Dotčené orgány v procesu územního plánování a územního řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Prezentace na téma: "Dotčené orgány v procesu územního plánování a územního řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)"— Transkript prezentace:

1 DOTČENÉ ORGÁNY V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ Ing. arch. Miriam Blažková

2 Dotčené orgány v procesu územního plánování a územního řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) podle zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění

3 Zásadní změnou nového stavebního zákona oproti stávajícímu stavu je koncepčně jinak pojatá spolupráce dotčených orgánů, které při pořizování územně plánovací dokumentace, v územním řízení, stavebním řízení nebo jiném řízení podle stavebního zákona hájí veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. K naplnění tohoto záměru přispívá i tzv. změnový zákon (zákon č. 186/2006 Sb.), který pro potřebnou implementaci nového stavebního zákona novelizuje 51 souvisících zákonů. Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (§ 4 odst. 2 SZ). Formy součinnosti s dotčenými orgány, tj. orgány, které spolupůsobí v řízení, jsou upraveny jak ve správním řádu (SŘ), tak i ve stavebním zákoně (SZ). Průlomovou úpravu představují nové principy součinnosti s dotčenými orgány ve vazbě na nový správní řád, podle kterého dotčené orgány vydávají: pro vydání rozhodnutí podle stavebního zákona (ale i územního souhlasu, ohlášení, uzavírání veřejnoprávní smlouvy, vydávání certifikátu autorizovaného inspektora, kolaudační souhlas) závazná stanoviska na základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak. Tato nová koncepce v komunikaci s dotčenými orgány vyplývá i z principu, který je zakotven v § 149 SŘ, tj. využívání institutu závazného stanoviska – jako podkladového stanoviska pro finální rozhodování správních úřadů. pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území a pro opatření obecné povahy (územní opatření o stavební uzávěře a územním opatření o asanaci území) vydávaná podle tohoto zákona.

4 Základní principy vyplývající z § 4 odst
Základní principy vyplývající z § 4 odst. 2 až 6 SZ: Legalita stanovisek a závazných stanovisek – dotčené orgány musí stanoviska a závazná stanoviska vydávat jen v rozsahu své působnosti a v mezích příslušného zákona. Kontinuita stanovisek a závazných stanovisek – dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem nebo závazným stanoviskem vydaným v předchozích etapách – měnit je mohou pouze v případě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve, a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno. Otázka věcí rozhodnutých – při řízeních dle stavebního řádu, tzn., že o věcech, o kterých již bylo rozhodnuto v předcházejícím stadiu (vydaný regulační plán, územní rozhodnutí, územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o asanaci území aj.) nelze následně ze strany dotčených orgánů uplatňovat zpětně nějaké požadavky. Ke změně může dojít pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností. Pravomoc kontrolovat dodržování podmínek – dotčené orgány mohou kontrolovat podmínky, které stanovily ve svých stanoviscích nebo závazných stanoviscích a to v případě, že byly zahrnuty do výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaného podle SZ. Dotčené orgány mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení (§ 136 odst. 4 SŘ) a mohou kontrolovat podmínky, které stanovily ve svých stanoviscích nebo závazných stanoviscích, a to v případě, že byly zahrnuty do výrokové části rozhodnutí, do politiky územního rozvoje nebo opatření obecné povahy (územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území, územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území) vydaného podle stavebního zákona (§ 4 odst. 5 SZ).

