MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ

Prezentace na téma: "MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ"— Transkript prezentace:

1 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ
KIP/MR Katedra managementu, inovací a projektů doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D.

2 1. Základní pojmy a poznatky manažerského rozhodování

3 Sekvenční a paralelní funkce
Rozhodování: jedna z paralelních (průběžných) manažerských funkcí; nejvýrazněji se uplatňuje v plánování Analýza Rozhodování Implementace Plánování Organizace Výběr lidí Vedení Kontrola LS 2010/11 KIP/MR - 1

4 LS 2010/11 KIP/MR - 1

5 DVĚ STRÁNKY ROZHODOVÁNÍ
Kvalita rozhodovacích procesů ovlivňuje zásadním způsobem fungování organizace Dvě stránky rozhodování: Meritorní (věcná, obsahová) Formálně-logická (procedurální) LS 2010/11 KIP/MR - 1

6 Meritorní stránka rozhodování
Odráží odlišnosti rozhodovacích procesů, jejich specifické rysy; příklady: Výrobní program Kapitálové investice Uvedení výrobku na trh, marketingová strategie Organizační uspořádání Vytvoření společného podniku Výběr pracovníků Jednotlivé procesy jsou předmětem studia různých disciplin (marketing, finanční management, personalistika, …) LS 2010/11 KIP/MR - 1

7 Procedurální stránka rozhodování
Společné rysy a vlastnosti rozhodovacích procesů Rámcový postup řešení (identifikace problému, vyjasnění jeho příčin a cílů řešení, generování variantních řešení, hodnocení a výběr, podrobněji viz dále) Koncepty (užitek a jeho měření) Metody a nástroje podporující řešení rozhodovacích problémů LS 2010/11 KIP/MR - 1

8 TEORIE ROZHODOVÁNÍ Teorie užitku (utility) – hodnocení variant podle kritérií Sociálně-psychologické teorie – zaměřené na subjekt a jeho chování Kvantitativně orientované – aplikace matematických modelů a metod (operační analýza, teorie her, rozhodovací analýza) Teorie rozhodování v organizacích – respektuje omezené schopnosti subjektu rozhodování i omezení racionality v organizacích viz též LS 2010/11 KIP/MR - 1

9 Normativní vs. deskriptivní teorie
Normativní teorie: poskytnutí návodů, jak problémy řešit, jaké modely používat, jakým způsobem; tvorba norem, jejichž aplikace vede k žádoucí kvalitě rozhodování Deskriptivní teorie: získávání poznatků o tom, jak rozhodování skutečně probíhá; popis, analýza a hodnocení rozhodovacích procesů, jejich průběhu, předností a nedostatků, chování rozhodovatele a dalších subjektů v průběhu rozhodovacího procesu LS 2010/11 KIP/MR - 1

10 ROZHODOVACÍ PROCESY A PROBLÉMY
Rozhodovací proces: proces řešení rozhodovacích problémů (problémů s více variantami řešení) – posuzování variant a výběr optimální varianty Problém: existuje odchylka mezi žádoucím a skutečným stavem reálné – stupeň naléhavosti potenciální – reakce na hrozby a příležitosti, prevence LS 2010/11 KIP/MR - 1

11 Příklady problémů v managementu
Vzrůst zásob Zvýšená fluktuace zaměstnanců Zvýšení určitých nákladových položek (náklady na opravu a údržbu, náklady na reklamace) Pokles prodeje Odchylky od plánovaných hodnot Kritické ohlasy (nespokojenost zákazníků, špatný rating, stížnosti odborů) LS 2010/11 KIP/MR - 1

12 Postupy a nástroje rozhodování
Postupy a nástroje rozhodování závisí na: subjektu rozhodování (jednotlivec, skupina) času (statické - dynamické, spojité - diskrétní) kritériích (jedno-, vícekriteriální) míře určitosti (za jistoty, rizika, neurčitosti) úrovni a závažnosti (strategické, taktické, operativní) důsledcích variant řešení systémové struktuře problému (dobře - špatně strukturovaný) možnosti algoritmizace LS 2010/11 KIP/MR - 1

