Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT

Prezentace na téma: "Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT"— Transkript prezentace:

1 Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050
Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT Generální ředitelství pro oblast klimatu Evropská komise

2 Omezování klimatických změn – výzva pro celý svět
Udržení průměrného globální oteplování pod hranicí 2°C bylo potvrzeno jako celosvětový cíl (Kodaň, Cancún) Konkrétní přísliby učiněné zeměmi odpovědnými za více než 80 % celosvětových emisí skleníkových plynů Potřeba připravit dlouhodobé nízkoemisní rozvojové strategie …avšak nynější přísliby nepostačují k udržení oteplování pod 2°C

3 Opatření týkající se klimatu do roku 2020

4 Emise skleníkových plynů: Jak je na tom EU nyní?
Emise EU se v letech snížily o 16% HDP EU vzrostlo o 40 % Zpracovatelský průmysl EU vzrostl o 34 % EU je na cestě k dosažení cíle snížit emise o 20 % do roku 2020 Avšak nynější politika by do roku 2050 vedla ke snížení emisí skleníkových plynů jen o zhruba 40 % 4

5 Strategie Evropa 2020 zahrnuje:
Opatření týkající se klimatu jsou ve středu zájmu strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 zahrnuje: Hlavní cíl v oblasti klimatu a energetiky: snížení emisí skleníkových plynů do roku o 20 % Zásadní iniciativa k efektivnějšímu využívání zdrojů v EU „Inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění” Přínosy pro energetickou bezpečnost EU je stále více závislá na dovážených fosilních palivech Rizika plynoucí z vysokých cen ropy a zemního plynu Přínosy pro inovace, pracovní místa a růst EU je tradičně silná ve zpracovatelském průmyslu, je třeba zajistit udržení vedoucí role, třebaže i jiné regiony investují do „zeleného“ růstu Důsledky klimatických změn ohrožují budoucí růst Častější a extrémnější počasí – záplavy, bouře, vlny veder, sucha – má dopady na mnoho odvětví (zemědělství, cestovní ruch, dopravu, zdravotnictví…) why is it that climate change is at the heart of Europe’s 2020 strategy

6 Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst
2005 : US$ 228 billion

7 Co již EU dělá: cíle pro rok 2020
Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (ve srovnání s rokem 1990) Systém EU pro obchodování s emisemi, který snižuje celkové emise z průmyslových zařízení (a od roku 2012 z letecké dopravy) Národní emisní cíle se týkají i dalších odvětví, např. budov, služeb, zemědělství, dopravy (mimo letectví): +9% pro Českou republiku (ve srovnání s rokem 2005) Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ve skladbě energetických zdrojů v EU na 20 % Dohodnuté národní cíle: 13% pro Českou republiku Zlepšit energetickou účinnost ve srovnání s projekcemi vycházejícími z předpokladu, že nenastanou podstatné změny, o 20 %

8 Kde EU k dosažení cílů nesměřuje: energetická účinnost
Projekce z roku 2007 Projekce z roku 2009 Cíl uspořit 20 % energie 1400 1450 1500 1550 1600 1650 1700 1750 1800 1850 1900 2005 2010 2015 2020 1676 Mtoe 1842 Mtoe 1474 Mtoe Cíl - 20% do roku 2020 - 368 Mtoe Novější projekce - 166 Mtoe Projekce z roku 2007,vycházející z předpokladu, že nenastanou podstatné změny Spotřeba primární energie*, Mtoe * Hrubá domácí spotřeba minus využití pro neenergetické účely K 20% zlepšení energetické účinnosti je nutné další úsilí. Současná politika povede jen k úspoře 10 %.

9 Plán pro energetickou účinnost
Hlavy států EU se 4. února 2011 zavázaly „Učinit rázné kroky k využití značného potenciálu větších energetických úspor z budov, dopravy, výrobků a procesů.“ Evropská komise přijímá nový plán pro energetickou účinnost s dalšími opatřeními, aby bylo do roku 2020 dosaženo cíle zvýšit účinnost o 20 % Veřejný sektor má být vzorem: závazné cíle pro rekonstrukci veřejných budov + nejvyšší kritéria energetické účinnosti u veřejných zakázek Průmysl: požadavky energetické účinnosti pro průmyslová zařízení, energetické audity, systémy řízení energie Zlepšit účinnost výroby elektrické energie a tepla Rozšířit inteligentní rozvodné sítě a inteligentní měřicí přístroje