5 Institut koordinovaného stanoviska, koordinovaného závazného stanoviska – vztahuje se na případy, kdy týž orgán veřejné správy je příslušný podle několika zvláštních právních předpisů k vydání několika stanovisek nebo závazných stanovisek – tzn., že takový dotčený orgán vydává jedno koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko. Vydání koordinovaného stanoviska připadá v úvahu tam, kde je tentýž úřad v postavení několika dotčených orgánů podle zvláštních předpisů. Půjde zejména o obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. (§ 136 odst. 2 SŘ) Dále jsou dotčenými orgány obecní úřady s rozšířenou působností „úřady územního plánování (ÚÚP)“ v přenesené působnosti (jsou dotčenými orgány v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí. [§ 6 odst. 1 písm. e), f)] ÚÚP jsou dotčenými orgány v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území). Nevydávají závazné stanovisko, vydávají ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu pouze vyjádření, a to podle ustanovení § 154 a násl. správního řádu. Jde tedy o jiný podklad pro rozhodnutí správního orgánu podle § 50 odst. 1 správního řádu. S přihlédnutím k ustanovení § 149 správního řádu není obsah vyjádření úřadu územního plánování závazný pro výrokovou část územního rozhodnutí. Je jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění územního rozhodnutí. Také krajské úřady v přenesené působnosti jsou dotčenými orgány v územním řízení a  v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností a jsou dotčenými orgány v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí). [§ 7 odst. 1 písm. c), d)]

6 Nezákonné závazné stanovisko (§ 149 odst
Nezákonné závazné stanovisko (§ 149 odst. 5 a 6 SŘ) Nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí, že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí. Zrušení nebo změna závazného stanoviska je v případě, že rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení. Posuzování vlivů na životní prostředí Pořizování regulačního plánu: (§ 72 SZ) spojuje se s postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad. V tomto případě se postupuje podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a stavebního zákona. Územní řízení: (§ 91 SZ) se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad a varianty řešení záměru z hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě se postupuje podle zákona upravujícího posuzování vlivů na životní prostředí a tohoto stavebního zákona. Žadatel připojí k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek a dokumentaci vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí se v tomto případě k žádosti nepřikládá.

7 Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení (§ 6 odst. 1 písm. e) SZ)
Postavení dotčených orgánů ve správním řízení obecně upravuje § 136 správního řádu. Z ustanovení § 136 odst. 1 písm. a) správního řádu vyplývá, že dotčenými orgány jsou orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Stavební zákon, jako zvláštní zákon, působnost úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení zakládá ustanovením § 6 odst. 1 písm. e). Stavební zákon však již blíže nespecifikuje, jakou formou se úřad územního plánování jako dotčený orgán vyjadřuje. Aby úřad územního plánování mohl vydávat závazné stanovisko, musely by být naplněny podmínky ustanovení § 149 správního řádu, dle kterého je závazné stanovisko úkonem učiněný správním orgánem na základě zákona, jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Vzhledem k charakteru závazného stanoviska je zřejmé, že pravomoc k jeho vydání musí být výslovně založena zákonem. Toto nelze z příslušných ustanovení stavebního zákona dovodit. Dle § 4 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vydávají dotčené orgány závazná stanoviska na základě zvláštních právních předpisů, nikoliv na základě stavebního zákona. Z ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona nelze ani dovodit, že by se úřad územního plánování vyjadřoval formou stanoviska, a to z toho důvodu, že dotčené orgány vydávají stanoviska pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, v tomto případě se úřad územního plánování vyjadřuje do územního řízení. Jestliže není ve stavebním zákoně výslovně stanoveno, že úřad územního plánování jako dotčený orgán vydává závazné stanovisko, lze tedy dovodit, že vydává vyjádření, tedy po stránce obsahu nezávazný úkon, který je jedním z podkladů pro „navazující“ správní rozhodnutí. Skutečnost, že se úřad územního plánování bude vyjadřovat pouze formou vyjádření, vyplývá i z ustanovení § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu, podle něhož jsou dotčenými orgány správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska (§ 149 odst. 1) nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Je-li tedy úřad územního plánování dotčeným orgánem v územním řízení, pokud nevydává územní rozhodnutí, a nevydává-li závazné stanovisko, vydává ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu pouze vyjádření a to podle ustanovení § 154 a násl. správního řádu. Jde tedy o jiný podklad pro rozhodnutí správního orgánu podle § 50 odst. 1 správního řádu.

