Stres při práci a hodnocení rizik

Prezentace na téma: "Stres při práci a hodnocení rizik"— Transkript prezentace:

1 Stres při práci a hodnocení rizik
Evropská kampaň o hodnocení rizik

2 Stres při práci – významný problém
Stres je druhým nejčastěji uváděným zdravotním problémem z povolání. Stresu je vystaven téměř každý čtvrtý pracovník v EU. Studie ukazují, že s ním souvisí 50–60 % všech zmeškaných pracovních dní. V roce 2002 byly ekonomické náklady související se stresem při práci v EU-15 vyčísleny přibližně na 20 miliard EUR. Počet osob trpících stresem při práci pravděpodobně poroste. Více informací viz:

3 Proč jde o významný problém?
Stresem při práci je postiženo čím dál více lidí kvůli: změnám v rozvržení, organizaci a řízení práce, nejistým pracovním smlouvám, nestálosti zaměstnání, zvýšenému pracovnímu zatížení a tempu, vysokým emocionálním nárokům kladeným na pracovníky, násilí a psychickému obtěžování, nevyváženosti pracovního a osobního života.

4 Co se rozumí pod pojmem stres při práci?
Lidé zažívají stres, když mají pocit nerovnováhy mezi: požadavky, které jsou na ně kladeny, a prostředky, jež mají pro jejich splnění k dispozici. Stres se stává rizikem pro bezpečnost a zdraví, pokud je dlouhodobý. Může vést k poškození duševního i fyzického zdraví.

5 Kdo je postižen? Stres při práci může postihovat: Stres ovlivňuje:
kohokoli na jakékoli úrovni, pracovníky v kterémkoli odvětví, pracovníky v libovolně velké organizaci. Stres ovlivňuje: zdraví a bezpečnost osob, prosperitu organizací, prosperitu národních ekonomik. Stres může ohrozit bezpečnost při práci a přispět k dalším zdravotním problémům z povolání, např. k muskuloskeletálním poruchám. Stres má výrazný dopad na celkový hospodářský výsledek organizací.

6 Příznaky stresu při práci (1)
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost vysoká fluktuace pracovníků problémy s kázní násilí a psychické obtěžování snížená produktivita chyby a úrazy zvýšené náklady na odškodné nebo zdravotní péči

7 Příznaky stresu při práci (2)
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině) kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování) behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak)

8 Právní předpisy – odpovědnost zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni věnovat se problematice stresu při práci stejně jako všem ostatním rizikům bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Stresu při práci lze zabránit přijetím vhodných opatřením. Klíčem je zde hodnocení rizik. Zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost pravidelně provádět hodnocení rizik na pracovišti.

9 Co se rozumí pod pojmem hodnocení rizik?
Hodnocení rizik je proces posouzení pracovních rizik, jež vznikají v důsledku nebezpečí na pracovišti. Zahrnuje systematické zkoumání všech aspektů práce a zvažují se v rámci něj tyto otázky: co by mohlo být příčinou poškození zdraví nebo újmy, zda je možné nebezpečí zamezit, a pokud nikoli, jaká preventivní či ochranná opatření musejí být přijata, aby bylo možné mít rizika pod kontrolou. Hodnocení rizik je základem úspěšného řízení stresu při práci.

10 Hodnocení rizik u stresu (1)
Bez ohledu na to, kdo hodnocení rizik provádí (sám zaměstnavatel, zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem nebo externí hodnotitel), je zásadní, aby se tento postup konzultoval se zaměstnanci a aby do něj byli zapojeni. Pracovníci: znají své pracoviště, jsou těmi, kteří budou muset všechny změny pracovních podmínek či postupů provést. Ze samotné situace není možné stanovit, jak velký stres může způsobit.

11 Hodnocení rizik u stresu (2)
Hodnocení rizik u stresu zahrnuje stejné zásady a postupy jako u jiných pracovních rizik. K dispozici jsou různé metody, ale u většiny podniků dobře funguje jednoduchý postup hodnocení rizik sestávající z pěti kroků. Určení rizik a ohrožených osob Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Rozhodnutí o preventivním opatření Přijetí opatření Sledování a přezkum

12 Krok 1: Určení rizik a ohrožených osob (1)
Faktory, jimž je třeba v souvislosti se stresem věnovat pozornost: nadměrné pracovní zatížení či vystavení fyzikálním rizikům, míra, do jaké pracovníci rozhodují o způsobu provedení své práce, zda pracovníci rozumějí svým úkolům, vztahy, včetně problematiky obtěžování a násilí, míra podpory ze strany kolegů a nadřízených a odborná příprava, kterou pracovníci k plnění svých úkolů potřebují.

