Veřejnost a veřejné mínění v politické filozofii Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8.

Prezentace na téma: "Veřejnost a veřejné mínění v politické filozofii Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8."— Transkript prezentace:

1 Veřejnost a veřejné mínění v politické filozofii Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8

2 2 Filozofické koncepty o roli občana, veřejnosti a veřejného mínění ve společnosti – dva základní proudy, u jejichž zrodu stáli antičtí filozofové: PlatonAristoteles

3 3 Platónský pohled Preferuje vládu elity a zdůrazňuje malou kompetenci běžných občanů Preferuje vládu elity a zdůrazňuje malou kompetenci běžných občanů Politická moc v rukou filozofů Politická moc v rukou filozofů Lid (dav) je impulsivní, bez znalostí a zkušeností Lid (dav) je impulsivní, bez znalostí a zkušeností Veřejné mínění je „velké a silné domácí zvíře“ Rizika demokracie, snaha politiků získat podporu občanů Rizika demokracie, snaha politiků získat podporu občanů

4 4 Aristotelský pohled Účast na vládě a rovné postavení všech občanů - nezbytný předpoklad demokracie Účast na vládě a rovné postavení všech občanů - nezbytný předpoklad demokracie Společný soud veřejnosti - větší zdroj moudrosti než pohledy jednotlivých občanů Společný soud veřejnosti - větší zdroj moudrosti než pohledy jednotlivých občanů

5 5 John Locke (1632-1704) Lidé jsou svobodní a rovní, díky rozumu jsou schopni racionálně myslet a sledovat přirozené zákony Na stát se přenáší moc zákonodárná a výkonná, ale jen za předpokladu, že stát chrání práva a svobody jednotlivců Jednotlivci jsou těmi nejlepšími posuzovateli svých vlastních zájmů a konečnými soudci vlády

6 6 J. Locke - morální zákony 1. Božský zákon - jako míra hříchu a povinnosti (the divine law) 2. Občanský zákon - jako míra pro zločiny a nevinnost (the civil law) 3. Zákon veřejného mínění či veřejné pověsti – jako míra ctnosti a neřesti (law of opinion or reputation) – lidé mají moc stanovovat morální normy a hodnotit chování ostatních

7 7 J. J. Rousseau (1712-1778) Role občana je to nejvyšší, o co může jednotlivec usilovat Role občana je to nejvyšší, o co může jednotlivec usilovat Svrchovaná moc je lid tvořící zákony, podle nichž žije (legislativní moc) Svrchovaná moc je lid tvořící zákony, podle nichž žije (legislativní moc) Ovládáni mají být vladaři, lid jim propůjčil výkonnou moc Ovládáni mají být vladaři, lid jim propůjčil výkonnou moc Aktivní angažované občanství – občané mají na společných shromážděních rozhodnout, co je pro obec dobré a schválit odpovídající zákon Aktivní angažované občanství – občané mají na společných shromážděních rozhodnout, co je pro obec dobré a schválit odpovídající zákon

8 8 Dvě formy společenské vůle Rozlišuje mezi obecnou vůlí a vůlí všech: Rozlišuje mezi obecnou vůlí a vůlí všech: Obecná vůle – veřejně vytvořené koncepce obecného blaha. Přihlíží jen k zájmu společnému. Uskutečňuje se ve svrchované moci lidu Obecná vůle – veřejně vytvořené koncepce obecného blaha. Přihlíží jen k zájmu společnému. Uskutečňuje se ve svrchované moci lidu Vůle všech přihlíží k zájmu soukromému, je jen souhrnem jednotlivých vůlí Vůle všech přihlíží k zájmu soukromému, je jen souhrnem jednotlivých vůlí

9 9 Rousseau - zákony Zákony státní – upravují vztah mezi institucemi Zákony státní – upravují vztah mezi institucemi Zákony občanské – upravují vztah mezi lidmi Zákony občanské – upravují vztah mezi lidmi Zákony trestní – stanovují sankce a tresty Zákony trestní – stanovují sankce a tresty Zákony založené na mravech, zvycích a zvláště veřejném mínění – nejdůležitější ze všech, nepsané, dlící v srdcích občanů. Tvoří opravdovou ústavu státu, nahrazují a znovuoživují ostatní zákony, když stárnou a uhasínají. Zákony založené na mravech, zvycích a zvláště veřejném mínění – nejdůležitější ze všech, nepsané, dlící v srdcích občanů. Tvoří opravdovou ústavu státu, nahrazují a znovuoživují ostatní zákony, když stárnou a uhasínají.

10 10 John Stuart Mill (1806-1873) John Stuart Mill (1806-1873) Liberální demokratické smýšlení Upozorňoval na rizika: Rostoucí moci vlády v různých společenských oblastech Rostoucí moci vlády v různých společenských oblastech Rostoucí závislosti občanů na vládě (jako zaměstnanců, příjemců služeb) Rostoucí závislosti občanů na vládě (jako zaměstnanců, příjemců služeb) Tyranie většiny ve veřejném mínění Tyranie většiny ve veřejném mínění

11 11 Alexis de Tocqueville (1805-1859) Rozšíření volebního práva ohrožuje možnost politické svobody a osobní nezávislost Rozšíření volebního práva ohrožuje možnost politické svobody a osobní nezávislost Silný sociální stát – udržuje občany v permanentním dětství Silný sociální stát – udržuje občany v permanentním dětství Konzumní společnost – lidé jsou spotřebiteli, nikoliv občany, nepřemýšlejí o věcech veřejných Konzumní společnost – lidé jsou spotřebiteli, nikoliv občany, nepřemýšlejí o věcech veřejných Subtilní despotismus - maskovaný suverenitou lidu Subtilní despotismus - maskovaný suverenitou lidu

