaviorální psychologii

20 Ad C) ZÁJMY - možný různý přístup k vymezení
- bývají spojovány se schopnostmi, někdy bývá řazen do oblasti postojů nebo jako složka charakteru - v obecné poloze bývá vnímán jako motiv, protože předpokládáme, že zájem je spojen s určitou aktivací člověka ve vymezené oblasti předmětů a dějů

21 Ad D) HODOTY Okolní svět, předměty, jevy a děje nejen poznáváme, ale i hodnotíme Přisuzujeme jim určitou důležitost Některá hodnocení přejímáme, jiná si aktivně vytváříme (kritéria např.: vlastní prospěch, prospěch pro lidstvo, …) Tak vytvoříme hierarchii hodnot (mapu)

22 Ad D) HODOTY Hodnotová mapa poté ovlivňuje prožívání i jednání a je tedy i zdrojem motivace Hodnoty bývají někdy zahrnovány do oblasti zájmů (tzv. „dominantní zájmy“ – viz. Říčan, 1975) Hodnoty bývají přijímány jako určité normy, mají tzv. individuálně normativní charakter (x zájmy ne)

23 Ad E) IDEÁLY = subjektivně žádoucí s nejrůznější podobou:
životní styl, životní cíl osobnostní profil, charakterové vlastnosti společenské uspořádání, apod. Vznikají pod vlivem sociálních faktorů (rodina, obecná autorita,..) formou nápodoby, identifikace a dalších forem učení

24 Teorie motivace Jedna skupina se snaží identifikovat lidské potřeby, jejich vztahy a preference (tyto teorie mají jednoduchou konstrukci a jsou srozumitelné) X Druhá skupina teorií sdružuje modely, které předkládají důkladnější teoretické vysvětlení motivace

25 První skupina – vychází z potřeb
A.H. Maslow – hierarchické uspořádání lidských potřeb: Fyziologické potřeby Potřeby bezpečí Potřeby sounáležitosti Potřeby úcty Potřeby seberealizace

26 První skupina – vychází z potřeb
Teorie Herzberga, tzv. dvoufaktorová A) vnější motivační faktory Tzv. „hygienické“ – pracovní prostředí - jejich vliv se rychle „opotřebuje“ B) vnitřní motivační faktory Tzv. „motivátory“ –odrážejí vztah k dané činnosti (př. uspokojení z práce) - jejich síla je považována za nevyčerpatelnou

27 První skupina – vychází z potřeb
C. Adderfer - tři úrovně potřeb: A) potřeby existence B) potřeby vztahů C) potřeby růstu Tyto úrovně nejsou rigidně hierarchické

28 První skupina – teorie potřeb
Těmto teoriím je vytýkáno, že: A) jsou považovány za zjednodušující B) zabývají se vztahy pouze několika prvků C) jsou příliš statické === to jim neumožňuje vystihnout dynamiku a komplexnost motivace

29 2. Skupina teorií VROOMOVA TEORIE VALENCE OČEKÁVÁNÍ
- sílu motivu k provádění určité činnosti ovlivňuje: A) velikost očekávání reálného dosažení cíle B) přitažlivost (hodnota) toho cíle

30 Vroomova teorie valence očekávání
Čím je cíl přitažlivější, hodnotnější nebo atraktivnější, tím intenzivnější úsilí bude vynaloženo k jeho dosažení Platí tedy rovnice: Motivace (tj. úsilí) = expektance (očekávání) krát valence (hodnota)

31 Teorie spravedlnosti J.S. Adamse
- založena na principu sociálního srovnávání ve skupinách Výsledkem je subjektivní dojem spravedlnosti nebo nespravedlnosti Pociťovaná nespravedlnost má nepříznivý vliv na výkonnost (nepřímo se promítne i do vztahů)

32 Teorie Lathama a Locka Motivace a výkon jsou vyšší, když:
Cíle jsou obtížné, ale přijatelné Existuje zpětná vazba Lidé participují na stanovení cílů Mechanismus: vnitřní závazek, který je spojen s akceptováním cílů

33 Vývoj motivace 1. V ontogenezi
od pudově založeného chování k tzv. volní regulaci jednání Podílí se i úroveň morálního vývoje (nejen to, co je praktické, ale i to co je vhodné) 2. Sekundární zpevňování - přeměna prostředků v sekundární cíle (př. plačtivé dítě)

34 Zdroje motivace interpersonálního chování
Zdrojem sociálního chování může být kterákoli lidská potřeba. Další zdroje: Dominance – být přijat ostatními Agrese – ubližovat jiným Sex – fyzická blízkost, tělesný kontakt Afiliance – přátelství,, …………….

35 Sociální vztažnost motivů
Člověk nežije izolovaně, ale ve vztazích Chování i motivy jsou tedy sociálně vztažné Např. sdílíme-li úspěch, prožíváme ho ve společnosti druhých intenzivněji (př. posíláme oznámení o promoci) X Zažijeme-li neúspěch, zklamání, máme tendenci to skrývat

36 Literatura Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J., Psychologie ve světě práce, UK Praha 2003, ISBN , s.102 – 119 Provazník, V., Komárková, R., Motivace pracovního jednání, VŠE Praha, 1996, ISBN , s.107 – 120 Nakonečný M., Motivace pracovního jednání a její říyení, Praha, Management Press, 1993, IBSN , s. 259