13 Struktura rozhodovacích procesů - 1
Identifikace – sběr, analýza a vyhodnocování informací, identifikace situací, které vyžadují řešení Analýza a formulace problému – stanovení základních prvků, určení příčin vzniku problému a cílů jeho řešení Stanovení kritérií hodnocení – pro posuzování a hodnocení variant řešení Tvorba variant řešení – nalezení a formulace činností vedoucích k řešení LS 2010/11 KIP/MR - 1

14 Struktura rozhodovacích procesů - 2
Stanovení důsledků variant z hlediska vybraných kritérií Hodnocení variant, výběr varianty určené k realizaci (optimální) nebo preferenční uspořádání variant Realizace, implementace vybrané varianty Monitorování a kontrola – stanovení odchylek vzhledem ke stanoveným cílům, příprava a realizace nápravných opatření, korekce cílů, pokud nebyly stanoveny realisticky LS 2010/11 KIP/MR - 1

15 PRVKY ROZHODOVACÍHO PROCESU
Cíl rozhodování Kritéria hodnocení Subjekt rozhodování Objekt rozhodování Varianty a jejich důsledky Stavy světa LS 2010/11 KIP/MR - 1

16 Cíl rozhodování Stav, kterého má být řešením rozhodovacího problému dosaženo Zvýšení výrobní kapacity Zvýšení kvality Získání nové technologie Proniknutí na nové trhy a/nebo zvýšení podílu na existujících trzích Zvýšení spokojenosti zaměstnanců / zákazníků Snížení nákladů Zvýšení rentability investic Cíle kvantitativní a kvalitativní LS 2010/11 KIP/MR - 1

17 Vazby mezi cíli Obvykle jde o dosažení většího počtu cílů, mezi nimiž existují určité vazby Komplementární cíle – vzájemně se doplňují a podporují (zvýšení výroby, kvality a zlepšení servisu příznivě ovlivní výši prodejů) Konfliktní cíle – snižování nákladů vs. zvyšování pohotovosti dodávek, úspora nákladů vs. spokojenost zaměstnanců) LS 2010/11 KIP/MR - 1

18 Kritéria hodnocení Slouží k posouzení výhodnosti jednotlivých variant z hlediska dosažení (stupně plnění) dílčích cílů Typy kritérií: výnosová: preferují vyšší hodnoty, „čím více, tím lépe“: zisk nákladová, „čím více, tím hůře“: náklady kvantitativní – ukazatele, výhoda: jednoznačnost, měřitelnost kvalitativní – agregovanější, širší náplň LS 2010/11 KIP/MR - 1

19 Stupnice měření Nominální (jmenné) – kvalitativní, varianty zařazené do určité třídy jsou rovnocenné; barva aut Ordinální (pořadová) – kvalitativní, stanovení pořadí, aniž můžeme říci, o kolik nebo kolikrát je jedna varianta lepší než druhá Kardinální – kvantitativní (jednotka a počátek měření) Intervalová – umožňuje měřit, o kolik je jedna varianta větší či menší než jiná Poměrová - umožňuje měřit, kolikrát je jedna varianta větší či menší než jiná LS 2010/11 KIP/MR - 1

20 Subjekt rozhodování Rozhodovatel
Jednotlivec – individuální rozhodování; autoritativní, konzultativní Skupina – kolektivní rozhodování, participativní rozhodování; hlasování, konsensus Statutární (formální) vs. skutečný (neformální) rozhodovatel př.: skutečný výběr technologie proběhne na štábní úrovni, ředitel rozhodne pouze o tom, zda tuto variantu realizovat či zamítnout LS 2010/11 KIP/MR - 1

21 Objekt rozhodování Část organizace, v níž byl problém formulován, stanovil se cíl řešení a jíž se rozhodování týká: Výrobní program Tržní orientace Organizační uspořádání Inovace Financování rozvoje firmy LS 2010/11 KIP/MR - 1

22 Varianty rozhodování Varianta: možná akce, která má vést k řešení problému (splnění stanovených cílů) Tržní orientace: domácí nebo zahraniční trh Organizační struktura: teritoriální, divizionální, pružná Důsledky: předpokládané dopady vzhledem ke kritériím hodnocení kvantitativní kritéria: lze stanovit hodnotu LS 2010/11 KIP/MR - 1

