Albánie - Bjishkët e Nemuna – 26.10.-4.11.2007. Každá cesta začíná přesunem. Nádherné kaňony cestou z Bělehradu do Podgorice.

Prezentace na téma: "Albánie - Bjishkët e Nemuna – 26.10.-4.11.2007. Každá cesta začíná přesunem. Nádherné kaňony cestou z Bělehradu do Podgorice."— Transkript prezentace:

1 Albánie - Bjishkët e Nemuna – 26.10.-4.11.2007

2 Každá cesta začíná přesunem. Nádherné kaňony cestou z Bělehradu do Podgorice

3 Albánské hory nás vítají deštěm. Vesnička Boge

4 Porada s místními. Někteří z nich viděli mapu snad poprvé.

5 Údolí s vesničkou Boge. Již neprší a lísky a duby začínají zářit.

6 První noc v horách. Sedlo na vesnicí Boge. Avšak ráno opět poprchává. Balíme stan.

7 V dešti a bouřkou s krupobitím vyrážíme nepřehledným terénem.

8 Samé vápencové skály a krasové propasti.

9 Sedlo Muškut (cca 2000m.n.m.). Zde již sněžilo, avšak před několika hodinami. Pod námi bezodtokové údolí Boges.

10 Sedlo Muškut. Z tama jsme přišli.

11 Druhý nocleh. Údolí Boges. Je sice pěkně, zato větší zima.

12 Údolí Boges ráno. Okolní kopečky mají něco kolem 2500m.n.m.. Mrzlo.

13 Cestou do sedla Dobračes jsme ztratili cestu a tak se dvě hodiny prodíráme hustým nízkým lesem 200 výškových metrů dolů a zase nahoru.

14 Osada Dobračes. Panty z gumových podrážek alespoň nezrezivý.

15 Hory jsou suché a bez potůčků. Avšak po dešti nakape za hodinu 2 l vody do čtyřech ešusů a 1 l do petky.

16 Třetí noc. Kocháme se.

17 Úžasným západem slunce.

18 Nad sedlem Qafa pejes. V pozadí v mlze Jezerece (2694m.n.m.), nejvyšší hora tohoto pohoří a druhá nejvyšší Albánie.

19 Jezírka pod sedlem Qafa pejes. Přes toho sedlo vedla obchodní stezka z albánské Shkoder do kosovské Péči.

20 Pohled ze sedla do údolí Theth.

21 Vyspali jsme se a šli cestou necestou k nejvyšším vrcholkům. Opět prší

22 Pohled zpět. Někde dole v mlze je náš stan.

23 Konečně vidíme kudy by se asi dalo na Jezereci, kdyby nebylo jak bylo.

24 A tak jsme alespoň vylezli na boční hřeben do výšky 2415m.n.m. (podle GPS). Dalo se jít i dále, ale v mlze se mezi propadlinami špatně orientuje.

25 Je-li třeba „potřeba“, tak i chromý skáče v dešti po kamenech.

26 Opět podhled ze sedla qafa pejes do údolí Theth. Tentokrát je už něco i vidět.

27 Náhon.

28 Na kolo.

29 Funkčního mlýna.

30 Nepodařilo se nám trefit cestu do centra vesnice a tak jsme skončili na opačné straně než jsme přišli.

31 Bylo třeba se osmělit a projít přes dvůr. Třikrát jsme zařvali „meredita“ (dobrý den) a přiběhla bábinka s domácí rakií.

32 Cesta do centra (kostel) vede přes pozemky a ploty. Nakonec nás doprovodil Valentino.

33 Do místního baru. Starosta místní vesnice a správce okolního území Govalinni. Nad panákem rakie jsme probrali nejenom hory.

34 Jak kafe nepiji, tak tam bylo supr.

35 Ten malý přístavek osvícený z hydroelektrárny je onen bar.

36 Jedna chlouba vesnice je i kostel, dále pak muzeum a stará sýpka.

37 Malý Valentino byl uličník jak se patří.

38 No comment.

39 Civilizace se neúprosně šíří. Chutná horská voda.

40 Govalinniho pohostinnost. Půl kila ovčího sýra s nakládanými rajčaty a cibulí, kafe, rakie.

41 I na hřbitově je třeba sekat trávu.

42 Odjíždíme, sice o čtyři hodiny později.

43 Ale lépe jak 50 km pěšky přes sedlo ve 1800m.n.m.. Cesta trvala s přestávkami 2,5 hodiny.