13 Krok 1: Určení rizik a ohrožených osob (2)
Všichni jsme zranitelní, v závislosti na tlaku, jakému jsme v danou chvíli vystaveni. Následující faktory mohou pomoci určit, kdo nebo které skupiny pracovníků jsou nejohroženější: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace pracovníků, agresivní komunikace, úrazy, psychosociální problémy, zdravotní problémy, stížnosti pracovníků atd. Zvláštní pozornost by měla být věnována skupinám pracovníků, u nichž je možné riziko větší, např. zdravotně postiženým pracovníkům, migrujícím pracovníkům, mladším a starším pracovníkům.

14 Krok 2: Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit
Vyhodnoťte rizika, která z jednotlivých určených nebezpečí vyplývají, a to zvážením těchto bodů: do jaké míry je pravděpodobné, že nebezpečí způsobí újmu na zdraví, o jak vážné poškození zdraví by se pravděpodobně jednalo, jak často (a s jakou intenzitou) jsou pracovníci nebezpečí vystaveni. Seřaďte rizika podle významnosti. Soupis využijte k vytvoření akčního plánu.

15 Krok 3: Rozhodnutí o preventivním opatření (1)
Je lepší následkům stresu při práci předcházet, než na ně reagovat, až když nastanou. Klíč k předcházení stresu při práci spočívá v organizaci a řízení práce. Účinná opatření pro předcházení stresu při práci zahrnují: poskytnutí pracovníkům dostatek času k splnění úkolů, zajištění jasného popisu práce, odměňování pracovníků za dobře vykonanou práci, umožnění pracovníkům podávat stížnosti a přikládat jim důležitost, umožnění pracovníkům řídit si vlastní práci.

16 Krok 3: Rozhodnutí o preventivním opatření (2)
Mezi účinná opatření pro předcházení stresu při práci rovněž patří: minimalizovat fyzikální rizika, umožnit pracovníkům, aby se podíleli na rozhodnutích, která se jich týkají, přizpůsobit pracovní zatížení schopnostem a možnostem jednotlivých pracovníků, navrhovat úkoly tak, aby byly podnětné, jasně vymezit pracovní úkoly a povinnosti, umožnit sociální interakci a vyhnout se nejasnostem, pokud jde o jistotu v zaměstnání a profesionální růst.

17 Krok 4: Přijetí opatření
Přijměte preventivní a ochranná opatření. Účinné provádění zahrnuje vytvoření plánu, který stanoví: kdo má co dělat, kdy má být opatření dokončeno, prostředky vyčleněné na provedení opatření.

18 Krok 5: Sledování a přezkum
Měla by se sledovat účinnost opatření pro předcházení nebo snížení stresu při práci. Hodnocení by se mělo přezkoumat: když dojde k významným změnám v rozvržení, organizaci a řízení práce, pokud jsou zavedená preventivní opatření nedostatečná nebo již nejsou přiměřená, pravidelně, aby se zajistilo, že jsou zjištění hodnocení rizik stále platná.

19 Dokumentace hodnocení
Hodnocení rizik se musí zaznamenávat Takovýto záznam lze použít jako základ pro: informace, které mají být předány dotčeným osobám (pracovníkům, zástupcům zaměstnanců pro BOZP, vedoucím atd.), hodnocení, zda byla zavedena nezbytná opatření, předkládání důkazů inspekčním orgánům, revizi opatření v případě změny okolností.

20 Kam se obrátit o pomoc? Mnoho informací a pokynů, které vám mohou pomoci, můžete nalézt na internetových stránkách agentury: Oddíl internetových stránek věnovaný stresu při práci obsahuje příklady správné praxe z celé EU: Oddíl internetových stránek věnovaný hodnocení rizik obsahuje nástroje hodnocení rizik a kontrolní seznamy: Informace o stresu při práci určené speciálně malým a středním podnikům: Informace o kampani o hodnocení rizik:

21 Dobré pro vás. Dobré pro podnikání.
Dobré pro vás. Dobré pro podnikání. Evropská kampaň o hodnocení rizik