12 12 G. F. Hegel (1770-1831) VM je vyjádření empirické všeobecnosti a myšlenek mnohých VM je vyjádření empirické všeobecnosti a myšlenek mnohých Jeho funkcí je racionální utváření panství Jeho funkcí je racionální utváření panství Je nahodilé, věda do oblasti VM nepatří Je nahodilé, věda do oblasti VM nepatří

13 13 „Veřejné mínění si zaslouží stejně úctu jako opovržení“ Konflikt zájmů ve společnosti – soukromí vlastníci reprezentují pouze partikulární zájmy Konflikt zájmů ve společnosti – soukromí vlastníci reprezentují pouze partikulární zájmy VM ztrácí základnu jednoty a stává se souhrnem subjektivních mínění mnohých VM ztrácí základnu jednoty a stává se souhrnem subjektivních mínění mnohých VM je formou zdravého lidského rozumu, je předsudečné, ale přesto vyjadřuje opravdové lidské potřeby a správné tendence VM je formou zdravého lidského rozumu, je předsudečné, ale přesto vyjadřuje opravdové lidské potřeby a správné tendence

14 14 Veřejné mínění - vzdělávací prostředek Vladař nevykonává práva veřejnosti, základem jeho moci jsou mravní zákony, světový rozum Vladař nevykonává práva veřejnosti, základem jeho moci jsou mravní zákony, světový rozum VM je formou občanské integrace shora – vede k pochopení státu a jeho záležitostí, činnosti institucí, lékem proti domýšlivosti úředníků VM je formou občanské integrace shora – vede k pochopení státu a jeho záležitostí, činnosti institucí, lékem proti domýšlivosti úředníků

15 15 Karl Marx (1818-1883) Zrušení feudálního panství neznamená zrušen panství vůbec Zrušení feudálního panství neznamená zrušen panství vůbec Politicky činná veřejnost soukromých vlastníků reprezentuje pouze třídní zájem buržoazie Politicky činná veřejnost soukromých vlastníků reprezentuje pouze třídní zájem buržoazie Třídní podstatu „veřejnosti“ zakrývá Třídní podstatu „veřejnosti“ zakrývá

16 16 Veřejné mínění - falešné vědomí Řešením je odstranění třídních rozdílů zespolečenštěním výrobních prostředků Řešením je odstranění třídních rozdílů zespolečenštěním výrobních prostředků Zmizí politická moc jako organizované násilí jedné třídy vůči druhé Zmizí politická moc jako organizované násilí jedné třídy vůči druhé Demokratická veřejnost bude schopna řídit a kontrolovat chod společnosti Demokratická veřejnost bude schopna řídit a kontrolovat chod společnosti

17 17 James Bryce (1838-1922) Čtyři typy demokracie: 1. Přímá demokracie – možné jen v malých komunitách 2. Dominance reprezentativních shromáždění – parlament jedná v zájmu země, je schopen ho rozpoznat lépe než veřejnost

18 18 3. Americký model – volení zástupci jsou reprezentanty skupin, volby v rychlém sledu, podléhání tlaku veřejného mínění (faktická vláda VM) 4. Budoucnost: vláda veřejného mínění – zjišťování VM bez mašinérie voleb – teoreticky možné, technicky nereálné

19 19 Gabriel Tarde (1834-1904) Rozvoj veřejného mínění je podmíněn: a) Vznikem veřejností (literárních, filozofických apod.) b) Přeměnou soukromých rozmluv v rozmluvy veřejné c) Rozvojem komunikačních prostředků, zejména tisku

20 20 Jürgen Habermas (nar.1929) Občanská veřejnost se vyvinula z reprezentativní (typické pro středověk) Občanská veřejnost se vyvinula z reprezentativní (typické pro středověk) Veřejná sféra – prostor pro „rozvažující“ publikum Veřejná sféra – prostor pro „rozvažující“ publikum Vznik spojen s rozšířením tisku – čtenářská, literární veřejnost Vznik spojen s rozšířením tisku – čtenářská, literární veřejnost Byla nositelkou občanských emancipačních ideálů Byla nositelkou občanských emancipačních ideálů Základem občanské veřejnosti je soukromá osoba - svobodný vlastník, tudíž politicky nezávislý Základem občanské veřejnosti je soukromá osoba - svobodný vlastník, tudíž politicky nezávislý

21 21 Občanská společnost předpokládá oddělení veřejné oblasti (stát) od soukromé (trh, rodina) Občanská společnost předpokládá oddělení veřejné oblasti (stát) od soukromé (trh, rodina) Cíl veřejnosti – prostřednictvím veřejného mínění kontrolovat a legitimovat panství Cíl veřejnosti – prostřednictvím veřejného mínění kontrolovat a legitimovat panství Refeudalizace veřejnosti - úpadek v důsledku přechodu od liberalismu ke kapitalismu státního intervencionismu Refeudalizace veřejnosti - úpadek v důsledku přechodu od liberalismu ke kapitalismu státního intervencionismu Princip veřejné diskuse je nahrazován manipulací ze strany médií a public relations Princip veřejné diskuse je nahrazován manipulací ze strany médií a public relations Publicita je používána pro dosažení souhlasu a prestiže Publicita je používána pro dosažení souhlasu a prestiže