8 K problematice obsahu vyjádření úřadu územního plánování je třeba vyjít z dikce ustanovení § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, ve kterém je stanoveno, že se úřad územního plánování jako dotčený orgán vyjadřuje z hlediska uplatňování záměrů územního plánování. Pojem „záměry územního plánování“ stavební zákon v žádném svém ustanovení nevymezuje ani nedefinuje. Nicméně lze záměry územního plánování odvozovat od ustanovení § 18 a 19 stavebního zákona, kde jsou vymezeny cíle a úkoly územního plánování. Dle ustanovení § 18 odst. 3 stavebního zákona orgány územního plánování koordinují veřejné i soukromé zájmy změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Úkoly územního plánování definované v ustanovení § 19 odst. 1 stavebního zákona obecně platí jak pro územně plánovací činnost, tj. pro pořizování, tak i pro rozhodování v území. Pokud se vychází z obsahu § 19 odst. 1 stavebního zákona jako požadovaného obsahového rámce vyjádření úřadu územního plánování v rámci územním řízení, lze konstatovat, že bude z hlediska své působnosti posuzovat záměr ve vztahu k územně plánovacím podkladům (územně analytickým podkladům a k pořízeným a zaevidovaným územním studiím). Dále bude úřad územního plánování posuzovat záměr i ve vztahu k územně plánovací dokumentaci, tzn. že v rámci svého vyjádření sděluje stavebnímu úřadu, zda pro dané území je zpracována platná územně plánovací dokumentace, jaký způsob využití je pro danou plochu, popř. pro pozemek, stanoven (tzn. způsob využití určený jako hlavní, přípustný, podmíněně přípustný, nepřípustný), podmínky uspořádání apod. Ve svém vyjádření by měl úřad územního plánování upozornit i na územně plánovací informace, které v daném území sám vydal. Vyjádření úřadu územního plánování v podstatě představuje poskytnutí informace o podmínkách stanovených pro území, ve kterém se má požadovaný záměr uskutečnit. S přihlédnutím k ustanovení § 149 správního řádu, není obsah vyjádření úřadu územního plánování závazný pro výrokovou část územního rozhodnutí. Je jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění územního rozhodnutí. Vyjádření úřadu územního plánování obsahující posouzení záměru z hlediska záměrů územního plánování tedy v žádném případě nezbavuje stavení úřad jeho působnosti, která je založena v ustanovení § 90 stavebního zákona, tj. že stavební úřad sám posuzuje soulad záměru z hledisek zde uvedených. Zmocnění stavebního úřadu založené ustanovením § 90 stavebního zákona není dotčeno. Stavební úřad v konečné fázi sám posuzuje a v odůvodnění územního rozhodnutí zdůvodňuje soulad záměru se schválenou nebo vydanou územně plánovací dokumentací. Ta je vždy závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí a nelze se od ní odchýlit.

9 KOORDINOVANÉ STANOVISKO, KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO
V návaznosti na institut stanoviska nebo závazného stanoviska upravil nový stavební zákon koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko jako zvláštní institut sloužící k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního zákona. Institut koordinovaného stanoviska, koordinovaného závazného stanoviska se vztahuje na případy, kdy týž orgán veřejné správy je příslušný podle několika zvláštních právních předpisů k vydání několika stanovisek nebo závazných stanovisek, tzn. že takový DO vydává jedno koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Vydávání koordinovaných stanovisek i koordinovaných závazných stanovisek připadá v úvahu u všech správních orgánů s působností DO, tzn. jak u orgánů výkonné moci, ať už se jedná o ministerstva nebo jiné správní úřady, tak u orgánů územní samosprávy, tj. u orgánů obcí a u orgánů krajů (při výkonu přenesené působnosti). U každého správního orgánu je postup při vydávání koordinovaného stanoviska nebo koordinovaného závazného stanoviska determinován jeho charakterem a organizační strukturou. Vydání koordinovaného stanovisek nebo koordinovaného závazného stanoviska zajišťuje „příslušný koordinátor“, což může být organizační složka nebo příslušný útvar pověřený k této činnosti podle vnitřního předpisu (organizačního řádu).

