Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů.

Prezentace na téma: "Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů."— Transkript prezentace:

1 Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách
Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů v České republice Ludmila Tichá, ČVUT v Praze Fakulta strojní, Ústřední knihovna

2 Proč průzkum? Na počátku byla definice informační gramotnosti.
Cílem pilotního průzkumu bylo: připravit a vyzkoušet průzkum stavu IG na vysokých školách různého oborového zaměření, získat argumenty pro informační vzdělávání, získat přehled do stavu informační gramotnosti studentů, sledovat vývoj stavu informační gramotnosti studentů. Úkolem po provedení průzkumu na vysokých školách v ČR je navrhnout koncepci informačního vzdělávání.

3 Informační gramotnost jako model
Etické aspekty využívání informací

4 Složky informační gramotnosti
literární gramotnost – pochopení textu, práce s textem, psaní textu, dokumentová gramotnost – práce s databázemi a formuláři, numerická gramotnost – práce s číselnými údaji, tabulkami a grafy, jazyková gramotnost – znalost terminologie oboru v mateřském i cizím jazyce, ICT gramotnost – práce s počítačem a Internetem, ovládání počítačových aplikací. Etické aspekty využívání informací.

5 Zúčastněné univerzity
1. kolo 2004 Masarykova univerzita v Brně, Fakulta pedagogická Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta biologická České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní 2. kolo 2005 Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita v Pardubicích Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

6 Příprava a organizace průzkumu
přípravné práce: březen – duben záměr, cíle, standardy, hypotézy, zásady organizace, pověření k průzkumu, sestavení a testování dotazníku sběr dat: duben – květen rozeslání dopisu respondentům, sledování statistik sběru, rozhodnutí o ukončení sběru vyhodnocení: květen – červenec analýza pro jednotlivé instituce, souhrnná analýza, zásady využívání výsledků průzkumu zveřejnění výsledků: září – listopad časopis Ikaros, seminář IVIG, CPVŠK a další

7 Jednotlivé kroky přípravy
formulace záměru průzkumu a stanovení zásad, stanovení základních hypotéz, formulace standard IG studentů VŠ, dotazník na základě definice IG, způsob výběru vzorku, způsob organizace sběru dat, odměny respondentům a způsob jejich vylosování, charakteristika fakulty/univerzity z hlediska IG

8 Co se zjišťovalo v charakteristice
počty studentů a pedagogů, způsob výuky, požadavky pedagogů na studenty, podpora ze strany pedagogů a vedení, dostupnost literatury a EIZ na fakultě/univerzitě, nabídka kurzů práce s informacemi, možnosti a schopnosti knihovny a knihovníků, technické vybavení knihoven pro vedení kurzů.

9 Co se zjišťovalo v dotazníku
základní údaje o studentovi např. univerzita, obor, počet let studia způsob a četnost a úroveň využívání informací např. četnost návštěv v knihovně, absolvování kurzu 5 sad (42) otázek podle modelu definice a standardů např. používání pramenů, psaní textů, citování, znalost jazyků a odborné terminologie, znalost kancelářských aplikací, práce s Internetem, motivace k práci s informacemi

10 Průběh průzkumu náhodný výběr vzorku respondentů z registrovaných uživatelů knihoven oslovení respondentů em vyplňování a odesílání elektronického dotazníku nástroje ke sledování průběhu sběru dat osloveno celkem 2400 studentů vráceno 1174 vyplněných dotazníků návratnost 48 %

11 Výsledky a závěry s využitím publikovaných tabulek M. Dombrovské
index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven v procentních bodech co ovlivňuje informační gramotnost silné faktory vytipování 4 skupin studentů podle motivace a používání odborné literatury potvrzení hypotéz ověření metodiky průzkumu

12 Nejslabší složka informační gramotnosti: dokumentová gramotnost
Index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven v procentních bodech Průměr: 56 procentních bodů Literární gramotnost 55 Dokumentová gramotnost 40 Numerická gramotnost Jazyková gramotnost 59 ICT gramotnost 72 Knihovní gramotnost: vysoké hodnoty BF JČU a FSS MU; dokumentová gramotnost: BF JČU a FSS MU; literární gramotnost: FSS MU ; numerická gramotnost: FS ČVUT; jazyková a ICT gramotnost: vyrovnaná. Celá populace vysokoškolských studentů (za předpokladu, že knihovny byly vybrány náhodně) má informační gramotnost 50 – 59 procentních bodů s 95%ní pravděpodobností. Vzájemné závislosti: ICT gramotnost je základem pro všechny ostatní složky IG, NG je (s výjimkou ICTG) nezávislá, JG úzce souvisí s LG a DG. Rozdíly mezi ženami a muži nejsou statisticky významné; ženy mají lehce vyšší LG, muži NG.

13 Co ovlivňuje informační gramotnost
1. Absolvování kursu zaměřeného na práci s informacemi 2. Používání i jiných informačních pramenů mimo učebnice a skripta 3. Počet let od přijetí ke studiu 4. Plánovaný stupeň ukončení studia 5. Index užívání knihovny 6. Používání informací z jiných zdrojů – dotazy kolegům

14 Největší vliv na informační gramotnost: absolvování kursu pro práci s informacemi
Složky informační gramotnosti Absolvování kurzu body Průměr všech složek ano ne 58 51 Literární gramotnost 54 Dokumentová gramotnost 41 31 Numerická gramotnost 63 53 Jazyková gramotnost 64 ICT gramotnost 77 73

15 Co má a nemá vliv na informační gramotnost
1. Dotazy pracovníkům knihoven 2. VŠ kursy – ostatní 3. Dotazy kolegům 4. Kursy veřejné knihovny nemá vliv 4. Studium na střední škole 3. Informační materiály knihoven 2. Publikace VŠ knihoven 1. Studium na základní škole

16 Silné faktory informační gramotnosti:
subjektivní hodnocení důležitosti orientovat se ve službách knihoven míra využívání odborné literatury Skupina A Nízká motivace využívat služeb knihovny Malá míra používání odborné literatury IG 40 p.b. 6 % zkoumané populace Skupina C Vysoká motivace využívat služeb knihovny Malá míra používání odborné literatury IG 46 p.b. 35% zkoumané populace Skupina B Vysoká motivace využívat služeb knihovny Vysoká míra používání odborné literatury IG 58 p.b. 55 % zkoumané populace Skupina D Nízká motivace využívat služeb Vysoká míra používání odborné IG 51 p.b. 4% zkoumané populace 90% zkoumané populace tvoří studenti vhodní jako cílová skupina pro informační vzdělávání!

17 Závěry potvrzení základní hypotézy
předpoklad výše získaných procentních bodů ověření metodiky průzkumu další využití průzkumu