Srovnávaní ústavních systémů

Prezentace na téma: "Srovnávaní ústavních systémů"— Transkript prezentace:

1 Srovnávaní ústavních systémů

2 Co náleží do pojmu „ústavního sysmému“?
1. vztahy mezi nejvyššími státnimi orgány a jejich činnost 2. vztahy mezi občanem a státem (t.j. demokraticka úprava lidských a občanských práv) 3. vztahy mezi ústavně kvalifikovanými celky územního uspořádání (vztahy mezi centrem a státem, v státech s federalistickou nebo spolkovou formou uspořádání)

3 „constitutional conventions“
4. volební systém 5. zásadní úprava činnosti politických strán Rozdíl mezi USA a západoevropskými zeměmi Podla ústavního práva USA politické strany nejsou součástí úpravy ústavního systému, podle západoevropské úpravy tomu tak jest, včetně nepsané britské ústavy Ústavní zvyklosti určují základní ústavní prodedúry „constitutional conventions“ tvoří onu nepsanou část ústavy nejsou právem vynutitelné

4 6. úprava samosprávy Hlavně ústavy přijaté po 2SV
Starší ústavy samosprávě nevěnují pozornost

5 Pojem Ústavní systém: Systém ústavou definovaných státních orgánů
Politický systém: Zahrnuje všechny instituce a organizace, včetně nestátních, které napomáhájí uskutečňovat činnost státním orgánům

6 Klasifikace ústavních systému
2 hlediská struktúra vztahy mezi ústavního systému nejvyššími státními orgány

7 Struktúra ústavního systému
Státy unitární Státy složené ze suverénních státních celků část právomoci státu je přenesená na federace, spolky a pod.

8 Konfederace Není suverénny stát Není nositelem suverenity
Schvalování zákonů podléha souhlasu ve včech státech konfederace Jedná se o přechodní polostátní útvar; směřuje k zániku státnosti nebo vzniku federace

9 Federace a spolky Rozlišujeme: 1. federace vzniklé zdola
Na základě smlouvy mezi jednotlivými členskými státy Ústavní zakotvení výlučné právomoci federace v taxatívně vymezených případech – jinak mají kompetence státy nebo lid USA 2. federace vzniklé zhora Celtrální státní moc Historická tradice státnosti SRN

10 Tripartita kompetencí
Je typická pro federace vzniklé zhora 1. výlučná kompetence federální 2. výlučná kompetence členských států 3. konkurující právomoc federace a států Cílem je upevnění státní federální moci

11 Vztahy mezi nejvyššímí státnímí orgány
Jedná se o modelové pojetí fungováni orgánu státní moci Nejde o dílčí vztahy mezi orgány státní moci Je to koncepční přístup Západoevropská právní kultúra: 1. monarchie 2. republiky

12 Je to tradiční třídení Ustupuje tradiční monarchie Monarchie je jen symbol státnosti Americká politická kultúra: Silne protimonarchistická V 19. století byli USA ůtočištěm uprchlíků z evropských absolutistických monorchií

13 Nové členění ústavních systémů
1. ústavní systém shromáždění 2. ústavní systém parlamentní 3.ústavní systmém direktoriální 4. ústavní systém prezidentský 5. ústavní systém neoprezidentský

14 Ústavní systém shromáždění
Vycházel z Rosseauova pojetí suverenity lidu jako vrcholné, nezcizitelné a nedělitelné moci První model: Francie, 1793, Ústava 1. republiky Moc zákonodárna i výkonná náležela nedílně zastupitelskému orgánu Zákonodárna moc náležela zastupitelskému zákonodárnimu sboru jako celku Výkonná moc – výkonná rada, která byla volená a plně odpovědná zákonodárnemu sboru

15 Tento ústavní systém byl pokusem o nastolení demokratického konstitucionalismu
V důsledku revoluce se plně nerealizoval Předpokláda se, že kdyby byl realizován, tak by se ochýlil od svých prvotních ídey a rozhodujíci moc v státě by přešla do rukou výkonné rady Hlavním nedostatkem tohoto systému byla absence dělby moci

16 Dělba moci Tradiční model: Horizontální – zákonnodárna a výkonna moc
(Lock) - soudní (Montesquieu) Brzd a diktatúry

17 Limity Limity dělby moci – úkolem je mít funkční systém
Systém brzd a vyvážení (check and ballances)

18 Vertikálni dělba moci Až později, s rozvojem samosprávy (self- government) Charakteristické pro angloamerický a švýcarský konstitucionalismus Moc se dělila mezi stát a jeho útvary po vertikální línii

19 Ústavní systém parlamentní
Nejstarší ústavní systém (Anglie) Typický pro západoevropský konstitucionalismus Vycházel z anglického ústavního prototypu 19. století Vlyv: skandinávske krajiny, Belgie, Lucembursko, Francie (zejména v roce Duverger: Francie transformovala britský parlamentní systém do republikánskeho rámce), Rakousko a Nemecko (po 1SV), Itálie

20 Základní modul Nejvyšší státni moc náleží parlamentu
Suverenita parlamentu Vláda je koncipována jako výbor parlamentu Vládu tvoří poslanci Vláda je odpovědná parlamentu Vláda pro svou činnost potřebuje důveru parlamentu

21 Ustanovení vlády v parlamentním systému
Vladu na návrh předsedy vlády formálně menuje hlava státu předseda vítězné politické strany Vláda předstupuje před parlament a žáda o vyslovení důvěry vyslovení nedůvěry – vláda odstupuje

22 Vrcholním arbitrem při konfliktech mezi vládou a parlamentem je hlava státu
Příjme demisii vlády a pověří jinou osobu zestavením nové vlády nebo Demisi nepříjme , rozpustí parlament a oznámi konání nových voleb

23 Hlava státu Král, prezident
Podle původní parlamentní koncepce je hlava státu zásadně neodpovědná za své ústavní jednání jinému státnímu orgánu Formálně se požaduje kontrasignace zákonů V Anglii: „Královna panuje ale nevládne!“ Ústavní odpovědnost za jednání hlavy státu tak nese ministerský předseda, nebo jiný člen vlády

24 Princíp spolupráce Tento ústavní model vyžaduje spolupráci vlády a parlamentu Výkon funkce vlády je podmíněn důvěrou a podporou parlamentu Moc vlády je odvozená od moci parlamentu – to je původní britská koncepce vlady jako výboru parlamentu

25 Ústavní systém direktoriální
Originální model Uplatnil se pouze ve Švýcarsku Vychází z ústavního systému parlamentního, ale výrazně se liší v prosazovaní zásad příme demokracie (parlamentní systém – zastupitelská demokracie) rozdíl

26 Suverenita lidu ve Švýcarsku
Lid rozhoduje o obsazení zastupitelských orgánů Od místní správy až po nejvyšší orgány státu Suverenitu lide garantuje ústava Formálně se uskutečňuje referendem Referendum: 1. akceptuje zákonodárnou právomoc zastupitelského sboru 2. koriguje zákonodárnou právomoc zastupitelského sboru

27 Vláda Vláda je volená ... 2. rozdíl
Švýcarská vláda, t.j. Federální rada je volená Federálním shromážděním (t.j. nejvyšším zastupitelským sborem) Pozice ministrá je neobvyklé stabilní – není možné ho odvolat ze strany předsedy vlády, prezidenta nebo zákonodárního sboru

28 Dělba moci v systému direktória
Dělba moci se efektívně uplatňuje Činnost vlády je separováná od činnosti parlamentu A to, i když je vláda volená !!! 3. rozdíl

29 Příště: Ústavní systém prezidentský Ústavní systém neoprezidentský