NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE

Prezentace na téma: "NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE"— Transkript prezentace:

1 NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE
CVIČNÝCH INSPEKCÍ Konference Standardy kvality sociálních služeb v praxi, Ing. Štěpánka Syrovátková Centrum pro komunitní práci západní Čechy

2 Celkem proběhlo 22 cvičných inspekcí
Rozdělení dle typů služeb Azylový dům pro matky s dětmi – Centrum denních služeb – 1 Domov pro osoby se zdravotním postižením – 4 Domov pro seniory – 5 Denní stacionář – 2 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – 3 Odborné sociální poradenství – 2 Pečovatelská služba – 2 Ranná péče – 1 Rozdělení dle zvolených standardů Standard č Standard č. 2 – 3 Standard č. 3 – 9 Standard č

3 STANDARD č. 1 Poslání je formulováno obecně – nevymezuje druh, smysl a nabídku služby. Cíle služby nejsou zpracovány měřitelně, nelze určit, zda směřují k naplňování poslání zařízení. Negativní vymezení cílové skupiny nekoresponduje s § 91 ZSS. Zařízení nemá zpracovány postupy pro výkon základních činností. Předložená anonymizovaná dokumentace klientů obsahuje stigmatizující hodnocení uživatelů. Poskytovatel připustil asymetrické oslovování mezi klienty a personálem (personál tyká, klient vyká), poskytovatel nemá zaznamenán způsob oslovování (tykání, vykání) v osobní dokumentaci jednotlivých klientů.

4 STANDARD č. 2 Pravidla pro prevenci porušení základních lidských práv a svobod (dále jen ZLPS) nejsou dostatečně zpracována, resp. postup podle předložených pravidel by nezaručil ochranu ZLPS. Pravidla nejsou psána formou návodných postupů pro pracovníky zařízení. Pravidla neobsahují postupy pro situace, kdy by došlo k porušení ZLPS či situace střetu zájmů (např. sankcionování pracovníků, satisfakce klientů). Dle popsaných pravidel (a dle sdělení pracovnic) dochází v zařízení k faktickému porušování základních lidských práv a svobod uživatelů služby. Z rozhovoru s pracovnicemi vyplynulo, že problematika střetu zájmů není v zařízení reflektována. Pravidla pro nakládání s dary neobsahují žádný návod pro to, jak při přijímání (odmítání) darů postupovat.

5 STANDARD č. 3 Pravidla pro jednání se zájemcem jsou obecná, nepopisují návodně, jak celý proces jednání se zájemci vypadá, o čem konkrétně poskytovatel zájemce informuje, jakým způsobem se na proceduře podílejí třetí subjekty. Metodika neobsahuje návodný postup, jak zjišťovat skutečnost, zda se zájemce nachází v nepříznivé sociální situaci (resp. zda spadá do vymezeného okruhu osob). Metodiky (a formulář pro sociální šetření) upravující jednání se zájemci o službu jsou málo konkrétní, nelze podle nich jednoznačně postupovat. Z postupu v písemném dokumentu k jednání se zájemcem vyplývá, že poskytovatel může akceptovat jednání se zájemcem, kterému není zájemce osobně přítomný. V žádosti o službu a některých jejích přílohách požaduje poskytovatel po zájemci jeho osobní údaje v neoprávněném rozsahu (např. rodné číslo, kopie o výši důchodu) – toto jednání lze posuzovat jako neoprávněné nakládání s osobními údaji zájemců.

6 STANDARD č. 3 Poskytovatel má v pravidlech negativně vymezenu cílovou skupinu způsobem, který může vést k odmítnutí zájemců o službu z jiných důvodů, než povoluje § 91 ZSS. Poskytovatel používá při stanovení pořadí zájemců v evidenci žádostí kritéria, která nesouvisejí s řešením nepříznivé sociální situace zájemce, ale s ekonomickými zájmy poskytovatele (případně zřizovatele). Tato situace je situací střetu zájmů. Poskytovatel nemá v metodice uvedeno, že vede evidenci zájemců odmítnutých z důvodu naplněné kapacity. V pravidlech o odmítnutí zájemce o služby není uvedena zákonná povinnost vystavení potvrzení o odmítnutí (a důvodu odmítnutí), pokud o to zájemce požádá.

7 STANDARD č. 4 Předložené materiály pro oblast standard 4 jsou zpracovány obecně, nemají charakter návodných postupů pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby. Smlouva není individualizovaná – v kapitole „rozsah poskytování sociální služby“ uvádí pouze výčet základních činností dle ZSS, aniž by byl sjednán výběr činností či upřesněno, že výběr bude obsahem individuálního plánování při poskytování služby. Poskytovatel stanovil ve smlouvě (resp. její příloze) jako fakultativní ty činnosti, které jsou základními činnostmi služby Pravidla poskytovatele neošetřují dostatečně způsob ukončení smlouvy (nejsou konkretizované výpovědní důvody pro situaci velmi závažného porušení pravidel, není stanovena výpovědní lhůta a okamžik, odkdy začíná běžet). Výpovědní důvody (uvedené ve smlouvě i v pravidlech) jsou neurčité.

8 STANDARD č. 5 Pravidla pro SQ5 jsou obecná, nejsou pracovním návodem pro realizaci individuálního plánování v praxi. Individuální plánování není mezi pracovníky chápáno jako komplexní proces plánování celého rozsahu poskytované služby. Individuální plánování je zaměřené pouze na plnění tzv. osobních cílů uživatelů. Předložená dokumentace klientů neobsahuje plány spolupráce (tedy jednotlivých kroků, termínů a toho, kdo a co udělá). Pracovníci si předávají postupy ústně (či pracují dle svého individuálního uvážení), což nezaručuje jednotný (s klientem vyjednaný) postup personálu. Předložená dokumentace uživatelů neobsahuje konkrétní plán činností k naplnění stanovených cílů. V dokumentaci lze nalézt spíše zprávu o tom, jak činnosti probíhaly (tedy zpětné hodnocení).

9 STANDARD č. 5 V některých případech jsou kroky k dosažení cílů formulovány jako popis toho, co bylo ze strany uživatele ne/uděláno. (nejedná se o plánování, ale monitorování spolupráce) Hodnocení průběhu spolupráce je realizováno optikou pracovníka, jedná se o hodnocení pokroku klienta (či klienta samotného), nikoli o hodnocení celé spolupráce. Hodnocení v některých případech obsahuje hodnocení klienta. Dle sdělení části personálu je důležité mít informace o tom, jak pracovat s klienty, tzv. „uložené v hlavě“. Zaznamenávání do „papírů“ není nutné a ani by se to nestihlo. Rizika ohrožující klienty (a způsob jejich případné eliminace) nosí personál „v hlavě“, nezaznamenává je do osobní dokumentace klientů.

10 Štěpánka Syrovátková DĚKUJI ZA POZORNOST