10

11

12

13

14 DO uplatňují svoje stanoviska a závazná stanoviska při:
- návrhu zásad územního rozvoje, - zadání, konceptu a návrhu územního plánu, - vymezení zastavěného území, - pořízení regulačního plánu, územním řízení (rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování, pozemků, o ochranném pásmu), územním souhlasu (v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí; závazné stanovisko DO nesmí obsahovat podmínky nebo je-li vyjádřen nesouhlas nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na ŽP), - územním opatření o stavební uzávěře, - územním opatření o asanaci území, veřejnoprávní smlouvě (nahrazuje rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území).

15 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ nástroji územního plánování jsou: ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY: - územně analytické podklady (pro území kraje a obce s rozšířenou působností pro svůj správní obvod) – orgány veřejné správy poskytují pořizovateli údaje o území), - územní studie. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE: - zásady územního rozvoje, - územní plán, - regulační plán. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ: - rozhodnutí o umístění stavby, - rozhodnutí o změně využití území, - rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, - rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, - rozhodnutí o ochranném pásmu. ÚZEMNÍ SOUHLAS ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O STAVEBNÍ UZÁVĚŘE ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O ASANACI ÚZEMÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

16 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Zásady územního rozvoje Součinnost pořizovatele s DO v jednotlivých etapách pořizování: 1. návrh Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad územního rozvoje jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání. K veřejnému projednání přizve jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen "dotčené obce") a zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené obce a zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a současně musí vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám obce v řešeném území a obcí sousedící a zástupců veřejnosti. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. 2. aktualizace vydaných zásad územního rozvoje Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. .

17 Územní plán Součinnost pořizovatele s DO v jednotlivých etapách pořizování: 1. zadání ÚP Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí uplatněných po uvedené lhůtě se nepřihlíží. 2. koncept ÚP Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Dotčené orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne veřejného projednání. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží návrh ÚP Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí řízení o ÚP O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, posoudí se a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží vyhodnocování ÚP a jeho změny Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů doplní o požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

18 Vymezení zastavěného území (není-li vydán územní plán, může obec požádat o pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování) Zastavěné území se vymezuje formou opatření obecné povahy. Součinnost pořizovatele s DO: Úřad územního plánování do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových podkladů navrhne vymezení zastavěného území a svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního šetření, jinak se k nim nepřihlíží. Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná úřad územního plánování tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O projednání sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.

19 Regulační plán (vydává se z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu) Součinnost pořizovatele s DO v jednotlivých etapách pořizování: A. Pořízení RP z podnětu 1. návrh zadání RP Pořizovatel zašle návrh zadání dotčeným orgánům. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah zadání vyplývající z právních předpisů. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží. Při posouzení vlivů RP na životní prostředí zašle pořizovatel oznámení záměru k vyjádření dotčeným orgánům spolu s návrhem zadání. 2. návrh RP Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu RP jednotlivě dotčeným orgánům a obci, pro niž regulační plán pořizuje, a to nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožní dotčeným orgánům nahlížet do návrhu RP. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis (z.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP), nebo doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí. B. Pořízení RP na žádost K žádosti žadatel připojí stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud záměr řešený RP toto posouzení vyžaduje a návrh RP upravený na základě stanovisek dotčených orgánů. O návrhu RP projednaném s dotčenými orgány se koná veřejné projednání za účasti dotčených orgánů a obce, pro niž se RP pořizuje, které pořizovatel vyrozumí o jeho konání jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Stanoviska dotčených orgánů k němu lze uplatnit nejpozději při veřejném projednání; k později uplatněným námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu RP, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů a obce, pro jejíž území je RP pořizován. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. Při změně RP se postupuje přiměřeně jak uvedeno výše.