23 Stavy světa Budoucí vzájemně se vylučující situace, které mohou nastat po realizaci varianty a ovlivňují její důsledky Efektivnost investice (vybudování výrobní jednotky) závisí na jejím využití, budoucí poptávka není známa s jistotou  její hodnoty (nízká, střední, vysoká) představují možné stavy světa Soubor stavů světa musí být úplný (musí být pokryty veškeré možné budoucí stavy Větší počet takových faktorů (faktory rizika, nejistoty) – stavy světa jsou dány jejich možnými kombinacemi Hraji významnou úlohu při rozhodování za rizika a nejistoty LS 2010/11 KIP/MR - 1

24 KLASIFIKACE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ
Dobře a špatně strukturované problémy Rozhodování za jistoty rizika nejistoty LS 2010/11 KIP/MR - 1

25 Dobře strukturované problémy
Algoritmizované, programované: zpravidla opakovaně řešené, existují rutinní postupy řešení Obvykle kvantifikovatelné proměnné, jediné kvantitativní kritérium hodnocení Příklady: vytížení výrobní linky obsazení jednotlivých strojů pracovníky stanovení velikosti objednávky materiálu (dávky) LS 2010/11 KIP/MR - 1

26 Špatně strukturované problémy
Zpravidla nové, neopakovatelné; typické na vyšších stupních řízení. Řešení vyžaduje tvůrčí přístup, rozsáhlých znalostí, zkušenosti a intuice, neexistují standardní procedury Charakteristiky: existence více faktorů ovlivňujících řešení, některé z nich nejsou známy, pouze část je kvantifikovatelná, existují mezi nimi složité a proměnlivé vazby Náhodnost změn (technologické, ekonomické, sociální okolí) Existence většího počtu kritérií, některá jsou kvalitativní Obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí Příklady: vytvoření společného podniku, organizační struktura, inovace LS 2010/11 KIP/MR - 1

27 Rozhodovací problémy podle úrovní řízení
Špatně strukturované problémy Složité, nestrukturované problémy za rizika a nejistoty Vrcholové řízení Střední úroveň Strukturované i nestrukturované problémy Úroveň řízení Typ problému Operativní řízení Dobře strukturované problémy Dobře strukturované problémy LS 2010/11 KIP/MR - 1

28 Rozhodování za jistoty, rizika a nejistoty
klasifikace podle informace o stavech světa a důsledcích variant za jistoty: víme s jistotou, který stav světa nastane a jaké budou výsledky variant za rizika: známe pravděpodobnosti stavů světa za nejistoty: neznáme ani pravděpodobnosti stavů světa za neurčitosti: neznáme možné stavy světa ani důsledky variant za konfliktu: existuje protihráč – teorie her LS 2010/11 KIP/MR - 1

29 vrcholové řízení: typické rozhodování za rizika a nejistoty
operativní úroveň řízení: často rozhodování za jistoty (kratší časový horizont) vrcholové řízení: typické rozhodování za rizika a nejistoty většina rozhodovacích procesů: směs prvků jistoty, rizika a nejistoty LS 2010/11 KIP/MR - 1

30 Příklad rozhodování o velikosti výrobní jednotky na výrobu nového produktu – závislá na budoucí poptávce (faktor rizika) 3 stavy světa a odpovídající velikost jednotky: stav světa – produkce pro: velikost jednotky S1 domácí trh V1 malá S2 S1 + export Evropa V2 střední S3 S2 + export svět V3 velká LS 2010/11 KIP/MR - 1

31 kritérium hodnocení variant: hodnota ročního zisku
možné výsledky marketingového výzkumu: odhad pravděpodobností stavů světa – za rizika vyloučení exportu do zámoří, nasmlouvání exportu v Evropě – za jistoty (volba V2 – zisk 30 mil.) neznáme pravděpodobnosti – za nejistoty stav S1 (mil. Kč) S2 (mil. Kč) S3 (mil. Kč) V1 10 V2 30 V3 -20 70 velikost LS 2010/11 KIP/MR - 1

32 Faktory rizika (nejistoty)
ovlivňují důsledky rozhodnutí (tržní poptávka, prodejní a nákupní ceny, mzdy, úrokové sazby, měnové kursy, legislativa…) nejistota: nemožnost spolehlivě stanovit hodnoty rizikových faktorů  odchylky od předpokládaných výsledků: žádoucí (nižší náklady, vyšší obrat, …) nežádoucí (vyšší náklady, …) LS 2010/11 KIP/MR - 1

