Státní správa a samospráva Právo a ústavní základy

Prezentace na téma: "Státní správa a samospráva Právo a ústavní základy"— Transkript prezentace:

1 Státní správa a samospráva Právo a ústavní základy
Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

2 Mgr. Pavel Petr Konzultační hodiny Čtvrtek 13:00-14:00 (Dr.Malého)
B 310 Za cca 14 dní

3 Právo Normativní systém (systém norem) Právo Normy – pravidla chování
Stanovené a sankciované státem Právo = stát (v objektivním smyslu)

4 Právní stát Rechtstaat, Rule of law 19.stol Německo
Závaznost zákona pro všechny (včetně státních orgánů) Zákonnost realizace státní moci (legislativní proces, předepsaná forma, výkonná moc a soudnictví) Nezávislost soudních orgánů (čl.82/1 Ústavy) Dělba moci (systém brzd a vyvažování – checks and balances) institut inkompatibility (čl.82/3, čl.22)

5 Právo veřejné a soukromé
Publicum ius est quod ad staatum rei romanae spectat; privatum singulorum utilitatem (Ulpianus) Právo veřejné je právo římského státu; právo soukromé sleduje prospěch jedince

6 Právo veřejné a soukromé
Veřejné – VP metoda regulace Rozdílné postavení subjektů Soukromé – SP metoda regulace Rovné postavení subjektů Někteří autoři hovoří o administrativně právní metodě regulace – typická pro správní právo

7 Právo veřejné a soukromé
Ústavní Trestní Finanční Správní Soukromé Občanské Obchodní Pracovní Rodinné

8 Prameny práva Označení pro vnější formu  formální
Pouze takové pravidlo, které má státem uznanou formu je pramenem práva Označení pro zdroje  materiální Stav dané společnosti Tradice, zvyklosti Technologickou, ekonomickou, kulturní úroveň Obecně – společensko-historický kontext

9 Prameny práva - Formální
Právní obyčej Normativně právní akt Soudní a správní precedent Normativní smlouva

10 Ústavní právo pokročilý
Historický vývoj ústav v ČR Druhy ústav Ústava ČR Listina základních práv a svobod

11 www.stránky.cz www.czech.cz oficiální stránky ČR
stránky Poslanecké sněmovny stránky Senátu oficiální stránky prezidenta stránky vlády stránky Ústavního soudu stránky Nejvyššího kon. úřadu stránky České nár. banky portál veřejné správy

12 Typologie ústav Rigidní – nutnost zvláštního postupu při změně
Flexibilní – lex posterior derogat priori Psané – jeden, event. několik zákonů Nepsané – doprovází jí precedenty, usance, obyčeje FCE Právní – základní zákon Politická – boj o moc, pravidla politického boje Ideologická – světonázor, náboženství

13 Ústava ČR Zákon č. 1/1993 Sb. Přijala ČNR 6.6.1992
Účinnost od Ústavní zákon (změna jen ústavním zákonem) Součást ústavního pořádku

14 Ústavní pořádek ČR Definuje čl. 112 Ústava LZPS Ústavní zákony
Ústavní zákony Národního shromáždění ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice Ústavní zákony přijaté ČNR po

15 Systematika Ústavy Hlava Základní ustanovení Hlava Moc zákonodárná
Hlava Moc výkonná Hlava Moc soudní Hlava Nejvyšší kontrolní úřad Hlava Česká národní banka Hlava Územní samospráva Hlava Přechodná a závěrečná ustanovení

16 Symboly Velký státní znak Malý státní znak Státní barvy Státní vlajka
Vlajka prezidenta Státní pečeť Státní hymna

17 Moc zákonodárná Náleží Parlamentu!!!
Parlament = Poslanecká sněmovna a Senát (komory) Poslanecká sněmovna – někdy označována jako dolní komora Senát – někdy označován jako horní komora

18 Poslanecká sněmovna 200 poslanců Voleni na 4 roky
Volby ve lhůtě počínající třicátým dnem před ukončením volebního období a končící jeho uplynutím Pokud rozpuštěna volby do 60 dnů po rozpuštění Volby na základě poměrného volebního systému s uzavírací klauzulí 5% pro stranu, event. pro koalici dle počtu stran (strana x 5% max. 20%) Pasivní volební právo (být volen) 21+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením Mandát reprezentativní