20 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení. Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí. Územním rozhodnutím je rozhodnutí o: - umístění stavby, - změně využití území, - změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, - dělení nebo scelování pozemků, - ochranném pásmu. Žádost o vydání ÚR obsahuje m.j. rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15 dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení dotčeným orgánům jednotlivě. Závazná stanoviska dotčených orgánů musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. V případě, že záměr vyžaduje posouzení vlivů na ŽP, spojuje se územní řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na ŽP – žadatel připojí k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek a dokumentaci vlivů. Oznámení o zahájení územního řízení společně s informací o posudku a dokumentaci vlivů stavební úřad bezodkladně zveřejní a doručí účastníkům řízení a dotčeným orgánům.

21 ÚZEMNÍ SOUHLAS § 96 odst. SZ Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu. VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA § 4 odst. 1 a § 78 odst. 3 až 5 SZ, § 163 až 168 SŘ Se souhlasem dotčeného orgánu stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu, která nahradí územního rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území a o změně stavby) rozhodnutí, a to za podmínek podle § 163 až 168 SŘ ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O STAVEBNÍ UZÁVĚŘE A ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O ASANACI ÚZEMÍ § 97 až 100 SZ, § 18 a 19 vyhl., § 171 až 174 SŘ Územní opatření o stavební uzávěře i o asanaci území se vydává jako opatření obecné povahy podle SŘ. Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.

22 OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ Tato problematika je ve stavebním zákoně ošetřena zejména v §§ 175 a 176 V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska. Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí. (§ 175 odst. 1 SZ) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích vymezených podle odst. 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto orgány. (§ 175 odst. 1 SZ) Nález kulturně cenných předmětů § 176 SZ V případě k nepředvídanému nálezu kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen a práce v místě nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o přerušení prací.

23 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Součástí politiky územního rozvoje, stejně tak jako územně plánovací dokumentace, je její vyhodnocení z hlediska vlivu na udržitelný rozvoj, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí, které je prováděno postupem podle stavebního zákona. Pořizování regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad. V tomto případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu a stavebního zákona. Územní řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad a varianty řešení záměru z hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě se postupuje podle zákona upravujícího posuzování vlivů na životní prostředí a tohoto zákona. Zcela novým prvkem je úprava možného spojení územního řízení s posuzováním vlivu na životní prostředí v zákonem stanovených případech a nové prvky obsahuje i požadavek na výrok územního rozhodnutí, jeho platnost a možnosti změny nebo zrušení územního rozhodnutí. Zcela nová je působnost krajského úřadu jako dotčeného orgánu v územním řízení, které se dotýká více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a v případech, kdy záměry vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí [§ 7 odst. 1 písm. c) a d)]. __________________________________ 11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb __________________________________ 11)Zákon č. 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

24 VLASTNÍCI TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

25 ŘEŠENÍ ROZPORŮ § 4 odst. 7 SZ, § 136 odst. 6 SŘ, § 149 odst. 5 a 6 SŘ
§ 4 SZ (7) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. § 136 SŘ (6) Při řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, týkajících se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost s tím, že v případě bezvýslednosti dohodovacího řízení musí být zpráva o jeho průběhu spolu s návrhy jednotlivých ústředních správních úřadů ústředním správním úřadem, na jehož návrh bylo dohodovací řízení zahájeno, bez zbytečného odkladu předložena k řešení vládě. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije na řešení rozporů s územními samosprávnými celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. § 149 SŘ (5) Nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí, že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí. (6) Zrušení nebo změna závazného stanoviska je v případě, že rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení.

