VÝZNAMOVÉ POMĚRY MEZI ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉHO VĚTNÉHO ČLENU

Prezentace na téma: "VÝZNAMOVÉ POMĚRY MEZI ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉHO VĚTNÉHO ČLENU"— Transkript prezentace:

1 VÝZNAMOVÉ POMĚRY MEZI ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉHO VĚTNÉHO ČLENU
Mgr. Michal Oblouk

2 SLUČOVACÍ + složky několikanásobného větného členu jsou si navzájem rovné, jsou k sobě volně přiřazeny čárka se nepíše před spojkami A, I, ANI, NEBO u dvojdílných spojovacích výrazů se čárka vždy píše Zuzana přednášela báseň pomalu a hlasitě. Vesele, spokojeně si zpíval různé písničky. Vrátil se domů živ a zdráv. Koupila jsem si sešity i tužky. Monika ani Irena nic nenamítaly. Doma není ani tatínek, ani maminka. Obracel se hned na Járu, hned na Marka. Oslovuje žáky křestním jménem nebo přezdívkou.

3 STUPŇOVACÍ druhá složka několikanásobného větného členu stupňuje nebo zpřesňuje význam složky předchozí Chtěli jsme písničky nejen poslouchat, ale i sami zpívat. Na rozdíl od nás je v Číně pouštění draků zábavou nejen dětí, nýbrž i dospělých. Po celou dobu jejich dohadování, ba spíše hádání jen klidně seděl. Oba pracovali vesele, dokonce s radostí. Balady bývají smutné, ba i tragické. Je nejen dobrý brankář, ale i skvělý útočník.

4 ODPOROVACÍ X složky několikanásobného větného členu jsou v rozporu, odporují si Koupili jsme levné, ale účelné sportovní boty. Byl to mladý, avšak rozvážný člověk. Nechovej se jako hlupák, nýbrž jako rozumný člověk. Nemluvila jsem s Ivanou, ale s Martinem. Oblíbil si Petra pro jeho drzý, ale vtipný výrok. Pracoval rychle, avšak pečlivě.

5 VYLUČOVACÍ ~ složky několikanásobného větného členu se navzájem vylučují – buď platí jedno, nebo druhé jestliže mohou platit obě možnosti, je vztah oslabený – v tomto případě se před spojkami NEBO, ČI čárka nepíše V létě pojedu buď k moři, nebo do hor. Narodil se jim chlapec, či děvče? Kukly vřetenušek najdeme buď na zemi, nebo na rostlinách nízko nad zemí. Uděláš tu práci ty, nebo Martin? Buď se slušně omluvíš, nebo mi nechoď na oči.

6 DŮSLEDKOVÝ ← druhý člen několikanásobného větného členu vyplývá z významu prvního jako jeho důsledek V bazénu byla voda chladnější, a tedy i příjemnější. Mluvit překotně, a tedy nesrozumitelně. Lásku a péči potřebují všechny živé bytosti, tudíž i domácí zvířata. V tomto kraji je teplé, a proto příjemné počasí. Má přepychový, a tudíž drahý byt.

7 PŘÍČINNÝ → druhá ze složek vyjadřuje důvod/zdůvodnění první složky
málo používaný, vyskytuje se zřídka Náramek je nádherný, neboť zlatý. Je hodný, neboť náš. Octli jsme se v příjemné, neboť útulné pracovně.