19 Senát 81 senátorů Voleni na 6 let, každé dva roky 1/3
Volby ve lhůtě počínající třicátým dnem před ukončením volebního období a končící jeho uplynutím Nelze rozpustit – ústavní pojistka, prameny práva tzv. zákonná opatření  věci, které nesnesou odklad a vyžadovaly by přijetí zákona na návrh vlády (nutná následná ratihabice) Volby na základě většinového volebního systému „vítěz bere vše“ – nadpoloviční většina v I.kole nebo většina v kole druhém Pasivní volební právo (být volen) 40+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením

20 Parlament Neslučitelnost inkompatibilita (prezident, soudce); člen vlády, který je zároveň poslancem/senátorem nemůže být předsedou, místopředsedou PS a S, členem výborů, komisí Usnášení schopnost komor – přítomnost alespoň 1/3 svých členů Přijetí usnesení nadpoloviční většina přítomných Důležité usnesení (válečný stav aj.) nadpoloviční většina(kvórum - proměnlivé) všech /101/ Ústavní zákony, mezinárodní smlouvy – 3/5 (kvalifikovaná většina) všech poslanců /120/a přítomných senátorů

21 Zákonodárná iniciativa
Právo podat návrh zákona Poslanec Skupina poslanců Senát (nikoliv jednotlivý senátor!) Vláda Zastupitelstvo vyššího územně samosprávného celku (jen kraje!!)

22 Moc výkonná - prezident
Hlava státu (spíše reprezentativní) Volen/na Parlamentem (PS i S!!) společná schůze Volitelný člověk, který je volitelný do Senátu (40+) Max. dvakrát tatáž osoba Návrh nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů Jmenuje soudce, rozpouští Poslaneckou sněmovnu, jmenuje členy rady ČNB

23 Prezidenti ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR

24 Moc Výkonná - Vláda Vrcholný orgán výkonné moci (kolegiální – rozhoduje ve sboru) Předseda, místopředseda, ministři – počet ministerstev dán tzv.kompetenčním zákonem Předsedu jmenuje prezident (kohokoliv) existuje usance (zvyklost – že je to předseda nejsilnější strany ve volbách) Postup: Prezident  jmenuje premiéra (1)žádost o důvěru PS (2) pokud ne znovu 1+2  pokud znovu ne jmenuje prezident premiéra na návrh předsedy poslanecké sněmovny

25 Moc soudní – Ústavní soud
15 soudců na 10let Jmenuje prezident se souhlasem Senátu Volitelnost  40+, VŠ právník, 10let praxe Negativní zákonodárce – je-li zákon v rozporu s Ústavou zruší část zákona Žaloba se nazývá – ústavní stížnost Sídlo Brno, Joštova 8 Předseda JUDr. Pavel Rychetský

26 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č – Prozatímní ústava Symbolické postavení prezidenta Vláda volena Parlamentem (později novela 1919 prezident jmenuje vládu) Velmi stručná

27 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 121/1920 Sb. Ústava listina Československé republiky Přijata Revolučním národním shromážděním (vzniklo kooptací poslanců do Národního výboru dle výsledků voleb do Říšské rady 1911) Inspirováno Ústavou USA a Ústavou Fr. (např. sedmileté funkční období prezidenta a dvoukomorový Parlament); přejala katalog občanských práv z Prosincové ústavy Rakouska (1867) Parlament = Národní shromáždění – dvě komory – Poslanecká sněmovna (300) a Senát (150) Výrazná ochrana práv menšin

28 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 150/1948 Sb. Ústava Československé republiky (Ústava 9.května) Přijata po událostech v únoru ´48 Lidově demokratické zřízení Nová hospodářská soustava – znárodnění Zachovávala instituci náměstka prezidenta a další instituty předešlé demokratické ústavy ovšem realizace byla skutečně jen formální Vytvořeny Slovenské orgány – Slovenská národní rada a Sbor povereníkov

29 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb. Změna názvu státu na ČSSR Inspirována ústavou SSSR – Stalinova ústava 1936 Vedoucí úloha KSČ (čl.4) Vzdělávací a kulturní politika byla vedena ideou Marxismu a Leninismu Zrušen Sbor povereníkov

30 Ústava 100/1960 Sb.