26 DO jsou orgány: jimž zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů, které jsou zejména v oblastech: 1. ochrana životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, vodní hospodářství, ochrana ovzduší, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana lesa, ochrana ložisek nerostných surovin, odpadové hospodářství, pozemkové úpravy (jen u ÚPD), 10. ochrana veřejného zdraví, 11. veterinární správa, 12. památková péče, 13. doprava na pozemních komunikacích, 14. doprava drážní, 15. doprava letecká, 16. doprava vodní, 17. energetika, 18. využívání jaderné energie a ionizujícího záření, 19. elektronické komunikace (jen při územním řízení), 20. obrana státu, 21. bezpečnost státu (jen při územním řízení), 22. civilní ochrana, 23. požární ochrana, 24. bezpečnost práce (jen při územním řízení), obecní úřady s rozšířenou působností „úřady územního plánování“ v přenesené působnosti (jsou DO v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí; jsou DO v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území), - krajské úřady v přenesené působnosti (jsou DO v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností; jsou DO v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí). Spolupráce pořizovatele s DO je nezbytná a je určena stavebním zákonem.

27 01 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají: Ministerstvo životního prostředí (ZÚR), (ÚR - posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích A a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupcích B a jejich změn) orgány kraje (Magistrát hl. m. Prahy na území hl. m. Prahy) (ÚP, RP), (ÚR - posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích B a jejich změn) krajský úřad (ÚR - v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí) Ministerstvo zdravotnictví (Útvar hlavního hygienika ) (ZÚR – pro koncepce přesahující rámec kraje, ÚR – pro záměry přesahující rámec kraje) územně příslušné krajské hygienické stanice (ZÚR – v ostatních případech), (ÚP), (ÚR - v ostatních případech než Ministerstvo zdravotnictví) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (ÚR - Posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., kategorii I bodě 2.5, bodech 3.2 až 3.5 a kategorii II bodě 3.5) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

28 02 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Orgány ochrany přírody jsou: obecní úřady pověřené obecní úřady (ÚR - mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem. obecní úřady obcí s rozšířenou působností - ve svém správním obvodu, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast nebo jejich ochranné pásmo (ÚP, RP, ÚR) krajské úřady - ve svém správním obvodu, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast nebo jejich ochranné pásmo (ZÚR, ÚP, ÚR) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí - na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem není-li příslušné Ministerstvo životního prostředí (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Česká inspekce životního prostředí Ministerstvo životního prostředí (ÚR – v národních přírodních rezervacích a v národních přírodních památkách) újezdní úřady na území vojenských újezdů v rozsahu působnosti obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností a správy národních parků ………….., není-li příslušné Ministerstvo obrany (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů (ZÚR, ÚR) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

29 03 OCHRANA VOD Státní správu vykonávají: vodoprávní úřady Česká inspekce životního prostředí vodohospodářský orgán – v případě zřízení veřejného pohřebiště (rozhodnutí o využití území) Vodoprávními úřady jsou: obecní úřady (pověřené obecní úřady) (ÚR) újezdní úřady na území vojenských újezdů (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ÚP - územní plány obcí s výjimkou obcí s rozšířenou působností), RP - územní plány obcí s výjimkou obcí s rozšířenou působností) krajské úřady (ZÚR, ÚP - územní plány obcí s rozšířenou působností, RP - územní plány obcí s rozšířenou působností), ÚR ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad - Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí (PÚR) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, ….. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) , ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ROVÚ)

30 04 OCHRANA OVZDUŠÍ Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší: Ministerstvo životního prostředí (ZÚR) Ministerstvo zdravotnictví (ZÚR) Ministerstvo zdravotnictví – delegováno na krajské hygienické stanice (ÚP, RP) inspekce (Česká inspekce životního prostředí) (ÚR) Česká obchodní inspekce celní úřady kraje (krajský úřad) (ÚP, RP) obecní úřad (ÚR) obecní úřady obcí s rozšířenou přenesenou působností (ÚR) v případě zřízení krematoria obce (ÚR) v případě zřízení krematoria Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ROUS) orgán ochrany ovzduší – v případě zřízení krematoria (rozhodnutí o umístění stavby)

31 05 OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou: pověřené obecní úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ÚP, RP, ÚR) krajské úřady (ÚP, ÚR) správy národních parků (správy národních parků dále vykonávají na území národních parků působnost svěřenou podle zvláštních předpisů krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností) (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Ministerstvo životního prostředí (ZÚR, ÚP - u obcí, ve kterých je sídlo kraje a pro celé území hl. m. Prahy, RP - u obcí, ve kterých je sídlo kraje a pro celé území hl. m. Prahy) ve vojenských újezdech vykonávají funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřady (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