10 Plán konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050

11 Souvislosti: Závěry Evropské rady
Věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 % Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o %, a to v souvislosti s nezbytným snížením v rozvinutých zemích Potřeba nízkouhlíkové strategie do roku 2050, která poskytne rámec pro činnost v dlouhodobém výhledu Potřeba stanovit postupné fáze pro dosažení cíle pro rok 2050 Potřeba průběžně sledovat vývoj

12 Plán do roku 2050 První rozsáhlá analýza, jak lze dosáhnout dlouhodobého cíle na celém světě a v EU: Stanoví nákladově efektivní cestu se střednědobými cíli Stanoví klíčové technologie ve výzkumu a vývoji Stanoví investiční potřeby a přínosy Stanoví příležitosti a kompromisy Řídí politiku EU, členských zemí i regionů Usměrňuje soukromý sektor a domácnosti, pokud jde o dlouhodobé investice why is it that climate change is at the heart of Europe’s 2020 strategy

13 Analýza celosvětové situace

14 Dopad opatření týkajících se klimatu na celosvětové zvýšení teploty do roku 2100
Vývoj celosvětových emisí v příštích 40 letech určí pravděpodobné oteplení na konci století

15 Globální opatření týkající se klimatu snižují emise ve všech částech světa
Cíl EU: Snížení o 80 až 95 % hlavně na základě domácích opatření: Domácí snížení -80% do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 Rozvinuté země: podobné snahy Rozvojové země: -5% ve srovnání s rokem 1990 Odpovídá snížení -80% ve srovnání s vývojem bez podstaných změn Bez levných kompenzací do roku 2050

16 Globální opatření týkající se klimatu vedou ke sbližování emisí na jednoho obyvatele

17 Globální opatření týkající se klimatu snižuje ceny fosilních paliv

18 Lesnictví a zemědělství musí být součástí řešení
Výzvy související s využíváním půdy Uživit v roce 2050 devět miliard lidí (o 1/3 více než nyní) Zastavit odlesňování a zachovat biologickou rozmanitost Zvýšit výrobu bioenergie Přispět ke snížení emisí skleníkových plynů Řešení Udržitelná intenzifikace zemědělské produkce Důležité je využívání půdy a spotřeba, které jsou účinné z hlediska nakládání se zdroji (potraviny, krmiva, vlákna, bioenergie)

19 Analýza situace v EU

20 Nákladově efektivní scénář do roku 2050
Domácí snížení o 80% do roku 2050 je dosažitelné s nyní dostupnými technologiemi se změnou chování vyvolanou pouze cenami pokud všechna hospodářská odvětví přispějí v různé míře a různým tempem Efektivní scénář: -25% v roce 2020 -40% v roce 2030 -60% v roce 2040

21 Energetická účinnost bude klíčová
Energetická účinnost je nejdůležitějším příspěvkem v období do roku 2050 V krátkodobém výhledu jsou podstatné také Klimatický a energetický balíček: snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, 20% podíl obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické účinnosti o 20 % Nynější politika povede ke zlepšení energetické účinnosti o 10 % Plán potvrzuje klíčovou roli účinnosti v období do roku 2020 i později Dosažení cíle v energetické účinnosti (zlepšení o 20 %) by přineslo snížení emisí skleníkových plynů o 25 % ETS je jedním z nástrojů ke zvýšení energetické účinnosti

22 Plán do roku 2050: investice do hospodářství EU
Další domácí investice: 270 miliard EUR každoročně v období , což odpovídá 1,5 % HDP. Z toho: zastavěné prostředí (budovy a zařízení): 75 miliard EUR doprava (vozidla a infrastruktura): miliard EUR energie (výroba elektřiny, rozvodná síť): 30 miliard EUR Poznámka: Investice do hospodářství EU a do pracovních míst EU, nikoli náklady (dodatečné náklady EU v roce 2010 jen na dovoz ropy: > 50 miliard EUR) Odklad opatření zvyšuje celkovou potřebu investicí Důležité jsou výzkum a vývoj a brzké předvedení/zavedení