31 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 143/1968 o čsl. federaci Dlouhodobá asymetrie; volání po federativním uspořádání Vznik tří státoprávních celků – ČSSR, ČSR a SSR Vznik dvoukomorového „federálního“ parlamentu – Federální shromáždění – Sněmovna lidu (200) a Sněmovna národů (150; 75 ČSR a 75 SSR) komory byly rovnocenné – nedělilo se na horní a dolní komoru Národní parlamenty – jednokomorové ČNR (200) a SNR (150) – ty poslaly 75 členů do Sněmovny národů Vytvoření vlád – federální, české a slovenské

32 Federální shromáždění

33 Soustava obecných soudů

34 Soustava správního soudnictví

35 Podmínky na jmenování soudcem v ČR
Právní bezúhonost Způsobilost k právním úkonům Věk minimálně 30 let VŠ vzdělání právnického směru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce Jmenuje prezident

36 Nejvyšší kontrolní úřad
Předcházel mu Nejvyšší účetní dvůr (1866); Nejvyšší účetní kontrolní úřad (1919); Ministerstvo státní kontroly (MSK) (1951); Nejvyšší kontrolní úřad ČSR(NKÚČsR) (1969) v čele s Generálním kontrolorem) MSK a NKÚČSR fungovali paralelně (kontrolní dvojvládí) Nezávislý orgán (nezávislý na moci výkonné i soudní!) Nejde o tzv. Ústřední orgán státní správy Kontrola hospodaření se státním majetkem Kontrola plnění státního rozpočtu V čele prezident Ing. František Dohnal Jmenován prezidentem republiky na návrh Poslanecké sněmovny (bez jakékoliv kontrasignace) Funkční období 9 let

37 Kontrola a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti, b) státního závěrečného účtu České republiky, c) plnění státního rozpočtu České republiky, d) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky, e) vydávání a umořování státních cenných papírů, f) zadávání státních zakázek.

38 Česká národní banka Ústřední (centrální) banka státu
Předchůdcem Národní banka československá (1926) první guvernér Vilém Pospíšil Péče o cenovou stabilitu Nezávislá na státu!! Emituje bankovky a mince V čele guvernér a bankovní rada Doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. Postavení – ústřední banka státu, správní úřad a podnikatel v oblasti bankovnictví

39 Bankovní rada guvernér ČNB: Zdeněk Tůma viceguvernér ČNB: Mojmír Hampl
viceguvernér ČNB: Miroslav Singer vrchní ředitel ČNB: Robert Holman vrchní ředitel ČNB: Pavel Řežábek vrchní ředitel ČNB: Vladimír Tomšík vrchní ředitelka ČNB: Eva Zamrazilová

40 Územní samospráva Obce – základní územní samosprávné celky
Kraje – vyšší územně samosprávné celky (VÚSC) Vytvořit VÚSC jen ústavním zákonem ÚSC – veřejnoprávní korporace V čele zastupitelstvo voleno na 4 roky Mohou vydávat pramen práva obecně závazné vyhlášky

41 Ombudsman Původně Švédsko 18.stol (1713 – Král Karel XII. od 1809 zakotveno ve švédské ústavě) Ombud – zástupce V devadesátých letech předcházel např. Generální inspektor ozbrojených sil (ten nebyl zvolen) Veřejný ochránce práv Zákon č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv Volen PS – návrhy 2 prezident, 2 Senát (shodné návrhy jsou přípustné) 6 let, 40+ (volitelný do Senátu) Sídlo Brno JUDr. Otakar Motejl (již druhé volební období) Zástupkyně RNDr. Jitka Seitlová Klíčová role při ochraně práv občanů před nesprávným postupem úřadů /nikoliv soudů/ (liknavost jednání, průtahy, špatně posouzení, nespravedlnost)