32 06 OCHRANA LESA Státní správu lesů vykonávají: obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ÚP, RP), (ÚR - jsou-li dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, pokud není příslušný kraj) kraje (krajský úřad) - na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, kde jsou umisťovány rekreační a sportovní stavby. Na území obcí s rozšířenou působností (ÚP, RP), (ÚR - jsou-li dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více) Ministerstvo zemědělství (ZÚR ve všech případech včetně vojenských lesů, s výjimkou lesů národních parků a jejich ochranných pásmech), (ÚR - návrhy tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí) Ministerstvo životního prostředí (ZÚR - v lesích národních parků a jejich ochranných pásmech v rozsahu působnosti krajského úřadu a Ministerstva zemědělství, ÚP - v lesích národních parků a jejich ochranných pásmech v rozsahu působnosti krajského úřadu, RP - v lesích národních parků a jejich ochranných pásmech v rozsahu působnosti krajského úřadu, ÚR - v lesích NP a jejich ochranných pásem, v rozsahu působnosti krajského úřadu) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí – v lesích národních parků (ÚP, RP, ÚR) Vojenský lesní úřad – vykonává státní správu ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu (ÚP, RP, ÚR) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

33 07 OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Orgány státní báňské správy jsou: Český báňský úřad v Praze jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky obvodní báňské úřady (ÚP, RP), (ÚR –v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním) Ministerstvo životního prostředí (ZÚR, ÚP, RP), (ÚR - v území vojenských újezdů a v zájmových oblastech vojenské správy v dohodě s ministerstvem obrany) Ministerstvo průmyslu a obchodu (ZÚR) Český báňský úřad (ZÚR) uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. (§ 15 odst. 2 zák. č. 44/1988 Sb.) orgán kraje (ÚR - po projednání s obvodním báňským úřadem) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích

34 08 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají: Ministerstvo životního prostředí (PÚR) Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství inspekce (Česká inspekce životního prostředí) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský celní úřady Policie České republiky orgány ochrany veřejného zdraví (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) krajské úřady (ZÚR) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ÚP, RP, ÚR) obecní úřady a újezdní úřady Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

35 09 OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou: Ministerstvo zdravotnictví Odbor investičního rozvoje Ministerstva zdravotnictví (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Český inspektorát lázní a zřídel v ochranných pásmech a na území lázeňského místa (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) krajské hygienické stanice (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí krajské úřady krajské hygienické stanice - v případě zřízení krematoria (rozhodnutí o umístění stavby); v případě zřízení veřejného pohřebiště (rozhodnutí o využití území) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ROUS a ROVÚ)

36 10 VETERINÁRNÍ PÉČE Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají: ministerstvo (Ministerstvo zemědělství) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra obce orgány veterinární správy: a) Státní veterinární správa, která vykonává působnost na celém území České republiky, b) krajské veterinární správy, které se zřizují pro územní obvody krajů 7a) a vykonávají v nich státní správu ve věcech veterinární péče, a Městská veterinární správa v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy, (ÚP, RP, ÚR) c) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen "Ústav") Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

37 11 PAMÁTKOVÁ PÉČE Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou: Ministerstvo kultury (ZÚR), (ÚP, RP - pro území, ve kterém je památková rezervace, nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsané na Seznamu světového dědictví) krajské úřady (ZÚR - pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka, nejde-li o působnost ministerstva kultury, ÚP, RP - pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka, nejde-li o působnost ministerstva kultury), (ÚR – jedná-li se o národní památku) obecní úřady obcí s rozšířenou působností - pro území, ve kterém nemovitá národní kulturní památka, nebo ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, nejde-li o působnost ministerstva kultury (ÚP, RP) , (ÚR - Kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