23 Plán do roku 2050: přínosy pro energetickou bezpečnost a kvalitu ovzduší EU
Úspora paliv: průměrně 175 až 320 miliard EUR každoročně v období (ve srovnání s 270 miliardami EUR v investicích) Přínosy jsou největší v případě celosvětových opatření, která by vedla k celkově nižším nákladům na paliva Spotřeba primární energie nižší o zhruba 30 % oproti úrovni roku 2005 neovlivní negativně energetické služby Větší energetická bezpečnost ekonomiky EU: Zmenší dovoz ropy a zemního plynu na polovinu ve srovnání s dneškem Úspora 400 miliard EUR v dovozu ropy a zemního plynu v roce 2050, což odpovídá > 3 % současného HDP Pojistka proti makroekonomickému dopadu budoucího zvyšování cen energie Kvalita ovzduší a zdravotní přínosy: 27 miliard EUR v roce 2030 a 88 miliard EUR v roce 2050

24 Plán do roku 2050: přínosy pro hospodářský růst EU
Významné zvýšení v domácích investicích Posun od palivových nákladů k investičním výdajům  peníze zůstávají v EU Inovace v hlavních růstových odvětvích jsou důležité pro budoucí konkurenceschopnost Je odbourána vazba mezi růstem HDP a emisemi skl. plynů i po roce 2020 HDP je odolnější vůči šokům z cen energií

25 Plán do roku 2050: přínosy pro pracovní místa EU
Zdroje nových pracovních míst Krátkodobě: např. při rekonstrukci budov, ve výrobě izaločních materiálů, odvětví obnovitelných zdrojů energie Do roku 2020 lze vytvořit až 1,5 milionu nových pracovních míst Využití výnosů z aukcí v systému EU pro obchodování s emisemi a také daňových výnosů ke snížení nákladů práce a zvýšení v investicích i ve výzkumu a vývoji Dlouhodobé výhledy pro pracovní místa závisejí na příznivých rámcových ekonomických podmínkách, např. výdajích na výzkum a vývoj technologií, inovacích, podnikavosti, nových dovednostech, investicích

26 Plány konkurentů na mezinárodní scéně
Několik rozvíjejících se ekonomik (např. Jižní Korea, Čína, Brazílie, Indie) vypracovává strategie nízkých emisí a „zeleného“ růstu Hlavní hybné síly: inovace, vedoucí postavení v nových růstových odvětvích, energetická bezpečnost a efektivní využívání zdrojů, čisté ovzduší Například: návrh čínského 12. pětiletého plánu ( ): Náročnější cíle, pokud jde o uhlíkovou a energetickou náročnost Pilotní systémy pro obchodování s emisemi Rozvoj nízkouhlíkových pásem Investice do nových energií ve výši 5 bilionů yüanů (570 miliard EUR) Zvýšení obnovitelných zdrojů energie do roku 2015 o 65 % Investice ve výši 100 miliard yüanů (11,5 miliardy EUR) do alternativních vozidel

27 Výzvy pro politiku a budoucí práce (1)
Uplatnit strategický plán pro energetické technologie (50 miliard EUR v období ) Rozvíjet v příštím rozpočtu EU inovativní finanční nástroje, které s využitím omezených veřejných financí podpoří investice soukromého sektoru, např. v politice soudržnosti Využít společnou zemědělskou politiku tak, aby přispěla k dalšímu snižování emisí a větší absorpční schopnosti přirozených propadů a zohlednila vyšší poptávku po zemědělských a lesnických produktech, včetně bioenergie

28 Výzvy pro politiky a budoucí práce (2)
Zajistit dosažení cíle zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 % a v této souvislosti využít systém pro obchodování s emisemi (ETS) Vyjasnit podmínky pro dlouhodobé investice, zvláště v odvětvích ETS Vymezit rámec politiky na období Lineární snížení o 1,74 % v ETS nepostačuje a není nákladově efektivní pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % Nadále uplatňovat stávající opatření na ochranu ohrožených odvětví před přesunem emisí uhlíku v případě roztříštěných opatření

29 Další kroky Předložit plán do roku 2050 Evropské radě, Evropskému parlamentu a dalším Diskutovat na neformálním zasedáním Rady ve složení pro životní prostředí v Budapešti 26. března 2011 a uzavřít diskusi s členskými státy v červnu 2011 Připravit odvětvové plány: bílou knihu o dopravě (koncem března), energetický plán do roku 2050 (podzim 2011), iniciativy v jednotlivých odvětvích Členské státy vypracují dlouhodobé národní a regionální nízkoemisní strategie Předložit plán do roku 2050 partnerům na mezinárodní scéně s cílem oživit mezinárodní rozhovory před jednáním v Durbanu (v prosinci 2011)

30 Další informace: http://ec.europa.eu/clima/policies/brief/eu/index_en.htm
30 30