33 Příklad velikost poptávky (tis. ks/rok) pravděpodobnost poptávky
zavedení nového produktu, jediným faktorem rizika je výše budoucí poptávky poptávkové riziko – neúspěch projektu založeného na volbě varianty podnikatelský neúspěch (při poptávce 50 ztráta 10) velikost ztráty (odchylka od nejpravděpodobnějšího zisku 35 = 25 + (-10) velikost poptávky (tis. ks/rok) 50 80 100 pravděpodobnost poptávky 0,1 0,7 0,2 zisk (mil. Kč/rok) -10 25 40 LS 2010/11 KIP/MR - 1

34 Další typy rozhodovacích procesů
individuální – kolektivní /skupinové statické – dynamické jednostupňové – vícestupňové jednokriteriální - vícekriteriální strategické – taktické – operativní nekonfliktní – konfliktní podle tvorby variant: konečný – prakticky nekonečný počet vygenerovaných variant LS 2010/11 KIP/MR - 1

35 Racionálně-ekonomický model
systematické vyhledávání optimálních řešení, maximalizace zisku: znalost všech variant vedoucích k dosažení cíle znalost všech důsledků těchto variant schopnost kvantitativního stanovení užitku volba nejlepší varianty (s nejvyšším užitkem) princip optimalizace model: analytický, normativní LS 2010/11 KIP/MR - 1

36 Administrativní model
časový tlak, omezenost zdrojů  omezený rozsah informací omezené schopnosti řešení problémů, vytváření zjednodušených modelů neúplný výčet variant a jejich důsledků volba první dostatečně dobré varianty princip satisfakce deskriptivní model LS 2010/11 KIP/MR - 1

37 Racionálně-ekonomický vs. administrativní model
Předpoklad Model racionálně-ekonomický administrativní racionalita rozhodovatele dokonalá omezená disponibilní informace úplné neúplné volba rozhodnutí optimalizace satisfakce typ modelu normativní deskriptivní LS 2010/11 KIP/MR - 1

38 KVALITA ROZHODOVÁNÍ nelze posuzovat podle jednotlivých případů
výsledky leckdy mají kvalitativní charakter výsledky jsou závislé na faktorech rizika a nejistoty, které rozhodovatel nemá zcela pod kontrolou posuzovat podle určitých charakteristik rozhodovacích procesů – kvalitní rozhodování vede z dlouhodobého hlediska k lepším hospodářským výsledkům dobrý manažer – většina rozhodnutí správná LS 2010/11 KIP/MR - 1

39 Vliv na kvalitu rozhodovacích procesů
správné stanovení cíle řešení, soulad s cíli a hodnotovým systémem organizace množství a kvalita dostupných informací uplatnění nástrojů a poznatků teorie rozhodování kvalita projektu řešení rozhodovacího problému kvalita řízení rozhodovacího procesu LS 2010/11 KIP/MR - 1

40 Bariéry rozhodování brání dosažení žádoucí kvality řešení rozhodovacích problémů zdroje bariér: subjekt rozhodování a ostatní účastníci řešení RP organizační jednotka, která řídí proces rozhodování zvyšování kvality rozhodovacích procesů: oslabování či odstraňování bariér LS 2010/11 KIP/MR - 1

41 Subjektivní bariéry rozhodování
omezená schopnost zpracovávat informace omezený rozsah poznání omezená schopnost formulovat a řešit složité rozhodovací problémy omezená schopnost internalizace systému hodnot (ztotožnění se systémem hodnot) opakováni neefektivních řešení (opakované pokusy o záchranu ztrátové firmy, …) LS 2010/11 KIP/MR - 1

42 Objektivní bariéry rozhodování
nedostatečná kvalita informační základny (hlavně pro vrcholové řízení a rozhodování) nepružnost organizační struktury (obtížné vytváření dočasných týmů) velký počet stupňů v hierarchii řízení nepřesnost a nejasnost vymezení rozhodovacích pravomocí LS 2010/11 KIP/MR - 1

43 INFORMACE PRO ROZHODOVÁNÍ
rozhodovací proces lze chápat jako proces shromažďování a transformace vstupních informací do výstupních, zahrnující interpretaci těchto informací znalosti, zkušenosti a úsudek rozhodovatele jsou nezbytné pro: efektivní sběr informací určení vhodného rozsahu informací správnou interpretaci získaných informací LS 2010/11 KIP/MR - 1