38 12 DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou: Ministerstvo dopravy a spojů (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) (z hlediska řešení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy) krajský úřad (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) (z hlediska řešení silnic II. a III. třídy) obecní úřad obce s rozšířenou působností - z hlediska řešení silnic II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (ÚP, RP, ÚR) celní úřad Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

39 13 DOPRAVA DRÁŽNÍ Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady: Ministerstvo dopravy (ZÚR, ÚP, RP) obecní úřady - z hlediska dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové, pokud není příslušné ministerstvo (ÚP, RP) Drážní správní úřad (ÚR – v ochranném pásmu dráhy) Hlavní město Praha vykonává působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy Ostatní obce vykonávají působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou působnosti speciálního stavebního úřadu (netýká se územního rozhodování) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

40 14 DOPRAVA LETECKÁ Státní správu ve věcech civilního letectví vykonává: Ministerstvo dopravy (ZÚR, ÚP, RP), (ÚR – v případě leteckých staveb) Úřad pro civilní letectví (ÚR - v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo) Ministerstvo obrany, které pověřilo příslušné Vojenské ubytovací a stavební správy ve věcech vojenského letectví (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 101/1999 Sb.

41 15 DOPRAVA VODNÍ Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají: Ministerstvo dopravy (ZÚR, ÚP, RP) Státní plavební správa (plavební úřad) - podřízeno Ministerstvu dopravy (při územním řízení – stavby na sledované vodní cestě, přístav) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

42 16 ENERGETIKA Výkon státní správy v energetických odvětvích vykonává: Ministerstvo průmyslu a obchodu (ZÚR), (ÚR - výstavba nových zdrojů v elektroenergetice a teplárenství a výstavba přímých vedení a vybraných plynových zařízení) Energetický regulační úřad Státní energetická inspekce (ZÚR) , ÚP, RP - pokud se umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení), (ÚP, RP, ÚR) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

43 17 VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává: Státní úřad pro jadernou bezpečnost (ZÚR, ÚP, RP), (ÚR – umístění jaderného zařízení) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

44 18 OBRANA STÁTU Ministerstvo obrany, které pověřilo příslušné Vojenské ubytovací a stavební správy (ZÚR, ÚP, RP) újezdní úřad na území újezdu. Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu obrany (ZÚR, ÚP, RP) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů

45 19 CIVILNÍ OCHRANA Postavení státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků: Ministerstvo vnitra (PÚR) hasičský záchranný sbor kraje (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ÚR) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

46 20 POŽÁRNÍ OCHRANA Správními úřady na úseku požární ochrany jsou: Ministerstvo vnitra (ÚR - u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí) Ministerstvo obrany (ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech založených nebo zřízených Ministerstvem obrany) – pověřilo příslušné Vojenské hasičské záchranné sbory kraje (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) hasičské záchranné sbory krajů (ZÚR, ÚP, RP, ÚR) orgány krajů – v přenesené působnosti orgány obcí – v přenesené působnosti Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 246/2001 Sb., stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

47 21 POZEMKOVÉ ÚPRAVY (jen při ÚPD) Soustavu pozemkových úřadů ministerstva jako organizační složky státu tvoří: pozemkové úřady (ÚP, RP) Ústřední pozemkový úřad (pod Ministerstvem zemědělství) (ZÚR) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (ve znění pozdějších předpisů) , ve znění pozdějších předpisů

48 22 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Správní úřad pro výkon státní správy: Český telekomunikační úřad (ÚR - v řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

49 23 BEZPEČNOST STÁTU (jen při územním řízení) Ministerstvo vnitra (ÚR – v územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra) Ministerstvo obrany (ÚR – v územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra) na jejich vymezených územích Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175 odst. 1, 2.

50 24 BEZPEČNOST PRÁCE (jen při územním řízení) Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají: organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a soc. věcí (ÚR – u vyhrazených technických zařízení) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších zákonů

51 Děkuji za pozornost