Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku 1993-2008 František Frantál, Zuzana Frantálová & Josef Hejzlar.

Prezentace na téma: "Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku 1993-2008 František Frantál, Zuzana Frantálová & Josef Hejzlar."— Transkript prezentace:

1 Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku 1993-2008 František Frantál, Zuzana Frantálová & Josef Hejzlar

2 Vývoj kvality vody v n. Lipno-Frymburk 1993-2008 průhlednost chlorofyl fosfor Průhlednost je nepřímo úměrná koncentraci fytoplanktonu, popř. koncentraci huminových látek a zvířeného sedimentu. Velikost sezónního maxima koncentrace fytoplanktonu závisí především na meteorologických podmínkách v daném roce. Nárůst konc. P celk od jara do podzimu je důsledkem vypouštění odpadních vod do vzdutí a rybářství. Od r. 2005 jsou nárůsty nižší, zřejmě díky účinnějšímu srážení P v ČOV. změna metody stanovení Chla V období 2005-2008: – nejvyšší průhlednost – nejnižší koncentrace fytoplanktonu – nejnižší koncentrace fosforu od začátku sledování v roce 1993

3 Woronichinia naegeliana Microcystis aeruginosa, Anabaena sp. 2005 chladný (-0.3°C) průtočný (+65%) 2006 teplejší (+0.3°C) průtočný (+45%) 2007 chladný (-0.7°C) malý průtok (-20%) Fragilaria crotonensis akumulace P v ne- průtočných obdobích Fytoplankton a živiny 2005-2007 příval

4 Fytoplankton a živiny 2006-2007 skupiny fytoplanktonu Jaro - dominují rozsivky (Diatoms) nebo pestré uskupení zelených řas (Chlorphytes) s rozsivkami, skrytěnkami (Cryptophytes) a dal. Léto - rozvoj sinic (Cyanophyta), jenž závisí na teplotě a dostupnosti živin (hlavně fosforu, protože dusík některé druhy sinic mohou fixovat z N 2 ) Podzim - setrvačností z léta zůstávají dominantní sinice (druh Woronichinia naegeliana) spouštěče růstu sinic - teplota > cca 18 °C - přísun P - demonstrován nárůstem koncentrace P celk v létě (při setrvání konc. P celk v létě <20mg/m 3 by k růstu masivního vodního květu nedocházelo) - pokles konc. NO 3 -N pod cca 0,2 mg/l, kdy se N stává limitující živinou pro ostatní skupiny řas teplotní limit rozvoje sinic

5 Zdroje fosforu v období 2000-2002 1 t/rok 3 t/rok 2,2 t/rok 0,8 t/rok ČOV: Lipno + H.Planá + Černá v P. + Frymburk 2000-2: 0,80 t/rok 2005: 0,38 t/rok 2006:0,33 t/rok 2007:0,39 t/rok 2008: 0,44 t/rok z toho násady minus úlovky (1990-2002): - 0,3 t/rok vnadění: 1,3 t/rok

6 Závislost kvality vody v nádrži na množství P vypuštěného do nádrže z velkých ČOV (Horní Planá, Černá v P., Frymburk, Lipno; roční data z období 2000-2008) Závislosti ukazují, že: - vliv vypouštění P z těchto velkých ČOV je velmi významný, ba klíčový - dřívější odhady exportu P z malých, neevidovaných zdrojů mohou být nadhodnocené - pro další zmírnění eutrofizace nádrže by bylo třeba vysoce účinné čistění fosforu (<0,3 mg/l v odtoku; v r. 2008 bylo 0,5-0,7 mg/l ) FosforChlorofyl aPrůhlednost

7 Mikrofotografie fytoplantkonu © Petr Znachor Anabaena crassa Anabeana planctonica Anabeana spiroides Anabeana lemmermannii Woronichinia naegeliana Aphanizomenon yezoense Microcystis aeruginosa Fragilaria crotonensis Aulacoseira italica Asterionella formosa Cryptomonas reflexa Synura sp.

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18