44 Efektivní sběr informací
možné nedostatky informací: irelevantní (někdy obtížné posoudit předem, někdy lepší zvýšit rozsah údajů než dodatečně získávat další) nesprávné nebo nepřesné (specifikace dat včetně přesnosti, uvedení zdrojů dat) nejednoznačné nebo konfliktní (prověření zdrojů, získání doplňkových informací) podpora IS LS 2010/11 KIP/MR - 1

45 Stanovení rozsahu informací
s růstem celkového objemu informací klesá jejich mezní (marginální) užitek mezní náklady dodatečných informací s růstem jejich objemu rostou (nejprve se využívají snadno dostupné zdroje, později méně dostupné a dražší zdroje) existuje optimální rozsah informací, při němž je rozdíl mezi užitkem a náklady na získání informací maximální – viz obr. LS 2010/11 KIP/MR - 1

46 Užitek a náklady vs. rozsah informací
užitek (náklady) užitek náklady optimum rozsah informací LS 2010/11 KIP/MR - 1

47 Faktory ovlivňující rozsah potřebných informací
významnost rozhodnutí – závažnější rozhodnutí vyžadují větší rozsah a kvalitu informací reversibilita rozhodnutí – čím nevratnější je rozhodnutí, tím důležitější je vyvarovat se chyb požadovaná přesnost a detailnost informací – závislá na citlivosti variant na změnu určitých faktorů dostupnost informací –závisí na zdrojích, mezních nákladech apod. LS 2010/11 KIP/MR - 1

48 Faktory ovlivňující rozsah potřebných informací – pokrač.
časový tlak – ztráty vyvolané odkladem rozhodnutí mohou být vyšší než přínosy dodatečných informací disponibilní zdroje – počítačové kapacity, analytičtí pracovníci styl, znalosti a dovednosti rozhodovatele – při optimalizaci vyšší nároky na informace než při satisfakci, kvantitativní metody náročnější na objem informací atd. LS 2010/11 KIP/MR - 1

49 Subjektivní faktory tendence ke strukturování problémů ve světle vlastní zkušenosti sklon k vyhledávání informací, které jsou v souladu s vlastním chápáním rozhodovacího problému často hledání dostatečného nebo uspokojivého vysvětlení místo vysvětlení pravděpodobného angažovanost pro určitou variantu řešení snižuje objektivitu chápání a hodnocení ostatních variant LS 2010/11 KIP/MR - 1

50 ÚSUDEK A INTERPRETACE INFORMACÍ
úsudek důležitý při interpretaci kvalitativních informací analýzách citlivosti omezeném času a dalších zdrojích nespolehlivost nekonzistentnost v čase při řešení opakujících se problémů určování subjektivních pravděpodobností využití nástrojů pro podporu rozhodování LS 2010/11 KIP/MR - 1

51 POČÍTAČE V ROZHODOVÁNÍ
MIS – uchovávání, třídění, aktualizace a vyvolávání informací DSS – systémy pro podporu rozhodování; interaktivní aplikace matematických modelů speciální: šité na míru, specifické problémy obecné: adaptivní a pružné modely nenahrazují rozhodovatele, poskytují podporu (rozšíření souboru variant, urychlení a zpřesnění výpočtu jejich důsledků, kvantifikace rizika atd.) LS 2010/11 KIP/MR - 1

52 Expertní systémy báze znalostí: znalosti expertů z daného oboru
inferenční (odvozovací) mechanismus: odvozování nových znalostí z existujících báze dat: informace o řešeném problému vysvětlovací modul: vysvětlení a zdůvodnění řešení komunikační modul podpora řešení špatně strukturovaných problémů; stanovení příčin problému, tvorba variant, stanovení důsledků, hodnocení variant LS 2010/11 KIP/MR - 1

53 Použitá literatura Fotr J., Švecová L., Dědina J., Hrůzová H., Richter J.: Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN Hrůzová H., Richter J., Švecová L.: Manažerské rozhodování – Cvičebnice s řešenými příklady, Oeconomica, Praha, 2007, ISBN LS 2010/11 KIP/MR - 1